|
|
Profesní kariéra a názory na studium prvních absolventů bakalářského studia oboru Všeobecná sestra na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity.
JIRÁKOVÁ, Marcela
Diplomová práce se zabývá profesním vývojem prvních absolventek bakalářského studia oboru Všeobecná sestra ze ZSF JU od jejich absolvování po současnost. Cílem práce bylo zjistit názory na bakalářské studium oboru Všeobecná sestra na ZSF JU u prvních absolventů tohoto studijního oboru. Zjistit, jak studium a jeho úspěšné ukončení ovlivnilo jejich následnou profesní kariéru a společenské uznání. Dále pak zjistit postoj prvních absolventů bakalářského studia oboru Všeobecná sestra na ZSF JU k navazujícímu magisterskému studiu Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech na ZSF JU. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část práce se věnuje ošetřovatelství a konečná část je pedagogická. Zahrnuje historii, vývoj ošetřovatelství a ošetřovatelské vzdělávání v České republice, dále pak problematiku profese sestry a s ní související legislativní normy. V pedagogické části se věnuji přístupu ke vzdělání jako sociologickému problému a hodnocení vysokoškolské výuky samotnými studenty. V empirické části diplomové práce byla zvolena kvantitativní a kvalitativní metoda výzkumného šetření. Kvantitativní výzkumné šetření bylo provedeno formou anonymního dotazníku pro první absolventy bakalářského studia Všeobecná sestra na ZSF JU. Pro tuto část šetření byly stanoveny čtyři hypotézy. Výsledky šetření byly zpracovány do grafů a tabulek. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byl použit hloubkový nestrukturovaný rozhovor, který proběhl s vybranými absolventkami. Výsledky kvalitativního šetření byly zpracovány formou přepisu rozhovoru. Výsledky této práce mohou být využity jako informační materiál pro studenty a vyučující katedry Ošetřovatelství na ZSF JU. Mohou pomoci orientovat se ve vzdělávání sester a uvědomit si, kterou oblast studia by bylo potřeba posílit.
|
|
|
Problematika život ohrožujících stavů v akutní medicíně
KELBLOVÁ, Kateřina
Problematika život ohrožujících stavů v akutní medicíně Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak sestry na pracovišti intenzivní medicíny v průběhu výkonu svého povolání zvládají a prožívají nejčastější krizové situace. Teoretická část obecně charakterizuje akutní péči, její členění na tři stupně, personální vybavenost lůžek, vzdělání a kompetence sester, které v tomto oboru pracují. Také podrobněji popisuje možné akutní, život ohrožující stavy, které mohou vyústit až v náhlou zástavu oběhu. Popsány jsou zde i specifika kardiopulmonální resuscitace ve zdravotnickém zařízení a stres, který k tomuto oboru patří. Pro dosažení výše zmíněného cíle byly stanoveny celkem 4 dílčí cíle: Zjistit míru připravenosti sester na těchto odděleních pracovat. Zjistit, zda ovlivní specializační studium připravenost na krizové situace. Zjistit, zda se mění postoj sester ke krizovým situacím po uplynutí určité doby praxe. Zjistit prožívání a zvládání krizových situací u sester v tomto oboru. Praktickou částí této práce je zrealizovaný kvalitativní výzkum formou polostandardizovaných rozhovorů s osmi sestrami a následná obsahová analýza, která byla zpracována pomocí techniky otevřeného kódovaní. Stanoveno bylo 23 kategorií a u některých byly stanoveny ještě podkategorie. Pro lepší přehlednost u kategorií 2,3,7,9,10 a 19 byla data vložena do kategorizačních tabulek. Prokázalo se, že polovina sester, které uvedly SZŠ jako jediné absolvované studium ho hodnotí jako nedostačující v přípravě; pouze jedna ze sester, která již absolvovala specializační vzdělání, se cítila připravená na jednotce intenzivní péče pracovat. Částečnou připravenost uvedla sestra s absolvovaným studiem na vyšší odborné škole. Míru připravenosti lze hodnotit i dle pocitů popisovaných sestrami v době těsně po nástupu na