|
|
Proměna příměstských venkovských sídel
Ferenc, Jonáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Má práce se zaměřuje na příměstské vesnice (a nepřímo i vesnice vzdálenější větším městským celkům). Zkoumá jejich současnou podobu a historickou proměnu. Většina českých, moravských a slezských venkovských obcí se potýká s vleklými problémy, mezi které patří oslabení jejich primární agrární funkce (a neatraktivita takového způsobu obživy pro mladší generace), změna složení obyvatelstva (odchod původních obyvatel do měst a příchod „chalupářů“), snížená kupní síla vesnice (v důsledku nízkých platů v zemědělství a nedostatku jiných pracovních příležitostí), nedostačující dopravní infrastruktura, nevyjasněné majetkové vztahy, ztráta vlastní identity vinou blízkosti jádrového města a neřízená suburbanizace, která proměňuje vsi i jejich okolí. Důsledkem těchto problémů je pak vylidňování venkova, stárnutí stávajících obyvatel a nepříliš optimistické vyhlídky do budoucnosti. Situace v sousedním Bavorsku je naproti tomu zcela odlišná. Nikdy tu neproběhla kolektivizace a komunistická diktatura nezpřetrhala vztahy obyvatel s půdou a majetky, které patří jejich rodinám po staletí. Mnoho z problémů, které řešíme v České republice, jsou tím prakticky neznámé a vesnice v okolí měst rostou přirozeným způsobem, přičemž si zachovávají původní venkovskou a místní identitu. Kvalitní síť infrastruktury umožňuje větší mobilitu obyvatel a dojíždění za prací na delší vzdálenosti. Zároveň ale žijí právě v místě svého bydliště a hrdě a samozřejmě se účastní tamějšího sociálního života a hlásí se k obci jako takové, nikoli k jádrovému městu. Cílem mé práce je proto snaha o porovnání české a bavorské obce na konkrétních případech ve smyslu trvale udržitelného rozvoje. Na základě získaných poznatků z těchto případů následuje jejich rozbor. Je zde zhodnoceno, které prvky jsou lepší ve kterém systému a také pojednání, zda je možné principy udržitelnosti v Bavorsku užívané, aplikovat také pro udržitelný rozvoj našeho venkova.
|
|
|
Proměna příměstských venkovských sídel
Ferenc, Jonáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Má práce se zaměřuje na příměstské vesnice (a nepřímo i vesnice vzdálenější větším městským celkům). Zkoumá jejich současnou podobu a historickou proměnu. Většina českých, moravských a slezských venkovských obcí se potýká s vleklými problémy, mezi které patří oslabení jejich primární agrární funkce (a neatraktivita takového způsobu obživy pro mladší generace), změna složení obyvatelstva (odchod původních obyvatel do měst a příchod „chalupářů“), snížená kupní síla vesnice (v důsledku nízkých platů v zemědělství a nedostatku jiných pracovních příležitostí), nedostačující dopravní infrastruktura, nevyjasněné majetkové vztahy, ztráta vlastní identity vinou blízkosti jádrového města a neřízená suburbanizace, která proměňuje vsi i jejich okolí. Důsledkem těchto problémů je pak vylidňování venkova, stárnutí stávajících obyvatel a nepříliš optimistické vyhlídky do budoucnosti. Situace v sousedním Bavorsku je naproti tomu zcela odlišná. Nikdy tu neproběhla kolektivizace a komunistická diktatura nezpřetrhala vztahy obyvatel s půdou a majetky, které patří jejich rodinám po staletí. Mnoho z problémů, které řešíme v České republice, jsou tím prakticky neznámé a vesnice v okolí měst rostou přirozeným způsobem, přičemž si zachovávají původní venkovskou a místní identitu. Kvalitní síť infrastruktury umožňuje větší mobilitu obyvatel a dojíždění za prací na delší vzdálenosti. Zároveň ale žijí právě v místě svého bydliště a hrdě a samozřejmě se účastní tamějšího sociálního života a hlásí se k obci jako takové, nikoli k jádrovému městu. Cílem mé práce je proto snaha o porovnání české a bavorské obce na konkrétních případech ve smyslu trvale udržitelného rozvoje. Na základě získaných poznatků z těchto případů následuje jejich rozbor. Je zde zhodnoceno, které prvky jsou lepší ve kterém systému a také pojednání, zda je možné principy udržitelnosti v Bavorsku užívané, aplikovat také pro udržitelný rozvoj našeho venkova.
|
|
|
Suburbanizace v kontextu příměstských vesnic
Ferenc, Kryštof
Předmětem zkoumání jsou vesnice v přímé vazbě na velká města. Postupem času dochází k nárůstu vlivu města, v jehož spádové oblasti se vesnice nachází. Důsledkem toho je ztráta integrity vesnického způsobu života a ztráta vlivu komunity na život obyvatel. Stejně tak kvalita života a životního prostředí v nových částech vesnic je nesrovnatelná s tou ve stávajících částech vesnic. Tyto problémy jsou stejně aktuální a palčivé, jako jsou přirozené. Současné městské části krajských měst jsou konečným důsledkem procesů, které na příměstské vesnice působí dnes. V konečném důsledku se budeme snažit najít a pojmenovat zásady, jak postupovat při plánování nové zástavby v suburbiích tak, aby nová zástavba těžila z bonity místa, kde se nachází. A zároveň aby byly co nejlépe zvládnuty negativní vlivy, které na vesnici má masivní výstavba nových částí. K tomu nám budou sloužit analýzy různých přístupů a modelů transformace vesnických částí z různých časových období. Od stavebních zásahů v šedesátých letech, různých konceptů výstavby sídlišť v osmdesátých letech, či výstavby rodinných domků v letech devadesátých. Kriteriem pro hodnocení zásahů nám vždy bude kvalita života z hlediska komunity a způsobu života.
|
|
|
Proměna příměstských venkovských sídel
Ferenc, Jonáš
Příspěvek na konferenci se bude zabývat analýzou vesnických sídel, které leží v těsné blízkosti a vazbě na středně velká města (bývalá okresní či krajská, zhruba do 100 000 obyvatel). Tyto vesnice jsou často administrativní součástí měst, které se rozšířily až k nim. Ztrácejí primární funkci (zemědělství), dochází k jejich zásadní urbanizaci, přesunu společenských funkcí a vybavenosti do města. Tím se z těchto příměstských vesnic stávají pouhé obytné části bez vlastní původní důležitosti jako lokálního centra. Postupně se tak v blízkosti města transformují z vesnického prostředí na městské čtvrtě, přesto si však uchovávají vlastní charakter a specifika. Kromě největších měst (u nás Praha, částečně Brno) u nich nedochází k větší změně tradiční urbanistické struktury. Vesnice si tak stále zachovává svou původní stopu s centrálním prostorem (náves, náměstíčko). Příspěvek představí historické analýzy vývoje příměstské vesnice a možnostem, jak pracovat s touto probíhající urbanizací vesnických center a vesnic jako takových.
|
|
|
Proměna příměstských venkovských sídel
Ferenc, Jonáš
Most Czech, Moravian and Silesian villages face chronic problems including the weakening of their primary agricultural function (and the fact that this type of economic activity does not appeal to the younger generations), changes in the population structure (the original population leaving for the city and new residents coming, who only return home to sleep), lower purchasing power of the village (due to low wages in the agricultural sector and in small local businesses, along with a shortage of jobs), insufficient transport infrastructure, unclear ownership relations, loss of identity due to the proximity of the urban core, and uncontrolled suburbanisation transforming villages and their surroundings.
|
host ::
RSS.