|
| |
|
|
Změny zdravotního stavu u seniorů po přijetí do ústavního zařízení sociální péče.
VORÁČKOVÁ, Pavla
Moje bakalářská práce byla zaměřena na změny zdravotního stavu u seniora po přijetí do ústavního zařízení sociální péče, které jsou podmíněny zejména psychosomatickými faktory. Jedná se o kvalitativní výzkum. Výsledky mé práce ukázaly, že u většiny seniorů se zdravotní stav nezhoršil, u někoho se dokonce zlepšil. Zhoršení zdravotního stavu, podle mého zjištění, sice způsobila změna prostředí, ale ne v souvislosti s psychickým stresem. Z výsledků mé práce vznikla následující hypotéza: Na zdravotní stav seniora v institucionálním zařízení má vliv rodinné zázemí, psychická pohoda.
|
|
|
Možnosti spolupráce s rodinou seniora rezidenčních služeb
KLÍMOVÁ, Eliška
Předmětem mojí bakalářské práce jsou možnosti spolupráce s rodinou seniora rezidenčních služeb. V teoretické části jsem definovala jednotlivé pojmy, zaměřila jsem se na seniorskou populaci a její postavení ve společnosti, na vztah seniorů s jejich rodinami a snažila jsem se nastínit problematiku, která souvisí s nástupem seniora do rezidenčního zařízení. V praktické části jsem se pomocí kvantitativního výzkumu zaměřila na možnosti spolupráce pobytových zařízení a rodin seniorů. Pro výzkum byl zvolen Královehradecký kraj a výzkumný soubor tvořil zdravotně sociální personál ve vybraných rezidenčních zařízeních. Výsledky výzkumu potvrzují, že rezidenční zařízení si uvědomují, že jakkoli mohou být vztahy v rámci jejich zařízení blízké rodinným vazbám, je počet lidí s nimiž se senioři každodenně stýkají omezen. Proto se snaží vytvářet optimální podmínky k tomu, aby mohl klient dále kontakt se svojí rodinou udržovat, v ideálním případě rodinné příslušníky zapojovat do života zařízení. V rámci výzkumu byla stanovena hypotéza, která zní : Rezidenční zařízení považují zahrnutí rodiny seniora do života zařízení za více přínosné pro zajištění komplexní péče o seniora než individuální kontakt členů rodiny se seniorem. Tato hypotáza byla výzkumem vyvrácena, protože většina respondentů v dotazníku uvedla, že se domnívá, že pro zajištění komplexní péče je přínosnější individuální kontakt seniora s rodinou.
|
|
|
Posouzení stravovacích návyků a nutriční zásobenosti u seniorů
VÁVRA, Radek
Diplomová práce byla řešena v domově seniorů Mistra Křišťana v Prachaticích. Jejím cílem bylo posouzení stravovacích návyků a nutriční zásobenosti u seniorů v ústavní péči, včetně hodnocení skladby jídelníčku a analýza plnění normy potřeby z hlediska příjmu energie, makronutrientů a vybraných mikronutrientů. Řešení diplomové práce bylo rozděleno do dvou částí. V první části byl porovnán příjem energie za sledované období s normou potřeby u 7 členné skupiny mužů a žen. Ve druhé části byla zvolena dotazníková metoda šetření a byly vytyčeny 3 testovací hypotézy. Hypotéza č. 1: Sledování zdravé výživy respondentů vzhledem ke vzdělání. Hypotéza č. 2: Vztah pohybové aktivity respondentů vzhledem k pohlaví. Hypotéza č. 3: Sledování dodržování pitného režimu respondentů vzhledem k pohlaví. Z řešení diplomové práce vyplývá, že u všech žen, které byly zařazeny do sledování, byla zjištěna obezita, která byla vyhodnocena jak na základě hodnot BMI, tak % tuku i obvodu pasu. U mužů byly hodnoty BMI většinou v optimálním rozmezí 20 {--} 25, ale přesto bylo u nich zjištěno vysoké % tuku v těle, což je způsobeno úbytkem svalové tkáně a zvýšením podílu tělesného tuku. Zjištěné hodnoty korespondují s výsledky porovnání příjmu energie a živin s normou potřeby. U všech respondentů byl zjištěn vysoký příjem tuků a zvýšený příjem bílkovin, především u žen. Příjem sacharidů a vlákniny byl optimální. Na základě porovnání průměrného příjmu vitamínů a minerálních látek s normou potřeby byl zjištěn výrazně nízký příjem vitaminu D s porovnáním normou potřeby. U minerálních látek byl zjištěn zvýšený příjem selenu zhruba o 14 % od normy potřeby. Při vyhodnocení vápníku a fosforu, byl zjištěn opačný poměr 1:1,2. Příjem vápníku se pohybuje dlouhodobě pod normou potřeby v rozmezí 20 - 40 %. Shodný závěr platí i u hořčíku. kde se příjem pohybuje pod normou