|
|
Využívání příspěvku na péči příjemci staršími 18 let
NOVOTNÁ, Šárka
Cílem této bakalářské práce je zmapovat, jakým způsobem je využíván příspěvek na péči, přiznaný ve II. stupni závislosti osoby na péči jiné osoby, jeho příjemci, staršími 18 let, kteří žijí v domácím prostředí. Zjistit, z jaké části je příspěvek touto částí jeho příjemců využíván na nákup terénních sociálních služeb. Dále zjistit, jakým způsobem s ním jeho příjemci nakládají, zda je vůbec využíván na zajištění péče o vlastní osobu, jak je jeho smyslem. Problematiku jsem zvolila s ohledem na skutečnost, že pracuji jako terénní sociální pracovnice pro příspěvek na péči. Teoretická část práce se nejprve zabývá obecnou charakteristikou zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, popisuje sociální služby a sociální péči před přijetím zákona. Dále se podrobněji věnuje příspěvku na péči a současným sociálním službám, přibližuje postavení sociálního pracovníka, jehož profesionalita je zaručena zákonem o sociálních službách, řeší etiku a pojetí současné sociální práce. Praktická část práce je výsledkem vyhodnocení kvantitativního výzkumu provedeného technikou rozhovorů s dotazováním klientů, prováděných v rámci kontrol využívání příspěvku na péči. Výsledkem práce je zjištění, že příspěvek na péči není jeho příjemci využíván pouze k zajištění péče o vlastní osobu a je v minimální míře využíván na nákup terénních sociálních služeb. Práce může posloužit zejména jako podklad pro připomínkování zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, neboť nabízí téma k diskusi nad tím, jak by mohl být řešen problém nevyužívání příspěvku na péči k zajištění péče o vlastní osobu a malého zájmu jeho poživatelů žijících v domácím prostředí o terénní sociální služby, zda by situace měla být řešena zvýšenou kontrolou využívání příspěvku, jak zamýšlí ministerstvo práce a sociálních věcí nebo posílením individuální sociální práce s každým jednotlivým příjemcem příspěvku.
|
|
|
Etické prvky psychoterapie jako jednoho z nástrojů sociální práce
JURIGOVÁ, Janka
Předložená diplomová práce je teoretická. Tvoří ji čtyři kapitoly. První kapitola se zabývá oborem sociální práce, jejími cíly a paradigmaty. Dále pak vztahem sociální práce k jiným disciplínám a teoriemi významnými pro sociální práci. Druhá kapitola se věnuje psychoterapii, jejímu vymezení, myšlení v dějinách člověka a cílům. Třetí kapitola rozebírá terapeutický vztah z pohledů významných terapeutických škol. Poslední kapitola se zabývá etikou, etickým kodexem a etikou v psychoterapeutickém vztahu. Ve druhé polovině této kapitoly ještě popisuje významné pojmy, které úzce souvisí jak s etikou, tak i s psychoterapií.
|
|
|
Osobnostní kvalifikace pracovníka v sociálních profesích
HORUTOVÁ, Andrea
Práce se zabývá osobnostními předpoklady pracovníka v sociálních službách. Teoretická část charakterizuje osobnost obecně a osobnost sociálního pracovníka. Vysvětluje pojmy předsudek, stereotyp, předpoklad. Dále popisuje formování osobnosti a spolupráci mezi klientem a pracovníkem. Praktická část obsahuje sedm rozhovorů provedených s respondentkami (sociálními pracovnicemi) z různých oblastí sociálních služeb. Dále obsahuje výsledky zapracované do tabulek, které byly vytvořeny pomocí výzkumných otázek, na které respondentky odpovídaly.
|
|
|
Hledání smyslu utrpení v životě člověka; porovnání názorů sociálních pracovníků agendy příspěvku na péči s názory vybraných autorů odborné literatury
TURNOVCOVÁ, Bohumila
Bakalářské práce se zabývá utrpením v životě člověka a hledáním jeho smyslu. Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou nejprve vysvětleny důležité pojmy a myšlenky k danému tématu, následně jsou představeny vybrané základní pohledy na utrpení a jeho smysl od autorů z různých vědních oblastí: etiky, filozofie, psychologie (psychoterapie), sociální práce, teologie a thanatologie. Následuje shrnutí zjištěných názorů, jehož je využito v praktické části pro dotazníkové šetření mezi sociálními pracovníky. Cílem výzkumu je zjistit názory sociálních pracovníků na utrpení a jeho smysl. Praktická část je zakončena prezentací zjištěných dat, přičemž nejvíce rozpracovaná je otázka po smyslu utrpení v kontextu možných daných souvislostí (věk, víra, vzdělání). V závěru bakalářské práce dochází k porovnání názorů sociálních pracovníků na utrpení a jeho smysl s názory získanými z odborné literatury.
