|
|
Návrh metodiky performance testování s nástrojem IBM Rational Performance tester
Vomáčko, Vít ; Buchalcevová, Alena (vedoucí práce) ; Doležel, Michal (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl rozšířit metodiku MMSP o oblast zátěžového testování pro tým kompetenčního centra. Skrze obecný úvod do problematiky zátěžového testování, definicí pojmů a metrik přes detailní popis přípravy a realizace zátěžového testování a s tím spjatým testováním operability. Zpracovaná funkčnost bude předvedena na zvoleném nástro-ji určeném k zátěžovému testování a bude ověřena funkčnost použití v kompetenčním centru. Zavedení metodiky by mělo přinést do centra řád a povýšit jej na úroveň, která je poža-dována zákazníky. Práce je cílena jak na odborné publikum z oblasti testování, kde přibližuje metodiky této oblasti testování a zároveň pro všeobecnou IT veřejnost, pro kterou přibližuje, jak přistoupit k testování v malém týmu. Přístup k metodice by mohl pomoci i centrům z jiných oblastí aby byli schopni nabídnout vyšší přidanou hodnotu jejich služby. Sepsané informace jsem získal zkušenostmi v QA týmech Sun Microsystems a týmu registru doménových jmen .CZ, zabezpečující provozu domény nejvyšší úrovně.
|
|
|
"Jen, kde pevné vůle není, jest nedostatek, prostředky jsou všekde."
VOVSOVÁ, Pavla
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu chovného programu Roberta Hildprandta na velkostatku Blatná v období Československé republiky. Časový rozsah je ovlivněn charakterem pramenů, které obsahují informace z let 1922-1930, popřípadě 1907-1935. Mezi hlavní zdroje patří evidenční prameny, zejména plemenné knihy, zkoušky dojivosti, matriky telat nebo plemenné rejstříky, a dochovaná korespondence velkostatku. Na základě pramenů je charakterizován chov černostrakatého nížinného skotu, kontrola užitkovosti a výsledky chovného programu. Vývoj chovného stáda na velkostatku Blatná je porovnán jak s obecnými pravidly chovu v období Československa, tak i s dalším vývinem odlišných plemen a jinými regiony. Na základě plemenných knih je také vypracován historicko-antropologický rozbor jmen a popisů jednotlivých zvířat.
|
|
|
Porovnání užitkových vlastností rodičovské kombinace hus ESKILDSEN SCHWER a jejich potomstva v průběhu tří snáškových sezón
ZIGÁČEK, Ladislav
Abstrakt Cílem bakalářské práce bylo porovnat užitkové vlastnosti rodičovské kombinace hus Eskildsen Schwer a jejich potomstva získané z kontroly užitkovosti v průběhu tří snáškových sezón. Testy byly provedeny podle metodiky podniku Mezinárodní testování drůbeže, s. p. v Ústrašicích na základě pokynů pro provádění kontroly užitkovosti drůbeže. Test rodičovských forem byl tvořen z odchovu rodičů do věku 210 dní, přípravy na snášku v délce 211?285 dní, období chovu v délce 160 dní a dvou dílčích výkrmových testů potomstva v délce 56 dní a 112 dní. V rámci odchovu rodičovských housat byla u houserů, ve srovnání s husami, zjištěna vyšší živá hmotnost ve všech sledovaných dnech věku (1 den, 56 dní a 210 dní). Nejvyšší počet vajec na počáteční stav (66,3 ks) a počet vylíhnutých housat (46,4 ks) byly zaznamenány u 2letých hus. U 3letých hus způsobily nadprůměrné teploty v květnu předčasný pokles snášky. V 56 dnech byla v 1. dílčím výkrmovém testu nejvyšší hmotnost prsní svaloviny (430 g) u potomků 3letých hus. Byla jen o 14 g vyšší než u potomků 2letých hus a o 30 g vyšší než u potomků 1letých hus. Ve 2. dílčím výkrmovém testu byla také nejvyšší hmotnost prsní svaloviny stanovena u potomků 3letých hus (493 g), stejně i následovali potomci 2letých a 1letých hus. Ve 112 dnech 1. dílčího výkrmového testu byla zjištěna nejvyšší hmotnost prsní svaloviny (671 g) u potomků 3letých hus, od hmotnosti prsní svaloviny potomků 1letých hus se lišila pouze o 4 g. U potomků 2letých hus byla hmotnost nejnižší. Největší hmotnost prsní svaloviny (746 g) ve 2. dílčím výkrmovém testu byla dosažena u potomků 3letých hus. Následovali potomci 1letých a 2letých hus.
|
|
|
Zátěžové testování informačních systémů
Klaška, Jan ; Novotný, Ota (vedoucí práce) ; Sýkora, JIří (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na výkonnostní, především pak zátěžové testování informačních systémů. V jejím úvodu lze najít informace věnované ověřování jakosti softwaru a problematice testování softwaru obecně. Další části práce už jsou zaměřené na výkonnostní testování informačních systému a objasňují jeho smysl, cíle a principy. Uvedeny jsou typy výkonnostních testů, jejich použitelnost a také obecný metodický postup při realizaci zátěžového testu. Ten je v následující části diplomové práce obohacen o metriky zátěžového testování čerpající z ISO standardu 9126 věnovaného modelu kvality a způsobům její ověření. Metodický postup zátěžového testování je společně s metrikami výkonnosti aplikací ověřen na realizovaném zátěžovém testu. Další část diplomové práce je věnována nástrojům použitelným k automatizaci zátěžových testů. Práce je určena jak odborníkům v oblasti testování jakosti softwaru, tak laické veřejnosti zajímající se o tuto problematiku, která zde najde dostatek informací k pochopení zátěžového testování a jeho umístění při testování informačních systémů.
|
host ::
RSS.