|
|
Dodržování BOZP u studentů oboru Všeobecná sestra při ošetřovatelských postupech
KUŘÍMSKÁ, Yvette
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je široký obor, který je součástí státní politiky. Cílem BOZP je vytvářet systémy pravidel, které chrání studenty na odborné praxi, zaměstnance a zaměstnavatele . Má snahu o omezení všech negativních hledisek, které souvisejí s výkonem praxe nebo povolání. Dodržování zásad BOZP je nezbytnou součástí všech zdravotnických pracovníků při výkonu jejich povolání. Pro studenty oboru Všeobecná sestra to platí také a to při výkonu praktické výuky, čili praxe. Studenti jsou seznámeni s problematikou BOZP již v prvním ročníku v předmětu ošetřovatelské postupy. Před nástupem na praxi by studenti měly být schopni řídit se zásadami BOZP a měly by chápat závažnosti, které jsou spojené s nedodržováním BOZP. Cílem této bakalářské práce je zmapovat, jak studenti oboru Všeobecná sestra dodržují zásady BOZP a zjistit znalosti studentů v oblasti BOZP. Empirická část práce byla zpracována formou kvantitativního šetření. Metoda sběru dat byl dotazník, který byl určen studentům oboru Všeobecná sestra z druhého a třetího ročníku. Výsledky dotazníku byly zpracovány do grafů . Výsledky výzkumného šetření sice potvrdily, že studenti dodržují zásady BOZP, avšak v oblasti osobní hygieny byli značně nezodpovědní. V souvislosti se znalostmi BOZP jsou studenti informováni a jejich znalosti jsou velmi dobré. Na základě výsledků byl vytvořen letáček, který může být použit jako studijní či informační materiál pro studenty zdravotnických oborů.
|
|
|
Poměr zdravotnických záchranářů a všeobecných sester v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční neodkladné péči
GRÜNN, Jan
Téma naší bakalářské práce je Poměr mezi zdravotnickými záchranáři a všeobecnými sestrami v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční neodkladné péči. Cílem práce bylo zjistit, jak vnímají všeobecné sestry a zdravotničtí záchranáři postup získávání dalšího studia pro práci v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční neodkladné péči. V teoretické části se věnuji současnému stavu zdravotnické záchranné služby, její organizací, financování a členění. Dále se věnuji charakteristice profesí zdravotnický záchranář a všeobecná sestra, zejména se zabývám jejich vzděláním, získáváním vzdělání, kompetencemi a právními vztahy. V praktické části jsem použil metodu kvantitativního výzkumu. Jako metoda sběru dat byl použit anonymní dotazník. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři a všeobecné sestry pracující na výjezdových střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje nebo na anesteziologicko-resuscitačních odděleních nemocnic Jihočeského kraje. V bakalářské práci jsme stanovili dvě hypotézy. První hypotéza zní: ?Pro práci na anesteziologicko-resuscitačním oddělení potřebuje vysokoškolsky vzdělaný zdravotnický záchranář více praxe než všeobecná sestra se vzděláním ARIP.? Druhá hypotéza zní: ?Studium všeobecné sestry je pro práci v přednemocniční neodkladné péči vhodnější, než studium zdravotnického záchranáře.? Na počátku této práce byli kompetence zdravotnických záchranářů a všeobecných sester zcela odlišné, jelikož v průběhu mé práce došlo ke změnám v zákonech a k novelizaci zákona, kde jsou tyto kompetence upraveny. Došlo i ke změnám v možnostech jejich dalšího vzdělávání.
|
|
|
Ošetřovatelská péče(management)o fyziologického novorozence v současné době a trend pro nejbližší léta.
