|
|
Struktura krajiny a biologická rozmanitost - návrh struktury krajiny vedoucí k větší biologické rozmanitosti a udržitelnosti v katastrálním území Pěčín (CHKO Orlické hory)
LEDEČOVÁ, Jana
V předkládané práci byl studován vliv antropogenního zatížení na druhové zastoupení epigeických brouků v kulturní krajině. Pomocí zemních pastí naplněných etylenglykolem byl odchycen vzorek epigeických brouků. Ten byl zařazen podle míry tolerance k antropogennímu zatížení do tří skupin. První skupinu tvořily druhy eurytopní (E) s nevyhraněnými stanovištními nároky, vyskytující se na silně člověkem ovlivněných stanovištích. Druhou skupinu (RII) tvořily druhy adaptabilnější, schopné obývat stanoviště středně ovlivněné člověkem. Poslední skupinu, relikty I. řádu (RI) zastupují druhy s nejužší ekologickou valencí, mající mnohdy charakter reliktů a na sledovaných lokalitách nebyly nalezeny vůbec. Pasti byly instalovány do čtyř typů stanovišť: kulturní les, biokoridor, pole a podél Pěčínského potoka. Všechny zkoumané lokality se nacházely v katastru obce Pěčín, v části, která se nachází na území chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Nejvyšší aktivita druhů byla zaznamenána na poli, kde převažovalo zastoupení druhů eurytopních. Na ostatních stanovištích byla aktivita druhů nižší, ale bylo zde vyšší zastoupení adaptabilnějších druhů citlivějších k antropogenním vlivům. Pro stabilizaci společenstev bezobratlých a ochranu biodiverzity navrhuji na základě svého průzkumu zařazení stabilizačních prvků (biokoridory, lesní plošky, drobné toky) do kulturní krajiny v podhůří Orlických hor.
|
|
|
Historický vývoj pozemkových úprav v Evropě
ZÍKOVÁ, Lucie
Cílem této bakalářské práce je zpracování přehledu vývoje pozemkových úprav v Evropě od starověku po současnost, formou rešerše, jež vznikla na základě dostupných literárních pramenů, podkladů organizace FAO a elektronické databáze ScienceDirect. Bakalářská práce zahrnuje definici pozemkových úprav, jejich význam v mnohých oblastech společnosti a vznik zemědělství, jehož postupné změny vyvolávaly nové etapy pozemkových úprav. Zvláštní pozornost je věnována území České republiky, zejména od období 18. století, jež je následováno případovými studiemi jednotlivých zemí Evropy.
|
|
|
Ekologické důsledky ztráty stanovišť v krajinné matrix a vliv fragmenatace na populace a společenstva organismů
HELLEBRANTOVÁ, Adéla
Byl studován vliv fragmentace na populace epigeických brouků pomocí sběrů ze zemních pastí. Ty byly kladeny na třech stanovištích a to v lese, v biokoridoru a na louce. Všechny stanoviště se nacházeli v oblasti Čejkovic, poblíž Českých Budějovic v zemědělské krajině. Pro odchyt materiálu byla na všech stanovištích použita metoda zemních pastí naplněných ethylenglykolem. Pasti byly vybírány od května do září. Zjištěné druhy určeny a zařazeny do skupin dle míry tolerance k antropogennímu ovlivnění. Byl studován výskyt druhů brouků v závislosti na různě velkých fragmentech krajiny (od největšího k nejmenšímu ? les, louka, biokoridor). Největší množství druhů i největší aktivita brouků byla zjištěna v biokoridoru. Nejmenší výsledky byly zjištěny v lese. Množství druhů bylo ovlivněno velikostí fragmentů, kdy byl zjištěn obrácený vztah. Na stanovišti louka a biokoridor převládali expanzivní druhy (E- druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněných činností člověka). V lese polovinu druhů tvořila RII. skupina (adaptabilnější druhy obývající stanoviště středně ovlivněná činností člověka).
|
|
| |
|
| |
|
|
Is Corridor Use by European Carnivores Driven by Habitat Characteristics or Food Supply?
PADYŠÁKOVÁ, Eliška
V práci jsem se snažila najít odpověď na otázku, zda šelmy využívají koridory na základě vlastností habitatu či potravní nabídky. Dle výsledků celkového modelu je jasné, že výskyt šelem v koridorech je ovlivňován hustotou jejich primární kořisti nikoli vlastnostmi daného prostředí. Nicméně tato závislost je druhově specifická. Žádná z měřených vlastností koridorů (šířka koridoru, procentuální zastoupení dřevin v délce koridoru a pokryvnost keřového patra) významně neovlivňovala výskyt šelem v koridorech.
|
|
|
Distribuce šelem uvnitř a na okraji lesních habitatů
ČERVINKA, Jaroslav
Práce se zaměřuje na habitatové preference šelem ve fragmentovaném prostředí. Za použití metody pachových stanic bylo zkoumáno využívání lesních okrajů savčími predátory v závislosti na velikosti fragmentu. Podařilo se prokázat jednoznačné preference pro okrajové struktury, které byly savčími predátory využívány jak ve velkých, tak v malých lesních fragmentech. Okrajový efekt tedy působí ve všech fragmentech bez ohledu na jejich velikost.
|
|
|
Pásy kolem komunikací jako biotop organismů.
KRHUTOVÁ, Stanislava
Cílem této práce bylo provést botanický a dále zoologický výzkum modelových skupin obratlovců (drobní savci) a bezobratlých (brouci) v modelovém území v pásech kolem komunikace I/20 Písek starých dva roky a vyhodnotit tuto komunikaci jako případnou ekologickou bariéru v krajině. Průzkum byl prováděn v průběhu roku 2006 kromě zimních měsíců.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.