oddělení intenzivní péče. Pouze jedna uvedla, že se cítila dobře, ostatní popisovaly strach a stres. Z toho plyne, že sestry nejsou těsně po nástupu na oddělení intenzivní péče dostatečně teoreticky připraveny a zažívají jisté potíže, např. stres. To vede k hypotéze č.1: Po nástupu na oddělení intenzivní péče nejsou sestry dostatečně teoreticky připraveny. Ukázalo se, že specializační studium absolvovalo celkem 6 sester, jedna ho dokončila již před nástupem na JIP a u jedné studium právě probíhá. Všechny sestry toto studium vidí jako prospěšné a uvádí, že se nyní cítí připravené; pouze sestra, která nemá absolvované žádné studium v oboru intenzivní péče se necítí být na krizové situace v současné době připravena. Z výzkumné otázky vzešla hypotéza č.2: Specializační studium má pozitivní vliv na zvládání krizových situací sestrami. K dosažení třetího cíle se porovnalo zvládání krizových situací na začátku praxe a v současné době. Totožné odpovědi v obou kategoriích měly tři sestry. Dvě neuvedly žádné stavy jako krizové a pro jednu je boj o pacientův život stále zatěžující situací. Dvě sestry vyměnily resuscitaci za žádné krizové situace, konflikty na pracovišti uvedla jedna a zbylé dvě popsaly jen nevýznamné změny. Při přímém dotazování však sestry, kromě jedné, uváděly, že délka praxe má pozitivní vliv na zvládání krizových situací. Délka praxe a určitá ritualizace výkonů zvyšuje u sester pocit klidu a jistoty, ne vždy ovšem kvalitu poskytované péče. Cíl čtyři zjišťovala výzkumná otázka: Jaké pocity mají sestry při řešení krizových situací? Nejčastěji rozvahu a klid, pak racionální myšlení, rychlost v rozhodování a určitou formu stresu. Při dotazu na možné důvody k odchodu z oddělení, sestry často zmiňovaly problémy v managamentu, kolektivu a mezilidských vztazích; úplně spokojeny jsou v zaměstnání pouze dvě. Z odpovědí vyplynulo, že sebekontrola hraje v krizových situacích velkou roli. Výsledky této bakalářské práce by mohly být inspirací pro manažery v ošetřovatelství.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí v domově pro seniory a v domově se zvláštním režimem z pohledu všeobecné sestry
DOLEJŠOVÁ, Jarmila
Vyšší věk je spojen s mnoha nemocemi a jedním ze závažných zdravotních problémů se celosvětově stává u seniorů onemocnění demencí. V současné době se odhaduje na celém světě počet lidí postižených demencí na 38 miliónů a do roku 2050 se podle prognóz ztrojnásobí. Onemocnění postihuje nejčastěji seniory ve věku nad 65 let. Pracuji v domově pro seniory a s touto problematikou se denně setkávám. To byl také důvod, proč jsem si právě tuto oblast zvolila jako téma bakalářské práce. Bakalářská práce má název Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí v domově pro seniory a v domově se zvláštním režimem z pohledu všeobecné sestry. Teoretická část je zaměřena na obecnou charakteristiku domova pro seniory, domova se zvláštním režimem a roli všeobecné sestry v těchto pobytových sociálních zařízeních. Dále popisuje demenci, její dělení a stadia. V další části je popsána ošetřovatelská péče o takto nemocné pacienty. V závěru teoretické části jsem zmínila Českou alzheimerovskou společnost, která má v našem státě nezastupitelné místo v pomoci lidem trpícím touto chorobou, ale i osobám o ně pečujícím. V praktické části jsem prováděla šetření kvantitativní formou pomocí anonymního dotazníku. Zjištěné výsledky jsem analyzovala a zpracovala do grafů. Stanovila jsem si čtyři cíle a zároveň formulovala čtyři hypotézy. Prvním cílem bylo zjistit, v čem sestry spatřují pozitiva a negativa daného zařízení z hlediska poskytování ošetřovatelské péče pacientům s demencí. K jeho naplnění byla stanovena hypotéza 1: V domovech se zvláštním režimem je ošetřovatelská péče poskytována s větším ohledem na specifické potřeby pacientů s demencí. Tato hypotéza byla šetřením potvrzena. Druhým cílem bylo zjistit motivaci sester pro