|
|
Výběr výtvarných technik v předškolním věku
KŘÍŽOVÁ, Petra
Bakalářská práce ?Výběr výtvarných technik v předškolním věku? pojednává o praktickém užití vhodných výtvarných technik u věkově smíšené skupiny předškolních dětí. První kapitola se soustředí na charakteristiku předškolního období (předškolního dítěte) po stránce vývojové a dále na potřeby dítěte. Druhá kapitola se zaměřuje na Rámcový vzdělávací program pro předškolní výchovu z hlediska cílů předškolního vzdělávání a na vzdělávací oblasti ve vztahu k výtvarným činnostem. Třetí kapitola je věnována dětskému výtvarnému projevu a symbolice dětské kresby. Tato část zahrnuje názory několika osobností na dětský výtvarný projev a zaměřuje se na očekávané výtvarné dovednosti na konci předškolního období. Čtvrtá kapitola seznamuje s členěním výtvarných technik a jejich popisem. Uvedené přílohy doprovází praktická část, která zároveň slouží jako inspirace pro další výtvarné tvoření s dětmi.
|
|
|
Využití přírodních materiálů pro tvořivou činnost dětí v mateřské škole
ŠAFRÁNKOVÁ, Helena
Cílem této práce je připomenout čtenáři důležitý význam využívání přírodních materiálů při tvoření a hrách v mateřské škole. Právě jejich prostřednictvím totiž nejsnadněji přivedeme děti k empirickému poznávání jejich zdrojů i prostředí, ve kterém se vyskytují, a tím k vytváření kladného vztahu k přírodě a životnímu prostředí, chápání souvislostí v něm a nutnosti jeho ochrany. Je zde proto uvedeno mnoho možností využití přírodních materiálů vhodných pro předškolní děti, popis praktických realizací některých z nich, jejich příprava i následné vyhodnocení.
|
|
|
Věkové složení dětí ve třídách mateřských škol
RYKLOVÁ, Simona
Cílem a smyslem mé bakalářské práce je zmapovat názory učitelek mateřských škol na práci ve třídách heterogenních a ve třídách homogenních. Pojmenuji pozitiva a negativa obou variant. Klíčové otázky, na které chci najít odpověď: ? jaké je optimální složení třídy z pohledu učitelek MŠ z hlediska věku dítěte ? která z variant homogenní/heterogenní je učitelkami preferována a proč Teoretickou část věnuji socializaci předškolního dítěte v rodině jako primární sociální skupině a dále popíši problém socializace předškolního dítěte v institucionálních zařízeních. Problematiku věkového složení tříd přiblížím z pohledu RVP PV a alternativních vzdělávacích programů. Praktická část je zaměřena na zjištění názorů učitelek mateřských škol. K výzkumu bych ráda použila dotazník, který poté kvantitativně zpracuji a provedu pozorování jak ve třídách homogenních, tak i heterogenních. Zde se zaměřím na úroveň socializace dětí.
|
|
|
Síť mateřských škol podporujících zdraví v Jihočeském kraji
HOLINKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mateřských škol podporujících zdraví v Jihočeském kraji. Mateřská škola podporující zdraví je škola, která si zpracovala svůj Školní vzdělávací program podle Kurikula podpory zdraví v mateřské škole a stala se členem sítě Škol podporujících zdraví. První část práce věnuje pozornost této problematice z teoretického hlediska. Nastiňuje vysvětlení základních pojmů jako zdraví, podpora zdraví a cíleně plánované projekty na podporu zdraví. Detailnější pohled je zaměřen na vývoj, zakotvení a charakteristiku projektu Mateřská škola podporující zdraví. Ke zpracování druhé části práce byl zvolen kvalitativní výzkum. Ke sběru dat jsem jako první techniku použila sekundární analýzu dat. Analyzovanými dokumenty byla Kurikula podpory zdraví, získaná v jednotlivých mateřských školách podporujících zdraví. Druhou techniku tvořil strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Respondenty představovali vybraní zástupci mateřských škol. Hlavním cílem mé práce bylo provést evaluaci programu Škola podporující zdraví v mateřských školách v Jihočeském kraji. Obsahem dílčích cílů, stanovených v souvislosti s cílem hlavním, byla analýza a naplňování programu Škola podporující zdraví v jednotlivých mateřských školách v Jihočeském kraji a následné porovnání těchto programů. Na základě výsledků získaných vlastním výzkumem jsem došla k závěru, že všechny mateřské školy podporující zdraví splňují požadavky modelového projektu-Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole a fungují na jeho principu i v praxi. Z výzkumu rovněž vyplynulo, že programy jednotlivých mateřských škol se nijak významně neodlišují. Do budoucna by se podle mého názoru měla více zaměřit pozornost na rozšiřování sítě mateřských škol podporujících zdraví, to znamená projekt více podporovat a motivovat ostatní mateřské školy, aby se k síti připojily. Tato práce může sloužit například jako zdroj souhrnných informací o projektu pro jeho potenciální členy.
