|
|
Spokojenost pacientů jako indikátor kvality ošetřovatelské péče
PERLÍKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá spokojeností pacientů jako indikátora kvality ošetřovatelské péče. Teoretická část práce je rozčleněna do pěti kapitol a zaměřuje se na teoretická východiska ošetřovatelství, kvalitu péče, spokojenost pacientů, charakteristiku zkoumaného pracoviště a práva pacientů. Ve výzkumné části se zabýváme spokojeností pacientů s ošetřovatelskou péčí na interních oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. Bylo provedeno kvantitativní šetření, ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technika dotazníku. Výzkumný soubor tvořilo 160 hospitalizovaných pacientů. Prostřednictvím šetření byly ověřovány následující pracovní hypotézy. H 1: dotazovaní pacienti jsou spokojeni s celkovou poskytovanou péčí, H 2: dotazovaní pacienti jsou spokojeni s ošetřujícím personálem, H 3: dotazovaní pacienti hodnotí zdravotnickou péči kladně, H 4: dotazovaní pacienti hodnotí pobyt v nemocnici kladně. Na základě vyhodnocených dotazníků můžeme konstatovat, že všechny čtyři hypotézy se potvrdily. Cíl práce, zjistit spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí poskytovanou na interních oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s., byl splněn. Důležité je sledovat zkušenosti pacientů s ošetřovatelskou péčí a průběžně se zajímat o jejich spokojenost, jelikož se jedná o nenahraditelný zdroj informací, vypovídající o kvalitě ošetřovatelské péče z pohledu pacientů - uživatelů péče. Domníváme se, že informace z této práce mohou čerpat všichni zdravotničtí pracovníci i ostatní personál, který se podílí na zdravotnické péči a uspokojování potřeb pacientů. Práci je možné použít také k získání informací pro širokou veřejnost. Tuto práci lze též použít jako výukový materiál pro studenty, kteří se tímto tématem chtějí zabývat. Jelikož současný zdravotnický trend je hlavně spokojený pacient, měla by být spokojenosti pacientů věnována stále větší pozornost.
|
|
|
Potřeba spánku u nemocných s kardiovaskulárním onemocněním na JIP
KABEŠOVÁ, Jitka
Problematika spánku je v současné době velmi aktuálním tématem, neboť nekvalitní spánek, chronická nespavost či úmyslné zkracování spánku jsou rizikovými faktory pro vznik kardiovaskulárních onemocnění, nadváhy, diabetu a duševních poruch. Během hospitalizace pacienta na jednotce intenzivní péče je spánek zpravidla negativně ovlivňován nejen vlastním onemocněním, ale i mnoha dalšími faktory, jako je strach, úzkost, nedostatek informací o nemoci, neznámé prostředí či hlučnost monitorů. Teoretická část je členěna do pěti základních kapitol a to následovně: charakteristika spánku, problematika spánku, kardiovaskulární onemocnění, uspokojení potřeby spánku nemocných na kardiologické JIP a intervence sestry ve spánkové laboratoři při uspokojení potřeby spánku. V práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: zjistit, zda-li je uspokojována potřeba spánku u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním hospitalizovaných na JIP. Cíl 2: identifikovat faktory, které mají vliv na uspokojování potřeby spánku u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním hospitalizovaných na JIP. Byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1: pacienti s kardiovaskulárním onemocněním, hospitalizováni na JIP, mají neuspokojenou potřebu spánku. Hypotéza 2: nejčastěji vnímaným faktorem, ovlivňující spánek pacientů s kardiovaskulárním onemocněním hospitalizovaných na JIP, je změna prostředí. K dosažení cílů práce a ověření stanovených hypotéz byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku Výzkumný soubor tvořili pacienti hospitalizovaní na kardiologické JIP v nemocnici České Budějovice a.s. Vyhodnocení dotazníků ukázalo, že pacienti hospitalizovaní na kardiologické JIP nemají uspokojenou potřebu spánku a mezi faktory, které negativně ovlivňují spánek pacientů během hospitalizace na kardiologické JIP patří především: změna prostředí, hlučnost monitorů, přítomnost světla během nočních hodin, nepohodlné lůžko a úzkost. Cíle práce byly splněny. Hypotéza 1 a hypotéza 2 byly potvrzeny. V závěru práce jsou navržena doporučení k řešení problematiky jako například používání tlumených světel na oddělení během nočních hodin, ztlumení hlasitosti alarmu monitorovacích přístrojů, aktivizace pacientů sestrou během dne, vedení uklidňujícího rozhovoru s pacientem nebo úprava lůžka a vyvětrání pokoje před spaním. V poslední části práce jsou přílohy související s danou problematikou.