potřeby v rozmezí 15 - 30 %. Zjištěné údaje byly konzultovány s dietní sestrou a byl zjištěn zvýšený vznik osteoporózy u seniorů. Ve druhé části diplomové práce byly vyhodnoceny 3 testovací hypotézy, na základě nich bylo zjištěno, že sledování zdravé výživy je závislé na vzdělání. Ve druhé testovací hypotéze bylo zjištěno, že pohybová aktivita u seniorů není závislá na pohlaví. V poslední testovací hypotéze bylo zjištěno, že dodržování pitného režimu není závislé na pohlaví. Bylo zpracováno 30 dotazníků, průzkumu se zúčastnilo 20 žen a 10 mužů. Ženy projevovaly o vyplnění dotazníku mnohem větší zájem než muži, neboť je problematika výživy velice zajímala. Dotazník obsahoval celkem 36 otázek, které byly rozděleny do čtyř částí. První část dotazníku je zaměřená na základní informace o respondentech. Druhá část je zaměřená na stravování. Třetí část dotazníku se týká správného pitného režimu a poslední čtvrtá část dotazníku je zaměřená na spokojenost uživatelů domova seniorů. Součástí diplomové práce je doporučení na co soustředit pozornost ve výživě klientů domova seniorů.
|
|
|
Adaptace seniorů na pobytová zařízení
VAVŘÍČKOVÁ, Lenka
Teoretická část práce je složena z pěti kapitol, které se zabývají především problémy, jež postihují lidi ve vyšším věku. První část je doplněna o problematiku demografického vývoje současné společnosti a prodlužování stáří. Dále jsou v práci uvedeny způsoby péče o seniory v minulosti, současná situace je představena druhy pobytových zařízení pro seniory doplněné diskuzí o problematice péče v pobytových zařízeních. Následně je podrobně rozebrána problematika adaptace a maladaptace. Popsány jsou konkrétní možná řešení zvládání adaptačního procesu seniorů v domovech pro seniory. Autor vychází z hypotéz, že předchozí znalost prostředí a spokojené bydlení v domovech pro seniory je spojeno s úspěšným zvládnutím přechodu do těchto zařízení. Adaptaci také napomáhá svobodná volba a rozhodování.
|
|
|
Muzikoterapie u seniorů
MARTÍNKOVÁ, Jaroslava
Práce je teoretického charakteru a popisuje hudební terapeutickou metodu - muzikoterapii. Zabývá se problematikou stáří, fyzickými a psychickými změnami u seniorů, jejich individuální a skupinovou terapií. Dále je zaměřena na možnosti využití hudební taneční a pohybové terapie u osob vyššího věku a preventivní i léčebné účinky aktivní a receptivní muzikoterapie.
|
|
|
PREVENCE ÚRAZŮ U SENIORŮ
NEDVĚDOVÁ, Jana
Prevence úrazů u seniorů Úrazy starých lidí jsou jedním z vážných problémů dnešní medicíny. Představují nejen závažný zdravotní, ale i sociální problém. Senioři nejčastěji utrpí úraz v souvislosti s pádem. Následují dopravní úrazy. Další ohrožení z hlediska úrazů je u seniorů zejména v domácím prostředí. Také intoxikace ve stáří nejsou vzácné. Preventivní opatření spočívají ve snížení rizika úrazovosti. Prevence, která povede k trvalému snižování úrazovosti u seniorů, plně koresponduje s cílem č. 5, uvedeným v dokumentu Světové zdravotnické organizace ,,Zdraví 21``. Zvolenou výzkumnou metodou je kvantitativní sociologický výzkum prováděný formou šetření. Použitým nástrojem pro sběr dat byl dotazník. Výzkumným vzorkem populace byli senioři ve věku 65 let a více (130 respondentů) v rámci okresu České Budějovice, kteří byli vybráni podle pravděpodobnostního výběru. Data byla sbírána v průběhu roku 2005. Údaje byli zpracovány softwarem Střediska prevence úrazů Jihočeského kraje. Lidé v seniorském věku jsou nejvíce ohroženi úrazy v domácím prostředí a to zejména v důsledku snížení pohyblivosti. Nejčastějšími úrazy u seniorů jsou pády. Ochranné pomůcky a vybavení, které by minimalizovali riziko pádu (např. bezbariérové úpravy, protiskluzové podložky, madla apod.) stále nejsou standardním vybavením domácností seniorů. Problematická je také znalost telefonních čísel tísňového volání. Možnosti prevence úrazů u seniorů jsou značné, ale dosud jsou málo využívané. Zdá se, že oslovení této věkové skupiny by mělo vyjít od zdravotnické veřejnosti, se kterou mají senioři častý kontakt a které důvěřují. Větší zapojení tématu prevence úrazů by bylo vhodné i ve vzdělávacích programech pro seniory.
