Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 103 záznamů.  začátekpředchozí84 - 93další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv nového stínění pozitronových radiofarmak na snížení radiační zátěže pracovníků ONM-PET centra.
MAŇASOVÁ, Olga
Bakalářská práce je zaměřena na radiační ochranu pracovníků v nukleární medicíně při používání pozitronových radiofarmak. Cílem práce je zhodnocení efektivních a ekvivalentních dávek personálu ONM {--} PET centra Nemocnice Na Homolce, kde bylo v roce 2006 instalováno nové stínění s dávkovačem aktivity. Pozitronová radiofarmaka jsou charakterizována emisí 2 anihilačních gama fotonů o vysoké energii (511 keV), které vznikají při interakci pozitronu s elektronem. Z důvodu těchto vysokých energií dochází k většímu ozáření radiologických pracovníků, než při aplikaci běžných, především techneciových radiofarmak, používaných v nukleární medicíně. Metodika práce spočívá v porovnání efektivních a ekvivalentních dávek před a po instalaci nového stínění. Na základě výsledků lze s určitostí konstatovat, že po instalaci nového stínění kolektivní dávky pracovníků výrazně klesly. V průběhu tří let se snížily téměř na polovinu. Nové stínění má z hlediska optimalizace radiační ochrany význam. Součástí bakalářské práce je statistické zpracování a grafické znázornění.
Vliv těžby a zpracování uranové rudy v oblasti Dolní Rožínky na okolní prostředí
STRÁNSKÁ, Marta
Počátek uranového hornictví v České republice se datuje od roku 1945. V této době se těžba uranové rudy velmi rychle rozvíjela a zvyšovaly se požadavky na těžbu uranové rudy. V létě a na podzim v roce 1956 byla nalezena uranová ložiska Rožná a Olší a v roce 1957 došlo k zahájení hloubení jámy R1 na ložisku Rožná. Uranové ložisko Rožná je posledním exploatovaným ložiskem uranu v České republice, nachází se v kraji Vysočina, okrese Žďár nad Sázavou. Od roku 1958 až dosud zde probíhá hlubinná těžba. Finálním prodejným produktem z těžby a úpravy je uranový koncentrát (tzv.žlutý koláč) ve formě diuranátu amonného a vedlejším produktem čištění odkalištních vod je prodejný síran sodný. Vlivem těžby a úpravy uranové rudy došlo v okolí Rožné na Českomoravské vrchovině k zásahům do přírodního prostředí, které způsobily řadu změn v reliéfu, vodním režimu a odtokových poměrech, ve vegetaci i fauně. Těžba uranu ovlivnila také zdraví a kvalitu života horníků i jejich rodinných příslušníků a dodnes do jisté míry ovlivňuje kvalitu života obyvatel hornických oblastí. Působení činnosti odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka (od státního podniku DIAMO), na životní prostředí, je zajišťováno ve smyslu § 18 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Od konce 90. let je prováděn monitoring podle dokumentovaných programů monitoringu, které jsou schvalovány a jejich výsledky každoročně projednávány s příslušnými správními úřady, orgány odborného dozoru (SÚJB) a seznamována je s nimi rovněž veřejnost. Na základě vyhodnocení dosavadních výsledků pravidelného monitoringu životního prostředí, bylo prokázáno, že v důsledku těžby a zpracování uranové rudy v oblasti Dolní Rožínky nedochází k závažnému znečišťování nebo poškozování životního prostředí. Názory lidí žijících v okolí Dolní Rožínky jsou velice rozdílné. Může za to fakt, že jejich informace týkající se vlivu těžby a úpravy uranové rudy jsou nedostačující z důvodu nezájmu o toto téma, neboť pod pojmem uran si představují {\clqq}zlo{\crqq}, nebo v dřívějších dobách byly informace přísně utajené. Tato publikace by měla sloužit jako zdroj informací, jak široké veřejnosti tak pro studijní účely.
