|
|
G. Lipovetsky: Etika, která nebolí
Pavelcová, Tereza ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl sledovat a kriticky interpretovat tezi o vývoji etiky a morálky u Gillese Lipovetského, a to na konkrétních příkladech z dějin etiky a jejích současných reflexích. Práce by měla objasnit, v jakých ohledech je Lipovetského filosofická a sociologická diagnóza, analýza a následná predikce oprávněná a v jakých naopak problematická a proč. Lipovetského teze rozvíjená v díle Soumrak povinnosti zní, že současný mravní "rozkvět" je ve skutečnosti otřesem, nikoliv čistým návratem či znovuoživením tradiční morálky. Není přehnané říci, že soudobá morálka starou morálkou dočista opouští. Ambicí práce je formulovat charakter a typické projevy autorem kladené postmoralistní "etiky třetího typu", která nemá ani náboženský, ani laický základ ve formě povinnosti. Práce si všímá napětí mezi současnou etickou horlivostí a dekadencí, podněcováním individualismu a požadavky kolektivu, obecně pak mezi zodpovědnou a nezodpovědnou etikou. Záměrem je zároveň pokus o obhajobu Lipovetským formulované aplikovatelné etiky odpovědnosti nastupující v čase "soumraku povinnosti", kdy nemáme k dispozici žádný věrohodný celistvý model chování. Tato etika se má mimo altruismu a dobré vůle zakládat na soudnosti, kompromisu, reformách a solidaritě. Jedině tak je snad schopná kompenzovat nedostatky...
|
|
|
Trendy vývoje nábytku ČR od roku 1960 do současnosti
Krenarová, Eliška
Bakalářská práce se věnuje nábytku vyráběnému v Česku od 60. let 20. století po současnost a postojům české společnosti, které se v nábytkovém tvarosloví odrážejí. Zmapovaná éra popisuje dobu socialistického realismu, postmoderny a nedávné historie až do přítomnosti. Na začátku každé kapitoly (každého desetiletí) je nastíněna všeobecně známá dobová situace, dále za pomoci literatury vykreslen stav nábytkářského průmyslu a na konci kapitoly souhrn poznatků. Výsledkem práce je graf vývoje nábytku v minulosti i odhad budoucnosti, která jsou rozebrána v diskusi.
|
|
|
Víra a její podněty k výchově v postmoderně
RYBOVÁ, Jaroslava
Téma práce se zabývá otázkou, k čemu a jakým způsobem může rozvoj duchovní dimenze člověka, víra a výchova ke spiritualitě přispět v dnešní postmoderní době. V práci jsou nastíněny příčiny potřeby věnovat se rozvoji duchovní dimenze člověka. Zároveň je v práci poukázáno na možná negativa, spojená s novými náboženskými hnutími.
|
|
|
Sociální práce v kontextu rizik a vlivů okultismu v postmoderní společnosti
DRÁPELOVÁ, Petra
Práce se zabývá otázkou rizik spojených s novodobým okultismem v sociální práci a etickou reflexí dilemat, která mohou v souvislosti se spirituální dimenzí člověka v sociální práci nastat.První kapitola představuje sociální práci jako svébytný obor a poukazuje na hodnoty, ze kterých vychází, reflektuje vliv křesťanství na utváření celospolečenské solidarity a zdůrazňuje důležitost osoby sociálního pracovníka.Druhá kapitola rozvíjí téma náboženství a spirituality, především v její institucionalizované podobě. Problematikou spirituality, která nemusí mít žádnou oficiální formu, se zabývá třetí kapitola práce. Diplomová práce predstavuje alternativní směry, spojené predevším s hnutím New Age, které neobvykle kombinují prvky různých tradic. Tato kapitola se zaměřuje na rizika, která jsou s praktikováním novodobého okultismu spojena, a se kterými je možné se setkat i v oblasti sociální práce. Dále reflektuje dilemata, která vycházejí z kontextu spirituality a střetu osobních hodnot pracovníka s hodnotami organizace či klienta. Čtvrtá kapitola obohacuje práci o pastorační rozměr, který muže pomoci sociálním pracovníkum ve zkvalitnění jejich práce a v předcházení etických dilemat.
|
|
|
Člověk, smysl a volný čas
HRUDKOVÁ, Jana
Diplomová práce je postavena na teoretickém výzkumu s využitím odborných textů. Metodou dedukce byly porovnány myšlenky jednotlivých autorů, kteří se zabývají popisem soudobé (postmoderní) společnosti, zkoumají otázku životního smyslu a představují náročné životní události, které mohou zapříčinit jeho ohrožení či ztrátu. Práce je rozdělena do tří kapitol, z nichž každá obsahuje dílčí podkapitoly. První část pojednání poukazuje na člověka v postmoderní společnosti. Je zde charakterizována současná společnost, výzvy nové doby, přibývání nových požadavků na člověka a s tím spojené problémy. Druhá kapitola navazuje na problematiku kapitoly první. Došlo zde k popisu vybraných náročných životních událostí a jejich dopadu na člověka, na jeho smysl žití v určitých obdobích života. Využity byly zejména myšlenky psychoterapeutů, kteří se věnují práci s člověkem v krizovém stavu. V návaznosti na předchozí kapitoly se poslední část práce zabývá otázkou volného času, vymezením kategorie volný čas a poukázáním na jeho význam pro současného člověka. Důraz byl kladen na tzv. pedagogizaci volného času pomocí vhodných volnočasových aktivit jako nástroje pro nalézání bohatšího a smysluplnějšího života člověka v určitých náročných životních událostech postmoderní společnosti. V neposlední řadě také došlo k vysvětlení souvislosti volného času a náboženství.
