|
|
Výskyt obezity a nadváhy u dětí předškolního věku
KRATOCHVÍL, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá tělesnou hmotností dětí a současným životním stylem, kterým žije většina populace. To má velký vliv na výskyt obezity a nadváhy již v dětském věku. Proto je nutné tento trend změnit. Tím, že dětem zvýšíme pohybovou aktivitu a zároveň změníme špatné stravovací návyky. Strava bude pestrá a vyvážená. To obnáší zapojení celé rodiny. Rodiče mají na dítě největší vliv, oni můžou situaci změnit. První část je teoretického charakteru. Druhá polovina práce se zabývá výzkumem dětí předškolního věku a cílem je zjistit výskyt obezity a nadváhy u těchto dětí.
|
|
|
Nutriční screening jako indikátor kvality ošetřovatelské péče
LENKOVÁ, Klára
Správná výživa je nezbytná pro každého člověka, ať už zdravého, či nemocného. Výživa je ale podle docenta Kohouta ve zdravotnických i sociálních zařízeních v České Republice jednou z oblastí, která bývá nejvíce zanedbávána. Ve všech nemocnicích by měla být zavedena standardizovaná nutriční péče, která představuje komplexní a kvalifikované řešení výživy klientů/pacientů. Standardizovaná nutriční péče zahrnuje systematické posuzování výživového stavu klienta/pacienta a vyhledávání klientů/pacientů v nutričním riziku. Dále zahrnuje odpovídající úpravu stravy podle potřeb a schopností klienta/pacienta a včasné zajištění odpovídající nutriční podpory pro klienty/pacienty, kteří byli identifikováni jako nutričně rizikoví. V neposlední řadě standardizovaná nutriční péče zahrnuje také sledování a dokumentování efektu nutriční léčby, protože bez řádně vedené dokumentace nelze sledovat efekt jednotlivých opatření Cílem práce je zmapovat proces identifikace, vyhodnocení a provádění činností k zajištění nutriční péče ve vybraných zdravotnických zařízeních z pohledu vrcholového managamentu ošetřovatelství. Dalším cílem je zmapovat, jak významný je to indikátor kvality a jaké vidí problémy k vytvoření a udržení standardní situace. Sběr dat byl realizován metodou dotazování technikou dotazníků. Výzkumný soubor tvořili nemocnice v České republice, kde jsme se obraceli na představitele vrcholového managementu ošetřovatelství. H1 {\clqq}Nemocnice používají vypracované kontrolní mechanismy na zjišťování stavu výživy pro dodržování vytvořených standardů nutriční péče`` byla potvrzena. H2 {\clqq}Nutriční screening provádí sestra všem klientům/pacientům při příjmu`` byla potvrzena. H3 {\clqq}Nutriční screening se v průběhu hospitalizace opakuje pouze u rizikových klientů/pacientů`` byla potvrzena. H4 {\clqq}V rámci spolupráce sester s nutričním terapeutem v poskytování standardizované nutriční péče sestry vypracovávají nutriční screening`` byla potvrzena a H5 {\clqq}Výsledky nutričního screeningu používají sestry jako podklad pro saturaci potřeb výživy`` byla rovněž potvrzena. Druhým cílem bylo zmapovat jak významný je to indikátor kvality a jaké vidí problémy k vytvoření a udržení standardní situace. Provádění nutriční screeningu se stalo dle výzkumného šetření druhým, nejvýznamnějším indikátorem kvality. Co se týče problémů, které vidí respondenti ve vztahu k vytvoření a udržení standardní situace, lze z výsledků výzkumného šetření říci, že největším problémem k vytvoření a udržení standardní situace je nedostatek personálu, ekonomická náročnost a přístup personálu, jejich neochota a nezájem. Naší snahou bylo zmapovat proces identifikace, vyhodnocení a provádění činností k zajištění nutriční péče ve vybraných zdravotnických zařízeních z pohledu vrcholového managamentu ošetřovatelství a na základě výsledků pak navrhnout řešení, jak by bylo možné stávající situaci v oblasti výživy klientů/pacientů vylepšit.
