|
|
Výchova a vzdělání ve starověku aneb jejich odkaz dnešní době
KOPTYŠOVÁ, Monika
Práce se zabývá výchovou a vzděláním ve starověku v porovnání s dnešní výchovou a vzděláním. Nejprve se seznámíme se vzděláním ve dvou městských státech Spartě a Athénách. Porovnáme rozdíly, které zde byly, a přesuneme se k jedné z nejvýznamnějších osobností tehdejší filosofie ? Sokratovi. Krátce se zmíním o jeho životě, ale mnohem důležitější je jeho filosoficko-pedagogické působení a myšlenky, které nás ovlivňují i dnes. Na závěr se v práci věnuji porovnání pohledu Sokrata, Platóna a Aristotela na tehdejší výchovu a vzdělání oproti dnešnímu pohledu. Hlavním cílem celé práce je najít nějaký odkaz pro dnešní dobu. Ať už je to metoda nebo nějaká myšlenka, která by se dala využít i v dnešní době, a která by mohla pomoci při výchově a vzdělání.
|
|
|
Dělení zájmové činnosti dle cílového zaměření
TROJEK, Ondřej
Tématem této bakalářské práce je představit různé formy dělení zájmové činnosti. Na začátku je čtenář seznámen se základním a ústředním pojmem ?volný čas? a dále zájmovou činností jako volnočasovou aktivitou, které patří převážná část této práce. Jsou zde představeny různé charakteristické prvky zájmové činnosti, její základní dělení a formy. V dalších kapitolách jsou představeny rozdíly mezi formálním a neformálním vzděláváním. Na základě stanovení základních cílů vzdělávání jsou představeny nové teorie dělení zájmové činnosti, a to z pohledu jejich specifikace a způsobu naplňování. Závěr práce je věnován porovnání a analýze cílů zájmové činnosti několika volnočasových zařízení.
|
|
|
Reflexe krize autority z hlediska filosofie výchovy
VAŇKOVÁ, Karolína
Práce se zabývá analýzou krize autority ve výchově. První část práce se zabývá rozborem současné koncepce autority (definování jejich dimenzí: legitimita, moc, byrokracie, charizma, poslušnost k autoritám a autoritářství) a definováním krize autority ve společnosti. Druhá část práce zhodnocuje tyto poznatky, definuje krizi autority ve výchově, nabízí plán řešení této krize, hledá kořeny této krize v tradiční škole, upozorňuje na roli alternativních koncepcí výchovy v krizi autority. Poslední část práce se věnuje definování animace jako třetí dimenze výchovy (po formaci a edukaci) a definování možnému přínosu animace v otázce krize autority.
|
|
|
Jean Jacques Rousseau a jeho pedagogický odkaz
KOŠAN, Petr
Práce se zabývá obdobím osvícenství a především osobou Jeana Jacquese Rousseau. Práce popisuje charakteristiku osvícenství, hlavní směry a jejich představitelé, dále celý ţivot Jeana Jacquese Rousseaua, jeho filozofické, náboţenské a politické myšlenky. Hlavním cílem bylo popsání jeho pedagogických myšlenek a zároveň rozdělení výchovy dle věku dítěte, které vychází z jeho díla Emil čili o výchově. V práci nechybí pronikání Rousseaua nejen do českých zemí, ale také do ostatních zemí Evropy jako je Francie a Anglie a dále pronikání do Ameriky. Poslední část práce se věnuje názorům ostatních významných osobností, které Jeana Jacquese Rousseaua hodnotili a inspirovali se jím.
|
|
|
Sociálně patologické jevy a jejich výskyt na školách
BLAŽKOVÁ, Klára
Bakalářská práce se věnuje sociálně patologickým jevům se zaměřením na výskyt a zneužívání drog na středních školách. Jejím cílem je zmapování problematiky nelegálních drog a ochota středoškolské mládeže experimentovat s nelegálními drogami, charakterizovat pravděpodobné příčiny vzniku závislostí, prozkoumat typy kulturně-sociálního prostředí, ze kterého jedinec pochází, najít souvislosti mezi rodinou, školou a vrstevnickými skupinami. Praktická část vyhodnocuje, znázorňuje a porovnává formou grafů situaci jednotlivých ročníků SŠ a VOŠ cestovního ruchu a může být tak využita v přípravě preventivních programů.
