|
|
Compare the Cost of Breast Cancer Treatment with Conventional and Biological Methods
Falisová, Katarína ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Jankůj, Miroslav (oponent)
Léčba onkologických pacientů je v dnešní době díky novým technologiím vysoce nákladná. Podle demografických údajů a analýz obyvatelstvo České republiky stárne a je vysoce pravděpodobné, že tyto náklady ještě porostou. Je proto nutné pomocí farmakoekonomických analýz hledat optimální řešení léčby. Cílem práce je objasnit pojem farmakoekonomika, rakovina a rakovina prsu. Pomocí demografických údajů zhodnotit stav onkologických pacientů do budoucna, určit výši výdajů na léčbu rakoviny prsu a pomocí modelové pacientky trpící tímto onemocněním určit výši nákladů na biologickou a klasickou metodu léčby.
|
|
|
Informovanost žen o mamografickém vyšetření v Jihomoravském kraji
MICHNOVÁ, Lenka
Jedním z cílů bakalářské práce bylo zmapovat informovanost žen o mamografickém vyšetření. Od roku 2002 je spuštěn organizovaný preventivní program aktivního vyhledávání karcinomu prsu. Karcinom prsu je závažné onemocnění, které postihuje ženy již v mladém věku. Při včasném záchytu je však dobře léčitelný. Mnoho žen už vyšetřeno mamografem bylo. Právě proto byl proveden průzkum, jak jsou ženy informované o vyšetření. Potřebná data ke zpracování bakalářské práce byla zjišťována pomocí kvantitativního šetření. Pro sběr dat byla použita dotazníková metoda. Dotazníky byly dobrovolné a anonymní. Byly určeny ženám ve vybraných nemocnicích Jihomoravského kraje (Masarykův onkologický ústav Brno, Fakultní nemocnice Brno, Nemocnice Břeclav a Nemocnice Kyjov). Šetření se zúčastnily ženy starší 18 ? ti let, bez ohledu na to, zda byly na vyšetření poprvé nebo opakovaně. Dotazníků bylo celkem rozdaných 120, z toho se jich vrátilo 110. Šetření probíhalo v červenci a v srpnu roku 2010. V práci byly stanoveny tři cíle a tři hypotézy. První cíl měl za úkol zmapovat informovanost žen jdoucí na mamografické vyšetření. Cíl byl splněn. Druhým cílem práce bylo informovat a připravit pacientky na další postup při nalezení zhoubného nádoru. Cíl byl rovněž splněn. Třetí cíl, poukázat na odlišnost informovanosti mezi jednotlivými nemocnicemi Jihomoravského kraje, byl také splněn. První hypotéza, že informovanost žen v nemocnicích je dostatečná, se potvrdila. Hypotéza druhá, že jsou pacientky plně informovány a připraveny na další postup, v případě zjištění zhoubného nádoru, se také potvrdila. A poslední třetí hypotéza, že informovanost žen se v jednotlivých nemocnicích liší, se rovněž potvrdila. Problematika informovanosti pacientek před mamografickým vyšetřením je stále aktuální téma. Jelikož současná legislativa uvádí, že pacientka musí být o vyšetření poučena, je nutné, aby měla pacientka možnost poskytnuté informace v klidu vyhodnotit a vznést případné dotazy.
|
|
|
Využití možností prevence karcinomu prsu u žen jako ošetřovatelský problém.