LÍZALOVÁ, Karolína
Bakalářská práce má dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána péče o fyziologického novorozence od jeho narození, až do propuštění z nemocnice. Nechybí zde fyziologie novorozence a shrnutí historie problematiky. V praktické části bylo provedeno šetření zaměřené na názory a běžnou praxi sester pečujících o fyziologického novorozence. Ze šetření vyplývá, že sestry na odděleních fyziologických novorozenců, pracují převážně podle současných trendů v ošetřování fyziologického novorozence.
|
|
|
Zdravotnický asistent jako člen ošetřovatelského týmu
DUŠKOVÁ, Jitka
Bakalářská práce se zabývá profesí zdravotnického asistenta a přijetím poměrně nové kategorie zdravotnického pracovníka do ošetřovatelského týmu. Studijní obor zdravotnický asistent v rámci změny koncepce vzdělávání všeobecných sester nahradil na středních zdravotnických školách předcházející obor všeobecná sestra. Tato změna přesunula obor všeobecná sestra na terciální úroveň vzdělávání. Profese zdravotnického asistenta by neměla být opomíjenou součástí ošetřovatelského týmu. Poskytování ošetřovatelské péče vícestupňovým systémem patří k moderním trendům ošetřovatelství, které vyžaduje ošetřovatelský tým složený z personálu s různou úrovní kvalifikace. Kompetence zdravotnického asistenta jsou podřízené sestrám, asistenti poskytují ošetřovatelskou péči pod odborným dohledem lékaře nebo všeobecné sestry. Jsou oprávněni k menšímu rozsahu činností, zaměřených zejména na základní ošetřovatelskou péči. Tato nová zdravotnická profese se stává významným článkem a je nutné zdravotnického asistenta přijmout jako plnohodnotného člena ošetřovatelského týmu. Teoretická část bakalářské práce se zabývá vývojem ošetřovatelství a ošetřovatelského vzdělávání. Dále jsou zde uvedeny informace týkající se profese zdravotnického asistenta. V praktické části práce bylo cílem zjistit, zda všeobecné sestry mají zájem o zařazení zdravotnického asistenta do ošetřovatelského týmu a zda znají kompetence zdravotnických asistentů. Pro získání výsledků výzkumného šetření byla použita metoda kvantitativního výzkumu formou dotazníkového šetření. Dotazníky byly určeny všeobecným sestrám a rozdány v Ústřední vojenské nemocnici v Praze na ta oddělení, kde zdravotničtí asistenti pracovali. Výsledky výzkumného šetření byly zaznamenány do grafů a vyhodnoceny v závěrečné diskuzi. První cíl, který měl za úkol zjistit, zda všeobecné sestry mají zájem o zařazení zdravotnického asistenta do ošetřovatelského týmu byl splněn, hypotéza č.1 se ale na základě získaných výsledků nepotvrdila. Druhým cílem bylo zmapovat, zda všeobecné sestry znají kompetence zdravotnických asistentů. Z výsledků šetření je patrné, že v drtivé většině sestry kompetence zdravotnických asistentů znají a na vybraných odděleních zdravotničtí asistenti provádějí pouze ty činnosti, ke kterým jsou kompetentní. Hypotéza č. 2 se potvrdila. Práce může být využita pro větší informovanost a bližší seznámení se s danou problematikou jak pro studenty, tak i pro všeobecné sestry a sestry manažerky.
|
|
|
Celoživotní vzdělávání sester pracujících v ordinaci ambulantního lékaře
ADAMOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se věnuje celoživotnímu vzdělávání sester pracujících v ordinaci ambulantního lékaře. Bylo zjišťováno, zda sestry pracující v ambulantní sféře cítí potřebu celoživotního vzdělávání, zda jsou v procesu celoživotního vzdělávání podporovány zaměstnávajícími lékaři a jaké formy celoživotního vzdělávání preferují. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že sestry cítí potřebu celoživotního vzdělávání a většina z nich by se vzdělávala i bez zákonem dané povinnosti. Ze vzdělávacích aktivit sestry preferují účast na seminářích. Většina zaměstnávajících lékařů sestry v procesu celoživotního vzdělávání podporuje.
|
|
|
Vnímání ošetřovatelské praxe studentů oboru všeobecná sestra očima pacienta.
