|
|
Prevence katétrových infekcí se zaměřením na pacienty s potřebou intenzivní péče
SVOBODOVÁ, Alžběta
Současný stav: Pod pojmem sepse je označována systémová zánětlivá reakce na přítomnost infekce. Nejvyšší počet úmrtí související s infekcí krevního řečiště je spojen s těžkým septickým šokem. Mezi nejpoužívanější invazivní vstupy do krevního řečiště se řadí periferní a centrální venózní katétr, arteriální katétr dále pak PICC a Midline katétr. Alternativní metodou zajištění žilního řečiště je intraoseální vstup. Cílem práce bylo popsat spektrum ošetřovatelských postupů, které minimalizují riziko vzniku katétrových infekcí spojených s krevním řečištěm a dále vyhodnotit dovednosti sester v oblasti péče o vstupy do krevního řečiště. Metodika práce: Ke sběru dat byla použita kvalitativní výzkumná metoda technikou polostrukturovaných rozhovorů a zúčastněného pozorování. Výzkumné šetření probíhalo ve vybraných nemocnicích Kraje Vysočina a Jihočeského kraje. Šlo o záměrný výběr. Byly osloveny sestry pracující na oddělení intenzivního typu (tj. oddělení ARO a JIP). Zúčastněné pozorování probíhalo za účelem zjištění dodržování ošetřovatelských standardů a odhalení chyb při ošetřování invazivních vstupů v krevním oběhu. Velikost výzkumného souboru byla dána teoretickou saturací dat. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplývá, že dotazované všeobecné sestry mají v oblasti katétrových infekcí dostatečné znalosti, díky kterým lze jejich výskyt snížit. Ze zúčastněného pozorování, konkrétně ze zavádění periferní žilní kanyly vyplynulo, že sestry nekontrolují expiraci potřebných pomůcek k tomuto výkonu. Dále byl zjištěn nedostatek v oblasti hygienicko-epidemiologického opatření a odhazování jehly z kanyly do boxu na ostré předměty. Při ošetřování centrálního venózního katétru bylo prokázáno, že není používán sterilní stolek, avšak pouze sterilní nástroje, nesprávná hygiena rukou a používání osobních ochranných pomůcek. Závěr práce: Výstupem této diplomové práce je soubor doporučení pro nelékařský zdravotnický personál.
|
|
|
Trénink netechnických dovedností jako prevence chyb v intenzivní péči
SVÁROVSKÁ, Tereza
Hlavním cílem této práce bylo zmapovat aktuální stav tréninku netechnických dovedností včetně subjektivních pocitů a zkušeností s tímto tréninkem. Zaměřili jsme se i na možnosti nejefektivnějšího tréninku netechnických dovedností v době studia i v praxi. Trénink netechnických dovedností může sloužit ke zkvalitnění bezpečné péče o kriticky nemocné pacienty, kteří se nachází na jednotkách intenzivní péče, kde jsou často náročné, stresující a vypjaté situace. Teoretická část ukotvuje stanovené základy k porozumění pojmům jako je intenzivní péče, netechnické dovednosti či simulační výuka a jejich náležitostem. Výzkum byl realizován se studenty navazujícího studia Specializace v ošetřovatelství, Intenzivní péče. Druhý výzkumný vzorek tvořil ošetřující personál působící na jednotkách intenzivní péče. Výzkum byl realizován metodou kvalitativního šetření a při výzkumu byl použit polostrukturovaný rozhovor s ošetřujícím personálem a se studenty absolvujícími simulační výuku a dále bylo použito nezúčastněné zjevné pozorování právě při již zmíněné simulační výuce. Stanovením prvního cíle jsme zjistili, že pouze v ojedinělých případech je tento trénink realizován pro zdravotníky přímo na jejich pracovištích. Studenti trénink netechnických dovedností absolvují v rámci simulační výuky. Z dalšího výzkumného šetření jsme zjistili, že v praxi zdravotníci ojediněle, a často nevědomky alespoň základy netechnických dovedností používají. Někteří zdravotníci trénink netechnických dovedností absolvovali buďto na jiných pracovištích nebo v rámci předchozího studia a mají s tímto tréninkem většinou pozitivní zkušenosti. Studentům chybí častější výuka v simulační místnosti, a jelikož výzkum byl realizován se studenty, kteří jsou všichni již zaměstnaní, tak by tento trénink i uvítali na jejich pracovištích s jejich kolegy. Nejčastější stěžejní dovednost byla při pozorování leader ve skupině a uzavírání komunikační smyčky. Mezi nejefektivnější metody jsme výzkumným šetřením zařadili především simulační výuku.