NUSKOVÁ, Oldřiška
Využití možností prevence karcinomu prsu u žen jako ošetřovatelský problém. Pro bakalářskou práci Využití možností prevence karcinomu prsu u žen jako ošetřovatelský problém byly stanoveny 4 cíle. Cíl 1: Zjistit využití ošetřovatelských intervencí zaměřených na prevenci karcinomu prsu u žen v primární péči. Cíl 2: Zjistit, jaké informace sestry v primární péči poskytují ženám o rizikových faktorech vzniku karcinomu prsu. C 3: Identifikovat překážky, které brání ženám využít možnosti prevence karcinomu prsu. C 4: Zmapovat důvody, které vedou ženy k návštěvě lékaře s pokročilým karcinomem prsu. Byly stanoveny 4 výzkumné otázky. 1. Které ošetřovatelské intervence využívají sestry v primární péči v prevenci karcinomu prsu u žen? 2. Jaké informace sestry v primární péči poskytují ženám o rizikových faktorech vzniku karcinomu prsu? 3. Jaké překážky brání ženám využít možnosti prevence karcinomu prsu? 4. Jaké důvody vedou ženy k návštěvě lékaře s pokročilým karcinomem prsu? Výzkumný soubor představovaly dvě skupiny respondentů. První výzkumný soubor tvořilo 6 sester pracujících v zařízeních primární péče v Českých Budějovicích. Druhý výzkumný soubor tvořilo 8 žen, které byly léčeny pro karcinom prsu na Onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Rozhovory s respondenty byly vedeny za použití techniky nestandardizovaného rozhovoru, na podkladě předem připravených otázek. Na základě analýzy rozhovorů byly zodpovězeny výzkumné otázky. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že sestry využívají ošetřovatelské intervence v prevenci karcinomu prsu u žen a informují ženy o rizikových faktorech vzniku karcinomu prsu pouze na základě údaje o genetické zátěži nádorového onemocnění prsu v rodině žen nebo na základě dotazu žen. Možností, jak dosáhnout uplatnění ošetřovatelských intervencí v prevenci karcinomu prsu u žen v primární péči, by mohly být edukační pomůcky pro ošetřovatelský personál a uskutečněné projekty zaměřené na cílenou preventivní péči a včasné odhalení karcinomu prsu.
|
|
|
Fyzioterapie u nemocných s onkologickou diagnózou se zaměřením na nádory prsu
MALENINSKÁ, Zuzana
V mé bakalářské práci na téma Fyzioterapie u nemocných s onkologickou diagnózou se zaměřením na nádory prsu je veškerá problematika soustředěna na nejčastější zhoubný nádor prsu u žen, kterým je karcinom prsu. Cílem práce bylo podat v teoretické části přehled o problematice karcinomu prsu, zejména se zaměřením na zhodnocení komplikací po operaci nádoru prsu v důsledku odstranění spádových lymfatických uzlin a jejich terapie. V praktické části jsem u pacientek po chirurgickém výkonu sledovala změny po zákroku a jestli se u nich časnou terapií podařilo předejít vzniku pooperačních komplikací. Využívala jsem metodiku kvalitativního výzkumu. Výzkum byl prováděn na dvou pacientkách, které podstoupily chirurgický zákrok kvůli diagnostikovanému karcinomu prsu. Pacientky byly vybrány s ohledem na rozsah chirurgického výkonu ze základního souboru pacientů Chirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. Použila jsem následující techniky sběru dat - rozhovor, anamnéza, pozorování (kineziologický rozbor), kazuistika a analýza osobních zdravotnických dokumentů. Výsledky byly zpracovány formou kazuistik. Pozorováním obou pacientek byla ověřena skutečnost, že časnou terapií se podaří předejít pooperačním komplikacím. Došlo ke zlepšení hybnosti v ramenním kloubu a uvolnění měkkých tkání, obnovení volné pohyblivosti hrudníku a správného stereotypu dýchání. Nedílnou součástí terapie je pacientkou zodpovědně prováděná autoterapie a preventivní opatření. Práce může být využita pro klinickou práci fyzioterapeutů, ostatních zaměstnanců ve zdravotnictví a pro potřeby pacientů, kteří se této problematice věnují.
