|
|
Eutanazie z hlediska etiky a teologie
BARTKOVÁ, Štěpánka
Abstrakt BARTKOVÁ, Š. Eutanazie z hlediska teologie a etiky. České Budějovice, 2010. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra filosofie a religionistiky. Vedoucí práce Ing. Mgr. Tomáš Machula, Dr., Ph.D., Th.D. Klíčová slova: eutanazie, utrpení, smrt, umírání, důstojnost, lidská práva, lékař, pacient, paliativní medicína, hospicová péče, asistovaná sebevražda, náboženská motivace, stoupenci, odpůrci eutanazie Ve své práci se věnuji tématu ?qeutanazie??. Cílem mé práce je hlouběji čtenáře seznámit s problematikou eutanazie z hlediska teologie a etiky. Diplomová práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část se skládá z jedenácti kapitol. V první kapitole se zabývám druhy eutanazie (aktivní, pasivní, prenatální, asistovaná sebevražda). Ve druhé kapitole podrobněji popisuji historii eutanazie. Třetí kapitola je zaměřena na eutanazii ve světě. Čtvrtou, zajímavou, kapitolou, jsou kritéria smrti. V páté kapitole se věnuji otázce eutanazie a smrti v posledních letech. Šestá kapitola je vztažena na vztah mezi lékařem a pacientem. Sedmá kapitola je věnována paliativní medicíně, navazuje na ni osmá kapitola, kde je popsána hospicová péče. V deváté kapitole se zabývám vlivem náboženské motivace. Desátá a jedenáctá kapitola je věnována stoupencům a odpůrcům eutanazie. V praktické části se věnuji výzkumnému šetření. Zde jsem zvolila sociologický výzkum metodou rozhovorů. Jsou zde celkem 3 rozhovory s odborníky, kteří se s umírajícími lidmi setkávají každý den. Tito dotazovaní jsou věřící lidé a rozhovory s nimi jsou na jejich žádost anonymní. Cílem těchto rozhovorů bylo zjistit, jak se na problematiku eutanazie dívají odborníci v různých zařízeních. Cíl byl splněn.
|
|
|
Hospicová péče v povědomí laické veřejnosti na Prachaticku
TALAFOUSOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se zabývá problematikou hospicové péče a doprovázení umírajícího, práce má dvě části. Teoretická část je napsána na základě odborné literatury a je rozdělena do 4 kapitol. První kapitola pojednává o vědě, která se zabývá všemi fenomény, které jsou se smrtí spojeny. Popisuje jednotlivé fáze procesu umírání a přibližuje postavení dnešní společnosti ke smrti. Druhá a nejrozšířenější kapitola pojednává o hospicové péči, její historii, formách a financování. Zaměřuje se také na význam dobrovolníků, sociálních pracovníků a pastoračních asistentů jako multidisciplinárního týmu v hospici. Třetí kapitola představuje paliativní péči, která je hlavním pilířem péče hospicové. Čtvrtá poslední kapitola je zaměřena na doprovázení, komunikaci a péči o duši umírajícího a jeho rodinu. Druhá část bakalářské práce je praktická část, která z teoretické části vychází a je postavena na výzkumu. Jsou stanoveny 2 cíle sociálního výzkumu (zda má laická veřejnost z Prachaticka a blízkého okolí povědomí o hospicové péči a zda podnikatelé z Prachaticka a blízkého okolí jsou ochotni pomoci Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích). Jsou definovány dvě hypotézy. Techniky výzkumu byly dotazníky pro dvě skupiny respondentů, pro laickou veřejnost a pro podnikatele. Celkový počet respondentů byl 145.
|
|
|
Strach ze smrti, jeho interdisciplinární charakteristika a výzkum formou rozhovoru
MUSILOVÁ, Magdalena
Strach ze smrti souvisí se vztahem k životu, týká se jednotlivce a ovlivňuje i postoj celé společnosti. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou po vymezení pojmu etiky a bioetiky a po pojednání o různosti vnímání hodnoty lidského života poskytnuty základní informace o eutanazii a o možnostech paliativní a hospicové péče. Dále jsou zaznamenány různé pohledy na strach ze smrti prezentované zástupci několika oblastí {--} antropology, psychology, teology a sociology. V další části je zpracována interdisciplinární charakteristika strachu ze smrti, která tvoří teoretický základ pro praktickou část práce. V té byl uskutečněn kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů na téma strachu ze smrti. Porovnáním jeho výsledků s výstupy z teoretické části bylo zjištěno, že smrt je ve společnosti tabuizována a že strach z ní je přirozený. Podobně jako v prezentované literatuře se většina respondentů více obávala umírání než vlastního okamžiku smrti. Zároveň bylo v této souvislosti zjištěno, že mezi dotazovanými byla poměrně malá informovanost o možnostech paliativní péče.