|
|
|
ANALÝZA SOUČASNÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU PODLE GILLESE LIPOVETSKÉHO A MICHELA MAFFESOLIHO: KOMPARACE A KONFRONTACE VYBRANÝCH TÉMAT, PROBLÉMŮ A KONTROVERZÍ
VOLEK, Jan
Práce analyzuje a srovnává přístupy dvou autorů zabývajících se jevy v soudobé společnosti. Soustřeďuje se převážně na témata životního stylu a hodnot. Klade si otázky týkající se socializace a individualizace společnosti. Práce je rozdělena do čtyř částí. V první části jde o seznámení se základními termíny (postmoderna, životní styl, hodnoty) a jejich vymezení. Druhá část práce je věnována koncepci Gillese Lipovetského. Třetí část se zaměřuje na koncepci Michela Maffesoliho. Ve čtvrté části jde pak o komparaci těchto dvou myšlenkových konceptů, kdy se práce soustředí především na vysledování argumentačních střetů a třecích ploch. Na základě této komparace vyvstávají otázky a myšlenky, které jsou v závěrečné části práce prezentovány.
|
|
|
Adventisté sedmého dne mezi modernou a postmodernou
JETELINA, Bedřich
Práce reflektuje, jak se Církev adventistů sedmého dne vyrovnává s výzvami postmoderny, ač sama má své kořeny hluboce v období moderny. První část je věnována vzniku Církve adventistů sedmého dne v kontextu paradigmatu moderny a vývoji její dogmatiky. Zabývá se zejména filosofií common sense Thomase Reida a popisuje adventistické dogmatické výpovědi, které jsou pro tuto církev typické a na které měla filosofie common sense vliv. Druhá část rozebírá, jak se tato církev vyrovnává s výzvami postmoderní doby. Popisuje současné rozdělení adventistické teologie na základě hermeneutických východisek, kterými se jednotlivé proudy od sebe liší a které je závislé na způsobu vnímání Boha ve vztahu k času. Ukazuje i praktické dopady, ke kterým jednotlivé přístupy v církevní praxi vedou. Cílem práce je co nejobjektivněji popsat stávající situaci a ukázat na možná rizika a řešení, která před církví a jejími členy leží. Autor vidí adekvátní odpověď na problémy adventismu v postmoderní době v přenesení důrazu na obecně křesťanská východiska a v redefinování specificky adventistických nauk.
|
|
|
Evangelizace a salesiánské středisko mládeže
JIRÁČEK, Václav
Tématem práce je reflexe pojmu evangelizace a její realizace v Salesiánských střediscích mládeže. Má dvě části: teoretickou a praktickou. V první z nich je nejprve nastíněn vývoj role náboženství ve společnosti v období moderny a postmoderny. Dále je pomocí některých podstatných dokumentů církevního magisteria z období po druhém vatikánském koncilu představena šíře významů slova evangelizace a jeho souvislost s dalšími klíčovými pojmy. Jsou představeny teologické základy a obecné principy evange
|
|
|
Adventisté sedmého dne a postmoderna
JETELINA, Bedřich
Práce reflektuje, jak se Církev adventistů sedmého dne vyrovnává s výzvami postmoderny. První část je věnována vzniku Církve adventistů sedmého dne v kontextu paradigmatu moderny. Druhá část rozebírá, jak se tato církev staví k některým tématům postmoderny a třetí se zabývá praktickými kroky, které církev podniká proto, aby zůstala s postmoderní společností v kontaktu. Cílem práce je co nejobjektivněji popsat stávající situaci a ukázat na možná rizika a řešení, která před církví a jejími členy leží.
|
|
|
Realita a Virtualita hry v postmoderně
BENEŠ, Luděk
Práce je zaměřena na realitu a virtualitu hry v dějinách kultury člověka a na její současnou pozici. První kapitola je rozvedením tradičních definic hry. Druhá a třetí kapitola je o vývoji hry v kultuře a umění od počátku lidstva až do součastnosti. Čtvrtá kapitola je shrnutím definic hry v postmoderně. Výsledkem práce je zjištění, že hra sice mění své formy, ale ne svojí fenomenální podstatu. Tedy, že hra má účel jen sama v sobě a je prostorem pro imaginaci.
|
host ::
RSS.