|
|
|
Úrazy seniorů v ústavní péči
SOUKUPOVÁ, Marta
Prostředí, ve kterém žijeme, obytné prostředí, velmi výrazně ovlivňuje kvalitu našeho života. O to důležitější je pro seniory, kterým ubývá schopností lehce se v našem světě pohybovat. Úrazy představují v nemocnosti seniorů závažnou a specifickou položku. Jsou tím častější, čím křehčí je zdravotní a funkční stav seniorů. Oproti mladšímu věku je jejich léčení složitější, delší a přináší horší výsledky a vyšší náklady. Závažné úrazy jsou spojeny s vyšší úmrtností než obdobná poranění v mladším věku. V diplomové práci se autorka snažila zhodnotit prevenci úrazů seniorů v domovech pro seniory a zmapovat faktory, které tuto adaptaci nejvíce ovlivňují. V první části práce se zmiňuje o postoji ke starým lidem v průřezu dějin a zároveň uvádí současnou situaci pohledu na stáří. Další kapitoly pojednávají o rozdělení období lidského života, o bio-psycho-sociálních změnách ve stáří, o nejčastějších zdravotních problémech ve stáří a jejich prevenci, rehabilitaci. V druhé části práce se autorka zabývá průzkumem v domovech pro seniory. Zjišťuje, zda ve vybraných zařízeních, je primárně bydlení a život seniorů zajištěn tak, aby bylo riziko úrazů minimální. Pro získání potřebných dat ke stanovení cíle byla použita metoda dotazování a pozorování. Náhodně byly vybrány tři domovy pro seniory v Jihočeském kraji. Jednalo se kvantitativní výzkum. Hypotéza, zda Domovy pro seniory mají vybavení, které minimalizuje riziko úrazů, byla potvrzena.
|
|
|
VÝŽIVA SENIORŮ V DOMOVECH DŮCHODCŮ V JIHOČESKÉM KRAJI
ŠVEHLOVÁ, Jana
Cílem mé práce bylo zmapování situace výživy seniorů v domovech důchodců v Jihočeském kraji. Práce byla zpracována na podkladě kvantitativního výzkumu metodou dotazníků. Z mého výzkumu vyplývá, že výživová situace v domovech důchodců se jeví jako uspokojivá. Přesto bych doporučila vedením domovů důchodců seznámit se s Projektem Standardizace nutriční péče v domovech důchodců.
|
|
|
Postoje k institucionální péči u seniorů.
STANKOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit, zda veřejnost chápe institucionální péči o seniory jako péči navazující na služby terénní. Pro výzkum byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Stanovená hypotéza, že lidé do 40ti let mají méně informací o systému péče o seniory než lidé ve věkové kategorii 60 let a více, se nepotvrdila. U respondentů generace 60+ nebyla prokázána větší znalost a informovanost o těchto službách. Hypotéza, že lidé ve věkové kategorii 60 let a více, preferují terénní sociální a zdravotní služby před péčí institucionální, se potvrdila. Většina dotazovaných respondentů by řešilo sníženou soběstačnost u seniorů podpořením péče v domácím prostředí. Výzkum potvrdil, že veřejnost má povědomí o důvodech, které vedou k preferenci terénních služeb pro seniory. Je však nutné zaměřit se na větší informovanost, zejména u generace starší.
|
host ::
RSS.