|
|
|
Změna kvality života žen s diagnostikovaným karcinomem prsu
HOLANOVÁ, Gabriela
Odborné statě i články v komerčních médiích, mají {--}li v nadpisu karcinom prsu, charakterizují jej v naprosté většině jako epidemiologicky závažný jev. Tento fakt nelze zpochybnit vzhledem k incidenci tohoto nádorového onemocnění žen (v minimální míře i mužů). V současnosti jsou ale nemocní v daleko větší míře spolukoordinátory léčby, než tomu bývalo dříve. Studie i empirické zkušenosti v tomto kontextu ukazují, že rozhodujícími nejsou pro pacienta pouze kvantitativní aspekty života {--} jeho délka, ale stále více nemocných upřednostňuje kvalitu přežívání. Klasická medicína pod tíhou takových zjištění směřuje k modifikaci léčebných postupů právě ve vztahu k udržení jisté kvality života onkologicky nemocných. Proto i ona v zadáních oboru psychoonkologie mapuje míru takové úrovně, hledá preference nemocných v závislosti na typu nádoru, na stadiu choroby, na individuálních emočních postojích apod. Psychoonkologie se stává rovnocenným partnerem radiologie, chirurgie, patologie, onkologie i psychologie samotné při pomoci pacientům. Smysluplnou se ukázala možnost provést psychoonkologické šetření v centru diagnostiky a léčby rakoviny prsu žen Mamografie Nemocnice Písek, a.s. a data zpracovat formou diplomové práce. V teoretické části byla definována východiska karcinomu prsu klasickou medicínou {--} diagnostika, léčba, následná péče. Byly definovány obecné emoční mapy při střetu s diagnosu rakoviny. Zmíněny byly metody určování kvality života nemocných v historických i současných trendech. Popsána byla zvolená metodika formou parciálně anonymních dotazníků a charakterizován šetřený soubor 128 žen. Cílem práce bylo sledovat u žen s diagnostikovaným karcinomem prsu vývoj partnerských vztahů, vztahů v širší rodině, interpersonálních vztahů na pracovišti a srovnat kvantifikovatelné parametry s dobou před stanovením diagnosy. Mapování somatických (únava, bolest, poruchy spánku, zažívací obtíže) a psychosociálních faktorů určujících kvalitu života nemocných žen bylo majoritní osou sledování a šetření. Tyto cíle byly vestavěny do definovaných hypotéz, které se týkaly zmíněných otázek v kontextu současného stavu chápání pomoci lidem s onkologickou diagnosou: karcinom prsu není pouze závažným somatickým problémem, ale též problémem psychosociálním, přičemž psychoonkologie v této chvíli není oborem systémově začleněným do komplexního onkologického řešení pacientů. Z dat vyplývá, že se na kvalitě života ze somatických vlivů nejvíce podílí negativně vnímaná únava, následovaná až posléze bolestí. Z psychických vlivů dominuje deprese, úzkost, poruchy spánku. V psychosociální sféře je jednoznačně dominantně významná pro kvalitu života sociální opora a dle literatury se může podílet dokonce i na délce přežití. Jako nedostatečnou byla z dat zřetelná absence psychoonkologické pomoci v časných fázích po zjištěné nemoci i při případné recidivě. Diplomová práce nebyla samoúčelnou. Svědčil o tom zájem i podpora personálu mamografického centra. Pokud se podaří začlenit psychoonkologické intervence do souboru modalit uplatňujících se v šíři léčby rakoviny prsu, pak data budou každodenně znamenat pomoc postiženým ženám. Při zobecnění pak lze tímto nastínit cestu i v chápání komplexnosti péče a řešení dalších onkologických diagnos a postupů.
|
|
|
PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY ONEMOCNĚNÍ KARCINOMEM PRSU U ŽEN
PRSKAVCOVÁ, Hana
Bakalářskou práci tvoří část teoretická a výzkumná. Práce seznamuje s hlavní myšlenkou práce, holistickým vnímáním jedince. Dále krátce seznamuje s teoretickým základem onemocnění karcinomem prsu ve svých medicínských a psychologických souvislostech. Přibližuje problematiku sociálního fungování a životní situace pomocí popisu změn v sociálních vztazích. Na závěr připomíná praktičtější aspekty problému. Ve výzkumné části se práce zabývá změnou sociálního fungování žen, toto hodnotí na základě kvalitativního výzkumu prováděného pomocí rozhovorů pomocí návodu. V závěru se věnuje nejen výsledkům výzkumu, ale také případným rezervám výzkumu a připomínkám k teoretické části práce.
