|
|
Vyšetření polymorfismů v genu IFITM3 pomocí sekvenace a jejich klinický význam pro průběh virových onemocnění
TROJÁKOVÁ, Simona
Interferonem indukovaný transmembránový protein 3 je protizánětlivý cytokin, který patří do skupiny interferonem stimulovaných genů. Topologie genu IFITM3 byla objasněna analýzou elektronové paramagnetické a nukleární magnetické rezonance. Protein kódovaný tímto genem navozuje imunitu proti viru chřipky A a dalším virovým onemocněním. Dále také narušuje homeostázu intracelulárního cholesterolu, inhibuje vstup virů do cytoplazmy hostitelských buněk a inaktivuje nové obalené viry vycházející z infikované buňky. Proteiny IFITM omezují replikaci viru tak, že regulují expresi virového proteinu a snižují infekčnost vznikajících virů. Pro objasnění mechanismu účinku proteinu IFITM3 a jeho vlivu na závažnost průběhu virového onemocnění je analýza jednonukleotidových polymorfismů v genu IFITM3 velmi významná. Teoretická část se zabývá rodinou interferonem indukovaných transmembránových proteinů, dále především popisem a funkcí genu IFITM3 včetně jeho polymorfismů. Tento gen je lokalizován na chromozomu 11 a jeho velikost je přibližně 18 Kb. Genová variabilita IFITM3 může zásadně ovlivnit průběh chřipky i jiných virových onemocnění. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na detekci polymorfismů rs12252, rs34481144 a rs1136853 v genu IFITM3 pomocí metody PCR a přímé sekvenace. V rámci této části bylo nutné zvládnout některé základní laboratorní metody jako je izolace DNA z primárních vzorků, metoda PCR, příprava PCR produktu pro sekvenaci, analýza sekvenačních dat, zpracování výsledků a určení konkrétních genotypů u testovaných jedinců.
|
|
|
Stanovení výskytu alely HLA B*27 v české populaci a její význam pro diagnostiku Bechtěrevovy choroby
SAILEROVÁ, Veronika
Bechtěrevova choroba, nebo také ankylozující spondylitida, je chronické a celoživotní onemocnění, kterým trpí třikrát častěji muži než ženy. První příznaky se většinou objeví mezi 15 a 30 lety. Postiženy jsou vazy, kloubní pouzdra, šlachy, spoje mezi obratli, žebry apod. Toto onemocnění je s postupem času provázeno záněty, které omezují hybnost páteře, hrudníku a snižováním dechové kapacity plic. Běchterevova choroba byla popisována již v historii, ale svůj název získala roku 1893 po ruském neurologovi Vladimiru Bechtěrevovi. Přesná příčina této nemoci není dosud zcela objasněna. V praktické části mé bakalářské práce, která byla prováděna v genetické laboratoři GENLABS s.r.o. v Českých Budějovicích pod vedením Mgr. Dagmar Riegert Bystřické, Ph.D, bylo cílem především zvládnutí správné laboratorní praxe a základních metod molekulární biologie zahrnujících izolaci DNA, metodu PCR a gelovou elektroforézu. Pro stanovení rizikové alely HLA-B*27 byl použit diagnostický komerční kit HISTO TYPE B27 low (BAG Health Care GmbH) využívající metodu end-point PCR. Má bakalářská práce obsahuje informace o Bechtěrevově chorobě (BC), její historii, symptomech, patogenezi, dědičnosti apod. Dále jsou shrnuty informace o HLA molekulách a zejména alele HLA-B*27, která zásadně souvisí s tímto onemocněním a ovlivňuje tedy i jeho výskyt v populaci. U osob s alelou HLA-B*27 je pravděpodobnost onemocnění až 300krát vyšší ve srovnání s jedinci, u kterých se tato alela nevyskytuje. Prokázaná přítomnost alely HLA-B*27 však neznamená, že bude jedinec Bechtěrevovou nemocí postižen, jedná se pouze o zvýšené riziko. Existují totiž i subtypy jako jsou HLA-B*27:06 a HLA-B*27:09, které pravděpodobně vůbec s touto nemocí nesouvisejí.
|
host ::
RSS.