|
|
|
Kardiochirurgický pacient s dehiscencí operační rány
BENDULOVÁ, Adriana
Dehiscence neboli rozestup operační rány se vyznačuje poruchou hojení operační rány a je velice závažnou pooperační komplikací, která se nejčastěji vyskytuje u pacientů, kteří mají přidružené onemocnění. Většinou se projeví mezi 5 až 9 dnem pooperačním. Příčinou dehiscence je infekce v ráně, která je způsobena pomnožením bakteriálních kmenů. Diplomová práce na téma {\clqq}Kardiochirurgický pacient s dehiscencí operační rány`` je zaměřena na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se zabývá vývojem kardiochirurgie a významnými osobnostmi, zdravotními indikacemi kardiochirurgické operace, kardiochirurgickou operací, hojením operační rány, komplikacemi v operační ráně a ošetřovatelskou péčí o pacienta s dehiscencí. Praktická část se zabývala kvalitativně - kvantitativním šetřením. Výzkumný soubor ke kvalitativnímu výzkumu, který byl veden technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami, byl tvořen čtyřmi kardiochirurgickými pacienty s dehiscencí operační rány. Výzkumný soubor ke kvantitativnímu výzkumu, který představoval anonymní dotazníky, byl tvořen 100 sestrami, pracujících na kardiochirurgických centrech ČR, a 30 kardiochirurgickými pacienty s dehiscencí operační rány. Výsledky jsou zpracovány do tabulek, grafů a schémat. Tato práce může sloužit jako studijní materiál pro výklad látky nebo jako zdroj informací pro kardiochirurgická centra ke zlepšení uspokojování potřeb pacientů s dehiscencí operační rány.
|
|
|
Hodnocení stravovacích návyků sester na JIP a ARO programem NutriDan
EIGNEROVÁ, Anna
Výživa a stravovací návyky jsou jedním z bodů zdravého životního stylu, stejně jako psychická a fyzická pohoda. Stravování by mělo být pravidelné se zastoupením všech složek výživy ve správném poměru. Důležitý je poměr cukrů, tuků a bílkovin (55 - 60 % : 25 - 30 % : 10 - 15 %), dostatečný příjem obilovin (3-6 porcí za den), ovoce a zeleniny (3 - 5 porce za den), mléčných výrobků (2 - 3 porce za den), masa a masných produktů (1 - 2 porce za den). Dostatečný příjem tekutin, který by se měl pohybovat okolo 30ml na kg naší váhy, je významnou součástí naší výživy. Cílem této práce bylo zhodnotit kvalitu stravovacích návyků sester na JIP a ARO dle programu NutriDan. K dosažení tohoto cíle byly stanoveny 4 hypotézy, a to: H 1 Sestry na JIP a ARO se stravují pravidelně. H 2 Sestry mají v jídelníčku ovoce a zeleninu zastoupené doporučeným množstvím denně (4 x 100 g). H 3 Příjem tekutin v zaměstnání je menší než příjem tekutin mimo zaměstnání. H 4 Poměr cukru, tuku a bílkovin v jídelníčku odpovídá individuálnímu odhadu energetického výdeje. Výzkum byl koncipován jako kvantitativní, přičemž byl použit anonymní dotazník, který měl 3 části (obecnou, speciální a vzpomínaný jídelníček za 24 hodin). Rozdáno bylo 104 dotazníků, z toho 52 sestrám intenzivní péče na ARO a 52 sestrám intenzivní péče na oddělení JIP. Tyto dotazníky byly rozdány do 3 nemocnic, vrátilo se 73 dotazníků. Z toho bylo 43 sester pracujících na ARO a 30 na JIP. Ke zpracování dat výzkumu byl použit program Microsoft Excel a program NutriDan, výsledky pak byly upraveny do grafů. Cíl práce byl naplněn, přičemž hypotézy 1, 2 a 4 se byly vyráceny, a hypotéza 3 se potvrdila. Sestry intenzivní péče pracující na JIP a ARO se nestravují pravidelně, mají často snížený příjem energie, nemají správný poměr cukru, tuku a bílkovin. Příjem ovoce a zeleniny, masa, mléčných výrobků a vlákniny je rovněž snížený a nepravidelný. Příjem tekutin je dostatečný, jak v zaměstnání, tak i doma. S výsledky bakalářské práce bude seznámen management nemocnic a oddělení, kde byl výzkum prováděn. Práci bude možné použít jako podklad pro vytvoření přednášek a osvětového materiálu ke změně přístupu sester intenzivní péče k jejich stravování.
