|
|
Vývoj osídlení ve zvolených lokalitách v příhraničním regionu
ŘEZNÍČKOVÁ, Tereza
Tématem diplomové práce je vývoj osídlení v příhraničním regionu, konkrétně na Prachaticku. Diplomová práce je rozdělena na literární a praktickou část. Literární část je členěna do pěti kapitol. V prvních dvou kapitolách se čtenář nejprve seznámí s pojmem pohraničí, dále pak s pojmem Sudety. Dále literární část pojednává o historii osídlení na našem území počínaje pravěkem, přes příchod Slovanů, velkou kolonizaci, husitské války, třicetiletou válku, zrušení nevolnictví a v neposlední řadě události 20. století. Dále se historie osídlení zaměřuje na osídlení na Šumavě, kde se čtenář především dozví informace z období okupace a poválečných událostí. Na konci literární části je přehled faktorů, které ovlivňují vývoj venkova i v dnešní době. Stěžejní částí diplomové práce je především část praktická. Je založena na rodokmenu autorčiny rodiny a zaměřena na vesnice, ve kterých rodina žila nebo doteď žije. Některé vesnice zůstaly zachovány, některé po odsunu Němců zanikly docela. Praktická část mapuje každou z těchto obcí, popisuje jejich vývoj a zaznamenává, jak vesnice vypadaly na mapách stabilního katastru a jak se v průběhu historie změnily do dnešní podoby.
|
|
|
Repatriace českých pobělohorských exulantů z Polska na Bezdružicko po druhé světové válce
Kvasničková, Zdeňka ; Foltýn, Dušan (oponent)
Téma této rigorózní práce pojednává o reemigrantech, kteří odešli v polovině osmnáctého století kvůli tehdy zakázanému evangelickému vyznání do Slezského Pruska, a o jejich návratu zpět do vlasti. První kapitoly zachycují důsledky bitvy na Bílé hoře v roce 1620 pro nekatolíky, jejich odchod do ciziny a celkovou náboženskou situaci v českých zemích v osmnáctém století. Další kapitoly rigorózní práce se věnují samotnému životu nekatolíků v cizině a vzniku hlavních českých kolonií v dnešním Polsku. Hlavní část práce se pak na základě vzpomínek pamětníků zabývá návratem reemigrantů z polského Táborska do tehdy Československé republiky po druhé světové válce a jejich počátečnímu životu ve vlasti, konkrétně v obcích Zhořec, Kamýk, Pačín a Loučky na Bezdružicku. Velká kapitola práce je také věnována původním německým obyvatelům v této lokalitě, jejich vzájemnému soužití s příchozími reemigranty a odsunu zpět do Německa. Je zde také zachycen příděl usedlostí a pozemků navrátilcům, volby v obci Zhořec, do nichž kandidovali reemigranti, a vznik místního odboru Sboru českých exulantů ve Zhořci. Rozsáhlou kapitolu této práce také představuje vznik sborů Českobratrské církve evangelické v Černošíně a Bratrské jednoty baptistů v Teplé, založených příchozími reemigranty, a náboženská situace v období komunismu....
|
host ::
RSS.