|
|
|
Přednemocniční a intenzivní péče o pacienty po cévní mozkové příhodě
KULHAVÝ, Jakub
Diplomová práce je obsahově rozčleněna na dvě základní části (teoretickou a empirickou) a zabývá se přednemocniční a intenzivní péčí o pacienty po cévní mozkové příhodě. Práce má celkem tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat vybrané aspekty procesu poskytování přednemocniční neodkladné péče u pacientů s podezřením na akutní cévní mozkovou příhodu. Druhým cílem bylo popsat průběh intenzivní ošetřovatelské péče o pacienty po cévní mozkové příhodě a třetím cílem bylo zjistit rozdílnost ošetřovatelské péče o pacienty s ischemickou cévní mozkovou příhodou a hemoragickou cévní mozkovou příhodou. Empirická část byla zaměřena na studium lékařské a především ošetřovatelské dokumentace. Získaná data byla zpracována kvantitativní výzkumnou metodou založenou na retrospektivní analýze dat, která byla následně interpretována. Data byla zaznamenána do záznamových archů vlastní tvorby, které byly zkonstruovány tak, aby odpovídaly předem vytyčeným cílům a hypotézám. Přínosem této diplomové práce je především neobvyklý náhled na danou problematiku, která se na jednom místě zabývá přednemocniční a současně intenzivní péčí o pacienty jak po ischemické, tak po hemoragické cévní mozkové příhodě. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že zásadní aspekty v přednemocniční péči tvoří především správná a rychlá diagnostika, zhodnocení vitálních funkcí, konzultace pacientova stavu s iktovým lékařem a rychlý transport do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení. Průběh intenzivní péče je zaměřen především na kontinuální monitoraci vitálních funkcí a jejich případnou stabilizaci spojenou s komplexní ošetřovatelskou péčí, která se odvíjí od stupně soběstačnosti pacientova stavu a zahrnuje veškerou péči o základní lidské potřeby především s cílem navrátit pacientovi veškeré funkce pro zvládání základních denních činností. Souhrnně lze říci, že pacienti s hemoragickou cévní mozkovou příhodou vyžadovali náročnější a komplexnější ošetřovatelskou péči oproti pacientům s ischemickou cévní mozkovou příhodou.
|
|
|
Akutní pooperační komplikace v podmínkách chirurgických jednotek intenzivní péče
HLOBILKOVÁ, Magda
Diplomová práce se věnuje problematice akutních pooperačních komplikací v podmínkách chirurgických jednotek intenzivní péče z pohledu sestry. Práce je tvořena teoretickou a výzkumnou částí. Teoretická část je věnována problematice chirurgie, jednotek intenzivní péče a akutním pooperačním komplikacím. Výzkumná část zahrnuje cíle, metodiku a výsledky výzkumu. Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny tři cíle. Cíl 1: Zjistit vztah mezi délkou praxe, nejvyšším dosaženým vzděláním a orientovaností sester v problematice akutních pooperačních komplikací. Cíl 2: Zjistit zájem sester o vzdělávání v problematice akutních pooperačních komplikací. Cíl 3: Zmapovat nejčastější akutní pooperační komplikace na chirurgických jednotkách intenzivní péče. Výzkumná část diplomové práce je řešena formou kombinovaného výzkumu, do kterého se zapojily sestry chirurgických jednotek intenzivní péče různé délky praxe a nejvyššího dosaženého vzdělání. Výzkum probíhal ve čtyřech nemocnicích Jihomoravského a Zlínského kraje. Kvantitativní část výzkumu byla realizována prostřednictví nestandardizovaného dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořilo 138 respondentů. Kvalitativní část byla realizována polostrukturovanými rozhovory s 10 sestrami. Z provedeného výzkumného šetření vyplývá několik závěrů. Byl pozorován statisticky významný vztah mezi orientovaností sester v problematice akutních pooperačních komplikací, délkou praxe a nejvyšším dosaženým vzděláním. S narůstající délkou praxe dochází ke zvyšovaní orientovanosti sester, stejně tak s narůstající úrovní nejvyššího dosaženého vzdělání. Zúčastněné sestry projevují zájem o vzdělávání se v problematice, který však není ze strany zaměstnavatele dostatečně kompenzován. Nejčastější akutní pooperační komplikace na chirurgických jednotkách intenzivní péče z pohledu sester jsou bolest a akutní krvácení. Výstupem diplomové práce je návrh obsahu semináře pro zvýšení orientace sester v konkrétní akutní pooperační komplikaci.
