|
|
Frekvence komplikací a jejich prevence u žen v časném šestinedělí po ambulantním porodu
Nedvědová, Kateřina ; Sosna, Ondřej (vedoucí práce) ; Buryanek, Adam (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice poporodních komplikací v časném šestinedělí u žen, které se rozhodly porodit ambulantně (tj. odejít z porodnice do 72 h od porodu). Dále se věnuje prevenci těchto komplikací a následné poporodní péči jakožto preventivnímu opatření. Ambulantní porod je poměrně nová možnost porodu. Každoročně počet žen, které odcházejí po porodu ambulantně domů, roste a zaobírání se poporodními komplikacemi a prevencí komplikací u těchto žen si zaslouží pozornost. Práce je koncipována jako teoreticko-praktická. Teoretická část vymezuje pojmy jako ambulantní porod, šestinedělí se zaměřením na šestinedělí časné do 7. poporodního dne. Dále popisuje komplikace vyskytující se v časném šestinedělí a nakonec se zabývá edukací žen. Praktická část se zabývá rozborem a statistickým zpracováním dotazníkového šetření, které se věnuje frekvenci poporodních komplikací v časném šestinedělí a jejich prevenci. Cíly práce bylo zjistit frekvenci a závažnost poporodních komplikací u žen po ambulantním porodu v časném šestinedělí, četnost edukací žen o poporodních komplikacích v časném šestinedělí zdravotnickým personálem při odchodu z porodnice. Dále zjistit, odkud a v jaké míře ženy čerpají informace o poporodních komplikacích v časném šestinedělí a zda mají informací dostatek a co by jim...
|
|
|
Ambulantní porod z pohledu porodní asistentky a dětské sestry
NOVOTNÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá ambulantním porodem, názorem porodních asistentek, dětských sester a žen na tento porod. Prvním cílem bylo zjistit názory porodních asistentek a dětských sester na ambulantní porod a druhým cílem bylo zjistit důvody žen k rozhodnutí pro ambulantní porod. Tato práce je rozdělena na dvě části, a to teoretickou část a praktickou. V teoretické části jsou popsány kompetence porodních asistentek a dětských sester, průběh porodu od příjmu na porodní sál až po čtvrtou dobu porodní. V dalších kapitolách bylo popsáno ošetření novorozence, péče o novorozence na rooming-in, vyšetření novorozence neonatologem a novorozenecké screeningy. Dále se teoretická práce zaměřuje na samotný ambulantní porod, kde je popsána legislativa, komplikace ambulantního porodu jak ze strany matky, tak ze strany novorozence. Praktická část obsahuje metodiku, výsledky a diskuzi. Metodou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor, kdy výzkumné soubory zahrnovaly porodní asistentky, dětské sestry a ženy, které jsou po ambulantním porodu. Rozhovory probíhaly v měsíci březnu 2019. Pokud respondentky souhlasily, byl rozhovor nahráván a v případě vysloveného nesouhlasu byly odpovědi zaznamenány na papír. Aby byla zachována anonymita, byly v práci respondentky označeny jako DS, PA, a Ž. Na základě zpracování získaných dat byly vytvořeny kategorie a následně podkategorie. Kategorie pro porodní asistentky a dětské sestry byly vytvořeny dvě (Ambulantní porod, Péče během ambulantního porodu), které byly následně rozpracovány do podkategorií. Ženy po ambulantním porodu mají data rozdělená do čtyř kategorií (Předchozí porody, Ambulantní porod, Poporodní péče, Reakce okolí). Pro tuto bakalářskou práci byly zvoleny dva cíle, na základě kterých byly vytvořeny tři výzkumné otázky. První otázka se zabývala pohledem porodních asistentek na ambulantní porod. Výzkum ukázal, že žádná z porodních asistentek nezaujímá negativní postoj a rozhodně ženám jejich rozhodnutí týkající se ambulantního porodu nerozmlouvají. V tomto případě jsou rády, že ženy nezvolily porod doma a žena je tak pod odborným dohledem v případě výskytu nečekaných komplikací. Druhá výzkumná otázka zkoumala, jaký názor mají na ambulantní porod dětské sestry. Z výzkumu vyplynulo, že více jak polovina dětských sester nezaujímá negativní postoj k tomuto rozhodnutí ženy a jen jedna dětská sestra ambulantní porod nedoporučuje i v případě fyziologického těhotenství. Dětské sestry při propouštění rodiček z nemocnice ženy edukují ohledně péče o novorozence, o zajištění péče a nezbytných vyšetření po porodu a kam se ženy mají v případě komplikací obrátit. Třetí výzkumná otázka se zabývá důvody žen vedoucích k rozhodnutí pro ambulantní porod. Výzkum ukázal, že ženy k tomuto rozhodnutí nejčastěji vedla potřeba klidu a domácího prostředí či negativní předchozí zkušenost, která se týkala nedostatečné komunikace nebo neposkytnutí dostatečného množství informací. Ženám též vadilo časté rušení ze strany personálu, ztráta soukromí a režim oddělení, a proto volily ambulantní porod. Z výzkumného šetření vyplynulo, že většina zdravotnického personálu nejeví negativní postoj k ambulantním porodům a snaží se dojít k určitému kompromisu, souvisejícímu s hospitalizací a propuštěním. Dále také vyplynulo, že zájem o ambulantní porody nepatrně stoupá.