|
|
|
Význam terénní sociální práce pro romskou komunitu v Jihočeském kraji
KAŠPAROVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá terénní sociální prací ve vztahu k romským uživatelům. Je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce charakterizuje romskou komunitu, její stručnou historii a problematiku sociálního vyloučení. Jsou zde uvedeny specifika sociální práce s romskou menšinou a terénní sociální práce jako jedna z možných metod sociální práce. V práci jsou také vymezeny problémové oblasti života Romů v kontextu terénní sociální práce. V poslední kapitole je zmíněno, jak probíhá terénní sociální práce v Jihočeském kraji. V rámci praktické části bakalářské práce bylo cílem zjistit jaký význam má terénní sociální práce pro Romy. Výzkum proběhl formou rozhovorů ve třech městech Jihočeského kraje, v Milevsku, Písku a Českých Budějovicích. Otázky byly kladeny, jak terénním sociálním pracovníkům, tak jejich romským klientům. Rozhovory všech dotazovaných byly vyhodnoceny v prezentaci výsledků a poté shrnuty v závěrečné diskuzi.
|
|
| |
|
|
Osudy žen v Azylovém domě Tábor
PERNÍKOVÁ, Dana
Tématem mé bakalářská práce jsou osudy žen Azylového domu v Táboře. Teoretická část bakalářské práce se zabývá obecně Azylovými domy a službami s nimi spojené. Zaměřila jsem se i na kompetence sociálního pracovníka dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, stejně jako na vymezení Azylových domů. V této části jsem se zabývala také domácím násilím. Praktická část obsahuje výzkum, který byl prováděn polostrukturovaným rozhovorem za pomoci předem vypsaných okruhů. Rozhovory byly prováděny přímo v Azylovém domě pro ženy a matky s dětmi v Táboře. Sedm klientek bylo dotazováno na jejich finanční stránku, minulost, okruh týkající se bydlení v Azylovém domě, na jejich děti a také na jejich budoucnost. Zajímala mne jejich vize do budoucna a také jejich největší přání. Sociální pracovnice, která v tomto zařízení je zaměstnána mi vždy uvedla zpětnou vazbu na dotazované klientky. Byly stanoveny výzkumné otázky, které jsem zodpovídala při shrnutí výsledků. Většina respondentek se do tohoto zařízení dostala kvůli financím, nikoliv kvůli domácímu násilí, které jsem předpokládala. Další výzkumnou otázkou bylo to, jestli respondentky měly podobné prvky v minulosti. Zde vyšlo, že pět respondentek ze sedmi mělo a má negativní vztahy s primární rodinou. Dále jsem se ptala na to, jaké služby respondentky využívají. Šest respondentek ze sedmi využívájí nejvíce fakultativní úkony. Pouze dvě respondentky využívají sociální poradenství. Další výzkumná otázka byla zaměřena na porušování Ubytovacího řádu. V mém průzkumu vyšlo, že ze sedmi dotazovaných respondentek čtyři respondentky porušují řád. Většinou kvůli kouření na ubytovací jednotce, kde je to zakázáno. Jedna z dalších výzkumných otázek byla ta, jaké vztahy v tomto zařízení jsou mezi klientkami navzájem a personále. Zde převažují negativní vztahy, které potvrdily čtyři respondentky ze sedmi a jedna respondentka nemá vůbec žádné vztahy v tomto zařízení. Na otázku jak si představují svojí budoucnost mi všechny dotazované respondentky uvedly, že neví, ale že chtějí své bydlení a svoje soukromí.
