|
|
Edukace matek sestrami o kojení u praktického lékaře pro děti a dorost
BEŇOVÁ, Aneta
Úvod: Tato bakalářská práce se zabývá edukací matek o kojení u praktického lékaře pro děti a dorost. Mateřské mléko je nejpřirozenější strava pro dítě v případě, že matka má správnou životosprávu. Rovněž obsahuje všechny podstatné vitamíny, živiny a minerální látky, které dítě potřebuje ke zdravému vývoji. Kojení je složitý proces a matky jsou propouštěny do domácího prostředí velmi brzy, tudíž je málo času na edukaci v rámci hospitalizace. Po propuštění z porodnice je předáván edukační proces o novorozenci dětské sestře a praktickému lékaři pro děti a dorost, který zahrnuje i kojení. Cílem edukace je, aby matka byla informována jak o teoretických poznatcích, tak i o vhodných praktických postupech o kojení. Cíle práce: Prvním cílem bylo zjistit, jak sestry u praktického lékaře pro děti a dorost edukují matky o kojení. Druhým cílem bylo zjistit, jak jsou matky spokojeny s edukací sestrou praktického lékaře pro děti a dorost. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry nejčastěji edukují matky slovní, praktickou a písemnou metodou. Matky jsou nejčastěji edukovány při preventivních prohlídkách dítěte, v kojeneckých poradnách anebo individuálně dle potřeby matky. Dále z výzkumu vyplynulo, že čtyři matky z jedenácti nebyly spokojeny s edukací. Poté z výzkumu vyplynulo, že reedukace matek, které mají druhé dítě chybí anebo je nedostačující, protože sestry předpokládají, že vše již umí, ale dvěma matkám to tak vyhovovalo. Vystačila jim poskytnutá jistota od sester. Jedna matka nebyla reedukována a další matka dvou dětí byla částečně reedukována. Dále z výzkumu vyplývá, že dvě prvorodičky byly spokojeny s edukací sestrou v oblasti kojení a další matka, která má první dítě svoji edukaci hodnotí jako dostačující. Závěr: Z našeho výzkumu vyplývá, že existují rozdíly v tvrzeních obou výzkumných skupin ohledně edukace matek sestrou u praktického lékaře pro děti a dorost. Tato záležitost by měla být nadále řešena, aby se předešlo negativním zkušenostem s edukací sestrou o kojení u praktického lékaře pro děti a dorost, a aby více matek pokračovala v kojení po propuštění z nemocnice. Tato bakalářská práce může přispět ke zkvalitnění edukace matek sestrami o kojení u praktického lékaře pro děti a dorost a její výsledky budou prezentovány na konferenci Laktační ligy.
|
|
|
Kultúrne kompetentná starostlivosť v dvadsiatom prvom storočí
ČERVENÝ, Martin
Problematika poskytovania ošetrovateľskej starostlivosti o pacientov z inej kultúry je stále aktuálnou témou. Rýchle sa meniace podmienky sociodemografického zloženia obyvateľstva prinášajú mnohé benefity, ale aj kultúrne výzvy do klinického ošetrovateľstva. Mnohé kultúrne výzvy sa však dajú vyriešiť prostredníctvom rozvoja kultúrnej kompetencie zdravotných sestier. Hlavným cieľom dizertačnej práce je hodnotiť, analyzovať a porovnávať úroveň kultúrnej kompetencie sestier v Českej republike a v Slovenskej republike, v Maďarsku a v Poľsku. Ďalším cieľom bolo zistiť, aké kultúrne výzvy sa vyskytujú pri ošetrovaní pacientov z inej kultúry v týchto krajinách. Na zber údajov bol použitý štandardizovaný dotazník Cultural Competence Assesment instrument a neštandardizovaný dotazník na skúmanie kultúrnych výziev v klinickej praxi sestier, ktoré boli prevedené do online formy. Zber dát sme realizovali v štyroch krajinách. Na spracovanie údajov boli použité programy SASD 1.5.8 a IBM SPSS ver. 28. Na overenie korelácie premenných bol použitý neparametrický test Mann-Whitneyho U test, Spearmanovho koeficientu, Chí kvadrát test, Test nezávislosti a Kruskal Wallis test. Výskumný