|
|
Efektivita cvičení na labilních plochách u studentů fyzioterapie na Jihočeské univerzitě
ČEJKOVÁ, Veronika
Pro mou bakalářskou práci jsem si zvolila téma ? Efektivita cvičení na labilních plochách u studentů fyzioterapie?. Labilní plochy a cvičení na těchto labilních plochách pozitivně ovlivňují celý náš organismus, zejména náš hluboký stabilizační systém. Hluboký stabilizační systém je důležitý pro správné držení těla. Hluboký stabilizační systém je tvořen svalovou souhrou bránice, svalů břišní stěny, pánevním dnem a mm. multifidi. Svaly hlubokého stabilizačního systému ovlivňují stabilizaci naší páteře. Pokud nedochází ke správné svalové souhře, páteř není chráněna. Dysfunkce stabilizace páteře způsobuje bolesti pohybového aparátu, po delší době dysfunkce vznikají degenerativní onemocnění. Abychom se tímto problémům vyhnuli, je důležité svaly hlubokého stabilizačního systému posilovat a k tomu nám pomůže cvičení na labilních plochách. V mé bakalářské práci probandi využívají Bosu míč. Výzkum probíhal na podkladě kvalitativního výzkumu. Byla použita případová studie. Vyšetření probandů probíhalo na základě zjišťování co největšího obsahu informací. Byla od každého odebrána anamnéza, bylo provedeno aspekční a palpační vyšetření. Dále byl vyšetřen dechový stereotyp každého probanda, chůze a také hluboký stabilizační systém. Vyšetření bylo provedeno před terapií, jako vstupní vyšetření. Po 4 týdnech cvičení bylo provedeno výstupní vyšetření. Výstupní vyšetření obsahuje ty samé testy jako vstupní vyšetření. Dále u výstupního vyšetření byl proveden pohovor s každým probandem, kde jsem zjišťovala, jak se cítil v průběhu cvičení, jak na něj cvičení působilo, a zda-li chce se cvičením pokračovat. Cvičení probíhalo po dobu 4 týdnů. Probandi cvičili 3 dny v týdnu. Byly stanoveny dvě skupiny o třech účastnících. První skupina cvičila na bosu. Všichni probandi měli stejné cviky. Na každý týden bylo zadáno deset cviků. Každý cvik jsem při prvním cvičením s každým prošla a zkontrolovala, jestli ho provádí správně. Další týden byly zadány cviky nové a proběhla kontrola cviků předchozích. Ve druhé skupině si každý zvolil cvičení dle svých zájmů. Probandi si zvolili cvičení pilates, dále bylo zvoleno plavání a cvičení v posilovně. Po čtyřech týdnech byly porovnány výsledky cvičení a efektivita daných cvičení na hluboký stabilizační systém páteře. Teoretická část bakalářské práce popisuje anatomii hlubokého stabilizačního systému, jeho vyšetření a funkce. Dále je v teoretické části práce nastíněna terapie a pomůcky, které se dají využít k ovlivňování hlubokého stabilizačního systému. Nebyla opomenuta historie a vývoj senzomotoriky u nás i ve světě. V praktické části jsou uvedeny cíle práce, položené výzkumné otázky a využitá metodika. Nejdůležitější součástí jsou kazuistiky probandů s výsledky výzkumného zkoumání. V přílohách jsou fotografie probandů před a po terapii. K bakalářské práci je také přiložena brožura obsahující zásobník cviků, které byly ve výzkumu použity. Z výsledků každého probanda, který cvičil na labilní ploše je patrné, že došlo k pozitivnímu ovlivnění hlubokého stabilizačního systému. U ostatních cvičení došlo k celkovému nebo částečnému odstranění bolesti, ale k posílení hlubokého stabilizačního systému nedošlo, až na případ, kdy jako cvičení bylo vybráno pilates. Výsledky práce mohou využít ostatní fyzioterapeuti pro potřeby výuky, či k dalšímu zkoumání. K bakalářské práci je přiložena brožura, která může být využita při cvičení na bosu fyzioterapeuty při svých terapiích či u širší veřejnosti aj.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Fyzioterapie při inkontinenci žen ve středním věku
SMRČKOVÁ, Kamila
Inkontinence je stav, při kterém se nedá vědomě regulovat odchod moči. Představuje socio-psychologický problém, který negativně ovlivňuje kvalitu života.V teoretické části této práce jsou shrnuty poznatky z anatomie a kineziologie pánve a pánevního dna, fyziologie a neurofyziologie mikce a teorie inkontinence. Jsou zde popsány druhy inkontinence, její projevy, prevence a rizikové faktory tohoto onemocnění. Dále jsou zmíněny možnosti diagnostiky a způsoby konzervativní a invazivní léčby. Praktická část bakalářské práce je tvořena kazuistikami tří žen s různým stupněm stresové inkontinence. Práce zahrnuje anamnézu, kineziologický rozbor, postup rehabilitace a výstupní vyšetření s celkovým hodnocením stavu jednotlivých pacientek. Cílem práce bylo posoudit vliv fyzioterapie a konceptů v ní využívaných k ovlivnění inkontinence u žen středního věku.
|
|
|
Klinický význam problematiky pánevního dna v patologii pohybového systému a jeho terapie
KRÁSENSKÁ, Radmila
Pánevní dno plní funkci posturální a významně se podílí na vzpřímeném postavení těla. Svalovina pánevního dna je oporou trupu a pánve spolu s ostatními články hlubokého stabilizačního systému (Skalka, 2002). Cílem práce je shromáždit základní informace o dané problematice a aplikovat je v praxi v rámci diagnostiky a terapie osob s vertebrogenními obtížemi. Teoretické část je věnována anatomii a kineziologii pánevní oblasti, hlubokému stabilizačnímu systému, dysfunkcím pánevního dna a vertebrogenním obtížím, jejich příčinám a projevům. Přehled možností fyzioterapeutické léčby obsahuje základní postupy využívané v rámci terapie pánevního dna a celého hlubokého stabilizačního systému. Vlastní návrh terapie zahrnuje měkké a mobilizační techniky, postizometrickou relaxaci, facilitační techniky, dechová cvičení a cviky zaměřené na pánevní dno a hluboký stabilizační systém. Terapie vedla především ke snížení tonu hypertonických svalů, uvolnění přetížených ligament, optimalizaci dechového stereotypu a k zapojení hlubokého stabilizačního systému. Klientky subjektivně uváděly zmírnění bolestí zad. Diskuse a závěr je snahou o komplexní zhodnocení. Vzhledem k dosaženým výsledkům soudím, že terapie byla volena správně. Pro úplné odstranění problému bude však nutné v terapii pokračovat.
|
host ::
RSS.