|
|
Dostupnost a využití zdravotních a sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním v Českých Budějovicích
KORTIŠOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zmapovat spokojenost uživatelů s dostupností zdravotních a sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním v Českých Budějovicích a také zmapovat využití těchto služeb nejen z pohledu uživatelů, ale i pracovníků. Pro získání potřebných dat jsem použila kvantitativní výzkum, techniku dotazníku. Celkem bylo rozdáno 77 dotazníků, a to v organizacích Domino a Fokus České Budějovice a na psychiatrické oddělení nemocnice v Českých Budějovicích. Z výsledků výzkumu vyplývá, že nejvíce využívanou službou jsou denní stacionáře, poradenské a terapeutické služby a naopak největšímu počtu uživatelů/lek i pracovníků/nic služeb chybí možnost sociálního bydlení. Co se týká zdravotních služeb, zde nejvíce dotazovaných klientů/tek využívá služby psychiatra nebo praktického lékaře, od nichž také největší procento dotazovaných získává informace o službách. Z odpovědí pracovníků/nic vyplynulo, že naprostá většina uživatelů/lek služeb má zájem o nabízené programy a dle jejich názoru by měly být podporovány především programy k využití volného času, programy sociální a terapeutické. Největší úskalí vidí ve vysokých finančních nárocích na služby a s tím spojené nejisté financování v sociálních službách a také špatné provázanosti mezi zdravotními a sociálními službami.
|
|
|
Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním
LÍSKOVCOVÁ, Radka
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku sociální práce s lidmi s duševním onemocněním.Teoretická část je rozdělena do dvou podkapitol. První popisuje jednotlivé duševní choroby podle MKN - 10, jejich rozdělení, projevy a průběh. Druhá se zaměřuje na sociální práci s cílovou skupinou osob s duševním onemocněním. Pro práci byly stanoveny dvě hlavní výzkumné otázky: Jaká je role a činnost sociálního pracovníka v péči o lidi s duševním onemocněním? S jakými potížemi se setkávají lidé s duševním onemocněním v oblasti zdravotní a sociální? Dále bylo stanoveno šest dílčích výzkumných otázek: S jakými zdravotními potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním? S jakými potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním v osobním životě? S jakými potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním v oblasti rodinného života? S jakými potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním v oblasti uplatnění na trhu práce? S jakými potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním v oblasti finanční? S jakými potížemi se potýkají lidé s duševním onemocněním v oblasti sociální?
|
|
|
Multidisciplinární přístup ke klientům se schizofrenií
DÁVIDOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá multidisciplinárním přístupem ke klientům se schizofrenií. Cílem je reflexe multidisciplinárního přístupu ke klientům se schizofrenií s větším apelem na sociální práci a se zřetelem na etický základ jednotlivých zúčastněných oborů. Práce obsahuje kapitoly, které se nezbytně váží k tématu. Jedná se především o sociální práci v kontextu schizofrenie, specifika schizofrenie, složení multidisciplinárního týmu, činnost týmu a etické aspekty, které z práce týmu a jednotlivých odborníků vyplývají. Diplomová práce se snaží propojit teoretické poznatky s praktickými, a to především prostřednictvím kazuistik a praktických náhledů.
|
|
|
Kvalita života a její vnímání osobami s duševním onemocněním v centru Paprsek naděje
BARTOŠÍKOVÁ, Radka
Touto prací bych chtěla čtenáře seznámit s následky, které na člověku zanechává duševní onemocnění. V práci jsem se soustředila na psychosociální důsledky nemoci ve formě opory člověka v nemoci, kvality mezilidských vztahů a kvality sociální interakce vázané na stigma. Podstatou výzkumu v sociální oblasti byla zjištění týkající se životních podmínek klienta, jeho aktivit, trávení volného času či druhu opory v nemoci. Důležitým úkolem klienta bylo odpovídat na otázky po strádání v životě. Práce se dále zabývá poznatky v oblasti fyzických, duševních i duchovních kvalit. Zaměřuje se na srovnávání a uvědomování si role nemoci a farmakoterapie jako omezujícího faktoru v prožívání kvalitního života. Poukazuje na materiální podmínky těchto osob, objevující se závislosti na návykových látkách a subjektivní hodnoty a pocit kvalitně prožívaného života obecně. Za důležitý prvek výzkumu považuji zjišťování životních cílů klienta a zaznamenávání životní spokojenost na ?