|
|
Historie a současnost chemických zbraní
Virglerová, Kateřina ; Doležel, Ludvík (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Ve své první části se tato bakalářská práce zabývá historií chemických zbraní od dávného starověku až po jejich současný stav. V další části práce seznamuje s mezinárodní Úmluvou o zákazu chemických zbraní (1993), a to zejména se zaměřením na současný stav jejího plnění v oblasti likvidace chemických zbraní a bojových chemických látek. V závěru je práce zaměřena na současnou národní úpravu zákazu chemických zbraní a realizaci těchto opatření v podmínkách České republiky, kde je především zhodnocena kontrolní činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a navrženo její možné zlepšení.
|
|
|
Historie a současnost chemických zbraní
Virglerová, Kateřina ; Doležel, Ludvík (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Ve své první části se tato bakalářská práce zabývá historií chemických zbraní od dávného starověku až po jejich současný stav. V další části práce seznamuje s mezinárodní Úmluvou o zákazu chemických zbraní (1993), a to zejména se zaměřením na současný stav jejího plnění v oblasti likvidace chemických zbraní a bojových chemických látek. V závěru je práce zaměřena na současnou národní úpravu zákazu chemických zbraní a realizaci těchto opatření v podmínkách České republiky, kde je především zhodnocena kontrolní činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a navrženo její možné zlepšení.
|
|
|
Používání chemických zbraní v 1.světové válce a poučení pro součastnost
PRAŽÁK, Marek
Tato bakalářská práce se zaměřuje na popis a charakteristiku chemických zbraní použitých během první světové války a na důsledky, které z toho vyplývají pro současnost. V úvodní části práce předkládám ucelený přehled chemických zbraní, jejich klasifikaci a účinek na lidský organismus. Dále popisuji jednotlivé chemické látky použité v bojích první světové války v letech 1914 ? 1918 a zmiňuji nejdůležitější a klíčové útoky bojovými chemickými látkami včetně popisu vývoje a konstrukce použité chemické munice. V další části práce se věnuji ochraně proti zbraním hromadného ničení a to zejména jednotlivým typům ochrany a zhodnocuji dopad použití chemických zbraní během první světové války na současnost. Co se týká metodické stránky, shromáždil jsem informace z odborných pramenů a snažil se obecně a srozumitelně zmapovat danou problematiku a to i na základě vlastních poznatků a zkušeností. Práce je postavena na dvou základních hypotézách: 1. První světová válka ukázala, že v případě potřeby se válčící strany uchýlí i k použití zakázaných prostředkům včetně chemických zbraní; 2. První světová válka položila základní stavební kameny moderní ochrany proti chemickým zbraním a ochraně proti zbraním hromadného ničení obecně. Obě tyto předložené hypotézy se ukázaly být pravdivé, což se snažím ve své práci doložit. První hypotéza dokládá, že i přestože chemické zbraně byly oficiálně zakázány na Haagské konferenci, válčící strany neváhaly je v případě potřeby vyrobit, zdokonalit a využít proti nepříteli. Druhou hypotézu potvrzuje fakt, že spolu s vývojem a zdokonalováním chemických zbraní a munice se vyvíjela a zdokonalovala ochrana proti těmto zbraním, stejně jako detekce bojových chemických látek a varování vojsk při jejich použití. Důsledkem tohoto je existence současné protichemické ochrany a vznik nového vojenského oboru - Ochrany proti zbraním hromadného ničení.
|
|
|
Historie chemických válek
HORKÁ, Jana
Chemické zbraně patří ke zbraním hromadného ničení. Mezi tyto zbraně se počítají kromě chemických zbraní i zbraně jaderné a biologické. Chemické zbraně patří k historicky nejstarším. Své prvopočáteční kroky udělaly {--} i když se tak ještě nenazývaly {--} v hlubokém dávnověku. Počáteční používání chemických látek proti lidské síle je však více spojováno s ohněm. Ten se používal při ochraně před útokem zvířat i lidí. Později sloužil při obraně nebo dobývání měst a opevnění. K nejrozsáhlejšímu bojovému použití chemických zbraní došlo pouze v průběhu 1. světové války. Byla vyzkoušena řada chemických látek, z nichž nejvýznamnější byl fosgen. Německá armáda v roce 1917 použila u města Ypres zpuchýřující látku yperit. Vývoj bojových chemických látek pokračoval i po roce 1918. V průběhu 2. světové války nebyly chemické zbraně prakticky použity. Pokud se tak stalo, tak pouze na vedlejších frontách. Hlavní příčinou byl strach z možné odvety. V období let 1939 {--} 1945 byla vyrobena ohromná množství bojových chemických látek. Ke konci války stav zásob představoval kolem 400 000 tun. Po 2. světové válce došlo k nové etapě chemického zbrojení. Největší pozornost byla soustředěna na nervové látky sarin, soman a látku VX. Bojové chemické látky byly dále používány i po roce 1945. V nedávné minulosti použil Irák nervově paralytické látky a yperit v průběhu íránsko-irácké války (1980 {--} 1988). V neposlední řadě je třeba připomenout i použití bojových chemických látek pro teroristické účely. Celosvětový boj proti chemickým zbraním vyvrcholil v lednu 1993 podpisem Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení. Tato Úmluva požaduje likvidaci chemických zbraní do roku 2007. Smluvní státy, které tento termín nesplnily, požádaly o prodloužení konečných termínů likvidace chemických zbraní až do 29. 4. 2012. Zůstává otázkou, zda i toto prodloužení splní cíl Úmluvy {--} zajistit svět bez chemických zbraní. Do té doby, dokud zásoby chemických zbraní nebudou úplně zlikvidovány, nelze vyloučit jejich možné zneužití. Mohou je použít státy, které se k Úmluvě dosud nepřipojily a vlastní omezené arzenály chemických zbraní.
|
host ::
RSS.