|
|
Vliv land use na kvalitu rašeliny a složení vegetačního krytu na příkladu Borkovických bla
LEŠTINOVÁ, Iveta
Borkovická blata představují největší rašeliniště v Třeboňské pánvi. Dříve zde probíhala těžba rašeliny až do roku 1979. Nejzachovalejší část Blat byla poté v roce 1980 vyhlášena za chráněné území a vznikla zde přírodní rezervace Borkovická blata. Těžba ovlivnila nejen samotná Blata, ale i jejich přilehlé okolí a využívání krajiny. Práce pojednává o způsobu hospodaření na okolních plochách, a jak to může ovlivňovat kvalitu rašeliny a její vegetační kryt v přírodní rezervaci Borkovických blat. Práce v terénu měla dvě části: 1. odběr rašeliny a její chemické rozbory (prováděny v roce 20102011); 2. fytocenologické snímky s vypracováním land use okolních ploch (terénní práce byly prováděny od července do konce října roku 2014). Na Blatech byla vybrána čtyři místa o velikosti 5 x 5 m, na kterých se prováděly odběry a průzkum. Vybraná místa vykazovala již na první pohled značné odlišnosti podle způsobu dřívějšího využívání.
|
|
|
Některé zvláštnosti mezoklimatu Borkovických blat
DUŠÁK, Radim
Bakalářská práce je zaměřena na oblast Borkovických blat a na vyhodnocení jejich mezoklimatu. Popisuje podmínky vzniku rašeliniště, některé klimatické pojmy a oblast Borkovických blat. Posouzen je vliv mezoklimatu oblasti, podložený klimatologickými daty ze stanice Borkovice, na vznik ojedinělé rašelinné lokality.
|
|
| |
|
|
Historie a současnost těžby rašeliny v Borkovických blatech
ŠTĚCHOVÁ, Monika
V obecné části diplomové práce jsou stručně charakterizovány kaustobiolity, rašelina a rašeliniště, způsoby jejich vzniku, druhy a význam. Další důležitou částí této práce je těžba rašeliny, její vývoj, následná rekultivace a ekologické problémy těžby. Hlavní částí je charakteristika lokality Borkovická blata, zmapování průběhu těžby na lokalitě a současný stav. Dále je zde stručně charakterizována společnost Rašelina, a. s., která na Borkovických blatech rašelinu dlouho těžila a dodnes se zabývá těžbou a zpracováním rašelin.
|
|
|
Spontaneous vegetation succession in mined peatlands
KONVALINKOVÁ, Petra
Spontaneous vegetation succession in mined peatlands in the Czech Republic was studied using the space-for-time substitution approach. The study focused on the variability of vegetation in traditionally mined (block-cut) and industrially mined (milled) peatlands. The influences of age, abiotic site factors, as well as landscape factors were analysed. The thesis summarizes also the state of current knowledge on various groups of organisms (plant, algae, fungi, and animals) in the extracted peatlands in the Czech Republic. The recomendations for the ecological restoration of mined peatlands are given.
|
|
|
Porovnání Chalupské a Jezerní slatě (NP Šumava) z hlediska jejich návštěvnosti
DUTKA, Ladislav
Šumavské slatě jsou velmi cenným biotopem s výskytem vyhraněné flóry a fauny, včetně glaciálních reliktů. Zároveň jsou to lokality turisticky atraktivní, proto je důležité najít vhodný kompromis mezi jejich návštěvností a ochranou. Práce se zabývá turistickou návštěvností Chalupské a Jezerní slati. Je rozdělena na dvě hlavní části. První, teoretická část, obsahuje literární rešerši informací o charakteristice, historii a využití Chalupské a Jezerní slatě. Praktická část práce monitoruje návštěvnost obou slatí a zpracovává dotazníkové šetření, zaměřené na porovnání oblíbenosti Chalupské a Jezerní slatě. Během pěti terénních pozorování, sčítání a dotazníkového šetření bylo mimo jiné zjištěno, že oproti Jezerní slati není Chalupská slať navštěvovanější lokalitou. Obě slatě navštívili převážně čeští turisté, informační tabule hodnotili jako přínosné, i když většina z nich nestuduje tabuli celou. Většina návštěvníků, kteří navštívili slatě, přijeli na kole. Turisté zde byli na dovolené delší než sedm dní a dávali přednost ubytování v penzionu před bydlením v kempu. V závěru práce je nastíněn problém únosnosti návštěvnosti a turismu na zkoumaných lokalitách.
|
|
|
Monitoring turismu a jeho dopadu na přírodní ekosystémy v Přírodním parku Vyšebrodsko
HYŠPLEROVÁ, Klára
Přírodní park Vyšebrodsko se nachází na pravém břehu Lipna. Předmětem ochrany území jsou vrchovištní klečové rašeliniště s charakteristickou vegetací svazu Sphagnion medii a přilehlé bezlesí, výskyt chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů vázaných na přirozené smíšené lesy, luční porosty a klečové rašeliniště. Dalším motivem ochrany je krajinný ráz, kulturní a historický charakter oblasti. Cílem práce bylo zjistit, jakou mírou ovlivňují turisté zdejší ekosystémy. Bylo provedeno sčítání turistů, dotazníkové šetření a zhodnocení nepůvodních a ruderálních druhů rostlin. Návštěvnost území je poměrně malá a ovlivnění vegetace není příliš výrazné.
|
|
|
Návrh revitalizace PR Rašeliniště Kapličky a průběžný monitoring vodních a vegetačních poměrů
PAVELCOVÁ, Lenka
PR Rašeliniště Kapličky leží ve východní části Šumavy. Tuto rezervaci tvoří několik rozdílných rašeliništních vegetačních typů {--} ombrogenní a přechodové části. Místy došlo k odvodnění kvůli extensivní těžbě, pastvě a lesnictví, dnes jsou zde různě staré meliorační kanály. Práce obsahuje (i) zhodnocení změn hladiny podzemní vody ve vztahu ke srážkám a stupni odvodnění a (ii) zhodnocení druhového složení různě odvodněných částí rašeliniště. Ukazuje se zde silná závislost mezi aktuální hladinou podzemní vody a srážkami, zvláště v odvodněných částech, diverzita a výskyt expanzivních druhů jsou také spjaty s podzemní vodou. Byla vytvořena mapa melioračních kanálů (1 : 3 500) a vegetační mapa (1 : 4 000) pomocí programu ArcMap v prostředí GIS. V části území nejvíce zasaženém odvodněním byl navržen revitalizační zásah pomocí dřevěných hrázek, kterými se přehradí meliorační kanály.
|
|
|
Příprava revitalizačního zásahu v přírodní rezervaci Rašeliniště Kapličky
KOPECKÁ, Ladislava
Rašeliniště Kapličky je přírodní rezervace, která se nachází ve východní části Šumavy na pravém břehu Lipna v přírodním parku Vyšebrodsko. Důvodem mojí práce je narušení části rašeliniště v minulosti lidskou činností. Rašelina byla těžena na palivové účely a odvodněná půda byla využívána pro lesnictví. To vedlo k degradaci a zarůstání expanzivními druhy. Proto připravuji podklady pro praktickou realizaci revitalizace rašeliniště. Práce také srovnává podklady z uskutečněných revitalizací v NP Šumava. Součástí mé práce bude provádění monitoringu hladiny podzemní vody v intervalu 14 dní, sledování vegetace a její změny v důsledku vodního režimu. Navazuji na magisterskou práci Lenky Pavelcové.
|
|
| |
host ::
RSS.