|
|
Digestát bioplynové stanice jako účinný prostředek k zlepšení fyzikálních vlastností kambizemí
KAŠPAR, Michal
V předložené diplomové práci je teoretická část pouhým přehledem základních informací o anaerobní digesci, tedy o výrobě bioplynu, principech jeho vzniku, chemickému složení, vlastnostech a o požadavcích na substrát, z kterého ve fermentorech bioplynových stanic bioplyn vzniká. V další části teoretického oddílu se práce zabývá digestátem a půdami, protože cílem mé práce je sledování možnosti využití odpadu z fermentorů BPS, digestátu ke kompostování a k zlepšení fyzikálněchemických vlastností těžkých půd. Ve vlastní experimentální práci bylo dokázáno, že digestát je nikoliv organické, ale slabé minerální hnojivo dusíkaté, velmi zředěné, funkci organického hnojiva neplní, protože jeho organická hmota je příliš stabilní. To však lze úspěšně využít při aplikaci digestátu do kompostu ? je tam šetrným provzdušňovadlem, šetří ztráty tepla a komposty mají vyšší hodnotu T. Hodí se i k aplikaci do půdy ? nikoli jako organické hnojivo, ale jako zlepšovač vodně-vzdušného režimu půd, zvláště těžkých.
|
|
|
Vliv substrátu na výkon bioplynové stanice
RATAJ, David
V diplomové práci jsem se zaměřil na zhodnocení dat a hodnot v jednotlivých bioplynových stanicích. K tomuto tématu jsem v jednotlivých kapitolách předložil názory a poznatky odborníků a porovnal je s mými dosaženými výsledky, které jsem získal na základě vlastního měření a získaných dat. V této práci jsem dále shrnul údaje k technologii anaerobní fermentace, novým technologiím úpravy bioplynu a jeho čištění a výhled tohoto ekologického způsobu získávání energie.
|
|
|
Využití reaktoru s kalovým mrakem a externím separátorem biomasy pro výrobu metanu ze substrátu pro BPS
ŽIVNÝ, Jakub
Cílem práce bylo porovnat funkci reaktoru s kalovým mrakem a externím separátorem biomasy při různých režimech. Tento typ reaktoru se používá především v oblasti čištění odpadních vod a v této práci byl navržen pro výrobu bioplynu z biomasy, běžně používané v zemědělských bioplynových stanicích. Reaktorová sestava byla v laboratorních podmínkách sestavena z dostupných skleněných baněk, propojených pryžovými hadičkami a míchacím čerpadlem. Celé zařízení bylo ponořeno do vodní lázně vyhřívané termostatem. Pro účely této práce byly použity vzorky z bioplynové stanice Týnec u Dobrovice na Mladoboleslavsku. Do reaktoru byla vpravena kapalná část, vzniklá po úpravě metodou IFBB (Integrated Generation of Solid Fuel and Biogas from Biomass). Princip této metody spočívá v separaci kapalné a pevné složky biomasy. Provoz reaktoru probíhal ve třech míchacích režimech: bez míchání, střední míchaní, intenzivní míchání. Dále pak proběhlo porovnání provozu při teplotě 40 °C a 53 °C v režimu bez míchání. Toto sledování se provádělo po dobu pěti hodin. Vzorky se odebíraly každou hodinu a po vysušení se stanovilo CHSKCr (chemická spotřeba kyslíku), které vyjadřuje stupeň odbourávání organické hmoty. Z výsledků plyne, že na laboratorním zařízení se režim míchání nijak neprojevil. Ovšem změna teploty ze 40 °C na 53 °C se projevila zvýšeným odbouráním organické hmoty.
|
|
|
Bioplynová stanice a její vliv na životní prostředí.
MACH, Marek
V mé bakalářské práci se pokusím přiblížit téma významu a provozu bioplynových stanic a jejich možné hlučné zátěže na okolní prostředí zejména na obydlené části obcí, v nichž se bioplynové stanice nacházejí. Teoretická část je zaměřena na veškerý provoz bioplynových stanic, od jejich rozdělení, přes možné vstupy a výstupy a také procesy, které se uvnitř stanice dějí. V teoretické části jsou také uvedeny hodnoty hluku, které může strojní zařízení vydávat pro nerušení okolního prostředí. Cílem praktické části této práce bylo změřit hodnoty hluku vydávaném dvěma stanicemi při plném výkonu a pokud možno za všech provozních podmínek, jako je nakládání vstupních surovin a vývoz digestátu. Z naměřených hodnot se budeme snažit zjistit, zda stanice neovlivňují život okolním obcím a jejich obyvatelům.
|
|
|
Uplatnění digestátu při provozování bioplynové stanice zemědělského typu
ČÁPOVÁ, Aneta
Bakalářská práce porovnává vstupy do bioplynových stanic, uplatnění digestátu a jeho složení u pěti oslovených bioplynových stanic. Práce je rozdělena na literární přehled a část experimentální. Teoretická část vysvětluje základní pojmy a problematiku týkající se bioplynu, bioplynových stanic, substrátů a digestátu. Praktická část obsahuje data z konkrétních bioplynových stanic. Data byla získána na základě dotazníků, kdy se provozovatelé vyjádřili k parametrům bioplynové stanice, použitému substrátu, výtěžnosti methanu, rozboru digestátu a jeho způsobu aplikace.
|
|
| |
|
| |
|
|
Produkce a využití bioplynu v jižních Čechách
KALINOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá především porovnáváním produkce bioplynu v jednotlivých bioplynových stanicích v Jihočeském kraji. Dále zde popisuje základní charakteristiky jako je rok zprovoznění, instalovaný elektrický výkon, instalovaný tepelný výkon, vstupní materiál a použité technologie. Na základě těchto poznatků lze posoudit, že jednotlivé bioplynové stanice nemají pozitivní vliv pouze na využití produkce bioplynu pro energetické účely, ale též na životní prostředí, degradaci odpadů, snížení rizika znečištění a získání hnojiva.
|
|
| |
|
|
Nakládání s digestátem zemědělských bioplynových stanic
VERNER, Dušan
Práce se zabývá problematikou zemědělských bioplynových stanic, se zaměřením na využití koncového produktu anaerobní fermentace, digestátu, na zemědělské půdě. Hodnotí jeho hnojivý účinek v porovnání s průmyslovými hnojivy. Výsledky ukázaly, že hnojivý účinek může zlepšit ekonomiku pěstovaných plodin, záleží však na vlastnostech digestátu, složení vstupních surovin a technologii zpracování. Digestát nelze použít kdykoli, záleží na pěstované plodině a její technologii. Nicméně jako koncový produkt anaerobní fermentace je digestát zajímavé hnojivo.
|
host ::
RSS.