|
|
|
Doprovázení umírajících v domovech pro seniory se zapojením prvků hospicové péče
VALÁŠKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá doprovázením umírajících v domovech pro seniory s ohledem na využívání prvků hospicové péče. Na začátku popisuje rozdíl v poslání domovů pro seniory a hospiců. Dále již vychází z teoretických poznatků v literatuře a definuje umírání, reakce umírajícího na sdělení o jeho zdravotním stavu, potřeby umírajícího, péči o rodinu umírajícího a zapojení multidisciplinárního týmu, smrt a péči o pozůstalé. Ve druhé polovině je popsán výzkum, který byl zaměřen na zjištění, zda a jakým způsobem mají jednotlivé domovy pro seniory ve svých vnitřních pravidlech zpracováno téma doprovázení umírajících. Poslední kapitola vychází z předchozích a nabízí osnovu pro tvorbu vnitřního pravidla pro doprovázení umírajícího.
|
|
|
Problematika hospicové péče z pohledu sester agentury domácí péče a potencionálních pacientů
PEŠKOVÁ, Petra
Téma bakalářské práce zní {\clq},Problematika hospicové péče z pohledu sester agentury domácí péče a potencionálních pacientů``. Pro práci byly stanoveny dva cíle a tři hypotézy, kdy prvním cílem bylo zmapovat situaci v oblasti poskytování domácí hospicové péče z pohledu sester agentury domácí péče. K tomuto cíli byly stanoveny dvě hypotézy. H1- sestry agentury domácí péče poskytují domácí hospicovou péči a H2 - sestry agentury domácí péče mají zájem na rozšíření domácí hospicové péče mobilními hospicovými jednotkami. Druhým cílem bakalářské práce bylo zjistit informovanost laické veřejnosti o problematice poskytování hospicové péče agenturou domácí péče. K tomuto cíli se vztahuje třetí a poslední hypotéza H3 - laická veřejnost nemá informace o poskytování hospicové péče agenturou domácí péče. K naplnění cílů bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření, sběr dat byl proveden metodou dotazování, technikou dotazníků. Dotazníky byly dvojího typu pro sestry agentury domácí péče a pro laickou veřejnost. Výsledná data jsou zpracována popisnou statistickou metodou. 1. výzkumný soubor byl tvořen 57 sestrami a 2. výzkumný soubor tvořilo 75 respondentů. Zjistili jsme, že sestry agentury domácí péče poskytují domácí hospicovou péči, ale mnohdy nejsou schopny zajistit kvalitní podmínky domácí hospicové péče. Dalším překvapujícím zjištěním práce je, že sestry agentury domácí péče nemají zájem na rozšíření domácí hospicové péče mobilními hospicovými jednotkami. Myslíme si, že sestry agentury domácí péče nemají potřebné informace o domácí hospicové péči. Hypotéza 1: sestry agentury domácí péče poskytují hospicovou péči, byla vyvrácena, a hypotéza 2: sestry agentury domácí péče mají zájem na rozšíření domácí hospicové péče mobilními hospicovými jednotkami, byla vyvrácena, čímž jsme cíl1 splnili. Dále jsme zjistili, že laická veřejnost má deficitní vědomosti o problematice poskytování hospicové péče agenturami domácí péče, čímž se potvrdila hypotéza 3: laická veřejnost nemá informace o poskytování hospicové péče agenturou domácí péče a cíl 2 byl splněn. V souvislosti s těmito poznatky navrhuji opatření ke zlepšení informovanosti o domácí hospicové péči. Doporučuji vytvoření informačních článků v časopisech pro laickou veřejnost, ale i v odborných časopisech pro sestry. Dále pro sestry navrhuji informační semináře a spolupráci s hospici.
|
|
|
Paliativní a hospicová péče
LASCHOVÁ, Daniela
Diplomová práce se zabývá paliativní a hospicovou péčí. Práce je rozdělena na dvě části {--} teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou poskytnuty základní informace o paliativní péči, popisuje aspekty paliativní péče z hlediska duchovního, sociálního, psychologického a tělesného. Dále jsou zaznamenány informace o zařízeních, která poskytují paliativní péči, jejich charakteristiku, poslání a cíle. V diplomové práci je také zaznamenána problematika umírání, utrpení a smrti. Práce také zaznamenává pastorační a sociální péči o umírající seniory, popis multidisciplinárního týmu v hospicové péči. V praktické části je zaznamenán výzkum, zjišťující míru povědomí o paliativní a hospicové péči u klientů Farní charity Týn nad Vltavou. Dále výzkum zjišťoval názor respondentů, na důstojné umírání v domácí péči.