|
|
|
Historie a vývoj intenzivní péče
KADLECOVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá historií a vývojem intenzivní péče s důrazem na české země. Jejím cílem je popsat historický vývoj intenzivní péče a ošetřovatelství v českých zemích s akcentem na aspekty (například nové techniky, přístroje a podobně), které tento proces determinovaly. Jádro práce tvoří tři hlavní kapitoly. První z nich stanovuje základní východiska práce, věnuje se tedy definici intenzivní péče, dějin medicíny a ošetřovatelství. Druhá hlavní kapitola analyzuje počátky intenzivní péče v mezinárodním kontextu - v tomto kontextu akcentuje zejména vliv Florence Nightingale na vznik intenzivní péče a reflexi práce této ošetřovatelky v českých zemích. Třetí kapitola již popisuje historii a vývoj intenzivní péče a ošetřovatelství v českých zemích - tento výklad je rozčleněn do chronologicky seřazených podkapitol. Práce vychází zejména z historických pramenů (primárně se jedná o dobové publikace a časopisecké články, které vznikaly v popisované době a přímo tak reflektují tehdejší diskurs) a z odborné literatury. Jako důležité období je reflektováno komunistické Československo, kdy byl značně omezen kontakt československé medicíny se západními poznatky a intenzivní péče i ošetřovatelství byly značně ideologicky podmíněny, což v mnoha aspektech vedlo k zaostávání za Západem.
|
|
|
Monitorace v neurointenzivní péči
BAXA, Radim
Monitorace v neurointenzivní péči je jednou z důležitých částí péče o pacienta v kritickém stavu. Monitorace umožňuje sledování hodnot a parametrů kontinuálně, či intermitentně v průběhu času. Monitorace vyhodnocuje aktuální stav pacienta a upozorňuje na možné změny, které mohou nastat vývojem primárního postižení, a včasně varovat před rozvojem sekundárního postižení. Neuromonitorace je rozdělena na monitoraci invazivního a neinvazivního charakteru. Hlavními cíli předkládané práce bylo zjistit znalosti sester a zdravotnických záchranářů z prostředí anesteziologicko-resuscitačního oddělení v oblasti neuromonitorace. Zjistit, zda sestry a zdravotničtí záchranáři na anesteziologicko-resuscitačním oddělení znají postupy neuromonitorace. Posledním cílem bylo zjistit, zda jsou dodržovány doporučené postupy v rámci neuromonitorace v intenzivní péči. Empirická část práce byla provedena skrze kvantitativní výzkumné šetření s využitím nestandardizovaného dotazníku. Výzkum byl prováděn mezi sestrami a zdravotnickými záchranáři, kteří mají zkušenosti s neuromonitorací na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Analýze výsledků bylo podrobeno 158 úplných dotazníků. Na základě provedené statistické analýzy výsledků byla zjištěna souvislost mezi nejvyšším dosaženým vzděláním respondentů a mírou znalostí. Souvislost byla zjištěna i mezi délkou praxe respondentů a mírou znalostí. Naopak souvislost se neprokázala ve vztahu mezi věkem respondentů a mírou znalostí.
|
|
|
Analýza znalostí sester při resuscitaci novorozence
Žáková, Jana ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hromádková, Jaroslava (oponent)
Předkládaná bakalářské práce ,,Analýza znalostí sester při resuscitaci novorozence", se zaměřuje na vyhodnocení míry znalostí sester pracujících na novorozeneckých odděleních a porodních sálech. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část práce přináší ucelený přehled informací o klasifikaci novorozence, stavech vyžadujících resuscitaci, poporodní adaptaci a prvním ošetření novorozence. Podrobně se teoretická část práce zabývá postupem resuscitace novorozence a poresuscitační péčí podle nejnovějších doporučení evropské a české resuscitační rady. Cílem empirické části práce je komparace získané analýzy znalostí sester vybraných odborných pracovišť, a to Thomayerovy nemocnice a nemocnice Bulovka. Metodou pro získání dat byl zvolen kvantitativní výzkum za pomoci dotazníku vlastní konstrukce, který obsahuje 26 uzavřených otázek. Z toho 20 bylo zaměřeno na ověření znalostí sester na novorozeneckých odděleních a porodních sálech. Distribuováno bylo 120 dotazníků, návratnost činila 81,66 %, analyzováno tedy bylo 98 dotazníků. Výsledky výzkumu prokázaly statisticky významný rozdíl pouze v závislosti na pravidelném přeškolování v resuscitaci novorozence v rámci zaměstnání. Naopak se nepodařilo prokázat rozdíl ve znalostech sester v závislosti na délce praxe, oddělení,...