Srovnání klasické katetrizační angiografie s CTAG, přínosy a nedostatky obou metod včetně radiační zátěže
BLAHNÍKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce nese název Srovnání klasické katetrizační angiografie s CTAG, přínosy a nedostatky obou metod včetně radiační zátěže. Srovnání jsem prováděla v oblastech pozitiv a negativ těchto metod, v oblasti rizik s nimi spojených a hlavně v oblasti radiační zátěže pacienta, což je náplní výzkumu. První část je věnována stručné charakteristice anatomie a fyziologie cévní soustavy, seznámení s oběma metodami, jehož součástí je i kapitola o kontrastních látkách, a stručnému popisu radiační ochrany. Během definice přínosů, nedostatků a rizik jsem se přesvědčila o tom, že nelze jednoznačně doporučit jednu metodu, protože každá má své přednosti v jiné oblasti, a tudíž vše závisí na zvážení lékaře. Ke komparaci radiační zátěže pacientů jsem použila data pacientů z období 1. 7. 2008 {--} 30. 6. 2009, kterým byly vyšetřeny v Nemocnici České Budějovice, a.s. mozkové cévy. Údaje bylo nutné přepočíst na efektivní dávku, aby bylo srovnání možné. V případě CTAG jsem provedla výpočet za pomoci koeficientu dostupného v literatuře. V případě klasické katetrizační angiografie jsem použila program PCXMC verze 1,5. Protože jsem neměla k dispozici všechna potřebná data (např. úhel dopadu primárního svazku), byl výpočet pouze přibližný. Pro zjištění chyby, která tak vznikla, jsem využila data pacientů vyšetřených od 8. 3. do 23. 3. 2010. Poté jsem přistoupila ke statistickému hodnocení dat. Z něj jednoznačně vyplynulo, že CTAG představuje pro lidský organismus větší radiační zátěž než klasická katetrizační angiografie, čímž byla potvrzena hypotéza. V souvislosti se svými problémy ohledně nedostatku informací o provedeném angiografickém vyšetření katetrizační metodou bych považovala za přínosné uchovávání většího množství dat pro případný výpočet efektivní dávky. V současné době je možné získat všechna data pro přesný výpočet pouze v okamžiku vyšetření.
Činnost orgánů krizového řízení města Týn nad Vltavou při přípravě a provedení evakuace obyvatelstva města Týn nad Vltavou v důsledku radiační havárie {--} MU 3 na Jaderné elektrárně Temelín
HLAVÁČ, Roman
V úvodu mé bakalářské práce je popsána charakteristika města Týn nad Vltavou a jeho hlavní hrozba pro obyvatele, kterou činí nedaleko ležící Jaderná elektrárna Temelín. V další části je popsán integrovaný záchranný systém, jeho složky, postavení a úkoly, dále hlavní orgány krizového řízení s důrazem na orgány krizového řízení města Týn nad Vltavou a krizové plánování. Podrobněji je uveden popis činnosti bezpečnostní rady města a především krizového štábu města Týn nad Vltavou při přípravě a řešení krizové situace. Dále je zde pojednáno o havarijní připravenosti, kategorizaci pracovišť, kde se vykonávají radiační činnosti a rozebrány jsou zde i radiační mimořádné události, jejich rozdělení a opatření, která se přijímají při jejich vyhlášení. Na tuto část je navázáno vysvětlení s popisem vnitřního a vnějšího havarijního plánu JE Temelín. Zmíněna jsou také ochranná opatření, která jsou přijímána v souvislosti s radiační havárií na JE Temelín. Je zde uvedeno jejich rozdělení, popis a způsob zavádění. Detailně je pohovořeno především o evakuaci obyvatelstva, způsobu jejího uskutečnění, činnosti a úkolech orgánů krizového řízení při jejím provedení. Cílem práce bylo analyzování úkolů a ověření současné připravenosti orgánů krizového řízení města Týn nad Vltavou při přípravě a provedení evakuace obyvatelstva z důvodu radiační havárie na JE Temelín. Prostřednictvím sociologického průzkumu mezi obyvatelstvem v Týně nad Vltavou, který byl proveden formou anketního lístku, byla ověřena znalost obyvatelstva žijícího v Týně nad Vltavou o problematice evakuace při radiační havárii na JE Temelín. Výsledky získané provedeným průzkumem jsou součástí práce a jsou znázorněny v grafické podobě.
Ochrana osob přítomných při vyšetřování nemocných s použitím ionizujícího záření
MRÁZEK, Jiří
Bakalářská práce nazvaná Ochrana osob přítomných při ošetření nemocných s použitím ionizujícího záření, se snaží shrnout konkrétní způsoby radiační ochrany zdravotnických pracovníků při činnostech se zdroji ionizujícího záření. V úvodní části poukazuje na nutnost znalostí radiologických pracovníků v otázkách radiologické fyziky, účinků ionizujícího záření na lidský organismus, možností jeho detekce, zásad radiační ochrany a její optimalizace. V další části poukazuje na legislativu v oblasti radiační ochrany. Všímá si jakými způsoby je radiační ochrana a její optimalizace na radiodiagnostickém oddělení interpretována. Dále pak porovnává konkrétně zjištěné výsledky osobního monitorování vybraných radiologických pracovníků Ústřední vojenské nemocnice Praha s legislativně stanovenými limity pro ozáření. Zjištěné hodnoty jsou pak rozděleny a porovnány dle různých vyšetřovacích postupů. Práce se snaží dokázat, že dodržování zásad radiační ochrany vede k nepřekračování hodnot osobního monitorování pracovníků oproti zákonem daným limitům ozáření a na základě konkrétních výsledků stanovit náročnost jednotlivých vyšetřovacích postupů z hlediska radiační zátěže pracovníků. Tato práce by proto měla pomoci radiologickým asistentům, ale i lékařům, zdravotním sestrám a dalšímu personálu pracujícímu se zdroji ionizujícího záření pochopit, jak je důležité chránit se před ionizujícím zářením, dodržovat zásady radiační ochrany a přispívat tak ke snížení obdržených dávek ionizujícího záření.