ČÍŽKOVÁ, Marie
Tématem bakalářské práce je ?Patient´s perception of nursing practice provided by studets of nursing?. Významným faktorem k tomu, aby se ze studenta stala řádná sestra, je výkon ošetřovatelské praxe během studia. Právě spojení teorie a praxe studentů oboru všeobecná sestra je nezbytné pro zkvalitnění vzdělávacího a výchovného procesu. Studentská praxe je proto nedílnou a podstatnou součástí studia. Význam má i pro budoucí zapojení studentů do ošetřovatelského procesu. V ošetřovatelské praxi je důležitá interakce s nemocnými. Veškeré dění se odehrává formou interakcí a komunikace, která je významná z hlediska profesionálního chování, které by si měl každý zdravotník osvojit již během studia. Tato schopnost slouží k navázání a rozvíjení kontaktů s pacientem a značně ovlivní, jak je sestra pacientem vnímána. Cílem bakalářské práce je ?Zjistit, jak pacient vnímá studenty na ošetřovatelské praxi v nemocnici.? S tímto cílem souvisí Hypotéza 1: ?Domnívám se, že pacienti respektují studenty při ošetřovatelské praxi?, která byla potvrzena, hypotéza 2: ?Domnívám se, že pacienti mají z některých výkonů prováděnými studenty strach? nelze potvrdit a hypotéza 3: ?Domnívám se, že mladší pacienti jsou ke studentům na praxi kritičtější než starší pacienti? nelze potvrdit. Druhým cílem je ?Zjistit, jak pacient vnímá studenty na ošetřovatelské praxi v nemocnici.? S tímto cílem souvisí hypotéza 4: ?Domnívám se, že pacienti jsou spokojeni s ošetřovatelskou praxí studentů,? která byla potvrzena. Další částí bakalářské práce bylo zodpovězení stanovených výzkumných otázek. 1. výzkumná otázka byla ?Co vede pacienty k odmítnutí ošetřovatelského výkonu od studentů?? Jednalo se především o nedostatek zkušeností studentů, nedůvěra pacienty ve studenty a bolest a stud pacientů. 2. výzkumná otázka zněla ?Jsou pacienti informování o tom, že studenti na oddělení vykonávají ošetřovatelskou praxi?? O této skutečnosti byli informováni 2 ze 4 pacientů. K získání potřebných dat bylo použito kvalitativní i kvantitativní šetření. Kvalitativní výzkum byl realizovaný formou nestandardizovaného rozhovoru s pacienty. Tyto rozhovory byly vedeny se 4 vybranými pacienty. Kvantitativní metodou výzkumu bylo dotazníkové šetření. Dotazníky byly určeny pro pacienty na odděleních, kde absolvují praxi studenti oboru všeobecná sestra. Dotazníkové šetření a nestandardizované rozhovory probíhaly v Nemocnici v ČB, a.s.
|
|
|
Role zdravotnických asistentů a sester v ošetřovatelském procesu.