|
|
|
Role sestry při zvládání techniky samovyšetření prsu
ŠOJSLOVÁ, Dana
Cílem této práce bylo zjistit, jak zvládají techniku samovyšetřování prsu sestry a ženy nezdravotnice a rozsah edukačních činností sester v problematice samovyšetřování prsu. Určeny byly čtyři hypotézy, pomocí kterých byly zjišťovány jak znalosti o samotném karcinomu prsu, tak i znalosti o technice samovyšetřování prsu a edukaci sester z různých pracovišť. Bylo použito kvantitativní šetření pomocí dotazníků. První dotazník s 21 otázkami, pro ženy nezdravotnice, které byly převážně z Českých Budějovic, a to z úřadů, studentky škol, příbuzní a známí. Druhý dotazník pro sestry s 20 otázkami. Sestry, které se zúčastnily dotazníkového průzkumu, jsou zaměstnankyně různých oddělení nemocnice v Českých Budějovicích, Táboře, Českém Krumlově, Strakonicích a ordinací praktických lékařů. V teoretické části této práce je připomenuta důležitost tématu {\clqq}onemocnění prsu`` vzhledem k tomu, že v naší republice je nejčastějším zhoubným nádorem žen - rakovina prsu. Alarmující je stoupající počet nově zjištěných karcinomů prsu za rok na celém světě. Samovyšetřování prsu má pomoci hlavně ženám do 45 let věku v odhalování patologií prsu. Každá žena by se měla seznámit s prevencí a rizikovými faktory, které přispívají k onemocnění prsu. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že ženy nezdravotnice prokázaly dostatečné znalosti v otázkách, co je samovyšetřování prsu, časové intervaly samovyšetřování a jakou polohu zvolí při samovyšetřování. Pouze polovina všech dotazovaných žen věděla, v kterém období menstruačního cyklu je vhodné vyšetření provádět a překvapivě byla nedostatečná znalost v otázce {\clqq}Při jakých obtížích navštívíte lékaře``. Šetřením bylo prokázáno, že většina žen, nebyla nikdy vyzvána lékařem k samovyšetřování prsu. Dotazníkové šetření pro sestry ukázalo, že onemocnění prsu je pro ně stále aktuální téma, a jejich znalosti o samovyšetřování prsu byly dostačující. Většina z dotázaných sester nikdy pacientku needukovala ani nenavštívila v posledních pěti letech seminář týkající se samovyšetřování a onemocnění prsu.
|
|
|
Hodnocení dávek záření na kůži, u pacientek po ablaci prsu pro karcinom, TLD a v plánovací konzoli pod bolusem a bez bolusu.
