|
|
Rozvoj kulturních potřeb, výchova ke vkusu a možnosti motivace v rámci PVČ (mladší školní věk)
KOPECKÁ, Linda
Práce se zabývá rozvojem kulturních potřeb, výchovou ke vkusu a možnostmi motivace v rámci pedagogiky volného času se specializací na mladší školní věk. Teoretická část popisuje pojmy jako je kultura, vkus, umění, motivace, volný čas. Dále charakterizuje mladší školní věk, dětský výtvarný projev v tomto věkovém období a uvádí výtvarnou činnost ve školní družině jako jednu z možností trávení volného času. Praktická část je zaměřená na výtvarný projekt, složený z výtvarných činností, realizovaných ve školní družině u dětí prvních tříd. Jednotlivé výtvarné činnosti obsahují různé možnosti motivace a následně i závěry a hodnocení dětí. Mezioborové vazby mezi jednotlivými výchovami (výtvarná, dramatická, hudební, tělesná), které jsou vzhledem k věkovým zvláštnostem dětí mladšího školního věku dobře využitelné, se dají propojovat a navzájem ovlivňovat. Děti mladšího školního věku ve školní družině pracují tvořivě, svižnějším tempem, jsou však vnímavé, tvoří s nadšením a mají k výtvarné činnosti jako takové velmi kladný vztah a vřelý přístup. Své vrstevníky tolerují a navzájem si při výtvarných činnostech pomáhají.
|
|
|
Recepce a reinterpretace antických symbolů raným křesťanstvím
BELATKOVÁ, Martina
Práce se týká ikonografických témat a symbolů z pozdní antiky, které byly převzaty uměním raného křesťanství. Primárně se zabývá recepcí formy. Analýzou antického obsahu a kontextu se pak snaží nalézt paralelu mezi antickým a křesťanským motivem. Tím se pokouší zodpovědět otázku, proč bylo konkrétní téma převzato. V případě, že to lze, nabízí interpretaci založenou na biblické teologii. Informuje o motivech z římských katakomb a motivech odvozených z triumfálního umění prvních století.
|
|
|
Inspirace landartem ve volnočasových aktivitách
FILIPOVÁ, Pavla
Práce se zabývá uměním landartu a uplatněním jeho prvků v práci s dětmi ve volném čase. Mým cílem je v praxi ověřit a dokázat, že do volnočasových činnos-tí pro děti lze vnést prvky landartu. Teoretická část charakterizuje výchovu ve volném čase převážně ve vztahu k estetickým zájmovým činnostem a cílovou skupinu dětí v období pubescence. Popisuje samotný landart, jeho historii a nejvýznamnější zástupce. Dále se sou-středí na propojení landartu a pedagogiky volného času. Praktická část popisuje zrealizovanou akci, která byla landartem inspirovaná. Je zde zaznamenána její motivační část, průběh i zhodnocení.
|
|
|
Motivace mládeže k výtvarnému umění prostřednictvím výtvarných technik v pedagogice volného času
TREJBALOVÁ, Martina
TREJBALOVÁ,M. Motivace mládeže k výtvarnému umění prostřednictvím výtvarných technik v pedagogice volného času. České Budějovice 2008. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra pedagogiky. Vedoucí práce Irena Kovářová. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat způsoby motivace mladých lidí k pozitivnímu vztahu k výtvarnému umění. V prvních kapitolách teoretické části jsem se zabývala vysvětlením základních pojmů, které se týkaly tématu práce, a to pojmů umění, výtvarné umění, estetika a vztahu člověka k výše uvedeným hodnotám. V dalších kapitolách se věnuji problematice mládeže, problematice a významu volného času. Teoretickou část zakončuji tématem motivace. Motivace v jejím pojmovém vymezení a motivace mládeže k výtvarným činnostem prostřednictvím současných výtvarných projektů. Praktická část se věnuje výtvarnému projektu ,,Barevné vnímání hudby``. Cílem projektu je výtvarně vyjádřit subjektivní zážitky, vyvolané sluchovým vnímáním hudby. Projekt je zaměřen na věkovou skupinu mládež. Motivovat mládež nejen k výtvarné, ale k jakékoliv činnost je čím dál těžší. Proto jsem chtěla prostřednictvím projektu objevit jeden ze způsobů, jak věkovou skupinu mládež k výtvarné činnosti motivovat. Závěr bakalářské práce shrnuje poznatky a postřehy z průběhu výtvarného projektu.
|
|
|
Dimenze plenérové tvorby v pedagogice volného času
LIŠKOVÁ, Šárka
Teoretické zpracování materiálů z oborů teorie a dějin umění (se zaměřením na fenomén krajinomalby a plenérové tvorby obecně), výtvarné výchovy, pedagogiky volného času a zážitkové pedagogiky. Vytvoření, metodické zpracování, realizace a zdokumentování vlastního výtvarného projektu vztahujcího se k plenérové tvorbě.