práci s pacienty s demencí. Stanovena byla hypotéza, že společnou motivací je sociální cítění a potřeba pomáhat starým lidem. I tato hypotéza byla potvrzena. Třetím cílem bylo zjistit, zda mají domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem zpracovány standardy ošetřovatelské péče o dementní pacienty a pracují-li v souladu s nimi. Vymezena byla hypotéza: Domovy pro seniory nemají, na rozdíl od domovů se zvláštním režimem, vypracovány standardy ošetřovatelské péče o dementní pacienty. Oproti mému předpokladu však uvedlo 64% sester pracujících v klasických domovech pro seniory, že standardy vypracovány mají. Musím tedy konstatovat, že tato hypotéza potvrzena nebyla. Zjistit, jsou-li všeobecné sestry seznamovány s novými poznatky v oblasti ošetřovatelské péče o dementní pacienty, a zda se tato péče liší v domovech pro seniory a v domovech se zvláštním režimem, byl čtvrtý cíl. Stanovená a testovaná hypotéza zněla: Sestry v obou typech zařízení si zajišťují své celoživotní vzdělávání v oblasti péče o dementní pacienty převážně individuálně, nikoli prostřednictvím zaměstnavatele. Ani tato hypotéza nebyla potvrzena. Důvodem ke zvolení tohoto tématu bakalářské práce bylo zjistit, zda je pro klienty s onemocněním demencí a jejich spolubydlící vhodné trvalé soužití v klasickém domově důchodců. Tento cíl byl splněn a to díky výsledkům získaným na základě vyslovených názorů sester pracujících v sociálních zařízeních uvedených v tomto výzkumném šetření. Praktické využití výsledků bakalářské práce bude realizováno v Domově pro seniory Sušice v srpnu 2013, kdy se navýší kapacita o 14 lůžek se statutem zvláštního režimu.
|
|
|
Prevence bolesti zad u všeobecných sester
BERANOVÁ, Kristýna
V bakalářské práci: Prevence bolesti zad u všeobecných sester, je zkoumáno, jestli všeobecné sestry provádějí prevenci vzniku bolesti zad. Pro kvantitativní šetření byl zvolen cíl 1: Zjistit, zda mají všeobecné sestry dostatek informací, jak zabránit při výkonu profese vzniku bolesti zad. Cíl 2: Zjistit, jestli všeobecné sestry dodržují zásady zdravého životního stylu. A cíl 3: Zjistit, zda v organizaci, kde sestry pracují, mají možnost využívat preventivních programů zaměřených na předcházení vzniku bolesti zad. Byly stanoveny tyto hypotézy: Hypotéza 1: Bolest zad jako příznak přetížení je častým zdravotním problémem u všeobecných sester. Hypotéza 2: Sestry provádějí prevenci vzniku bolesti zad. Hypotéza 3: Sestry pravidelně udržují svoji fyzickou kondici. Hypotéza 4: Sestry, které se účastní seminářů či školení se zaměřením prevence vzniku bolesti zad, mají dostatek informací o této problematice. Hypotéza 5: Organizace, kde sestry pracují, poskytují svým zaměstnancům nějaký preventivní program zaměřený na předcházení vzniku bolesti zad. K potvrzení hypotéz byla použita metoda anonymního dotazníku, který byl určen pro všeobecné sestry pracující v nemocnici. Po vyhodnocení výsledků kvantitativního šetření jsme dospěli k závěru, že první hypotéza byla potvrzena dotazníkovým šetřením. Hypotézy 2 a 3 nebyly z výzkumného šetření potvrzeny. Hypotéza 4 se potvrdila, ale málo sester se účastní seminářů nebo kurzů s touto tématikou. Hypotéza 5 byla potvrzena s tím, že zaměstnavatel by měl dělat víc pro zdraví sester. Z výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry mají základní povědomí o tom, jak předcházet vzniku bolesti zad, ale mnoho z nich jich nevyužívá. Ani zaměstnavatel svým počínáním výrazně nepřispívá ke zvrácení faktu, že onemocnění zad se u zdravotníků vyskytuje na prvním místě mezi profesemi. Myslím si, že k výraznějšímu snížení výskytu bolesti zad by postačovalo důkladné zaškolení nastupujícího pracovního personálu, k čemuž by mohla sloužit brožura, která má být výstupem této bakalářské práce. Stejně jako průběžné proškolování za pomoci kvalifikovaného fyzioterapeuta či lékaře spolu s poskytováním celoústavního semináře.