|
|
|
Hodnocení stravovacích návyků sester na standardních odděleních
KADLECOVÁ, Lenka
Abstrakt Bakalářská práce Hodnocení stravovacích návyků sester na standardních odděleních programem NutriDan je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zaměřuje na osobnost sestry, její vzdělání a podmínky k výkonu její práce. Stravovací návyky se hodnotí u sester na standardních odděleních. Dále pak je zaměřena na samotnou výživu, která je důležitá nejen pro sestry, ale i pro nás ostatní. Jsou zde rozebrány všechny složky stravy jako cukry, tuky a bílkoviny. Následují je vitamíny, minerální a stopové prvky a samozřejmě pitný režim, který je také důležitý. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem se sestry stravují na standardních odděleních. Druhým cílem bylo zjistit, jestli je nějaký rozdíl ve stravování, když jsou sestry doma anebo když jsou v práci. K těmto cílům byly stanoveny tyto hypotézy: H1 Sestry na standardních odděleních se v pracovní době stravují nepravidelně. H2 Více jak polovina sester na standardních odděleních se v době volna stravují podle zásad správné životosprávy. H3 Sestry ví, jak se správně stravovat. Ve výzkumné části byla použita metoda kvantitativního výzkumu ? anonymní dotazník. Dotazník obsahoval 18 otázek, 10 otázek je uzavřených a 4 polootevřené, zbylé 4 byly doplňující. Součástí dotazníku byly také dva záznamové archy, na které sestry zapisovaly 24 hodinový jídelníček i s tekutinami, které vypily. Jeden záznamový arch byl na den, kdy byly sestry v zaměstnání a druhý na den, kdy měly volno a byly doma. Pro výzkumnou část bylo možno použít 102 dotazníků a jídelníčků. V programu NutriDan poté byly jídelníčky vyhodnoceny. Z výsledků výzkumu vyplývá, že sestry pokud jsou v zaměstnání tak přijmou méně energie než je jejich výdej. Dále z výsledků výzkumu vyplynulo, že sestry ví obecně jak se správně stravovat a jejich hodnoty BMI jsou ve většině v normě. Většina sester ví, že jejich jídelníček se liší v době volna a kdy jsou v práci, ale doma se snaží jíst pravidelně a podle zásad správné životosprávy. Proto jsou v jejich stravování znatelné rozdíly a i výsledky z NutriDanu o obsažených složkách výživy tomu napovídají vyjma proteinů a vlákniny. Tyto složky výživy jsou doma i v práci zanedbávány. Pravidelně snídají a více jak polovina jí pravidelně. Pravidelně konzumují ovoce a zeleninu a mléčné výrobky. V době, kdy jsou sestry v zaměstnání, jejich jídelníčky jsou nevyrovnané a méně výživné. V době, kdy jsou sestry v zaměstnání se sestry stravují nepravidelně a neplnohodnotně. V zaměstnání často v jídelníčcích figurují mléčné výrobky a ovoce a zelenina a jídla s vysokým obsahem cholesterolu a lipidů. V praxi by mohly být tyto výsledky poskytnuty sestrám na odděleních, aby věděly, kde dělají ve svém stravování chyby, jak je to s jejich stravováním a mohly změnit nebo upravit svoje stravování. Dále pak by výsledky mohly být publikovány v odborných časopisech nebo článcích zabývajících se touto problematikou.
|
|
|
Zajišťování potřeby výživy u pacientů monoteistických náboženství.