súbor tvorilo celkovo 766 sestier z vybraných krajín. Do výskumu sa zapojilo celkovo 202 sestier z Českej republiky, 222 zo Slovenskej republiky, 124 z Maďarska a 218 z Poľska. Výsledky práce ukazujú, že najdominantnejšou kultúrnou výzvou v klinickej praxi sestier vo vybraných krajinách je jazyková bariéra. Hodnotenie kultúrnych kompetencií ukázalo, že väčšina sestier vo vybraných krajinách sa považuje za kultúrne kompetentné. Sestry ženského pohlavia z vybraných štátov vykazujú vyššiu úroveň kultúrnych kompetencií ako ich mužskí kolegovia. Pracovná pozícia sestier tiež má vplyv na úroveň kultúrnej kompetencie. Zistilo sa, že slovenské, české a poľské staničné sestry prejavujú vyššie skóre v oblasti kultúrneho povedomia a citlivosti. Naopak, slovenské, maďarské a poľské všeobecné sestry majú vyššie skóre v oblasti kultúrne kompetentného správania, pričom české staničné sestry dosahujú najvyššie skóre. Taktiež bola zistená štatistická korelácia medzi vzdelaním a kultúrnou kompetenciou. České, slovenské a maďarské sestry s vyšším vzdelaním vykazujú vyššiu mieru kultúrnej kompetencie. Je však pozoruhodné, že absolvovanie vzdelávacieho školenia v kultúrnej rozmanitosti nemá vplyv na kultúrnu kompetenciu. Výsledky práce poukazujú na aktuálne problémy v oblasti kultúrne kompetentnej starostlivosti o pacientov z inej kultúry. Kultúrna kompetencia je dôležitou súčasťou kvalitnej a bezpečnej starostlivosti o každého pacienta. Na základe zistených faktorov je možné riešiť nedostatky, zvýšiť úroveň kultúrnej kompetencie sestier, a tým zvyšovať kvalitu poskytovanej starostlivosti.
|
|
|
Edukační role sestry pracující v primární péči
MARKOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá edukační rolí sestry pracující v primární péči. Edukace je výchova a vzdělávání jedince, jejíž cílem je změna jeho chování, postojů, jednání a názorů. Primární péče je komplexní a koordinovaná péče. Je souborem činností, které jsou zaměřeny převážně na prevenci, podporu zdraví, ale i na léčbu, ošetření a vyšetření. Na sestru v primární péči jsou kladeny vysoké nároky v oblasti správného a plynulého chodu ordinace, administrativy nebo provádění výkonů. Prvním cílem diplomové práce bylo zjistit, jakým způsobem sestry pracující v primární péči edukuji a motivují své pacienty ke změně životního stylu. Druhým cílem bylo zjistit v jakých oblastech nejčastěji sestra edukaci provádí. Praktická část je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor je tvořen dvanácti sestrami, které pracují v ordinacích praktických lékařů pro dospělé. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Sestrám bylo položeno 33 otázek, které byly zaměřeny na edukaci pacienta. Na základě rozhovorů a sesbíraných dat byly výsledky zpracovány otevřeným kódováním do šesti kategorií. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že se sestry pracující v primární péči nedrží žádného edukačního procesu ani nemají stanovený žádný edukační plán, spíše čerpají ze svých zkušeností. Bylo také zjištěno, že sestry nemají na pacienta dostatek času ani řádné edukační prostředí, ve kterém by mohly edukaci provádět. Dle výsledků bylo zjištěno, že sestry nejčastěji edukují pacienty o problematice diabetu mellitu, hypertenze, obezity, preventivního očkování nebo zvýšeného cholesterolu. Aktuálním problémem, k měsíci březnu 2024, kdy byl prováděn sběr dat, byla edukační činnost sester zaměřena na problematiku černého kašle. Na základě zjištěných výsledků je vytvořen podklad semináře pro sestry pracující v ordinacích praktických lékařů. Seminář je zaměřen na provádění efektivní edukace pacientů sestrou pracující v ordinaci praktického lékaře pro dospělé.