škálu životní spokojenosti?. Mým cílem bylo zmapovat skutečnou úroveň kvality života klientů centra Paprsek naděje a klíčové aspekty v jeho prožívání a jak z pohledu klienta uspokojování jednotlivých potřeb ovlivňuje kvalitní život. Výsledky jsem následně hodnotila a porovnávala s Maslowovou pyramidou potřeb. Práci dělím do dvou částí, na teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám klasifikací duševních poruch, jejich prognózou a léčbou, zdůrazňuji onemocnění schizofrenie jako současný fenomén, a konečně kvalitou života a jednotlivými aspekty, které ji ovlivňují ? statusem nemocného v rodině, společnosti, zaměstnání a izolací. V empirické části se pak věnuji samotnému výzkumu. Pro výzkum jsem užila metody kvalitativního šetření a techniky polostrukturovaného rozhovoru doplněného o pozorování. Výzkumný soubor byl tvořen 5 uživateli centra Paprsek naděje ve věkovém rozmezí od 28 do 59 let. Předem provedení výzkumu jsem realizovala jednu pilotní studii. Výsledná data byla zpracovávána a následně umístěna do tabulek a grafů a hodnocena a porovnávána v rámci diskuse a závěru. Část výzkumu jsem realizovala za pomoci Programu hodnocení individuální kvality života, zvaný SEIQoL. Pomocí této metody jsem zjišťovala jednotlivé životní cíle každého klienta a jejich důležitost a spokojenost s jejich dosahováním. Celkem jsem odpovídala na jednu hlavní výzkumnou otázku a dvě dílčí otázky. Za stěžejní výsledky, ovlivňující negativně kvalitu života, považuji zjištění týkající se abnormální invalidizace a nezaměstnanosti, vysokou míru stigmatizujících zkušeností, nedostatek aktivního vyplnění volného času a fyzických aktivit, objevující se závislosti na návykových látkách či chudost v interpersonálních vztazích. Fyzická zchátralost byla vždy přítomnou komponentou. Z výzkumu také vyplynula občasná neznalost diagnózy. Pozitiva lze spatřit v převládající opoře rodiny a kvalitě rodinných vztahů, dostatečném materiálním zabezpečení a v rodinných a duchovních prioritách. Podstatné je, že v porovnání s Maslowovou pyramidou bylo zjištěno, že si zachovala své tradiční uspořádání v postupu uspokojování potřeb. Obsah jednotlivých potřeb se však lišil v každé její jednotlivé části. Zjistila jsem také, že díky duševnímu onemocnění jsou klienti značně omezení například v kontextu kultury a zájmů nebo uplatňování rodičovského pudu z důvodu strachu z velkého množství odpovědnosti nebo dopadu jejich nemoci na potomky. Nečekaným zjištěním byla spokojenost všech klientů s materiálním zabezpečením. Stejně tak vidina duševního onemocnění jako určitá cesta uvědomění si, spokojenosti.
|
|
|
Sociálně terapeutická dílna očima uživatelů
SEVEROVÁ, Simona
Práce se zabývá spokojení uživatelů o.s. FOKUS Tábor s poskytovanou službou sociálně terapeutické dílny. V teoretické části jsou představeny dvě základní skupiny duševního onemocnění. Dále tato část popisuje rehabilitaci dlouhodobě duševně nemocných. Cílem výzkumu je získat vyjádření uživatelů k celkovému hodnocení služby sociálně terapeutické dílny o.s. FOKUS Tábor. Praktická část je zakončena prezentací zjištěných dat, přičemž nejvíce jsou rozpracovány tyto tři oblasti - zjišťování spokojenosti uživatelů v poskytované službě, informovanost uživatelů o pravidlech podávání námětů, stížností a připomínek.
|
|
|
Sociální, etické a psychologické aspekty práce s lidmi se schizofrenií
ŽIŽKOVÁ, Petra
Práce se zabývá duševním onemocněním nazývané schizofrenie. Diplomová práce se skládá ze dvou částí, z části teoretické a praktické. Část teoretická má pět kapitol, v nich se zaměřuji zejména na propojenost oborů sociální práce, psychiatrie, psychologie a etiky. Nejprve popisuji schizofrenii všeobecně - tzn. jak vzniká, příznaky a projevy, diagnostika, průběh a prognóza a možnosti léčby. Dále se zaměřuji na psychiatrické hledisko schizofrenie, sociální hledisko této nemoci a také na Etické kodexy jednotlivých oborů. Praktická část je založena na interpretaci výsledků kvantitativního výzkumu. Jako výzkumnou techniku jsem zvolila dotazník. Cílem dotazníku je zjistit, jaké má dospělá populace všeobecné znalosti o schizofrenii a jaké pohledy na schizofrenii převažují.
|
|
|
Aktivizační činnosti pro osoby s duševním onemocněním v domovech se zvláštním režimem.
ŘEZÁČOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce je zaměřena na aktivizační činnosti u osob s duševním onemocněním žijících v domovech se zvláštním režimem. Téma je autorce blízké, jelikož je koordinátorkou dobrovolnického programu v Domově pro seniory Máj, České Budějovice p. o., kde dobrovolníci v tomto programu vykonávají dobrovolnickou činnost převážně v domově se zvláštním režimem a také je ergoterapeutkou v Domově důchodců Dobrá Voda u Českých Budějovic. V teoretické části se autorka zabývala aktivizačními činnostmi. Zpracovala také kategorizaci sociálních služeb, sociální služby pro osoby trpícími duševním onemocněním, sociální práci s osobami s duševním onemocněním, způsobilost k právním úkonům, nedobrovolnou hospitalizaci, zdravotní stavy vylučující poskytování pobytových sociálních služeb a sociálního pracovníka v domově se zvláštním režimem. Dále v rozsáhlé kapitole informuje o duševních onemocněních. V praktické části se autorka zaměřuje na zmapování nabídky aktivizačních činností pro osoby s duševním onemocněním v domovech se zvláštním režimem v jihočeském kraji, což je také cílem této práce.
|
|
|
Názor veřejnosti na léčebné postupy používané na psychiatrii
FILLEROVÁ, Markéta
V bakalářské práci se zabývám aktuální problematikou léčby duševního onemocnění. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vysvětleny důležité pojmy jako duševní zdraví a duševní porucha, včetně uvedení klasifikace duševních poruch. Jsou zde kapitoly věnující se duševnímu onemocnění jako společenskému problému, stigmatizaci a právní problematice duševně nemocných a jejich léčbě. Stručně je zde nastíněna historie psychiatrické péče a její vývoj a popsány některé důležité postupy používané při léčbě duševně nemocných v současnosti.Empirická část je věnována kvantitativnímu výzkumu pomocí dotazníkového šetření, jehož hlavním cílem je zjistit, jaký názor má laická veřejnost na léčebné postupy používané na psychiatrii. Jsou zde zpracovány získané údaje, ověřovány hypotézy a vyhodnocení většiny otázek je pro přehlednost znázorněno graficky. V závěru je vyjádřen můj vlastní názor na tuto problematiku a shrnutí výsledků šetření.
|
|
|
Soužití se členem rodiny trpícím bipolární poruchou
KANDĚROVÁ, Alena
Práce se zabývá duševním onemocněním s důrazem na poruchu osobnosti (afektivní poruchy - bipolární porucha).Úvodní část je soustředěna na vztah společnosti a její nahlížení na duševně nemocné a z toho vyplívající stigma. Další teoretická část popisuje základní terminologii jednotlivých výrazů, dále se vztahujících k hlavnímu tématu tj. bipolární porucha osobnosti.
|
|
|
Inkluze duševně nemocných osob ve vybraných regionech kraje Vysočina
DOUDOVÁ, Marie
Tématem diplomové práce je Inkluze duševně nemocných osob ve vybraných regionech kraje Vysočina. Je zacílena jak na poskytovatele služeb, kteří jsou zaměřeni na práci s osobami duševně nemocnými, tak na uživatele služeb, tedy na osoby s onemocněním z okruhu psychóz, především schizofrenie a afektivních poruch (dle MKN-10; F20 {--} F29, F30 {--} F39). Jedná se o osoby, u nichž v důsledku duševního onemocnění došlo k narušení jejich sociálních rolí a jsou ohroženy izolací i sociálním vyloučením. Cílem práce je zjistit, zda a jakým způsobem dochází k inkluzi duševně nemocných osob ve vybraných regionech kraje Vysočina. V teoretické části své diplomové práce se autorka věnuje komplexně problematikce inkluze osob s duševním onemocněním ze zdravotnického, sociálního i právního hlediska. Úvodní kapitola této části hodnotí současný stav dané problematiky. První podkapitola je zaměřena na duševní poruchy v okruhu psychóz a na popis těchto nemocí, jejich sociální význam, prevence a terapie. Druhá kapitola se týká inkluze a jejího významu. V další části je rozebrána ucelená rehabilitace a její dílčí složky. Čtvrtá kapitola je věnována sociální práci zaměřené na pomoc lidem s duševním onemocněním a poslední podkapitola této části je věnována problematice práv duševně nemocných. Ve výzkumné části je stanoven již zmiňovaný cíl, pro který byl použit kvalitativní výzkum. Pro zpracování dat u poskytovatelů služeb byla použita metoda dotazování technikou polostandardizovaného rozhovoru, který se rozvíjí na základě jak pevně stanovených otázek, tak možností vyjádření vlastních názorů. U uživatelů služeb byly zpracovány kazuistiky, které vycházely z metody pozorování technikou zúčastněného pozorování. Podle výsledků je zřejmé, že v daných zařízeních k inkluzi uživatelů dochází, neboť v 55 % se jednalo o odpověď ,,ano`` a ,,spíše ano`` udává 39 % respondentů. Výsledkem je především spolupráce dílčích složek komplexní rehabilitace, jejímž cílem je významně přispět k inkluzi. Závěrem práce autorka hodnotí přínos poznatků, že při plánování služeb a intervencí, analýzách potřeb a hodnocení služeb je třeba v co nejvyšší míře zohlednit jedinečnost každého klienta a vždy klást důraz na individuální přístup. V tomto procesu je důležitým momentem i vyškolený personál. Autorka se opírá o několikaletou praxi a věří, že i nadále bude docházet ke vzniku komunitních center, která tak z větší části nahradí velké nemocniční instituce, a tím se učiní další důležitý krok v resocializaci a následné inkluzi duševně nemocných lidí.
|
host ::
RSS.