VODIČKOVÁ, Petra
V této diplomové práci je řešena problematika role zdravotnického asistenta v ošetřovatelském procesu. Stanoveny byly celkem čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jakým způsobem umožňují všeobecné sestry zapojení zdravotnických asistentů do ošetřovatelského procesu. Dalším, druhým cílem bylo zjistit, jaké mají zdravotničtí asistenti možnosti podílet se na ošetřovatelském procesu. Třetím cílem bylo zjistit, jaké problémy vidí manažeři v zapojení zdravotnických asistentů do systému ošetřovatelské péče. Poslední, čtvrtý cíl, zjišťoval, zda systém zařazení všeobecných sester a zdravotnických asistentů v ošetřovatelském týmu přispívá ke zkvalitnění péče o pacienta.Všechny tyto cíle byly splněny. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá ošetřovatelským procesem jako metodou práce sestry, kvalifikačním vzděláním všeobecných sester a zdravotnických asistentů a možnostmi jejich uplatnění v ošetřovatelské praxi. Praktickou část tvoří kvantitativně ? kvalitativní výzkumné šetření. Pro kvalitativní výzkum byla použita metoda individuálně vedených, předem připravených polostrukturovaných rozhovorů s představiteli uvedených profesí. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, a to: 1. Jaké povědomí mají zdravotničtí asistenti, všeobecné sestry a manažeři ve funkci vrchních sester o ošetřovatelském procesu? 2. Mají zdravotničtí asistenti možnost využít svých znalostí o ošetřovatelském procesu podle zákona 96/2004 Sb.? 3. Je spolupráce zdravotnických asistentů a všeobecných sester vnímaná jako pozitivní prvek pro zkvalitnění ošetřovatelské péče? 4. Jaké zkušenosti mají manažeři ve funkci vrchních sester se zapojením zdravotnických asistentů v ošetřovatelském týmu? Výzkumný soubor tvořilo šest zdravotnických asistentů, šest všeobecných sester a osm sester manažerek z menších lůžkových zařízení v Plzeňském a Středočeském kraji. Kvalitativní výzkum byl realizován prostřednictvím dotazníkového šetření. Osloveni byli studenti posledních ročníků studijního oboru Zdravotnický asistent a studijního programu Všeobecná sestra. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byly stanoveny následující hypotézy: 1. Studenti oboru Zdravotnický asistent jsou orientováni v kompetencích zdravotnických asistentů a všeobecných sester podle zákona č. 96/2004 Sb. 2. Studenti studijního programu Všeobecná sestra jsou orientováni v kompetencích zdravotnických asistentů a všeobecných sester podle zákona č. 96/2004 Sb. 3. Studenti oboru Zdravotnický asistent vnímají určené kompetence pro jednotlivé obory jako nástroj pro kvalitní profesionální péči. 4. Studenti studijního programu Všeobecná sestra vnímají určené kompetence pro jednotlivé obory jako nástroj pro kvalitní profesionální péči. Distribuováno bylo celkem 200 dotazníků, následně vyhodnoceno 142 správně vyplněných dotazníků. Výstupem této práce je ověření současného stavu uvedené problematiky. Výsledky budou poskytnuty manažerkám ošetřovatelské péče ve zkoumaných zdravotnických zařízeních, kde by mohly napomoci ke zlepšení managementu ošetřovatelských činností. Výsledky bude možné rovněž využít k vytváření informačních a edukačních setkání pro objasnění pravidel spolupráce zdravotnických asistentů a všeobecných sester. Dále by mohly být výsledky této práce nabídnuty Ministerstvu zdravotnictví České republiky, konkrétně Pracovní komisi k transformaci nelékařských zdravotnických povolání v České republice, jejímž hlavním pracovním cílem je novelizace zákona č. 96/2004 Sb.
|
|
|
Bezpečná ošetřovatelská péče
HAVELKOVÁ, Hana
Bezpečí pacientů je celosvětovým problémem a my se stále více zamýšlíme nad možnostmi zvyšování kvality poskytované péče, což je prioritou všech poskytovatelů zdravotní péče, sester nevyjímaje. Nesmíme zapomínat ani na pacienty a jejich blízké, neboť jsou našimi partnery a sestra by měla usilovat o to, aby se sami pacienti aktivně podíleli na péči o své zdraví, a tím získali důležitou roli v prevenci některých nechtěných pochybení. Teoretická část diplomové práce byla věnována podrobnější analýze pojmu bezpečí a bezpečné péče a následně rozebírala možné prostředky podporující bezpečnou péči a s nimi spojená negativa. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaké prostředky jsou využívány pro zachování úrovně bezpečné ošetřovatelské péče u všeobecných sester studujících specializační vzdělávání. Bylo stanoveno šest hypotéz. K dosažení cíle diplomové práce a ověření stanovených hypotéz bylo použito kvantitativní šetření s technikou dotazníku. Sledovaný soubor tvořily sestry z celé České republiky, studující v měsíci únoru 2010 specializační vzdělávání v NCO NZO v Brně. Z výsledků výzkumu vyplývá, že dotazované sestry nevyužívají dostatek prostředků, které by mohly napomoci snížení rizika vzniku pochybení vedoucí ke zvýšení úrovně bezpečné ošetřovatelské péče. K navrhovaným opatřením směřujícím ke zvýšení používání prostředků pro zachování úrovně bezpečné ošetřovatelské péče jednoznačně patří prohloubení podvědomí o jejich existenci. Je nutné rovněž důsledně apelovat na management, aby více využíval různých prostředků a informoval o nových postupech a provedených analýzách pravidelně všechen zdravotnický personál, nejen sestry. Vedoucí pracovníci by měli provádět pravidelné a podrobné analýzy proběhlých mimořádných událostí, stanovit rizika pochybení a realizovat opatření pro minimalizaci nežádoucích událostí. Výsledky šetření budou poskytnuty odborné veřejnosti, publikovány v odborných periodikách a mohou sloužit jako podklad pro srovnávání dalších výzkumných šetření.