|
|
|
ŽIVOT MLADÝCH DOSPĚLÝCH PO ODCHODU Z DĚTSKÉHO DOMOVA
ČEGANOVÁ STEJSKALOVÁ, Radka
Bakalářská práce je věnována problematice odchodu mladých dospělých z dětského domova. Mladí lidé se po ukončení ústavní výchovy často ocitají v nelehké životní situaci, kterou nejsou mnohdy připraveni řešit. Cílem bakalářské práce je analýza života mladých lidí po odchodu z dětského domova. V této souvislosti přináší bakalářská práce pohled na danou problematiku. Mladí lidé často odcházejí z ústavní výchovy bez zajištění bydlení a zaměstnání a chtějí se co nejdříve osamostatnit. Na rozdíl od svých vrstevníků, kteří vyrůstali v rodinách, se nemají kam vrátit, pokud se jim pokus o osamostatnění nepovede. Bakalářská práce se skládá z části teoretické, která je věnována problematice socializace, jejímu vymezení, cílům, mechanismům a významu rodiny v tomto procesu. Jsou vymezena specifika socializace v dětských domovech v kontextu dítěte, které zde vyrůstá a rizik, která jsou s ústavní výchovou spojena. Dále je vymezeno období odchodu jedince z dětského domova a možnosti a perspektivy těchto mladých lidí ze strany podpory sociálního systému. Styčnou kapitolou mezi částí teoretickou a praktickou je kapitola věnovaná organizaci Rozmarýna, o.p.s., jejím cílům, východiskům a konkrétním programům. Praktická část je směrována na mladé lidi těsně před odchodem z dětského domova a na ty, kteří již domov opustili. Bakalářská práce mi umožnila získat pohled na problematiku mladých dospělých odcházejících z dětského domova a zjištění s jakými problémy se setkávají, jak je řeší a jaké jsou příčiny těchto problémů.
|
|
|
Vliv negativní rodinné výchovy na dítě předškolního věku
PEKÁRKOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce pojednává o rodině a jejím výchovném vlivu na dítě. V teoretické části jsem nastínila vývoj rodiny v průběhu dějin, pomocí prostudované literatury jsem uvedla některé definice, abychom si uvědomili mnohostrannost této instituce. Zaměřila jsem se na fungování rodiny v rámci společnosti a některými charakteristikami ukázala rozdíly mezi rodinou harmonickou a závadovou. Vytyčila některé problémové momenty ve výchově jako jsou nevhodné výchovné postoje rodičů. K vytvoření praktické části jsem použila dvě výzkumné metody. První metodou je případová studie, která vznikla dlouhodobým pozorováním a ukazuje nám na konkrétních případech vliv nevhodné, čili negativní výchovy. To se odráží v jednání a chování dětí, které navštěvují naši mateřskou školu. Pro druhý výzkum jsem zvolila dotazníkové šetření, které bylo určeno pro rodiče předškolních dětí a mapuje nám, jakým způsobem rodiče přistupují k výchově svého dítěte a řeší výchovné problémy.
