|
|
Znalosti plaznatických lipidů studentů VŠ, kuřáků
VARAUSOVÁ, Anežka Gabriela
Úvod: Kardiovaskulární onemocnění patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Mezi rizikové faktory patří mimo jiné i hypercholesterolémie. Dlouho platilo, že vysoký příjem cholesterolu stravou (dietní cholesterol) má negativní účinky na kardiovaskulární systém, a proto byl z jídelníčku záměrně vyřazován. Řada studií však potvrzuje domněnku, že cholesterol ve stravě (dietní cholesterol) má nepatrný vliv na hladinu cholesterolu v krvi. Cholesterol lidský organismus přijímá potravou ve formě živočišných tuků, ale rovněž si ho tělo umí vyrobit samo a to v játrech. Pokud tedy dojde vlivem dietních opatření k nepřijímání cholesterolu potravou, mohou játra pokrýt potřebu svoji zvýšenou produkcí. Hladina cholesterolu v lidském organismu je ovlivňována spousty faktory, z nichž můžeme většinu ovlivnit. Mezi tyto faktory patří potrava s příliš velkým obsahem nasycených tuků nebo cholesterolu, nadváha, tělesná nečinnost, vrozené zdravotní předpoklady, věk a pohlaví. Hypercholesterolémie nemá v raném stadiu žádné příznaky, to je důvod, proč současná populace nevěnuje hypercholesterolémii takovou pozornost, jakou by zasloužila. Protože existuje řada edukačních materiálu týkající se této problematiky, napadlo mne, zda se studenti VŠ (především kuřáci) o toto téma zajímají a jaké mají znalosti. Cíl: Hlavním cílem mé práce bylo zmapovat znalosti plazmatických lipidů u studentů VŠ, kuřáků. Bakalářská práce byla zpracována kvantitativním způsobem za využití dotazníků. Výzkumný soubor tvořilo 300 studentů Jihočeské univerzity prezenčního studia. Z celkového počtu 300 rozdaných dotazníků se jich zpět vrátilo 270. Návratnost dotazníku tedy činila 90%. Z 270 dotazníků bylo 99 nepoužitelných, protože neodpovídali cílové skupině. Celkový počet vyhodnotitelných dotazníků tedy byl 171 dotazníků. Výsledky: Pro výzkum jsem stanovila jednu hypotézu. Hypotéza č. 1 Znalosti plazmatických lipidů u studentů VŠ, kuřáků jsou nedostačující, se potvrdila. Z celkového počtu respondentů 171 zná 36 (21%) respondentů svoji hladinu cholesterolu a 135 (79%) respondentu svoji hladinu nezná. Závěr: Práci lze v praxi využít jako publikaci, k obecnému zvýšení informovanosti pro studenty nebo profesory o problematice cholesterolu. K bakalářské práci je přiložen edukační materiál, který může být využit v ordinacích praktických lékařů.
|
|
|
Poruchy energetického metabolismu u skotu
HORČIČKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce byla zaměřena na zhodnocení dopadů dvou typů krmných dávek u dojnic holštýnského plemene v období rozdojování a na vrcholu laktace na metabolismus sledovaných zvířat. Porovnávána byla směsná krmná dávka na bázi travní senáže a směsná krmná dávka založená na travní senáži a kukuřičné siláži. U prováděných metabolických profilových testů byly hodnoceny následující energetické parametry: glykémie, cholesterol, triacylglyceroly, močovina a celkové bílkoviny. Doplňujícími parametry byly enzym gama-glutamyltransferáza, ketolátky a acidobazický výluček moči. Práce prokázala, že krmná dávka na bázi travní senáže nenaplnila normované potřeby živin z hlediska sušiny a netto energie laktace. Uvedený nedostatek se projevil snížením obsahu triacylglycerolů, zejména ve vzestupné fázi laktace. Energetický deficit v tomto období však nebyl takový, aby docházelo ke snížení kondice dojnic a tvorbě ketolátek. Krmnou dávku na bázi travní senáže lze použít pouze jako alternativu výživy vysokoprodukčních dojnic v krajních situacích a po omezenou dobu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.