|
|
| |
|
|
MOŽNOSTI A LIMITY DOMÁCÍ HOSPICOVÉ PÉČE V ĆESKÝCH PODMÍNKÁCH A VÝHLED DO BUDOUCNA
SVOBODOVÁ, Martina
Těžce nemocný potřebuje svoji rodinu a jeho rodina potřebuje podporu. Domácí hospic tuto podporu nabízí. Domácí prostředí je jistě pro naprostou většinu nemocných optimální, ale i domácí péče má hranice svých možností. Proto máme tři formy hospicové péče: domácí hospicová péče, stacionární hospicová péče a lůžková hospicová péče. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit jaká omezení existují v rozvoji domácí hospicové péče v rámci České republiky. Předpokládaná hypotéza, že rozvoj domácí hospicové péče v České republice je omezený více z ekonomických než organizačních důvodů, se potvrdila. Důvodem jsou nedostatečné legislativní podmínky v rámci České republiky pro hospicovou péči. Neexistuje systém financování domácí hospicové péče pojišťovnami. Dalšími stávajícími problémy jsou pak nedostatečná informovanost veřejnosti, ale i zdravotníků, vzdělání v oblasti paliativní péče, neobeznámenost laické veřejnosti s otázkami kolem smrti a péče o umírající, nedostatečná komunikace lékařů s pacienty a další.
|
|
|
Domácí hospicová péče
KOHOUTOVÁ, Lucie
Umírání a smrt jsou témata, o nichž většina lidí nechce příliš hovořit. Přesto jsou to události, které se dotýkají každého člověka, a je tedy nutné, zvláště ve zdravotně sociální oblasti, se jimi zabývat. Tato bakalářská práce se soustřeďuje na zjištění překážek, s nimiž se potýkají osoby, které by o své umírající blízké chtěly pečovat v domácím prostředí. Cílem práce není vymezit veškeré možné překážky bránící domácí péči o umírajícího, ale spíše zprostředkovat pohled osob, které by měly zájem tuto péči realizovat. Teoretická část obsahuje základní informace o hospicové péči, dále podrobnější charakteristiku domácí hospicové péče a pozornost je věnována též rodině jako hlavnímu činiteli této péče. Výzkumná část práce je pojata formou kvalitativního výzkumu a jako technika sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Soubor osob, s nimiž byly vedeny rozhovory, tvořilo patnáct rodinných příslušníků klientů Ošetřovatelského centra Tereza v Praze 10. Vzhledem k výše popsanému cíli práce byla formulována tato výzkumná otázka: S jakými překážkami se potýkají rodinní příslušníci nevyléčitelně nemocného, pokud mu v terminálním stádiu onemocnění chtějí poskytovat péči v domácím prostředí? Odpověď na ní tvoří tento výčet překážek: fyzická náročnost péče, narušení rodinných vztahů, nemožnost zajištění kontinuální péče o nemocného, finanční náročnost péče, psychická náročnost péče, nemožnost poskytování odborné zdravotnické péče, bariérovost bydlení a zhoršení péče o hygienu nemocného. Jedním z dílčích cílů práce bylo zjistit jaké je povědomí o domácí hospicové péči. Z výzkumu vyplynulo, že povědomí je nedostatečné. Pouze tři z patnácti dotazovaných dokázali tuto formu péče charakterizovat. Domácí hospicová péče je potřebnou složkou péče o umírající, měl by tedy být kladen důraz na její rozšíření budováním kvalitní sítě domácích hospiců i odstraňováním překážek, kvůli nimž mnozí tuto péči nerealizují. Ani jedno ani druhé není možné bez rozšiřování povědomí mezi širokou veřejností.
|
|
|
Hospice a péče orientovaná na potřeby jejich klientů
SEKYRKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá hospicem a kvalitou péče, jež je poskytována jeho klientům, a plně saturuje komplexní potřeby i jejich změny v průběhu těžké nemoci a respektuje důstojnost člověka do poslední chvíle jeho života. Zároveň tato péče slibuje, že člověk v nejtěžší chvíli svého života nezůstane sám. Teoretická část charakterizuje hospicovou péči a její formy u nás včetně hospicového managementu. Celá tato část je jakýmsi návodem či příručkou v doprovázení umírajícího a má nás upozornit nejen na změnu priorit v jeho potřebách nebo fáze jimiž prochází, ale především na naše nezastupitelné místo u jeho lůžka. V praktické části jsou pomocí ilustračního průzkumu zjišťovány názory pracovníků hospice a veřejnosti na problematiku spojenou s umíráním člověka. Výsledky průzkumu ukazují, že u klientů v terminálním stádiu nemoci se mění hierarchie potřeb a na významu nabývají potřeby duchovní, a to zejména potřeba smíření se se sebou, s lidmi a u věřících s Bohem; upozorňují, že většina naší veřejnosti není dostatečně obeznámena s problematikou umírání i smrti, a nemá téměř žádné znalosti a dovednosti v doprovázení nejbližších.
|
host ::
RSS.