|
|
|
"Tichý hlas, který vypráví..." aneb když hudba promlouvá i textem
SUP, Michal
Diplomová práce je věnována tvorbě Hany a Petra Ulrychových, seznámí s jejich uměleckou činností a předloží interpretaci jejich poetiky. Hlavním předmětem zájmu je zde autorský text i neautorský-přejatý-text v jejich písních. Práce se především zaměřuje na porovnání textů v jednotlivých nahraných deskách, hledá souvislosti, společná témata, motivy i rozdíly mezi nimi. Věnuje se i vztahu literatura-hudební text. Výsledkem této analýzy je ucelená práce, mapující celou jejich tvorbu od šedesátých let do současnosti.
|
|
|
O postavení člověka ve světě (Úvahy v pozdním díle Jana Patočky)
PIZINGER, David
Anotace Práce se zabývá pozdním dílem Jana Patočky. Především chce objevit základní motivy Patočkova konceptu Péče o duši v souvislostech společnosti a života. Důležitou složkou reflektující sociální realitu je umění. Patočkovým tématem je lidská existence. Otázka, jak být autentický. To je také problém postmoderního umění, umělec usiluje být autentický. Člověk je podle Patočky určen vycházením ze sebe a návratem k sobě z "jiné strany". To je otázka "performing arts": jak způsobit, aby to uvnitř bylo viditelné; jak z toho učinit partnera dialogu. Což znamená{--} filozofie Jana Patočky může být realizovaná určitým specifickým druhem praxe. Praxí, která není praktická. V Patočkově díle hraje důležitou roli bytí a společenská role. Problém vyprávění {--} mýtus jako část procesu identifikace mladého člověka a jeho akceptování společností. Otázka, jak být součást společnosti implikuje další otázku, jaké je založení společnosti. Jaká je idea evropské společnosti. Tázání po dědictví Evropy jsou {--} v předstihu {--} otázkami po smyslu Evropy (Evropské Unie) dnes. Přes společnost se tak lze vrátit zpátky k individualitě s jejími otázkami. Patočka se chce ptát konkrétně a očekávat odpovědi od bytí přímo. Nevytvoří ucelený systém, (po vzoru Platóna) usiluje o silné otázky, které otevírají pravdu bytí. Prameny: Práce používá především texty Jana Patočky ze 70. let. Porovnává je s texty z oblasti umění a zařazuje do historického kontextu.
|
|
|
Umění a mecenát v prostředí černínského rodu v 17. a v první polovině 18. století
KURUCOVÁ, Miroslava
Předkládaná diplomová práce se stejně jako nejnovější výzkumy nezaměřuje pouze na poznání obecného vývoje jednotlivých sběratelských celků. Na příkladu obrazového sběratelství v prostředí dvora Humprechta Jana Černína z Chudenic ve druhé polovině 17. století zkoumá jednotlivé aspekty konkrétního příkladu šlechtického sběratelství. Soustředí se především na postižení ekonomických, společenských i individuálních předpokladů, které ovlivňovaly vztah Humprechta Jana Černína k výtvarnému umění. Zaměřuje se na jednotlivé příčiny, které ovlivňovaly vznik jeho uměleckého zájmu, jako například vzdělání, snaha upevnit a zvýšit své společenské postavení či úsilí navázat na sběratelské aktivity svých předků.
|
|
|
Zrcadlení
ŽEMLIČKOVÁ, Monika
Diplomová práce na téma {\clq}qZrcadlení`` se skládá ze dvou částí. Teoretická část se zabývá vlastním vymezením tématu zrcadlení z několika hledisek ve spojitosti s psychologickými aspekty vnitřního prožívání člověka a jeho vlastní existenci. Dále je zde přehled umění od 90. let 19. stol. do 80. let 20. stol., po němž se soustřeďuji v průřezu těchto let na konkrétní dílo jednotlivých umělců Jana Preislera, Emila Filly, Františka Jiroudka, Karla Součka, Františka Ronovského, Jiřího Sozanského, Václava Bláhy ml. a jeho vnitřním vyzněním. Praktická část kopíruje téma {\clq}qZrcadlení`` a vnitřního prožívání v dialogu se světem společně s objasněním mé inspirace a myšlenkových východisek. Zahrnuje šest portrétních obrazů velikosti 115 x 80 cm (akryl na plátně) a doplňující skici.
|
|
|
Zjevení Janovo
GOTTHARDOVÁ, Kateřina
Práce se dělí na část teoretickou a praktickou. Teoretická část s názvem {\clqq}Sakrální výtvarná tvorba v české malbě 20. století`` popisuje vybrané konkrétní projevy a formy výtvarné tvorby v prostředí českých kostelů a kaplí. Formou úvahy pojednává o možnostech a limitech uměleckých a společenských. Praktickou část tvoří šest obrazů o rozměrech 75x109 cm. Inspiračním zdrojem je apokalyptická část Bible {\clqq}Zjevení Janovo``.
|
host ::
RSS.