|
|
Analýza připravenosti zdravotnické záchranné služby k řešení mimořádných událostí chemického, biologického, radiačního či nukleárního původu
URBANOVÁ, Pavla
Cílem práce bylo zjistit a zhodnotit připravenost zdravotnické záchranné služby na řešení potenciální mimořádné události chemického, biologického, radiačního či nukleárního charakteru. Náplní diplomové práce je zmapovat odbornou, materiální, technickou a legislativní připravenost. Tato data nabízejí přehled zkušeností záchranářů z praktické stránky, získané při zásahu nebo školení a jsou doplněna o specifické údaje od Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Shromážděné informace pro vypracování diplomové práce byly získány na základě metody kvantitativního a kvalitativního výzkumu. U kvantitativního výzkumu byla data získána za pomoci anonymního dotazníku, kde výzkumný soubor tvoří lékaři a zdravotničtí záchranáři. U kvalitativního výzkumu, byla použita forma řízeného rozhovoru s náměstkem krizového řízení zdravotnické záchranné služby.
|
|
|
Sociální dopady katastrof a jejich řešení
BOŽOVSKÁ, Vladimíra
Tato diplomová práce na téma Sociální dopady katastrof a jejich řešení se zabývá katastrofami, které provázejí lidstvo od počátku, s jejich dopady a jejich efektivním řešením. Teoretická část nás seznamuje v první kapitole s historickým nástinem katastrof, kde jsou připomenuty nejvýznamnější katastrofy, které lidstvo v minulosti postihly. Druhá kapitola je věnována největším katastrofám 21. století a je rozdělena na dvě části. První část druhé kapitoly pojednává o největších katastrofách 21. století ve světě včetně současné situace v Japonsku a druhá část nás seznamuje s největšími katastrofami 21. století na našem území. Třetí kapitola teoretické části je zaměřena na charakteristiku základních katastrof, které mohou vzniknout na území České republiky. Čtvrtá kapitola nás informuje o dopadech a následcích mimořádných událostí a krizových situací v České republice a systému jejich řešení, tedy popisuje, jak se v České republice řeší následky katastrof. Poslední kapitola teoretické části, tedy pátá kapitola, pojednává o postavení a úkolech státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků při mimořádných událostech a krizových situací. Tato diplomová práce má za cíl specifikovat sociální dopady katastrof a navrhnout jejich řešení. Z výsledků kvantitativního výzkumu pomocí metody dotazníkového šetření vyplynulo, že můžeme potvrdit pracovní hypotézu číslo jedna, tedy že jedním z významných dopadů katastrof jsou dopady v sociální oblasti. V diplomové práci byl také proveden výzkum metodou řízeného rozhovoru, díky kterému můžeme potvrdit i druhou pracovní hypotézu, tedy že řešení dopadů probíhá většinou již v období obnovy po ukončení krizového stavu. Poznatky získané při zpracovávání této diplomové práce mohou sloužit jako komplexní analýza současného stavu České republiky v oblasti mimořádných událostí a krizových situací.
|
|
|
Úloha strojní služby HZS při řešení následků mimořádných a krizových situací na území ORP.
JANY, František
Bakalářská práce se zabývá problematikou spolupráce strojní služby hasičského záchranného sboru a jednotek požární ochrany na území obce s rozšířenou působností Český Krumlov a Kaplice. Strojní služba jako jedna ze speciálních služeb zajišťuje spolehlivost automobilní techniky a věcných prostředků požární ochrany a ostatní techniky složek IZS. Na bezvadném chodu této služby závisí účinné zdolávání požárů a jiných mimořádných událostí, bezpečnost zasahujících složek, jakož i bezpečnost zachraňova-ných osob. Práce je rozdělena do několika částí popisující jak činnost strojní služby tak jednotek požární ochrany v plošném pokrytí. Popisuje, na jakém základě strojní služba vznikla, právní předpisy týkající se strojní služby a její působnost. Hodnotí materiální a technické vybavení a úroveň jeho zabezpečení. V případě třech událostí analyzuje postupy a činnosti u zásahu s reakcí na odbornou přípravu. Cílem práce je rozebrat úkoly, činnost a organizaci práce strojní služby Hasič-ského záchranného sboru České republiky, při řešení mimořádných událostí a krizových situací na úrovni Územního odboru HZS Český Krumlov. Posoudit připravenost, vybavenost a další rozvoj strojní služby.