|
|
|
Faktory nespokojenosti sester a jejich vliv na kvalitu péče na kardiochirurgickém oddělení.
ERETOVÁ, Zuzana
Profese všeobecné sestry patří z hlediska odborné přípravy i profesionálního výkonu mezi náročná povolání. Je očekáváno, že sestra zvládne odbornou činnost, práci s moderní technikou, vykonávání administrativních prací, unese fyzickou i psychickou zátěž své profese, dokáže ovlivnit a vést správným směrem prožívání a jednání nemocných a v neposlední řadě je schopna se vypořádat s pracovními i rodinnými problémy, které s sebou život přináší. Toto všechno často řeší v nepřetržitém, směnném provozu na různých specializovaných pracovištích. Jak jsou sestry pracující na kardiochirurgickém oddělení ve své profesi spokojeny či nespokojeny, jaký vliv má na jejich spokojenost délka praxe, zda by měla případná nespokojenost sester vliv na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče a jaké možnosti má management zdravotnického zařízení při snižování faktorů nespokojenosti, to jsou otázky, které se staly předmětem diplomové práce. Výzkumné šetření bylo provedeno v IKEM v Praze. Ke zmapování dané problematiky byla zvolena metodologie výzkumu kvantitativní i kvalitativní. V kvantitativní části byl vytvořen dotazník pro všeobecné sestry pracující na kardiochirurgickém oddělení a pro hospitalizované pacienty.Nástrojem sběru dat kvalitativního šetření byl rozhovor se zástupci základního, středního a top managementu nemocnice, kterým bylo zjišťováno. Kvantitativním šetřením byla zjištěna následující fakta. Nejčetnějšími faktory nespokojenosti jsou, zvýšená psychická a fyzická zátěž, nespolupracující pacient a péče o více pacientů najednou, množství administrativy v souvislosti s péčí o pacienta, nedostatečné finanční ohodnocení, nedostatečná komunikace ze strany lékařů a nadřízených, nedostatek pomocného personálu, promítání se zaměstnání do soukromí či problém s usínáním po noční službě. I přes všechny tyto zjištěné negativní faktory jsou sestry ve svém zaměstnání spokojeny a to bez ohledu na délku praxe. Identifikované faktory nespokojenosti rovněž nemají vliv na kvalitu poskytované péče. Z výsledků kvalitativního šetření vyplývá, že nejčastěji používaným způsobem managementu při zjišťování spokojenosti zaměstnanců je osobní zjištění, aktivní pohovor a sdělení personálu. Zástupci top managementu, středního a základního managementu mají možnost při odstraňování, či snižování faktorů nespokojenosti působit samostatně v rámci svých nastavených kompetencí. Dále je možná vzájemná spolupráce mezi staničními sestrami, vrchními sestrami a náměstkyní pro ošetřovatelskou péči. V určitých případech je problém postoupen oprávněným osobám, jimž přísluší řešení (náměstek pro léčebnou péči, sociálně-právní oddělení, personální oddělení). S lékaři při odstraňování či snižování zjištěných faktorů nespokojenosti spolupracují zástupci managementu minimálně. O závažných případech je informován vedoucí lékař nebo primář oddělení, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči informuje ředitele nemocnice. I přes veškerou snahu managementu o eliminaci se však některé faktory nespokojenosti neustále opakují a nedaří se je odstranit.