|
|
|
Evangelizace a salesiánské středisko mládeže
JIRÁČEK, Václav
Tématem práce je reflexe pojmu evangelizace a její realizace v Salesiánských střediscích mládeže. Má dvě části: teoretickou a praktickou. V první z nich je nejprve nastíněn vývoj role náboženství ve společnosti v období moderny a postmoderny. Dále je pomocí některých podstatných dokumentů církevního magisteria z období po druhém vatikánském koncilu představena šíře významů slova evangelizace a jeho souvislost s dalšími klíčovými pojmy. Jsou představeny teologické základy a obecné principy evange
|
|
|
Mediální prezentace smrti a umírání a její vliv na utváření postoje ke smrti
KADLECOVÁ, Hana
Práce se zabývá masovými médii a způsobem, jakým přistupují k prezentaci smrti a umírání. Snaží se najít odpověď na otázku, zda mohou mít masová média vliv na změnu postojů současného člověka ke smrti a umírání. Práce je rozdělena do devíti částí. První čtyři části tvoří teoretický rámec a charakterizují dnešní postmoderní společnost, typické rysy chování současného člověka, jeho vnímání světa a sebe sama, vliv výchovy, kultury a víry. Práce se dále zabývá postavením masových médií v postmoderní společnosti a stručně mapuje dosavadní výzkumy vlivu masových médií na člověka. Zmiňuje také nejčastější dělení masových médií na televizi, rozhlas, tisk a internet. Od tohoto teoretického rámce se následně odvíjí analýza prezentace smrti a umírání v jednotlivých typech médií - tato část práce je zaměřena více prakticky a je doplněna množstvím obrazového materiálu. Snaží se zachytit hlavní rysy prezentace smrti a umírání na televizní obrazovce (zpravodajství, film, reklama), v rozhlase (zpravodajství a některé názorové pořady), v seriózním i bulvárním tisku a v prostředí in ernetového zpravodajství, na blozích a sociálních sítích a také v internetové reklamě. Práce dochází k závěru, že současná masová média jsou smrtí a umíráním téměř přesycena, což u diváka (čtenáře, posluchače) způsobuje otupělost a přivyknutí si ke stále větší míře násilí. Médii zobrazovaná smrt je nepřirozená, často násilná a je v ostrém kontrastu s žitou realitou. Smrt mediálně devalvuje, ztrácí se její význam. To se v reálném životě projevuje poklesem empatie k nemocným a umírajícím a absencí úcty k zemřelým.
|
|
|
Subjektivní prožívání pobytu dětmi v Azylovém domě Strakonice
ŠMRHOVÁ, Jana
Název práce: Subjektivní prožívání pobytu dětmi v Azylovém domě Strakonice. V bakalářské práci se zabývám otázkou vlivu prostředí na jedince. Konkrétně je pak bakalářská práce zaměřena na vliv prostředí na děti pobývající v azylovém domě ve Strakonicích. V teoretické části práce se věnuji definování a popisu základních pojmů a problematiky, vztahující se k tématu mé bakalářské práce. Nejprve charakterizuji službu azylových domů a blíže popisuji azylový dům ve Strakonicích. Další témata pojednávají především o úskalích a potřebách jednotlivých vývojových etap dětství a vlivu prostředí na vývoj jedince. Na začátku praktické části práce je popsán stanovený cíl práce a výzkumné otázky. Cílem práce je zjistit, jak děti žijící v azylovém domě ve Strakonicích vnímají svůj pobyt v tomto zařízení. Z tohoto cíle vychází i stanovené výzkumné otázky. Zkoumala jsem, zda se děti cítí pobytem v azylovém domě stigmatizovány, zda vnímají toto zařízení jako svůj domov a jak vnímají svůj pobyt v azylovém domě obecně. Pro zjištění odpovědí na stanovené výzkumné otázky a dosažení cíle práce jsem zvolila kvalitativní strategii výzkumu, techniku polostrukturovaných rozhovorů doplněných o pozorování. Základní cílový soubor představovaly děti žijící v azylovém domě ve Strakonicích. Konkrétně se jednalo o sedm dětí. Věkové rozpětí pro základní soubor bylo stanoveno od čtyř do patnácti let. Doplňkový soubor pak tvořili jejich rodiče. Z výsledků výzkumu vyplývá, že pobyt v azylovém domě dětští klienti subjektivně vnímají jako stigmatizující. Pokud vnímají azylový dům jako domov, je to dáno jednak dlouhodobostí pobytu a zvyknutím si na azylový dům a také dostatkem kamarádů v azylovém domě či jeho blízkém sousedství. V azylovém domě se dětem nelíbí prostředí starého neopraveného domu a poničených věcí. Naopak se jim líbí společnost dalších dětí. Stanovený cíl bakalářské práce se podařilo splnit.
|
host ::
RSS.