|
|
Tíseň jakožto okolnost vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu
Hladíková, Eva ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou tísně jakožto okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu. Tísní je myšlena situace, kdy je pachatel pod pohrůžkou bezprostřední smrti nebo ublížení na zdraví donucen spáchat zločin podle mezinárodního práva. Práce krátce zkoumá tíseň v národních právních řádech, zejména pak rozdíl mezi pojetím tísně v common law a kontinentálním právu. Dále se pak zabývá využitím tísně jako argumentu obhajoby v historii mezinárodního trestního práva a podrobně se zaměřuje na dva klíčové judikáty v této oblasti - případ Einsatzgruppen rozhodovaný americkým vojenským tribunálem po 2. světové válce a případ Erdemović rozhodovaný Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Práce komplexně pojednává o jednotlivých znacích tísně. Za tyto znaky je považováno i) jednání, které naplňuje znaky zločinu podle mezinárodního práva, ii) existence bezprostřední hrozby pachateli na jeho životě nebo zdraví, iii) nutné jednání k odvrácení hrozby (podmínka subsidiarity), iv) přiměřené jednání k odvrácení hrozby (podmínka proporcionality), v) fakt, že si pachatel nezpůsobil nebezpečí sám a vi) že jej neměl povinnost snášet. Práce také vymezuje tíseň oproti ostatním okolnostem vylučujícím protiprávnost, které nacházejí uplatnění v mezinárodním trestním právu - krajní...
|
|
|
Tíseň jakožto okolnost vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu
Hladíková, Eva ; Bílková, Veronika (oponent) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou tísně jakožto okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu. Tísní je myšlena situace, kdy je pachatel pod pohrůžkou bezprostřední smrti nebo ublížení na zdraví donucen spáchat zločin podle mezinárodního práva. Práce krátce zkoumá tíseň v národních právních řádech, zejména pak rozdíl mezi pojetím tísně v common law a kontinentálním právu. Dále se pak zabývá využitím tísně jako argumentu obhajoby v historii mezinárodního trestního práva a podrobně se zaměřuje na dva klíčové judikáty v této oblasti - případ Einsatzgruppen rozhodovaný americkým vojenským tribunálem po 2. světové válce a případ Erdemović rozhodovaný Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Práce komplexně pojednává o jednotlivých znacích tísně. Za tyto znaky je považováno i) jednání, které naplňuje znaky zločinu podle mezinárodního práva, ii) existence bezprostřední hrozby pachateli na jeho životě nebo zdraví, iii) nutné jednání k odvrácení hrozby (podmínka subsidiarity), iv) přiměřené jednání k odvrácení hrozby (podmínka proporcionality), v) fakt, že si pachatel nezpůsobil nebezpečí sám a vi) že jej neměl povinnost snášet. Práce také vymezuje tíseň oproti ostatním okolnostem vylučujícím protiprávnost, které nacházejí uplatnění v mezinárodním trestním právu - krajní...
|
|
|
Tíseň jakožto okolnost vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu
Hladíková, Eva ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou tísně jakožto okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu. Tísní je myšlena situace, kdy je pachatel pod pohrůžkou bezprostřední smrti nebo ublížení na zdraví donucen spáchat zločin podle mezinárodního práva. Práce krátce zkoumá tíseň v národních právních řádech, zejména pak rozdíl mezi pojetím tísně v common law a kontinentálním právu. Dále se pak zabývá využitím tísně jako argumentu obhajoby v historii mezinárodního trestního práva a podrobně se zaměřuje na dva klíčové judikáty v této oblasti - případ Einsatzgruppen rozhodovaný americkým vojenským tribunálem po 2. světové válce a případ Erdemović rozhodovaný Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Práce komplexně pojednává o jednotlivých znacích tísně. Za tyto znaky je považováno i) jednání, které naplňuje znaky zločinu podle mezinárodního práva, ii) existence bezprostřední hrozby pachateli na jeho životě nebo zdraví, iii) nutné jednání k odvrácení hrozby (podmínka subsidiarity), iv) přiměřené jednání k odvrácení hrozby (podmínka proporcionality), v) fakt, že si pachatel nezpůsobil nebezpečí sám a vi) že jej neměl povinnost snášet. Práce také vymezuje tíseň oproti ostatním okolnostem vylučujícím protiprávnost, které nacházejí uplatnění v mezinárodním trestním právu - krajní...
|
host ::
RSS.