|
|
|
Postoje žen k ambulantním porodům a porodům v domácnosti.
Kapounová, Gabriela ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Fanta, Michael (oponent)
v ČJ: Bakalářská práce se zabývá postojem žen k ambulantním porodům a porodům v domácnosti. Popisuje nejen výhody, nevýhody, ale i možné komplikace těchto alternativních porodů, včetně jejich přínosu. Práce je teoreticko - empirická. Teoretická část práce je rozdělena na pět kapitol. První část pojednává o základních pojmech spojených s ambulantními porody a porody v domácnosti. Druhá část se věnuje historii a dřívějším pohledům žen či lékařů na porody. Spontánní porod je popisován v kapitole třetí. Čtvrtá kapitola pojednává o alternativních metodách porodu, její podkapitoly charakterizují jednotlivé druhy alternativních porodů. Poslední kapitola je věnována výhodám, nevýhodám či komplikacím ambulantních porodů a porodů v domácnosti. Empirická část práce obsahuje výsledky výzkumu, které jsou realizovány pomocí dotazníkového šetření. Respondenty jsou ženy od 18 do 50 let a lékaři specializovaní v gynekologicko - porodnickém oboru. Dotazníkové šetření mělo za cíl zjistit, jaký postoj mají české ženy k ambulantním porodům a porodům v domácnosti, zda mají ženy dostatečné informace o alternativních metodách porodu a pokud by měly možnost, zda by je využily. Dalším cílem je zjistit důvod volby ambulantních porodů a porodů v domácnosti a názor některých lékařů na alternativní porody. Výsledky výzkumu jsou...
|
|
|
Výběr porodnického zařízení rodičkou
BARKOVÁ, Lucie
Narození dítěte je jeden z nejkrásnějších zážitků, na který si žena pamatuje celý život. Proto je velmi důležité zvolit si správné místo, ve kterém chce žena svůj porod prožít a uvědomit si, co od tohoto místa očekává. Teoretická část je zaměřena na shrnutí poznatků o porodnických zařízeních, ale i o různých alternativních možnostech porodu. Dále jsou zde uvedeny faktory, které ovlivňují výběr porodnice. Praktická část je zaměřena na informovanost rodiček o porodnických zařízeních a na faktory, které je ovlivňovaly při výběru porodnice. Ke zpracování dané problematiky a zjištění cílů bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření, které proběhlo formou dotazníku, který byl anonymní a byl určen pro ženy po porodu hospitalizované na oddělení šestinedělí v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. a v Nemocnici České Budějovice, a.s. Stanoveny byly dva cíle a s nimi související hypotézy. Prvním cílem práce bylo zjistit, podle čeho si klientky volí porodnické zařízení. Druhým cílem bylo zjistit, zda se liší výběr porodnického zařízení u prvorodiček a vícerodiček. Oba cíle byly splněny. Hypotéza 1, která zní ,,Klientky si volí takové porodnické zařízení, ve kterém mají jistotu bezpečí u sebe i svého dítěte?, se potvrdila. Potvrdila se také hypotéza 2, která zní ,,Klientky dávají přednost porodnickým zařízením, která zachovávají soukromí rodiček?. Nepotvrdila se hypotéza 3, že výběr porodnického zařízení se liší u prvorodiček a vícerodiček. Z hlediska teorie a výsledků výzkumného šetření může být přínosem pro ošetřovatelství vytvoření informačních brožur o výběru porodnického zařízení, které by byly určené pro těhotné ženy v předporodních kurzech a pro porodní asistentky do praxe.
|
host ::
RSS.