PANUŠKOVÁ, Monika
Jak už název práce, zajišťování potřeby výživy u pacientů monoteistických náboženství, říká, zabývá se práce výživou jako jednou ze základních potřeb každého z nás a seznámí čtenáře s monoteistickými náboženstvími. Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je zaměřena na potřebu výživy a monoteistická náboženství, se kterými nás všeobecně seznámí. Věnuje se především daným výživovým specifikům a požadavkům vyznavačů dané víry na zdravotnické zařízení a ošetřovatelskou péči. Výzkumná část směřuje k objasnění této problematiky z různých úhlů pohledu. Z pohledu věřících daných monoteistických náboženství, ti nás seznámí se svými výživovými zásadami a se svými zkušenostmi ve zdravotnickém zařízení, sester na interních a chirurgických odděleních vybraných nemocnic, které nám poví, jak řeší požadavky těchto věřících, a v neposlední řadě i nutričních terapeutů, od kterých se dozvíme, jaké mají znalosti o jejich potřebách týkajících se výživy a jak jejich požadavky řeší. Cílem práce je zjistit, jak je zajišťována potřeba výživy u pacientů monoteistických náboženství. Pro lepší orientaci byly stanoveny výzkumné otázky: 1. Znají nutriční terapeuti v nemocnicích výživové zvláštnosti u monoteistických náboženství? 2. Je v nemocnicích pacientům monoteistických náboženství umožněno, dle zdravotního stavu, dodržovat jejich výživová specifika? Z šetření vyplynulo, že nutriční terapeuti se často s pacienty monoteistického vyznání nesetkávají nebo spíše o jejich víře ani nevědí. Jejich znalosti proto nejsou velké, ale kdyby bylo potřeba, tak s pacientem specifika a požadavky na stravu prokonzultují nebo informace dostudují. Šetření dále ukázalo, že v nemocnicích se pacientům monoteistických náboženství snaží vyjít vstříc. Sestry většinou na žádost pacienta informují nutričního terapeuta. Ten s pacientem vše probere a společně najdou vyhovující řešení. Výsledky šetření mohou být využity ke zkvalitnění uspokojování potřeby výživy u pacientů monoteistických náboženství.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kojení a jeho nejčastější problémy
SOUKUPOVÁ, Simona
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je část teoretická, kde jsou popsány všechny současné poznatky týkající se problematiky kojení, druhá část je část výzkumná. V teoretické části jsou popsány nejčastější problémy spojené s kojením a současně popsána správná technika kojení, která je důležitá pro prevenci vzniku těchto obtíží. Jsou zde popsány i ostatní aspekty související s kojením, jako např. polohy při kojení, životospráva kojící ženy a jiné. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda mají ženy informace o kojení z prenatální péče. Druhým cílem, zmapovat, zda zdravotnický personál edukuje ženy o správných technikách kojení na oddělení šestinedělí. Třetím cílem bylo zjistit nejčastější problémy při kojení u žen na oddělení šestinedělí a posledním cílem bylo zjistit, zda kojící ženy znají způsoby řešení problémů při kojení. Jako první byla stanovena hypotéza, že ženy mají informace z prenatální péče. Druhá hypotéza, že zdravotnický personál edukuje matky o správných technikách kojení. Třetí hypotéza byla stanovena, že nejčastějším problémem při kojení jsou ragády bradavek. Poslední hypotéza byla, že ženy znají způsoby řešení problémů při kojení na oddělení šestinedělí. Všechny cíle byly splněny. Výzkum ukázal, že ženy jsou o kojení informované již v prenatální péči. Nejvíce informací čerpají z časopisů, knih a internetu. Některé navštívily kurz kojení a některé byly edukovány od zdravotnického personálu. Tím byla potvrzena první hypotéza, že ženy jsou edukovány o kojení již z prenatální péče. Druhým cílem bylo zmapovat, zda zdravotnický personál edukuje ženy na oddělení šestinedělí o správných technikách kojení. Z šetření vyplynulo, že ženy jsou edukovány o těchto technikách a personál edukuje ženy o krocích vedoucích k úspěšnému kojení. Těmito výsledky byla potvrzena druhá hypotéza, že zdravotnický personál edukuje ženy o správných technikách kojení na oddělení šestinedělí. Zjistit nejčastější problém u kojících žen, byl cíl třetí. Tam bylo jako největší problém shledáno bolestivé nalití prsou. Hypotéza třetí tedy nebyla potvrzena, neboť bylo stanoveno, že nejčastějším problémem byly ragády bradavek. Prověření znalostí žen o způsobech řešení problémů s kojením bylo cílem čtvrtým. Ukázalo se, že ženy mají dostatek znalostí, vedoucích k odstranění případného problému s kojením a tím byla potvrzena hypotéza čtvrtá, že kojící ženy znají způsoby řešení problémů při kojení na oddělení šestinedělí. K potvrzení těchto hypotéz a splnění cílů byl použit kvantitativní výzkum, formou anonymních dotazníků. Bylo rozdáno 127 dotazníků, zpět bylo vráceno 112. Výzkum probíhal ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, která je od roku 1993 nositelem titulu Baby Friendly Hospital. Výsledky výzkumného šetření by bylo možné použít jako zdroj informací pro včasnou edukaci u nejčastěji se vyskytovaných problémů při kojením se zaměřením na jejich prevenci a zároveň sloužit jako zdroj informací pro zlepšení ošetřovatelské péče. Problematice kojení by se mělo věnovat stále více pozornosti, neboť právě tyto problémy mohou ženě po porodu znepříjemnit její nejkrásnější životní období.