GALEKOVÁ, Dominika
Tématem mé bakalářské práce je Hodnocení dávek záření na kůži, u pacientek po ablaci prsu pro karcinom, termoluminiscenčními dozimetry a plánovací konzoli pod bolusem a bez bolusu. Práce je rozdělena na dvě části a to na teoretickou a praktickou. V teoretické části se zábývám výskytem nádorového onemocnění prsu, rozdělení druhů nádorů a prevencí nádorového onemocnění prsu. Také diagnostikou a léčbou onemocnění. V praktické části je hodnoceno měření týkajícíčást se dávky na povrchu kůže pacientky a na povrchu Rando fantomu. Výsledky měření jsou zpracovány do tabulek a grafů. V praktické části jsme pro měření TLD dozimetrů používali Rando fantom, vyhodnovací zařízení pro hodnocení TLD dozimetrů, bolus ( tkáňové ekvivalentní materiál), který zvyšuje dávku na povrchu těla, homogenní. Náplní praktické části a celé bakalářské práce porovnání dávky záření na kůži pacientek po totální mastektomii s použitím bolusu s dávkami naměřené na povrchu fantomu. Jak fantom i pacientky byly ozářeny za stejných podmínek. Z výsledků měření prováděných na ONO v Nemocnici České Budějovice vyplývá, že průměrná dávka získaná z jednotlivých termoluminiscenčních dozimetrů činí u fantomu s použitím bolusu 1,88 Gy, u fantomu bez použití bolusu 1,50 Gy, u pacientek po totální mastektomii s použitím bolusu 2,14 Gy a u pacientek po totální mastektomii bez použití bolusu 1,76 Gy. Při ozařování pacientek bez pomoci bolusu dávka prostupuje do hloubky těla a je nižší,ale za pomoci použití bolusu se dávka udržuje na povrchu těla a odpovídá dávce, která je určena v plánování léčby.
|
|
|
Vztah mezi velikostí tumoru mammy a délkou remise
ŠPAČKOVÁ, Eva
Karcinom prsu je jeden z nejčastějších zhoubných nádorů u žen. Má rostoucí incidenci. Stále více postihuje mladší věkové kategorie a tím se jeho dosah stává celospolečenským, zejména sociálně ekonomickým, psychologickým a veřejně zdravotnickým problémem. V České republice je každoročně diagnostikováno více jak 5500 nových případů. Na následky karcinomu prsu zemře každý rok 2000 českých žen. Ve své práci jsem analyzovala současný stav mammární diagnostiky i prevence. Zpracovala a vyhodnotila jsem data od 238 žen, u kterých byl karcinom prsu diagnostikován v období od roku 2003 do roku 2007 na akreditovaném mammografickém pracovišti v Havlíčkově Brodě na Vrabčím trhu. Cílem práce bylo zjistit, zda délka remise závisí na velikosti tumoru v době stanovení maligní diagnózy. I přes malý počet žen u nichž ani tumor do 1cm neovlivnil délku remise a onemocnění dále progradovalo, potvrdily výsledky mé práce hypotézu- délka remise je závislá na velikosti tumoru v době stanovení maligní diagnózy. Výsledky mé práce poslouží na podporu mammografického screeningu v České republice.
|
|
|
Význam rizikových faktorů u detekce karcinomů mammy
CISÁRIKOVÁ, Štěpánka
SHRNUTÍ Karcinom prsu je nejčastější malignitou u žen a jeho incidence v rozvinutých zemích světa stále stoupá. Je tedy třeba hledat účinné postupy prevence vzniku tohoto onemocnění, zkoumat a navzájem porovnávat všechny rizikové faktory které by mohly, byť jen malou měrou, přispívat k rozvoji tohoto onemocnění. Nezbytností je zajistit dostatečně citlivý screening, zdokonalovat všechny dostupné metody vyšetření a volit účinné metody léčby. Rizikové faktory jsou heterogenním souborem vlivů vnitřního a vnějšího prostředí a různými mechanismy působí na rozvoj karcinomu prsu. Dělíme je na dvě skupiny - faktory behaviorální a dispoziční. Behaviorální faktory jsou ovlivnitelné, dispoziční jsou ovlivnitelné. Cílem mé práce je na základě rozborů rizikových faktorů poukázat na ty, které mohou být významné v preventivní péči před tímto onemocněním. Statisticky jsem vyhodnotila údaje z dotazníků u žen, které onemocněly rakovinou a u skupiny náhodně vybraných žen. Z přehledu vyplynulo, že negativní vliv mají faktory: rakovina prsu v rodinné anamnéze, první porod po 30. roce života a také vliv zevního prostředí {--} oblasti se zvýšenou radioaktivitou podloží. Objektivně a statisticky významné výsledky lze získat pouze dlouhodobým sledováním vybraných skupin žen.
|
host ::
RSS.