|
|
|
Problematika odběru kapilární krve na stanovení hladiny glykémie
KOPAČKOVÁ, Lucie
Správná technika odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie hraje významnou roli při diagnostice a terapii diabetes mellitus. Onemocnění v posledních letech zaznamenalo velký posun, hlavně co se týče diagnostiky a léčby nemoci. Jedná se o onemocnění, které je charakteristické vysokou hladinou cukru v krvi. V praxi se často setkáváme se skutečností, že přestože se jedná o výkon, který sestra provádí téměř denně, vyskytuje se při odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie řada chyb. Právě tento fakt mě inspiroval ke zpracování bakalářské práce na téma ?Problematika odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie.? Empirická část bakalářské práce se zabývá jak samotným onemocněním diabetes mellitus, tak odběrem kapilární krve. V úvodní části se zabývám historií a definicí diabetu, popisuji příčiny vzniku onemocnění, komplikace, diagnostiku a jeho léčbu. Podrobněji se věnuji problematice odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie, doporučeným postupem odběru kapilární krve a potřebnými pomůckami. Praktická část práce je pak zaměřena na zvolené cíle, výzkumné otázky a stanovené hypotézy. Cílem výzkumného šetření bylo identifikovat faktory, které mohou ovlivnit výsledky vyšetření, zjistit, zda sestry dodržují doporučený postup při odběru kapilární krve a jakých nejčastějších chyb se při něm dopouští. K dosažení cílů bylo použito jak kvantitativní, tak kvalitativní výzkumné šetření. V rámci kvalitativního výzkumného šetření bylo provedeno pozorování šesti sester pracujících na lůžkových odděleních Nemocnice České Budějovice, a.s, které bylo doplněno rozhovory. Na tři výzkumné otázky pak lze odpovědět následovně: Mezi nejčastější faktory, které mohou ovlivnit výsledky vyšetření, patří špatná manipulace se vzorkem, vystavení vzorku nepříznivým teplotním podmínkám a násilné vymačkávání krve z prstu. Při odběru kapilární krve sestry nejčastěji chybují v komunikaci s pacientem, a to tím, že ho neupozorní na provedení vpichu a výkon mu řádně nevysvětlí. Před odběrem krve neprovedou mechanické mytí a hygienickou desinfekci rukou. Z rozhovorů vyšla najevo odpověď na poslední výzkumnou otázku, a to, že nejčastějším problémem, který si sestry při odběru kapilární krve uvědomují, je násilné vymačkávání krve z prstu, špatná desinfekce místa vpichu a pozdní transport do laboratoře. Kvalitativní výzkumné šetření bylo doplněno o kvantitativní data, která přineslo pozorování 66 sester provádějící odběry kapilární krve rovněž v Nemocnici České Budějovice, a.s. Toto výzkumné šetření bylo uskutečněno z důvodu ověření výsledků, které vzešly z kvalitativního výzkumného šetření. Pro účely této práce byla stanovena hypotéza H: Při odběru kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie sestry nejčastěji chybují v oblasti komunikace s pacientem. Na základě kvantitativního výzkumného šetření ale vyšlo najevo, že nejčastější chybou, které se sestry dopouští, je opomenutí mechanického mytí a hygienické desinfekce rukou. Chyba v komunikaci sestry s pacientem se umístila až na třetím místě (14 %), proto se H1 nepotvrdila. Na základě znalostí z odborné literatury a z provedeného výzkumného šetření jsem navrhla pro sestry standard ošetřovatelské péče s názvem ?Odběr kapilární krve ke stanovení hladiny glykémie.? Sestry tak budou mít příležitost využívat manuál, který jim bude sloužit jako správný postup při odběru kapilární krve na stanovení hladiny glykémie, a nebudou daný výkon považovat za rutinní záležitost.