|
|
|
Sebereflexe kulturních kompetencí u sester pracujících v domácí péči
CHVALOVÁ, Miroslava
Kulturní kompetence jsou soubor kulturních znalostí, které umožní nelékařským zdravotnickým pracovníkům dosahovat vhodných výsledků při péči a spolupráci s klienty/pacienty z odlišné země. Hlavním cílem naší práce bylo zjistit jaké kulturní kompetence mají sestry v domácí péči. V empirické části byla použita kvantitativní výzkumná metoda v zařízeních domácí péče. Respondenti odpovídali na dotazník, skládající se z 88 otázek a dvou částí a to standardizované a nestandardizované části. Zjišťovali jsme uvědomění sester se zřetelem na kulturu pacientů/klientů, úroveň jejich kulturních kompetencí s orientací na kulturní dovednosti, kulturní znalosti a kulturní citlivost a jako poslední jsme zjišťovali sebehodnocení kulturních kompetencí sester. Výzkumu se zúčastnilo 108 respondentů a výsledky šetření poukazují, že uvedené znaky v hypotézách, věk a dosažené vzdělání, nesouvisí s úrovní kulturních kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků. Vyplývá také, že většina sester si nemyslí, že znalost cizího jazyka je pro praxi důležitá a polovina jich cizí jazyk ani nevyužívá. Ale nemají negativní postoje k cizincům a uvědomují si důležitost celoživotního učení, aby mohli poskytovat kulturně kompetentní péči. Tato práce by mohla by sloužit jako vzdělávací materiál pro studenty, budoucí nelékařské zdravotnické pracovníky. Výsledky diplomové práce budou publikovány v časopisu, který bude přínosný pro nelékařský zdravotnický personál, tak i laickou veřejnost a také budou prezentovány na konferenci.
|
|
|
Informovanost sester o příčinách synkopálních stavů
FOUSKOVÁ, Jitka
Úvod: Synkopa je příznak objevující se při poruše kardiovaskulárního nebo autonomního nervového systému. Projevuje se krátkodobou ztrátou vědomí, která je způsobena nedostatečným prokrvením mozku. Bývá provázena ztrátou rovnováhy. Po nabytí vědomí nedochází k poruše neurologických funkcí. Synkopa postihuje všechny věkové kategorie. Během života se s ní setká velká část populace. Pro sestry je důležité, aby se orientovaly v základních příčinách způsobující synkopy a mohly tak být lékařům rovnocenným partnerem v diagnostice, léčbě a péči o takové pacienty. Metodika: K dosažení stanovených cílů byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Výzkum probíhal ve 4 jihočeských nemocnicích s písemným povolením hlavních sester. Výsledky byly zjišťovány pomocí nestandardizovaného dotazníku zjišťující míru informovanosti sester o příčinách synkopálních stavů. Získaná data byla analyzována a statisticky zpracována pomocí programu Microsoft Excel 365. Výsledky: Výzkumný soubor byl tvořen 242 respondenty, které tvořily sestry pracující na interních, kardiologických, neurologických, chirurgických, traumatologických a ortopedických odděleních. Z výsledků je zřejmé, že sestry nemají dostatečné znalosti o příčinách synkopálních stavů. Lepší informovanost mají sestry pracující na odděleních interních oborů a urgentním příjmu (p = 0,007), sestry s vysokoškolským vzděláním (p = 0,004) a zkušené sestry s dlouholetou praxí (p = 0,032). Závěr: Diplomová práce poukazuje na důležitost sester při péči o pacienta se synkopou, ze které vyplývá i potřeba orientace sester, v této problematice. Zdůrazňuje nezastupitelnou roli sester v multidisciplinárním týmu.
|
|
|
Uvědomění, znalosti a dovednosti potřebné k poskytování kulturně kompetentní péče
NOVOTNÁ, Štěpánka
Úvod: Migrace obyvatel je v současné době stále aktuální. Sestry pracující u praktických lékařů by se měly celoživotně vzdělávat v oblasti kulturní kompetence. Každá sestra by měla mít kulturní znalosti, postoje a dovednosti, aby mohla ošetřovat různé minority. Cílem diplomové práce bylo zjistit úroveň kulturních kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků pracujících u praktických lékařů. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo pomocí kvantitativní metody v ordinacích praktického lékaře, která byla součástí výzkumného grantového projektu GAJU číslo 046/2021/S. Výzkum probíhal od května do listopadu 2022. Byly osloveny sestry ze tří krajů. Výsledky byly zjišťovány pomocí anonymního dotazníku, který se skládal z nestandardizované a standardizované části. Obsahoval celkem 79 otázek. Dotazník zjišťoval, jaké mají sestry kulturní znalosti, citlivost, dovednosti a zda si toto všechno uvědomují. Výsledky: Výzkumný soubor byl tvořen 120 respondenty. Z výsledků výzkumu je zřejmé, že sestry v ordinacích praktického lékaře poskytují kulturně kompetentní péči. Byly odhaleny nedostatky práce sester, kterými jsou komunikační bariéra a tlumočnický vztah s daným zařízením. Sestry mají kulturní znalosti, kulturní dovednosti a jsou kulturně citlivé. Uvědomují si, že kulturní kompetence jsou neustálým procesem a měly by se i nadále v této oblasti kontinuálně vzdělávat. Bylo zjištěno, že nemají negativní postoje vůči pacientům z jiných kultur. Závěr: Diplomová práce poskytuje komplexní pohled na multikulturní ošetřovatelství v ordinacích praktických lékařů. Na základě výsledků diplomové práce bude vytvořen článek do časopisu, který bude přínosný pro nelékařský zdravotnický personál i laickou veřejnost.
