|
|
Bezplatné ubytování. Rekonstrukce budovy Szpiegowo s využitím recyklovaných materiálů
Chopyk, Stepan ; Sikorski, Michal (oponent) ; Kepiński, Kacper Ignacy (vedoucí práce)
Umístění. Szpiegowo v polském hlavním městě Varšava se nachází v jihovýchodní části města. Východní strana Szpiegowa je lemována obytnými budovami. Západní strana je obrácena ke komunikačním sítím vedoucím do centra města. Čtvrť Mokotow, v níž se budova Szpiegowo nachází, je známá svým multifunkčním prostorem, který zahrnuje různé typy budov. Většina z nich je obytných, ale jsou zde i administrativní a obchodní budovy. Materiály stávající budovy. Hlavní konstrukci budovy tvoří svislé a vodorovné železobetonové prvky. Vnitřní stěny jsou vyplněny pálenými cihlami. Okna a dveře jsou převážně dřevěná, i když některá jsou hliníková. Přízemí je obloženo šedým mramorem a konečným materiálem fasády je omítka a část hliníku. Zachování Szpiegowa je zásadní. Přestavba Szpiegowa na obytný dům může přispět k zajištění dramaticky potřebného dostupného a sociálního bydlení. Nejen lidé s nejnižšími příjmy, ale i střední třída má v současné době problémy s bydlením a hledáním bytu ve Varšavě. Pro řešení tohoto problému se navrhuje vytvořit komunitu se smíšenými příjmy, která by sdružovala obyvatele různých sociálních skupin v podmínkách inkluzivního bydlení. Další strategií je Část bytových jednotek bude prodávána za tržních podmínek díky partnerství veřejného a soukromého sektoru obce a vybraného sociálně uvědomělého developera. Díky této obchodní strategii bude možné financovat zbytek rekonstrukce pro účely umírněného a sociálního pronájmu. Hlavní teze: Szpiegowo - volné bydlení pro ohrožené obyvatelstvo Parafráze: "Ve společném bydlení se obyvatelé aktivně podílejí na utváření a správě své komunity, což podporuje pocit sounáležitosti a vzájemné podpory a zároveň respektuje individuální autonomii." - Kathryn McCamant a Charles Durrett, architekti a autoři knihy "Cohousing: A Contemporary Approach to Housing Ourselves". "Szpiegowo" ("Spytown") Budoucí obyvatelé: Potenciální obyvatelé této bytové iniciativy zahrnují různorodé demografické skupiny, včetně: osob zažívajících chudobu, které budou mít prospěch z dostupných možností bydlení, marginalizovaných menšinových skupin, které čelí diskriminaci na základě rasy, pohlaví nebo jiných faktorů a které hledají inkluzivní a podpůrné prostředí, uprchlíků, kteří hledají stabilitu a integraci do své nové komunity, matek samoživitelek, které potřebují dostupné a bezpečné bydlení, aby podpořily své rodiny, studentů, kteří se věnují svému studiu a potřebují vhodné bydlení, které by jim umožnilo vzdělávat se.
|
|
|
Environmentální hodnocení rekonstrukcí obytných budov
Struhala, Karel ; Ostrý, Milan (oponent) ; Lupíšek,, Antonín (oponent) ; Košíčková, Ivana (vedoucí práce)
Jednou z metod využívaných pro hodnocení dopadů lidských činností na životní prostředí je Life-Cycle Assessment (LCA). V této disertační práci je metoda LCA aplikována na renovace obytných budov v České Republice. Důvodem je velký potenciál pro snížení dopadů na životní prostředí v rámci existujícího bytového fondu. Cílem této práce ale není jen kvantifikace potenciálních úspor. Práce se také zabývá přesností zvolené hodnotící metody a vhodnosti její aplikace pro zvolené cíle, což jsou témata v literatuře většinou opomíjená. V práci jsou hodnoceny dvě případové studie – bytový dům v Brně a řadový rodinný dům v jedné z okolních obcí – hodnotící dopady životního cyklu budov na životní prostředí. První obsahuje dvě LCA studie hodnotící původní a renovovaný stav bytového domu. Druhá obsahuje tři LCA studie hodnotící původní stav rodinného domu, nerealizovaný návrh jeho rekonstrukce a realizovanou demolici a novostavbu. Dopady na životní prostředí jsou hodnoceny ve čtyřech kategoriích: Ecological Scarcity, Cumulative Energy Demand (Primary Energy), Non-Renewable Energy a Global Warming Potential. Přesnost LCA studií je v práci ověřována zavedením čtyř proměnných a použitím dvou různých softwarů (až 324 různých výpočetních kombinací). Výsledky práce potvrzují, že renovace mají za následek snížení dopadů staveb na životní prostředí. V případě bytového domu dosáhla průměrná úspora až 17,39 %. V případě rodinného domu dokonce až 76,83 %. Nicméně se také projevil značný vliv ověřovaných proměnných. Rozdíly mezi výsledky jednotlivých výpočetních kombinací dosáhly až 56,06 %. Před širší aplikací metody LCA v oblasti renovací obytných budov je tedy nutný další výzkum, který by zvýšil její přesnost.