|
|
|
Rozvoj grafomotoriky u předškolních dětí
KOŽICHOVÁ, Marcela
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na rozvoj grafomotoriky u předškolních dětí. V teoretické části charakterizuji specifika předškolního dítěte a jeho vzdělávání, motorický a grafický rozvoj, důležitost systematického a cílevědomého rozvoje grafomotoriky a osvojování správných grafomotorických návyků u předškolních dětí, které jsou potřebné ke kreslení a později i k nácviku psaní v základní škole. V praktické části představuji konkrétní program rozvoje grafomotoriky v mateřské škole, se kterým již několik let pracuji a mám ho ověřený v praxí. Tento program je zaměřen na včasnou a cílenou přípravu dětí předškolního věku, osvojování správných dovedností a návyků v grafomotorické oblasti hravou formou.
|
|
|
ADHD v MŠ - jak se rodí diagnóza
VETCHÁ, Veronika
Diplomová práce je zaměřena na vznik a okolnosti diagnózy syndromu ADHD v mateřských školách u dětí předškolního věku. V úvodu práce jsou vysvětleny základní pojmy týkající se syndromu ADHD ( terminologie, dílčí symptomy {--} hyperaktivita, impulzivita, poruchy pozornosti, ..atd). Dále jsou zmíněny jeho možné příčiny, druhy reedukace a léčby a přístupy k hyperaktivnímu dítěti. Práce obsahuje také popis postupů při odhalování a stanovování odborné diagnózy této poruchy. Praktická část je zaměřena právě na proces a cestu stanovování diagnózy syndromu ADHD, kde hodnotí jaké byly příčiny a okolnosti pro její stanovení, kdo tak učinil a jaký měla vliv na život samotného dítěte a jeho okolí.
|
|
| |
|
|
Rozvoj smyslového vnímání předškolních dětí v rámci environmentální výchovy
KADLECOVÁ, Marie
Práce se zabývá zpracováním informací o rozvoji smyslového vnímání dětí předškolního věku pomocí environmentální výchovy. Teoretická část obsahuje zařazení environmentální výchovy v obsahu vzdělávání a smyslový vývoj. U každého smyslu jsou krátce uvedeny jeho funkce, nejčastější poruchy a cvičení k jeho posilování. V praktické části jsou navrženy příklady činností smyslové a environmentální výchovy,vhodné pro tvorbu programů v mateřských školách. V poslední části práce jsou rozpracované a vyhodnocené dva integrované bloky.
|
|
|
Socializace dětí v mateřské škole
SMÍŠKOVÁ, Regina
Bakalářská práce se zabývá socializací předškolního dítěte v mateřské škole. Klíčovou roli při výchově dětí hraje rodina jako primární sociální skupina, na tuto primární socializaci pak navazuje socializace sekundární, v podobě společenských institucí a organizací. Teoretická část je věnována socializaci obecně, dále pak popisuje průběh socializace dítěte v rodině, mateřské škole a mateřském centru. Praktická část je zaměřena na význam mateřského centra při následné socializaci dítěte v prostředí mateřské školy. Vlastní výzkum je založen na dvou metodách a to na dotazníkovém šetření a pozorování. Dotazníkové šetření mapuje adaptaci dětí při nástupu do mateřské školy a pohled rodičů na význam mateřského centra. Výzkum pozorování vymezil případné rozdíly při socializaci v prostředí mateřské školy, a to u dětí, které docházely do mateřského centra a dětí, které mateřské centrum nenavštěvovaly.
|
|
|
Možnosti rozvoje grafomotoriky u dětí předškolního věku
KOPNICKÁ, Jitka
Bakalářská práce se zabývá rozvojem grafomotorických dovedností a správných pracovních návyků při kreslení a psaní u předškolních dětí. Teoretická část charakterizuje specifika předškolního věku, zmiňuje důležitost rozvoje motoriky a upozorňuje na některé programy pro rozvoj grafomotoriky a zásady při rozvoji grafomotoriky. Výzkumná studie je založena na dlouhodobém sledování systematického rozvíjení grafomotorických dovedností dětí předškolního věku, přičemž pozornost byla věnována především rozvoji správných pracovních návyků, úchopu tužky a zvládnutí různě obtížných grafomotorických prvků (cviků).
|
host ::
RSS.