|
|
|
Dozimetrické stanovení radiační zátěže pacienta a personálu při diagnostických a intervenčních endovaskulárních výkonech na DSA pracovišti ÚVN, krizový plán pro případ vzniku mimořádné události
KRAHULA, Ondřej
Intervenční radiologie je obor, který díky svým významným úspěchům při léčbě různých onemocnění zaznamenává velký rozmach. S tím souvisí i nárůst počtu angiografických výkonů v posledních letech. Rozšíření radiologických metod zvýšilo podíl tohoto oboru na celkovém lékařském ozáření populace. Všechny angiografické výkony jsou doprovázeny jistým rizikem spojeným s vystavením pacienta a personálu ionizujícímu záření. Byly publikovány případy, kdy povrchová dávka při určitých typech vyšetření dosahovala hranice deterministických účinků záření. Tato práce sleduje u souboru 141 pacientů, kteří podstoupili různé endovaskulární výkony, tři základní kritéria spojená s radiační zátěží. Jsou to dose area product (DAP), povrchová dávka a efektivní dávka. Relevantním kritériem byla hodnota DAP, která byla odečítána z DAP metru přímo při vyšetření. Ostatní údaje byly dopočítány. Na základě těchto výsledků se z hlediska radiační zátěže pokouší tato práce stanovit náročnost jednotlivých vyšetření. Právě pochopení principů ovlivnění zatížení pacienta zářením při angiografických výkonech může pomocí ke snížení dávek. Analýza výsledků této práce může pomoci předejít vzniku mimořádné události při vyšetření
|
|
|
Informování a komunikace s veřejností při přípravě a řešení mimořádné události
PROKOP, Jan
Tato bakalářská práce si klade za cíl zjistit pomocí dotazníkového šetření stav informování veřejnosti o mimořádné události, a to jak v preventivní fázi, tak i ve fázi řešení takové situace. V dnešní době jsou informace alfou a omegou společnosti, neboť nutnost mít na dosah správné a potřebné informace rychle narůstá, a to i v oblasti ochrany obyvatelstva, kde jejich přijetí, správné vyhodnocení a včasné předání má vliv na ochranu života a zdraví obyvatel, jejich majetek a také na životní prostředí. Práce se v úvodní části za pomoci dostupných pramenů zabývá informacemi a komunikací obecně. Tedy vznikem, šířením a využitím informací. Tato část se dále věnuje problematice mimořádných událostí, preventivně výchovné činnosti, komunikačnímu řetězci informací mezi veřejností a pracovišti, která odpovídají za řešení mimořádné události, a také způsobům informování veřejnosti při mimořádné události. Další část práce je věnována rozboru výsledků získaných pomocí dotazníkového šetření a komparaci vybraných výsledků tohoto šetření s informacemi získanými při neformálních rozhovorech s odbornými pracovníky. Tyto výsledky mohou být využity Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje k přípravě odborných školení starostů obcí, případně pro pořádání osvětové činnosti mezi veřejností. Závěr práce předkládá návrhy možných způsobů informování veřejnosti, a to jak v přípravné fázi, tak i ve fázi řešení mimořádné události. Je velice důležité, aby veřejnost byla seznámena s informacemi, které jsou nezbytné pro správné chování v případě mimořádné události, protože jen vzdělaný a informovaný člověk bude schopen ochránit sám sebe a být nápomocný i ostatním.
|
|
|
Životní cyklus informací v mimořádných událostech.
Šafránková, Klára ; Toman, Prokop (vedoucí práce) ; Sigmund, Tomáš (oponent)
Informovanost veřejnosti je dnes velice diskutovaným tématem. V dnešní době je nutné posuzovat ne obsah informačního sdělení, ale naopak jeho důvěryhodnost. Důvěryhodnost informací ve společnosti je ovšem z hlediska jejího posouzení velice nesnadným cílem, kterého se snaží dosáhnout analýza v této práci. Práce pojednává o největší lidské tragédii spojené s manipulací informací. Cílem práce je analýza informací uveřejněných o mimořádné události, která se odehrála 11. září 2001. Práce obsahuje analýzu interpretace a vývoje těchto informací veřejnosti prostřednictvím tištěných a internetových médií. V první části práce budou uvedeny základní pojmy spolu s popisem samotné události. Stěžejní část práce se zabývá analýzou mimořádné události a především analýzou vývoje událostí od roku 2001 do současnosti. Zprávy budou hodnoceny a porovnávány dle vzájemné shody, jejich důvěryhodnosti a především jejich vývoje.
|
|
| |
|
|
Činnost Policie ČR v rámci IZS při povodních v roce 2002, její analýza a doporučení na zlepšení a ujednocení činnosti v rámci celého systému Policie ČR a v Jihočeském kraji.