Radiační zatížení personálu na PET CT
BERTOVÁ, Eva
V bakalářské práci jsem zpracovala otázku vlivu zavedení PET-CT metodiky na radiační zátěž personálu na oddělení nukleární medicíny FN Plzeň Lochotín. Nejprve jsem se zabývala počátky a rozvojem oboru nukleární medicíny, historií PET ve světě, fyzikálním principem PET a první instalací PET a PET-CT v České republice a ve FN Plzeň. Dále jsem se zaměřila na radiační ochranu od jejího počátku po současnost včetně legislativy, základní principy radiační ochrany, fyzikální způsoby zajištění radiační ochrany, program monitorování a radiační ochranu na pracovišti PET-CT oddělení nukleární medicíny FN Plzeň-Lochotín. Důvodem mého zájmu o tuto problematiku je vysoká energie detekovaného záření, která klade značné nároky na ochranu personálu. Cílem práce proto bylo porovnat radiační zátěž personálu oddělení nukleární medicíny v období před a po zavedení metodiky PET-CT a ověřit tak účinnost provedených opatření v radiační ochraně i opatření organizačních. V praktické části práce jsem porovnala hodnoty osobních dávkových ekvivalentů Hp (10) naměřených u pracovníků oddělení v obdobích před a po zavedení metodiky PET-CT. Výsledky jsem zapsala do tabulek a pro lepší přehlednost jsem je též graficky zpracovala. Hodnoty měsíčních dávkových ekvivalentů v období před zavedením metodiky PET-CT a po instalaci přístroje jsem porovnala statisticky metodou dvojvýběrového t-testu. Výsledky studie posloužily v praxi k ověření účinnosti přijatých opatření v radiační ochraně pracovníků ve FN Plzeň-Lochotín a ke srovnání situace na Klinice nukleární medicíny LF a FN Olomouc a v PET centru Nemocnice Na Homolce.
Měření dávek při laboratorních prácích na pracovišti nukleární medicíny pomocí osobních dozimetrů.
RUSINOVÁ, Jana
Jedním z nejdůležitějších úkolů radiační ochrany je monitorování množství vnější radiace způsobené ionizujícím zářením, které je vystaven personál během pracovní doby.Pro určení množství záření jsou pracovníci vybaveni speciálními přístroji - dozimetry. Na oddělení nukleární medicíny v Nemocnici České Budějovice a.s., B. Němcové 584/54, České Budějovice jsou k tomuto účelu používány termoluminiscenční dozimetry. V této práci jsem srovnávala data získaná z termoluminiscenčního dozimetru a osobního elektronického dozimetru DMC 2000 XB vyrobeného firmou Merlin Gerin. Na základě srovnání jsem poté hodnotila, který z dozimetrů je více vhodný pro toto prostředí.
Srovnání radiační zátěže pracovníků oddělení nukleární medicíny FNHK před a po zavedení PET/CT, možnosti monitorování
JANSOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá radiační zátěží pracovníků nukleární medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové před a po zavedení vyšetření PET/CT. Metoda vyšetření PET/CT využívá pozitronových zářičů, oproti běžným vyšetřením gama-zářiči a terapii otevřenými beta-zářiči, prováděných na oddělení nukleární medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové (ONM FNHK). Využívání pozitronových zářičů s sebou přináší zvýšené nároky na radiační ochranu a organizaci práce.Vyhodnocovala jsem dávky z osobní dozimetrie od roku 2004 do konce roku 2008 před zavedením metodiky vyšetření PET/CT a dále pak je zpracován rok 2009 po zavedení vyšetření PET/CT. Výsledky dávek jsou uvedeny v tabulkách. Do roku 2008 byly využívány pro osobní dozimetrii filmové dozimetry a termoluminiscenční prstýnkové dozimetry. Od roku 2009 jsou využívány pro osobní dozimetrii i digitální dozimetry, které jsou také zahrnuty do porovnání obdržených radiačních dávek pracovníků. Výsledky byly využity k hodnocení optimalizace radiační ochrany na ONM FNHK.