|
|
|
Screening sarkopenie u hospitalizovaných pacientů na standardním oddělení nemocnice
VÁCLAVÍKOVÁ, Monika
Tato diplomová práce je zaměřená na zmapování znalostí sester v oblasti sarkopenie a popsání současného stavu využívání screeningových nástrojů pro její identifikaci v praxi. Na základě stanovených cílů byly definovány dvě výzkumné otázky, které zní: "Jaké znalosti mají sestry v oblasti sarkopenie?" a "Jaké screeningové metody sestry využívají?" Dále byly stanoveny dvě hypotézy zaměřené na znalosti sester. H1: Znalosti sester v oblasti sarkopenie se liší v souvislosti s oddělením, na kterém pracují. H2: Znalosti sester v oblasti sarkopenie se liší v souvislosti s délkou jejich praxe. V průběhu analýzy dat byly formulovány další hypotézy, které umožnily lepší porozumění zkoumané problematice. Empirická část práce kombinovala smíšenou výzkumnou strategii s využitím polostrukturovaných rozhovorů a nestandardizovaných dotazníků. Kvalitativního šetření se účastnilo pět sester a jedna lékařka. Do kvantitativního výzkumu se zapojilo 179 sester z různých oddělení. Výsledky ukázaly nedostatečné znalosti sester o sarkopenii, což potvrdilo kvalitativní i kvantitativní šetření. Také jsme zjistili minimální využití hodnoticích nástrojů sarkopenie v praxi. Výsledky šetření statisticky potvrdily vztah mezi znalostmi sester a jejich postojem k hodnoticím nástrojům, mezi délkou praxe sester a preferencí klinického pozorování místo hodnoticích nástrojů a rozdíl mezi postojem sester v souvislosti s typem oddělení. Dále byl nalezen vztah mezi věkem respondentů a reakcí na výsledky hodnoticích nástrojů. Zastoupení používaných hodnoticích nástrojů bylo na všech odděleních stejné. Výsledky výzkumného šetření odhalily slabé stránky ve znalostech sester a nedostatečné využití screeningových metod sarkopenie v praxi. Na základě výsledků výzkumu je zřejmé, že je zapotřebí zlepšit znalosti sester v oblasti sarkopenie, zejména na odděleních s vysokým výskytem pacientů trpících touto chorobou. Je také důležité školit zdravotníky a zajistit, aby screeningové metody byly aktivně zavedeny do praxe.
|
|
|
Monitorace v neurointenzivní péči
BAXA, Radim
Monitorace v neurointenzivní péči je jednou z důležitých částí péče o pacienta v kritickém stavu. Monitorace umožňuje sledování hodnot a parametrů kontinuálně, či intermitentně v průběhu času. Monitorace vyhodnocuje aktuální stav pacienta a upozorňuje na možné změny, které mohou nastat vývojem primárního postižení, a včasně varovat před rozvojem sekundárního postižení. Neuromonitorace je rozdělena na monitoraci invazivního a neinvazivního charakteru. Hlavními cíli předkládané práce bylo zjistit znalosti sester a zdravotnických záchranářů z prostředí anesteziologicko-resuscitačního oddělení v oblasti neuromonitorace. Zjistit, zda sestry a zdravotničtí záchranáři na anesteziologicko-resuscitačním oddělení znají postupy neuromonitorace. Posledním cílem bylo zjistit, zda jsou dodržovány doporučené postupy v rámci neuromonitorace v intenzivní péči. Empirická část práce byla provedena skrze kvantitativní výzkumné šetření s využitím nestandardizovaného dotazníku. Výzkum byl prováděn mezi sestrami a zdravotnickými záchranáři, kteří mají zkušenosti s neuromonitorací na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Analýze výsledků bylo podrobeno 158 úplných dotazníků. Na základě provedené statistické analýzy výsledků byla zjištěna souvislost mezi nejvyšším dosaženým vzděláním respondentů a mírou znalostí. Souvislost byla zjištěna i mezi délkou praxe respondentů a mírou znalostí. Naopak souvislost se neprokázala ve vztahu mezi věkem respondentů a mírou znalostí.