|
|
|
Sociální aspekty hospicové péče
FIALOVÁ, Markéta
Bakalářská práce je zaměřená na sociální aspekty hospicové péče. V teoretické části bakalářské práce jsou objasněny základní pojmy, které s touto problematikou souvisí. Vysvětleny jsou především pojmy jako hospicová péče, paliativní péče, smrt, umírání, sociální práce atd. V praktické části jsem se v prvním případě snaţila zodpovědět otázku uspokojování sociálních potřeb klientů Hospice sv. Jana N. Neumana v Prachaticích. Další věcí, na kterou jsem hledala odpověď, je, zda hospic jako poskytovatel sociálních sluţeb dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách naplňuje závazek, který vyplývá z registrace. Výzkum byl prováděn metodou dotazování a pouţitá technika byla polořízený rozhovor. Příslušné rozhovory se uskutečnily v hospici sv. Jana N. Neumana v Prachaticích. V případě zkoumání, zda jsou naplňovány sociální potřeby klientů, tvořily výzkumný vzorek čtyři klientky hospice. Při hledání odpovědi na otázku plnění závazku vyplývajících z registrace jsem oslovila ředitele a sociální pracovnici hospice. Na základě výzkumu bylo zjištěno, ţe sociální potřeby klientů prachatického hospice jsou v rámci moţností uspokojovány. Co se týká naplňování závazků vyplývajících z registrace dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách se dá na základě odpovědí říci, ţe závazky vyplývající z registrace prachatický hospic naplňuje. Jako největší problém vidím především důraz kladený na formální stránku věcí ze strany úřadů, kdeţto v hospici je na prvním místě důraz kladen na maximální uspokojení potřeb klienta.
|
|
|
Stresory v práci sociálních pracovníků
KLEJMOVÁ, Jaroslava
Bakalářská práce se teoreticky i prakticky zabývá aspekty, které se týkají stresogenních faktorů v profesi sociálních pracovníků pracujících v neziskovém sektoru.Stres je označován za civilizační chorobu, která nás atakuje v naší každodennosti. Cílem této práce je identifikování subjektivně vnímaných stresových faktorů působících na sociálního pracovníka pracujícího v neziskové sféře. Bakalářská práce je zaměřena zejména na specifikaci negativně působícího stresu, tedy distresu. V úvodu se práce zabývá obecně problematikou stresu, jeho terminologií, projevy stresu, stresovými reakcemi a strategiemi zvládání stresu obecně. Po této obecné teoretické části je zaměřena na stěžejní oblast, tedy na specifika stresu v profesi sociálních pracovníků a celkově na kontext profese sociálního pracovníka, v níž se pojí mnoho faktorů, jež mohou jeho činnost ovlivňovat. Cílem práce tedy není a není ani v jejích možnostech zjistit, jak stresogenní faktory ovlivňují činnost sociálního pracovníka obecně. Cílem této práce je poodhalení stersogenních faktorů, jež na sociální pracovníky působí při výkonu jejich profese. Dílčím záměrem zkoumání je zjistit, jaké copingové strategie sociální pracovníci používají při zvládání konkrétních stresogenních situací a dále pak odhalení, jaké důvody by mohly vést sociální pracovníky k rozhodnutí opustit profesi. Pro zjištění těchto cílů byl zvolen kvalitativní výzkum. Ke sběru dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Skupinu dotazovaných tvořili sociální pracovníci působící v těchto neziskových organizacích: Auritus Tábor, CheironT Tábor, Fokus Tábor, Kaňka Sezimovo Ústí 2. Celkem bylo pořízeno 11 rozhovorů.Výzkum prokázal, že profese sociálního pracovníka je velmi náročná, klade na osobnost sociálního pracovníka vysoké požadavky a je zde nutnost vysoké míry jeho angažovanosti. V práci se podařilo specifikovat mnohé stresory, které k výkonu tohoto povolání patří.
|
|
|
Osobnost zdravotně sociálního pracovníka
KOCANDOVÁ, Jana
První část práce věnuji teoretickému základu problematiky sociální práce, celoživotnímu vzdělávání a syndromu vyhoření, etického kodexu sociálního pracovníka. Zdravotně sociální pracovník se zabývá pomocí druhým, pokud se nachází v problémové situaci. Pomáhá lidem, aby byli schopni existovat a fungovat v interakci se svým sociálním prostředím na společensky uznávané úrovni. V praktické části práce jsem si za cíl výzkumu stanovila zjistit, zda zdravotně sociální pracovníci mají kompetence k výkonu profese a jaké techniky používají zdravotně sociální pracovníci k prevenci syndromu vyhoření. Pro sběr dat jsem zvolila písemný anonymní dotazník. Výzkum byl proveden ve zdravotně sociálních zařízeních, v 8 krajích České republiky. Celkem bylo rozdáno 160 dotazníků. Celkový soubor výzkumu tvořilo 106 respondentů. Zkoumala jsem dvě hypotézy. První zněla: Většina zdravotně sociálních pracovníků nemá dostatečné vzdělání k výkonu povolání. A druhá: Zdravotně sociální pracovníci si uvědomují rizika syndromu vyhoření.
|
host ::
RSS.