|
|
|
Sestra jako manažer rizik ve zdravotnických zařízeních 21. století
LAŠTOVKOVÁ, Marie
Hlavním záměrem diplomové práce bylo zmapovat aktivity sestry - manažera rizik ve vybraných zdravotnických zařízeních. Prvním cílem bylo zmapování současného stavu akreditačních řízení v České Republice - počtu akreditovaných zařízení a typu akreditace. Dalším cílem bylo zjistit, ve kterých zdravotnických zařízeních se vyskytuje sestra - manažer rizik či kdo ve zdravotnických zařízeních má management rizik v kompetenci. Třetím cílem bylo prozkoumání aktivit sestry - manažera rizik. Pro dosažení těchto cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: 1. Jaký je současný stav akreditačních řízení v České republice? 2. Ve kterých akreditovaných zařízeních existuje sestra - manažer rizik? A třetí výzkumná otázka: Jaké jsou aktivity a role sestry - manažera rizik? (jaké provádí činnosti při výkonu funkce, zda cítí změnu v poskytování ošetřovatelské péče, se kterými riziky a mimořádnými událostmi se ve svém zařízení nejčastěji setkává a jaká jsou jejich řešení, jaká je úroveň komunikace mezi účastníky v procesu řízení rizik v daném zařízení, jaké výhody spatřuje v managementu rizik). Výzkumné šetření bylo provedeno s respondentkami ze zdravotnických zařízení, která byla ochotna ke spolupráci. Provedené výzkumné šetření je šetřením kvalitativním. S respondentkami byly vedeny nestandardizované rozhovory dle struktury kategorizovaných otázek. Následně byly provedeny přepisy rozhovorů, analýza a kategorizace dat v tabulkách podle rámcové analýzy Ritchieho a Spencera. Z šetření vyplynuly odpovědi na výzkumné otázky. V žádném ze zařízení, která na dotazy odpověděla, se funkce sestry - manažera rizik nevyskytuje. Aktivity v rámci managementu rizik přebírají pracovníci na jiných pozicích, většinou se jedná o manažery kvality, hlavní sestry či auditory. Přesné zastoupení těchto funkcí je přehledně zpracováno v přiložených grafech. Na výzkumnou otázku č. 3 jsme dostaly v rozhovorech velké množství odpovědí: například sestry, které mají v kompetenci management rizik plní zejména role komunikátorů, obhájkyň, autorů, auditorů či mentorů. Při výkonu své funkce pozorují oproti minulosti změny v odpovědnosti sester, aktivitě pacientů, větší transparentnost, kvalitu a bezpečí poskytované péče. Podrobně popisují rizika a mimořádné události, se kterými se na svých pracovištích setkávají a jakým způsobem je řeší. Výhody v managementu rizik vidí respondentky především v tom, že je dobrým nástrojem k obhajobě pacientů, ale hlavně sester, nástrojem ke zvyšování odpovědnosti a aktivity pacientů a zvyšování kvality a bezpečí poskytované péče. Všechny odpovědi jsou přehledně zpracovány do tabulek a diskutovány s námi získanými poznatky z odborné literatury a zkušenostmi. Výsledky práce bude možné poskytnout zdravotnickým zařízením, ve kterých bylo výzkumné šetření provedeno, mohlo by být poskytnuto kompetentním institucím a dále v podobě informační brožury sestrám a ostatním pracovníkům ve zdravotnictví. Také bychom navrhovaly vyšší úroveň edukace o možnostech managementu rizik, úpravu legislativy - kompetencí, stanovení jasných postupů a pravidel a úpravu vzdělávání v managementu rizik tak, aby zavedení tohoto nástroje bylo sjednoceno a stalo se přístupným pro všechna zařízení.
|
host ::
RSS.