|
|
|
Terapeutická komunikace v práci sestry
VLKOVÁ, Blanka
Teoretická východiska: Tato diplomová práce popisuje terapeutickou komunikaci v praxi a s ní spojené důležité prvky. Dále popisuje nejčastější a jednotlivé techniky terapeutické komunikace a je nastíněna problematika bariér v terapeutické komunikaci. Cíle práce: Diplomová práce si klade dva cíle: ZMAPOVAT UPLATŇOVÁNÍ TERAPEUTICKÉ KOMUNIKACE V KLINICKÉ PRAXI Z POHLEDU SESTER a ZMAPOVAT BARIÉRY PŘI UPLATŇOVÁNÍ TERAPEUTICKÉ KOMUNIKACE S PACIENTEM Z POHLEDU SESTER. V závislosti na těchto cílech byly zvoleny dvě výzkumné otázky: "Jaké techniky terapeutické komunikace jsou v klinické praxi sestrami uplatňovány?" a "Jaké bariéry sestry vnímají při uplatňování terapeutické komunikace v klinické praxi? Metodika: V empirické části této diplomové práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Byla zvolena metoda dotazování a technikou sběru dat byly zvoleny polostrukturované rozhovory se sestrami. Data byla analyzována pomocí programu Atlas.ti (2024), ve kterém byly vytvořeny 4 hlavní kategorie a 15 podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo celkem 21 sester, které pracují na vybraných pracovištích. Výsledky: Po důkladné analýze rozhovorů bylo zjištěno, že sestry v praxi nejčastěji využívají techniky, kterými jsou empatie, vytváření důvěry a použití motivačního rozhovoru. Dále bylo také zjištěno, že ze zmiňovaných bariér tvoří nejčastější překážku v terapeutické komunikaci nedostatek času, rozpoložení a chování pacienta a jazyková bariéra. Závěr: Tato diplomová práce rozšiřuje přehled o využívání jednotlivých technik terapeutické komunikace a poskytuje náhled na bariéry terapeutické komunikace vnímané ze strany sester. Zároveň také poskytuje užitečné informace, které by mohly tvořit podklad pro vytvoření semináře v rámci celoživotního vzdělávání sester, či simulační výuku studentů ošetřovatelství.
|
|
|
Přístup sester k pacientům s demencí na standardních odděleních
VAN HORIK, Nina
Tato bakalářská práce se zaměřuje na přístupy sester k pacientům s demencí na standardních odděleních. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část obsahuje vymezení pojmu demence, rozlišení jednotlivých druhů a stádií, rozlišení symptomů, farmakologickou a nefarmakologickou terapií. Dále se věnuje komunikaci s pacienty s demencí, postoji k nim a v neposlední řadě také problémovým chování, které se projevuje u daného onemocnění. V empirické části práce bylo cílem zjistit přístupy všeobecných sester k pacientům s demencí, faktory, které mohou ovlivnit jejich přístup, a následně přístupy sester mezi sebou porovnat. K provedení výzkumného šetření byla zvolena kvantitativní metoda pomocí nestandardizovaného dotazníku. Dotazník sloužil ke zkoumání přístupu sester k pacientům s demencí a dále sloužil ke zjištění informovanosti sester o specifických a moderních metodách používané v péči o pacienty s demencí. Odpovědi respondentů ze čtyř druhů standardních oddělení byly poté statisticky analyzovány. Z výsledků je patrné, že délka praxe ani jejich nejvýše dosažené vzdělání neovlivňuje přístup sester k pacientům s demencí, co naopak ovlivňuje jejich přístup, je druh oddělení. Dále bylo zjištěno, že využívání moderních metod nezáleží na vzdělání sester, ale opět na druhu oddělení. Výsledky šetření poukazují na rozdílné přístupy sester k pacientům s demencí a jaké faktory mohou přístup ovlivnit. Výsledky práce mohou sloužit k vytvoření semináře k informování o moderních metodách v péči o pacienty s demencí a jak by se s nimi mělo komunikovat a zacházet.
|
host ::
RSS.