Optimalizace radiační ochrany s použitím metody "cost-benefit". Výpočet pro pracoviště ETE ČEZ, a. s.
FOLTÝN, Pavel
V současné době se v radiační ochraně aplikuje princip ALARA (As Low As Reasonable Achievable ). Pomocí tohoto principu se optimalizuje radiační zátěž pracovníků s ionizujícím zářením. Jedním z ekonomických nástrojů, který je k tomu používán, je {\clqq}cost benefit analýza``. Je to jedna z prvních analytických metod, která je doporučována ICRP, (International Commission on Radiological Protection ), pro provádění optimalizace nákladů na zajištění radiační ochrany. Cost benefit analýza je dobrým a účinným ekonomickým nástrojem. Pomocí této metody lze optimalizaci provádět i prokazovat. Bere do úvahy všechny významné ekonomické i společenské faktory, které jsou stanoveny a doporučeny. Především je schopna prokázat, že všechny expozice jsou udržovány tak nízké, jak je rozumně dosažitelné, při zohlednění ekonomických hledisek. Svým základem je koncepcí, která je využitelná ve všech oborech jak státního, tak soukromého sektoru, i ve všech sférách lidské činnosti. V této práci jsou vybrány konkrétní příklady použití CBA v JE Temelín a jsou porovnány s dosaženou úrovní RO. Na jejich základě je demonstrován systém ALARA na tomto pracovišti. CB analýza a její rozšířené formy, pomáhá k dosažení zásadových a plynulých rozhodnutí a je zásadním faktorem při ochraně před škodlivými účinky ionizujícího záření. Její hlavní přínos je tam, kde je nutno budovat dodatečné technické, nebo stavební bariéry. Velmi důležitá je při projektování a budování nových pracovišť s ionizujícím zářením. Ukázali jsme, že provedení CB analýzy může být přínosné i v oblasti zvýšení ekonomické efektivity pracovních postupů a organizace činností.
Sledování radiační zátěže personálu u perkutánních intervencí
SKÁCELOVÁ, Lada
Medicína na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla díky objevu ionizujícího záření významně posunuta dopředu a metody, jejichž základ je založen na principech a účincích ionizující záření jsou v hojné míře využívány i v současném lékařství. Již v ranných počátcích však byly při aplikaci ionizujícího záření pozorovány i jeho škodlivé účinky a od tohoto období jsou datovány také první zmínky o nutnosti radiační ochrany. Medicínské obory, zabývající se aplikací ionizujícího záření ať už při diagnostice či léčbě nemocí, prošly za svou více než stoletou historií rozsáhlým vývojem. Významného pokroku bylo dosaženo především v technické oblasti, díky které je na trh stále uváděno dokonalejší přístrojové vybavení, splňující přísná kritéria radiační ochrany. Na straně jedné byla velká skupina vyšetřovacích a léčebných postupů nahrazena novými metodami (ultrazvuk a magnetická rezonance), jejichž základem není ionizující záření a pacient ani obsluhující personál tak není vystaven škodlivým účinků záření. Na straně druhé však nebývalého rozmachu dosáhla intervenční radiologie. S rozvojem nových intervenčních metod a postupů roste i počet a délka intervenčních zákroků . Radiační zátěž, které je výkony provádějící personál vystaven, se tak i přes špičkové přístrojové vybavení zvyšuje. V teoretické části této práce byl popsán vznik a druhy ionizujícího záření, jeho vlastnosti a interakce s prostředím a poměrná část byla věnována biologickým účinkům záření. Hlavní pozornost však byla soustředěna na radiační ochranu - na její cíle, principy a metody ochrany před zářením. Byl sestaven výtah ze současné legislativy a přehled požadavků týkajících se radiačního monitorování. V kapitole, která se vztahuje k osobní dozimetrii, byly popsány základní vztahy a veličiny užívané v dozimetrii záření, typy osobních dozimetrů a ochranných pomůcek. V praktické části této práce bylo provedeno měření radiační zátěže personálu u perkutánních intervencí na oddělení intervenční radiologie Radiologické kliniky FN Olomouc. K vlastnímu měření byly použity osobní elektronické dozimetry Rados {--} typ RAD 60S. Všechna získaná data byla zpracována statistickými metodami a na základě dosažených výsledků byla stanovena efektivita a zhodnocen význam dodržování zásad radiační hygieny. Předpokládané využití výsledků této práce v praxi bylo směřováno ke stanovení optimálních postupů a opatření vedoucích k maximálnímu možnému snížení radiační zátěže personálu u perkutánních intervencí a k výchově a vedení personálu k důslednému dodržování všech zásad radiační hygieny.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 103 záznamů.   začátekpředchozí84 - 93další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.