|
|
|
Postoj studentů oboru Všeobecná sestra k vlastním komunikačním dovednostem
DRÁBIKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá komunikačními dovednostmi studentů oboru Všeobecná sestra na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Dobré komunikační dovednosti jsou jednou ze základních podmínek nejen pro úspěšné studium, ale jsou nezbytné zejména pro všechny pomáhající profese. Profese všeobecné sestry se vyznačuje nejen odbornými ošetřovatelskými dovednostmi, ale je pro ni specifický úzký vztah k pacientovi. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je rozčleněna do tří celků. První část je věnována všeobecné komunikaci, popisuje jednotlivé prvky komunikačního procesu, funkci komunikace a verbální a neverbální komunikaci. Druhá část se zabývá komunikací ve zdravotnictví, která je nedílnou součástí ošetřovatelského procesu. Třetí část je věnovaná výuce předmětu Komunikace ve zdravotnictví. Tento předmět je vyučován na počátku studia v obou semestrech prvního ročníku. Pro výzkum v této práci byl zvolen kvantitativní způsob šetření formou dotazníku. Dotazníky byly rozdány studentům druhého a třetího ročníku prezenční formy studia. Výsledky z dotazníkového šetření byly graficky znázorněny a vyhodnoceny v diskuzi. V této práci byly stanoveny dva cíle. První cíl: zjistit postoj studentů oboru Všeobecná sestra k vlastním komunikačním dovednostem a k tomuto cíli byla stanovena hypotéza H1: Studenti oboru Všeobecná sestra považují své komunikační dovednosti za dobré. Druhým cílem bylo zjistit, zda studenti využívají komunikační dovednosti získané v hodinách předmětu Komunikace ve zdravotnictví v ošetřovatelské praxi. K tomuto cíli byla stanovena Hypotéza H2, která zní: Studenti využívají získaných komunikačních dovedností ve výuce komunikace v ošetřovatelské praxi. Zjištěné výsledky by mohly sloužit jako podnět pro vyučující předmětu Komunikace ve zdravotnictví.
|
|
|
Dodržování BOZP u studentů oboru Všeobecná sestra při ošetřovatelských postupech
KUŘÍMSKÁ, Yvette
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je široký obor, který je součástí státní politiky. Cílem BOZP je vytvářet systémy pravidel, které chrání studenty na odborné praxi, zaměstnance a zaměstnavatele . Má snahu o omezení všech negativních hledisek, které souvisejí s výkonem praxe nebo povolání. Dodržování zásad BOZP je nezbytnou součástí všech zdravotnických pracovníků při výkonu jejich povolání. Pro studenty oboru Všeobecná sestra to platí také a to při výkonu praktické výuky, čili praxe. Studenti jsou seznámeni s problematikou BOZP již v prvním ročníku v předmětu ošetřovatelské postupy. Před nástupem na praxi by studenti měly být schopni řídit se zásadami BOZP a měly by chápat závažnosti, které jsou spojené s nedodržováním BOZP. Cílem této bakalářské práce je zmapovat, jak studenti oboru Všeobecná sestra dodržují zásady BOZP a zjistit znalosti studentů v oblasti BOZP. Empirická část práce byla zpracována formou kvantitativního šetření. Metoda sběru dat byl dotazník, který byl určen studentům oboru Všeobecná sestra z druhého a třetího ročníku. Výsledky dotazníku byly zpracovány do grafů . Výsledky výzkumného šetření sice potvrdily, že studenti dodržují zásady BOZP, avšak v oblasti osobní hygieny byli značně nezodpovědní. V souvislosti se znalostmi BOZP jsou studenti informováni a jejich znalosti jsou velmi dobré. Na základě výsledků byl vytvořen letáček, který může být použit jako studijní či informační materiál pro studenty zdravotnických oborů.
|
|
|
Poměr zdravotnických záchranářů a všeobecných sester v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční neodkladné péči
GRÜNN, Jan
Téma naší bakalářské práce je Poměr mezi zdravotnickými záchranáři a všeobecnými sestrami v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční neodkladné péči. Cílem práce bylo zjistit, jak vnímají všeobecné sestry a zdravotničtí záchranáři postup získávání dalšího studia pro práci v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční neodkladné péči. V teoretické části se věnuji současnému stavu zdravotnické záchranné služby, její organizací, financování a členění. Dále se věnuji charakteristice profesí zdravotnický záchranář a všeobecná sestra, zejména se zabývám jejich vzděláním, získáváním vzdělání, kompetencemi a právními vztahy. V praktické části jsem použil metodu kvantitativního výzkumu. Jako metoda sběru dat byl použit anonymní dotazník. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři a všeobecné sestry pracující na výjezdových střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje nebo na anesteziologicko-resuscitačních odděleních nemocnic Jihočeského kraje. V bakalářské práci jsme stanovili dvě hypotézy. První hypotéza zní: ?Pro práci na anesteziologicko-resuscitačním oddělení potřebuje vysokoškolsky vzdělaný zdravotnický záchranář více praxe než všeobecná sestra se vzděláním ARIP.? Druhá hypotéza zní: ?Studium všeobecné sestry je pro práci v přednemocniční neodkladné péči vhodnější, než studium zdravotnického záchranáře.? Na počátku této práce byli kompetence zdravotnických záchranářů a všeobecných sester zcela odlišné, jelikož v průběhu mé práce došlo ke změnám v zákonech a k novelizaci zákona, kde jsou tyto kompetence upraveny. Došlo i ke změnám v možnostech jejich dalšího vzdělávání.