|
|
|
Nástavba, přístavba a stavební úpravy hasičské zbrojnice v Borovanech
NÝDL, Jakub
Tématem diplomové práce je reálný záměr nástavby, přístavby a stavebních úprav hasičské zbrojnice v Borovanech. Literární část práce je zaměřena na čtyři témata. Nejprve je to proces schvalování staveb a obsah potřebné dokumentace dle platné české legislativy. Dále je popsána posloupnost nutných prací, která předchází rekon-strukcím staveb. Třetím tématem jsou rostoucí požadavky na požární zbrojnice z hlediska vývoje požární techniky. Posledním tématem jsou dotační tituly, které lze v oblasti požární ochrany čerpat. V kapitole výsledků je analyzován současný stav objektů, podrobně popsáno navrhované řešení a posouzen vhodný dotační titul pro uvažovaný záměr. Zaznamenání současného stavu bylo provedeno také fotodoku-mentací, která je přílohou práce. Hlavním výstupem kvalifikační práce je zpracování textové i výkresové části dokumentace pro udělení územního rozhodnutí dle platné vyhlášky.
|
|
|
Environmentální hodnocení rekonstrukcí obytných budov
Struhala, Karel ; Ostrý, Milan (oponent) ; Lupíšek,, Antonín (oponent) ; Košíčková, Ivana (vedoucí práce)
Jednou z metod využívaných pro hodnocení dopadů lidských činností na životní prostředí je Life-Cycle Assessment (LCA). V této disertační práci je metoda LCA aplikována na renovace obytných budov v České Republice. Důvodem je velký potenciál pro snížení dopadů na životní prostředí v rámci existujícího bytového fondu. Cílem této práce ale není jen kvantifikace potenciálních úspor. Práce se také zabývá přesností zvolené hodnotící metody a vhodnosti její aplikace pro zvolené cíle, což jsou témata v literatuře většinou opomíjená. V práci jsou hodnoceny dvě případové studie – bytový dům v Brně a řadový rodinný dům v jedné z okolních obcí – hodnotící dopady životního cyklu budov na životní prostředí. První obsahuje dvě LCA studie hodnotící původní a renovovaný stav bytového domu. Druhá obsahuje tři LCA studie hodnotící původní stav rodinného domu, nerealizovaný návrh jeho rekonstrukce a realizovanou demolici a novostavbu. Dopady na životní prostředí jsou hodnoceny ve čtyřech kategoriích: Ecological Scarcity, Cumulative Energy Demand (Primary Energy), Non-Renewable Energy a Global Warming Potential. Přesnost LCA studií je v práci ověřována zavedením čtyř proměnných a použitím dvou různých softwarů (až 324 různých výpočetních kombinací). Výsledky práce potvrzují, že renovace mají za následek snížení dopadů staveb na životní prostředí. V případě bytového domu dosáhla průměrná úspora až 17,39 %. V případě rodinného domu dokonce až 76,83 %. Nicméně se také projevil značný vliv ověřovaných proměnných. Rozdíly mezi výsledky jednotlivých výpočetních kombinací dosáhly až 56,06 %. Před širší aplikací metody LCA v oblasti renovací obytných budov je tedy nutný další výzkum, který by zvýšil její přesnost.
|
host ::
RSS.