|
|
|
Procedurální bolest u dětí v intenzivní péči
Duchoň, Jan ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Sedlářová, Petra (oponent)
Diplomová práce Procedurální bolest u dětí v intenzivní péči 11 ABSTRAKT Východiska: Tato diplomová práce se zabývá účinkem farmakologického přístupu topického anestetika EMLA a nefarmakologického přístupu vizuální distrakce na proce- durální bolest a strach při zavedení periferního žilního katétru (zkr. PŽK) u dětí v pro- středí intenzivní péče. Cíle: Cílem teoretické části práce bylo přinést systematický přehled relevantních studií, které se zabývaly účinky farmakologických i nefarmakologických intervencí na zvládání procedurální bolesti a strachu z ní u dětí od 6 do 18 let při zavedení PŽK. Cílem empirické části práce bylo zjistit, zda je použití topického anestetika EMLA u dětí od 8 do 18 let věku podstupujících zavedení PŽK účinnější ve snižování procedurální bolesti a strachu z bolesti než vizuální distrakce a zda je úroveň procedurální bolesti u těchto dětí s ohle- dem na poskytnutou terapii ovlivněna sociodemografickými a klinickými proměnnými. Metodika: Systematické vyhledávání probíhalo v pěti relevantních databázích dle para- metrů PRISMA. Do systematického přehledu bylo zahrnuto n = 16 randomizovaných studií. Do prospektivní, randomizované studie bylo zařazeno n = 90 pediatrických pacien- tů ve věku od 8 do 18 let, podstupujících zavedení PŽK, kteří byli od dubna 2022 do února 2023...
|
|
|
Specifická role sestry při komunikaci s rodinnými příslušníky v intenzivní péči- podpora blízkých a příbuzných
Kolníková, Daniela ; Trnková, Ivana (vedoucí práce) ; Sekorová, Jitka (oponent)
Účelem diplomové práce bylo zmapovat podmínky a překážky sester při komunikaci s blízkými a pozůstalými pacientů hospitalizovaných na resuscitačních odděleních a jednotkách intenzivní péče s cílem vytvořit příručku pojednávající o zásadách správné komunikace sester s příbuznými pacienta, která bude praktickým přínosem v každodenní praxi sester. Použitelná bude na všech typech oddělení nemocničního zařízení. Předpokládáme však, že největší přínos bude mít pro sestry na odděleních poskytujících intenzivní péči. Pro účely zpracování práce jsme zvolili metodu kvantitativního výzkumu provedeného formou nestandardizovaného elektronického dotazníku vlastní tvorby. Identifikovali jsme komunikační situace, které sestry subjektivně vnímají jako nejvíc stresující. Jedná se především o situace úzce spjaté s nezvratným stavem pacienta či jeho smrtí. Toto zjištění nás vedlo k tomu, abychom se v příručce ve zvýšené míře věnovali prožívaní truchlících příbuzných a správnému přístupu k nim. Také jsme dospěli k zjištění, že míra obav sester vyplývající z komunikace s příbuznými pacienta se přímo úměrně snižuje s narůstajícím věkem sester a tím spojenou délkou praxe v oboru. S ohledem na tato zjištění doporučujeme, aby byla příručka určena především absolventům v adaptačním procesu a také jako výukový materiál pro...
|
|
|
Vliv časného podání antibiotik na mikrobiální kolonizaci dolních cest dýchacích u pacientů na umělé plicní ventilaci
Kroupová, Alžběta ; Duška, František (vedoucí práce) ; Kukol, Václav (oponent)
ČJ Úvod: Nozokomiální pneumonie u pacientů léčených umělou plicní ventilací (VAP associated pneumonie) je významným zdrojem morbidity a mortality. Předstupněm jejího vzniku je osídlení dolních cest dýchacích patogenními bakteriemi. Účelem této práce ylo zjistit, jak antibiotická terapie podávaná na mimoplicní infekce ovlivní kolonizaci dolních dýchacích cest ve srovnání s pacienty, kteří antibiotika nedostávají. Hypotéza , že antibiotická léčba sníží kolonizaci dolních dýchacích cest, ale zvýší výskyt multirezistentních bakterií. Retrospektivní observační kohortová studie prováděná na kriticky nemocných hospitalizovaných na Klinice anesteziologie a resuscitace 3. LF UK a FNKV. Tato práce je součástí probíhajícího projektu zlepšení kvality péče a prevence VAP u pacientů na intenzivním lůžku. Pacienti museli splňovat určitá kritéria: na UPV musí být více než 48 hodin, při příjmu do nemocnice nesměli mít žádné plicní onemocnění a nesmí ého . Primárním výstupem je rozdíl v podílu pacientů, kteří měli pozitivní mikrobiologický nález (kolonizace infekce). Sekundárními výstupy je porovnání incidenční denzity VA , popis výskytu multirezistentních bakterií a kvantitativní popis patogenních bakterií. Výsledky: Primární výs elativní riziko kolonizace dýchacích cest je u pacientů s nasazenými antibiotiky...
|
host ::
RSS.