|
|
|
Ošetřovatelská péče(management)o fyziologického novorozence v současné době a trend pro nejbližší léta.
LÍZALOVÁ, Karolína
Bakalářská práce má dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána péče o fyziologického novorozence od jeho narození, až do propuštění z nemocnice. Nechybí zde fyziologie novorozence a shrnutí historie problematiky. V praktické části bylo provedeno šetření zaměřené na názory a běžnou praxi sester pečujících o fyziologického novorozence. Ze šetření vyplývá, že sestry na odděleních fyziologických novorozenců, pracují převážně podle současných trendů v ošetřování fyziologického novorozence.
|
|
|
Zdravotnický asistent jako člen ošetřovatelského týmu
DUŠKOVÁ, Jitka
Bakalářská práce se zabývá profesí zdravotnického asistenta a přijetím poměrně nové kategorie zdravotnického pracovníka do ošetřovatelského týmu. Studijní obor zdravotnický asistent v rámci změny koncepce vzdělávání všeobecných sester nahradil na středních zdravotnických školách předcházející obor všeobecná sestra. Tato změna přesunula obor všeobecná sestra na terciální úroveň vzdělávání. Profese zdravotnického asistenta by neměla být opomíjenou součástí ošetřovatelského týmu. Poskytování ošetřovatelské péče vícestupňovým systémem patří k moderním trendům ošetřovatelství, které vyžaduje ošetřovatelský tým složený z personálu s různou úrovní kvalifikace. Kompetence zdravotnického asistenta jsou podřízené sestrám, asistenti poskytují ošetřovatelskou péči pod odborným dohledem lékaře nebo všeobecné sestry. Jsou oprávněni k menšímu rozsahu činností, zaměřených zejména na základní ošetřovatelskou péči. Tato nová zdravotnická profese se stává významným článkem a je nutné zdravotnického asistenta přijmout jako plnohodnotného člena ošetřovatelského týmu. Teoretická část bakalářské práce se zabývá vývojem ošetřovatelství a ošetřovatelského vzdělávání. Dále jsou zde uvedeny informace týkající se profese zdravotnického asistenta. V praktické části práce bylo cílem zjistit, zda všeobecné sestry mají zájem o zařazení zdravotnického asistenta do ošetřovatelského týmu a zda znají kompetence zdravotnických asistentů. Pro získání výsledků výzkumného šetření byla použita metoda kvantitativního výzkumu formou dotazníkového šetření. Dotazníky byly určeny všeobecným sestrám a rozdány v Ústřední vojenské nemocnici v Praze na ta oddělení, kde zdravotničtí asistenti pracovali. Výsledky výzkumného šetření byly zaznamenány do grafů a vyhodnoceny v závěrečné diskuzi. První cíl, který měl za úkol zjistit, zda všeobecné sestry mají zájem o zařazení zdravotnického asistenta do ošetřovatelského týmu byl splněn, hypotéza č.1 se ale na základě získaných výsledků nepotvrdila. Druhým cílem bylo zmapovat, zda všeobecné sestry znají kompetence zdravotnických asistentů. Z výsledků šetření je patrné, že v drtivé většině sestry kompetence zdravotnických asistentů znají a na vybraných odděleních zdravotničtí asistenti provádějí pouze ty činnosti, ke kterým jsou kompetentní. Hypotéza č. 2 se potvrdila. Práce může být využita pro větší informovanost a bližší seznámení se s danou problematikou jak pro studenty, tak i pro všeobecné sestry a sestry manažerky.
|
host ::
RSS.