BERÁNEK, Pavel
Povodně v srpnu 2002, které zasáhly území Jihočeského kraje si vyžádaly nasazení složek IZS, které se podílely na záchranných a likvidačních pracích způsobených povodněmi. Rozsah povodní si vyžádal operativnost měnění a doplňování protipovodňových opatření připravených v havarijních plánech. Postižená místa vyžadovala okamžité nasazení sil a prostředků, jejichž cílem je předcházení, zabraňování a odstraňování následků způsobených povodní. Toto s sebou nese další problémy spojené s organizací a logistickým zabezpečením, což opět znamená zatížení běžného chodu společnosti. Cílem této diplomové práce bylo analyzovat činnost Policie při povodních v roce 2002. Doporučit zlepšení a ujednocení činnosti využitelné v rámci Policie ČR jako základní složky IZS na území Jihočeského kraje. V rámci diplomové práce byla stanovena hypotéza: Kvalitně zpracované povodňové, havarijní a krizové plány obcí a kraje pomohou při činnosti PČR v rámci IZS při povodních na území Jihočeského kraje. V práci jsem se pokusil částečně obsáhnout průběh povodní v roce 2002 na území Jihočeského kraje a s nimi spojenou činnost Policie České republiky jako jednoho ze základních článků integrovaného záchranného systému. Tato oblast by zasloužila daleko větší pozornost, zejména ve vztahu k materiálně technickému vybavení, k otázce finančního a proviantního zabezpečení a ve vztahu k legislativě. Zpracovaná problematika může být využita v činnosti PČR, HZS, ZZS, Krajských úřadů, Městských úřadů a dalších subjektů zabývajících se krizovým řízením, při školení vlastních pracovníků, při tvorbě havarijních plánů a typových činností.
|
|
|
Místo a úloha Vojenské policie v rámci integrovaného záchranného systému
PÍZA, Rostislav
Cíl práce byl splněn, byla provedena analýza Vojenské policie ozbrojených sil České a Slovenské republiky. Zkoumány byly celkem dvě hypotézy. Bylo zjištěno, že hypotéza č. 1 nebyla potvrzena. Výsledkem práce je doporučení s konkrétními návrhy lepšího využití současných možností Vojenské policie ozbrojených sil Ceské republiky pro použití v integrovaném záchranném systému. Hypotéza č. 2 byla potvrzena. Bylo zjištěno, že obě Vojenské policie hrají obdobnou roli při zapojení do IZS.
|
|
|
Senioři při mimořádných událostech a specifika práce s nimi
KOPECKÁ, Libuše
Současný stav dané problematiky stárnutí populace je jeden z demografických trendů současnosti, který se celosvětově stává problémem jednadvacátého století. Lidé se dožívají vyššího věku a současně klesá počet narozených dětí. Dnes je stáří prezentováno jako negativní část života, kterou je třeba co nejvíce oddálit. Naopak vyzdvihován je kult mládí, zdraví a výkonu. Stárnutí je proces nevyhnutelný a velmi individuální. V jeho průběhu se mnohé potřeby mění, některé jsou v této době akcentovány více, některé naopak ubírají na důležitosti. Staří lidé se již nedokáží adaptovat a nereagují tak rychle na probíhající změny ve všech sférách společenského života. Tím se stávají věkovou skupinou obyvatel, která je stále více ohrožena a potřebuje zájem a pozornost společnosti. Principy lidských práv by měly být aplikovány bez ohledu na stáří občana, jeho duševní a zdravotní stav, úroveň příjmů, sociální situaci či stupeň vzdělání. Práva a svobody jsou výrazem autonomie starých lidí a nesnižují se ani jeho umístěním do nemocnice či sociálního zařízení. S tím vzniká otázka, zda jsou orgány a organizace činné v krizovém řízení dostatečně připraveny na specifika práce se seniory a senioři dostatečně informováni v případě mimořádné události. Hypotéza se opírá o tvrzení, že krizové řízení zohledňuje specifika seniorů a jejich přístup k životu a že senioři jsou dostatečně informováni o svých právech a povinnostech v případě vzniku mimořádné události. Zhodnocením dostupné literatury, metodických materiálů a standardů integrovaného záchranného systému jsem zjistila, že skupina seniorů není vedena jako samostatná kategorie, ale je součástí skupiny se zvláštními potřebami. Příslušníci jednotlivých složek integrovaného záchranného systému mají povědomí o specifikách této kategorie a v této oblasti dostávají další informace, ale jako samostatnou kategorií se s ní nezabývají. Skupině a problematice seniorů se věnují pracovníci v sociálních službách, pomáhajících profesích a neziskových organizacích. Situaci jsem prozkoumala i v okolních zemích Evropy a je obdobná.Senioři nejsou dostatečně připraveni na mimořádnou událost.Problém vidím v celkové úrovni připravenosti obyvatelstva. Důvod nespočívá v tom, že pro jejich připravenost nejsou vytvořeny podmínky, nebo že by neprobíhala vůbec. Problémem je její omezené využívání obyvateli z důvodu podceňování rizik a nebezpečí. Lidé jsou lhostejní, domnívají se, že oni osobně nebudou ohroženi a postiženi. Důsledkem je stav, kdy jednotlivci ani jejich komunity nejsou na mimořádné události připraveni a neznají, jak se při nich racionálně a bezpečně chovat. Východisko tak vidím ve smysluplném prohlubování povědomí, nutnosti osobní připravenosti a upozorňování na možná rizika vzniku mimořádných událostí a jejich následků a to nejen mezi seniory.
|
host ::
RSS.