|
|
|
Hodnocení nutriční kvality školních obědů a sledování stravovacích návyků a jejich změn u dětí ve věkové kategorii sedm až dvanáct let
HLAVATÝ, Miroslav
Cílem diplomové práce je posoudit skladbu jídelního lístku na vybrané základní škole v Suchém Vrbném v Českých Budějovicích pro děti ve věkové kategorii sedm až dvanáct let z hlediska zastoupení jednotlivých potravin a saturace makronutrienty a vybranými mikronutrienty dle nutričních požadavků pro školní mládež. Hodnocení probíhalo ve druhé, čtvrté a šesté třídě. Výzkumu formou testu stravovacích zvyklostí a pohybových aktivit se zúčastnilo 64 probandů (chlapci a dívky). Práce se zabývá: -Nutrič í kvalitou školních obědů; -Měřením hmotnosti a výšky dětí vybraných tří tříd na začátku a konci zkoumaného období, stanovení BMI, a vyhodnocení změn; -Stanovením průměrného finančního nákladu na přípravu oběda; -Posouzením pestrosti stravy a frekvencí pokrmů v měsíci -Plněním potravinového koše; -Měřením hmotností jednotlivých komponent oběda; -Nutričním testem, který se zabýval posouzením stravovacích zvyklostí a pohybových aktivit dětí ve věku 7 ? 12 let; -Zjištění vývoje stravovacích změn u dětí v přechodu na druhý stupeň základní školy; -Zpracováním hypotéz, které se zaměřují na pitný režim, BMI a pohybovou aktivitu. Procentní hodnoty jednotlivých živin, získané z obědů, představují podíl na doporučeném denním příjmu pro celý den. Příjem energie splňující optimální část příjmu 35 % doporučené denní dávky byl docílen pouze u dívek čtvrté třídy. Ostatní kategorie chlapců a dívek se odchylovaly o 5 - 9 %. Bílkoviny byly u druhé a čtvrté třídy splněny nadlimitně, v šesté třídě dosahoval 79,65 - 82% doporučeného denního příjmu. Příjem tuků byl splňoval optimum 30 - 35 %. Podíl sacharidů byl po celu dobu sledován na nízké hranici 19 - 24,69 %. Vláknina se na přijatelné hranici 29 - 37,41 %. Z makroprvků byl vápník hrazen jen z malé části v rozmezí od 15,8 - 18,46 %, čili příjem je nedostatečný. Příjem hořčíku byl splněn z 41,86 - 59,1 %. Draslík dosahoval průměrně 53,6 - 59,66 %. Z mikroprvků bylo železo hrazeno z 42,37 - 48,91 %, zinek z 41,15 - 52,91 %, selen 59,1 - 175,21 %. Vitamin A dosáhl 60,78 - 89,23 %, vitamin E 38,66 - 55,1 % a vitamin C 58,81 - 66,0 %. Vitamin B6 byl hrazen z 38,58 ? 47,83 % Vitamin B6 a B12 byl za celé sledované období doplněn nadstandardně. Měřením hmotnosti a výšky v kombinaci s věkem a následným zpracováním BMI bylo zjištěno, že ve druhé třídě jedna dívka trpí nadváhou, jedna dívka a jeden chlapec obezitou. Ve čtvrté třídě jsou zkoumaní žáci v optimu. V šesté třídě trpí dvě žákyně a čtyři žáci nadváhou. V procentním vyjádření je podle mého výzkumu ve věku dětí 7-12 let 3,2 % obézních a 9,15 % s nadváhou. Průměrný náklad na přípravu oběda dosáhl 42 Kč. Frekvence jídel je nedostačující pro luštěniny a ryby. Podíl ovoce je splněn, zelenina je nedostačující. Malý je také podíl sladkých a bezmasých jídel a mléka. Naopak nadměrná je četnost jídel z kuřecího a vepřového masa. Polévky podle návrhu ministerstva zdravotnictví drožďová a luštěninová jsou splněny optimálně.Kontrolou plnění potravinového koše dle vyhlášky 107/2005 byly zjištěny průměrné hodnoty za celé sledované období pro maso 92,9 %, ryby 69,4 %, mléko 54,8 % a mléčné výrobky 72,9 %. Tu y jsou splněny z 69,3 %, cukry z 46 %, zelenina 59,9%, ovoce 124 %, brambory 87,4 % a luštěniny z 54,4 %.
|
host ::
RSS.