|
|
Hodnocení výkonnosti systému DPH v zemích EU
Lacková, Lucie ; Zídková, Hana (vedoucí práce) ; Bušovský, Ladislav (oponent)
Diplomová práce hodnotí ukazatele výkonnosti DPH. Porovnává daňovou kvótu, implicitní daňovou sazbu a VAT revenue ratio. První kapitola řeší teoretická východiska zdanění všeobecnou daní ze spotřeby. Následující kapitoly se věnují definování prvků nutných pro výpočet ukazatelů výkonnosti (stavení skutečné výše příjmů z DPH a teoretické výše daňové základny). Pokračuje zhodnocením výše uvedených ukazatelů, z nichž nejvhodnější je vybrán VAT revenue ratio, u něhož je detailní analýza a porovnání mezi jednotlivými členskými státy EU. V práci jsou posouzeny ukazatelé Policy efficiency ratio (policy gap) a Compliance efficiency ratio (compliance gap). Závěr obsahuje zhodnocení získaných informací a jsou uvedeny návrhy na zlepšení.
|
|
|
Efektivní sazby daní korporací v zemích EU
Josková, Renata ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Kostohryz, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou efektivních sazeb daně z příjmů korporací v EU v roce 2011. Cílem je komparace efektivních sazeb daně z příjmů korporací v různých odvětvích jednotlivých členských států EU měřených pomocí skutečné efektivní sazby daně. Další cíl spočívá v porovnání skutečných efektivních sazeb korporací EU s implicitními sazbami korporátní daně a v prověření, zda výše skutečné efektivní a implicitní sazby daně závisí na HDP v % EU-28, inflaci, velikosti podniku, nákladech na výzkum a vývoj či době odepisování strojů a budov. Rozdíly ve výši skutečné efektivní sazby daně existují nejen v jednotlivých členských státech EU, ale i v jednotlivých odvětvích. Při porovnání skutečné a implicitní sazby daně se hodnoty jednotlivých zemí v roce 2011 neshodují. Z výsledků provedené analýzy vyplývá, že jediným společným faktorem, který má vliv jak na výši skutečné efektivní sazby daně, tak i na výši implicitní sazby daně, je velikost podniku. U implicitní daňové sazby z příjmů korporací závislost na ostatních faktorech není prokázána. Skutečná efektivní sazba daně korporací je navíc ovlivněna HDP v % EU-28 a náklady na výzkum a vývoj. Míra inflace a doba odepisování strojů a budov jsou faktory, které nevykazují žádný vztah s oběma zkoumanými sazbami. Mezi skutečnou a implicitní sazbou daně korporací je dokázána rostoucí závislost.
|
|
|
Implicitní zdanění spotřeby v zemích EU
Milostná, Martina ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Kučera, Jonáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá analyzováním daňového zatížení spotřeby ve státech Evropské unie. Testováním statistických hypotéz bylo rozhodnuto, zda se daňové zatížení spotřeby v evropských státech sbližuje či nikoliv. Použitou metodou je test o shodě dvou středních hodnot (t-test). Práce nejprve pojednává o daních ze spotřeby a jejich harmonizaci. Další části se zaměřují na ukazatele výnosnosti daní ze spotřeby a implicitní daňovou sazbu. V poslední kapitole je analyzováno daňové zatížení cigaret. V prakticky zaměřených kapitolách jsou testovány statistické hypotézy. Testy hodnotí rozdíly ve zdanění spotřeby mezi skupinou nových a původních států Evropské unie a také v každé skupině mezi rokem 1995 a 2011. Až na výjimky nebyla ve většině případů prokázána žádná statisticky významná změna. Z výsledků testování vyplynulo, že se spotřební zdanění v Evropské unii ze statistického hlediska nesbližuje.
|
|
|
Efektivní spotřební zdanění a struktura výnosů v nových a v původních členských zemích EU
Vágnerová, Klára ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Picka, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací efektivního spotřebního zdanění a struktury výnosů z hlediska daní ze spotřeby mezi novými a původními členskými státy Evropské unie. V rámci komparativní analýzy byly testovány dvě předem stanovené hypotézy. Hypotéza I.: Efektivní zdanění spotřeby je nižší v nových členských státech než v těch původních. Hypotéza II.: Výnosy z daní ze spotřeby v nových členských státech se liší od výnosů v původních členských státech. Testovány byly postupně tři různé ukazatele: implicitní daňová sazba, podíl daní ze spotřeby na hrubém domácím produktu a podíl daní ze spotřeby na celkových daňových výnosech. Cílem práce bylo tedy potvrzení či vyvrácení daných hypotéz a s ohledem na výsledky analýzy byly diskutovány možné vlivy na výsledky testů. Při testování byla použita metoda test shody dvou průměrů.
|
|
|
Vývoj efektivních sazeb daní z práce v ČR
Pšurná, Pavla ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Picka, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá efektivním zdaněním práce v České republice a srovnává tyto trendy se státy Evropské unie na bázi statistických dat Eurostatu a OECD. Efektivní daňová sazba je indikátor, který měří skutečné daňové zatížení poplatníků. Na rozdíl od zákonné sazby daně dokáže zohlednit aspekty daňového sytému, které mají vliv na konečnou daň. Nejprve se podrobně věnuji ukazatelům, které se používají k měření distorzí daní z práce. Důraz je kladen na implicitní sazbu, kterou vytvořil Eurostat, a která umožňuje srovnat daňové zatížení v ČR s ostatními členskými státy unie. Další část podává celkový přehled o reformách daně z příjmu, které se uskutečnily na území ČR od roku 1993. Následuje část analytická, kde jsou porovnány implicitní sazby daně z práce mezi členskými státy EU. V poslední kapitole je popsán daňový klín, který je doplňkem při rozboru implicitních sazeb. Zkoumám zde také vliv nákladů práce na daňové zatížení poplatníků v zemích EU. Cílem této práce je analyzovat vývoj efektivní sazby daně z práce v ČR od roku 1993 do současnosti, zjistit příčiny změn a provést komparaci s členskými zeměmi EU.
|
|
|
Daňová konkurence
Popule, Patrik ; Vítek, Leoš (vedoucí práce) ; Hammer, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou daňové konkurence v rámci Evropské unie. Konkurence daňových systémů se v EU stala diskutovaným tématem zejména v souvislosti s rozšířením unie v roce 2004. Možným prostředkem, jímž lze daňovou konkurenci omezit, je daňová harmonizace. Otázka prospěšnosti daňové konkurence je velmi problematická, jelikož se v této záležitosti rozchází názory světových ekonomů a politiků. Hlavním cílem práce je určit, zda je pro EU vhodnější koncept konkurence či harmonizace daňových systémů. Pokusím se určit, zda v EU skutečně panuje konkurence daňových systémů. V závěru se zaměřím na zhodnocení některých makroekonomických dopadů daňové konkurence. V práci se budu zabývat pouze korporátní daní, jelikož kapitál má výraznou schopnost mobility a lze na něm nejlépe ilustrovat efekty daňové konkurence.
|
host ::
RSS.