|
|
|
Znalosti rodiny pacienta s Alzheimerovou chorobou o specifikách vzájemné komunikace
ČERNÁ, Irena
Alzheimerova choroba patří k nejrozšířenějším formám demence. Se stále rostoucím podílem starších osob v populaci se její výskyt neustále zvyšuje. S progresí onemocnění klesá mimo jiné i schopnost postiženého komunikovat s okolím, s čím se jeho blízcí jen těžce vyrovnávají. Úkolem sestry je mimo jiné zapojit do péče a edukovat také rodinu pacienta. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou rodinní příslušníci informováni o specifikách komunikace s pacientem trpícím Alzheimerovou chorobou a zda mají zájem o edukaci v oblasti vzájemné komunikace. Ve své práci jsem si stanovila dvě hypotézy. První hypotéza byla, že členové rodiny neví, jak správně komunikovat se svými blízkými trpícími Alzheimerovou chorobou a druhá hypotéza byla, že členové rodiny mají zájem o edukaci v oblasti vzájemné komunikace. Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvantitativního výzkumu, metody dotazování, techniky sběru dat dotazníku. Výzkumný soubor tvořilo 96 respondentů - rodinní příslušníci pacientů s Alzheimerovou chorobou, umístěných v Prácheňském sanatoriu v Písku a na Louckém mlýně. Analýzou sebraných dat následně zpracovaných do grafů byla vyvrácena první stanovená hypotéza a potvrzena druhá stanovená hypotéza. Výsledky tohoto výzkumu použiji k edukaci rodinných příslušníků pacientů trpící Alzheimerovou chorobou. Budu pořádat odborné semináře v obou našich sanatoriích {--} v Písku i na Louckém mlýně. Tím chci přispět ke zlepšení vzájemné komunikace mezi rodinou a pacienty.
|
|
|
Patient radiation load and possibility of reduction by percutaneous coronary interventions
KVASNICOVÁ, Miroslava
Abstrakt Uplynulo už viac ako 100 rokov od objavenia X-lúčov fyzikom W.C. Röntge-nom a ich použitia v lekárstve. Poznatky o ich škodlivých účinkoch viedli k postupnému zavádzaniu pravidiel ochrany. Pozornosť odborníkov sa postupne sústredila na osoby vyšetrované alebo liečené ionizujúcim žiarením, nakoľko tzv. lekárská expozícia pred-stavuje najvýznamnejší podiel ožiarenia človeka z umelých zdrojov žiarenia vôbec. De-finícia lekárskeho ožiarenia bola prijatá zákonom č.18/1997 Sb. (tzv. atómový zákon) a rozšírená v novele atómového zákona (zákon č.13/2002 Sb.). Lekárske ožiarenie nie je limitované, ale platia tu dva princípy radiačnej ochrany-princíp zdôvodnenia a princíp optimalizácie. Ja som zamerala svoju pozornosť na radiačnú záťaž pacientov pri selektívnej koronarografii, ktorá zatiaľ i napriek ionizačnému žiareniu zostáva zlatým diagnostic-kým štandardom na vyšetrenie koronárnych tepien. Merala som a vyhodnocovala som radiačnú dávku pacientov na dvoch angiografických prístrojoch vo Fakultnej nemocnici v Motole. Sú to angiografické prístroje PHILIPS Integris Allura (vyrobený v roku 2002) na Klinike zobrazovacích metód a PHILIPS Integris HM 3000 (vyrobený v roku 1993) v Kardiovaskulárnom centre pre dospelých. Tieto prístroje majú niektoré technické para-metre odlišné, napr. veľkosť zosilňovača obrazu. Od roku 2003 do roku 2007 bolo vyše-trených 10.087 pacientov selektívnou koronarografiou na Kardiovaskulárnom centre pre dospelých a 7.760 na Klinike zobrazovacích metód. Rozoberám celé zariadenie angiografického pracoviska, vrátane technického vybavenia RTG angioprístroja, rádiologické štandardy, ochranu pred žiarením, požia-davky na zobrazovací systém, parametre, ktoré ovplyvňujú kvalitu RTG obrazu, na možnosti zníženia radiačnej záťaže u pacientov. Hypotéza spočíva v tom, že radiačnú záťaž možno znížiť nastavením vhodných expozičných parametrov a kolimátorov. Metodika pozostáva z meraní u 100 pacientov na Klinike zobrazovaných metód a na Kardiologickom centre. Porovnávam dávku na oboch pracoviskách na zaklade roz-dielnej veľkosti zosilňovača obrazu, na rozdielnej frekvencii snímkovania a poukazujem na rôznu dávku pri rôznych projekciách. Druhá časť pozostáva z meraní na fantómoch, pri ktorých porovnávam dávku získanú na pacientoch a sledujem ďalšie parametre, ktoré ovplyvňujú výšku radiačnej záťaže. Získané výsledky sú vzájomne porovnávané a štatisticky spracované i vyhodnotené {$\omega^2$}-testom. Vyhodnotené údaje poslúžia na vytvorenie rádiologických štandardov, ktoré budú viesť k výchove personálu ako zaobchádzať so zdrojom RTG žiarenia tak, aby dávka pacienta a tým i personálu bola čo najnižšia.
|
|
|
Potřeba seberealizace u pacientů během hospitalizace
VACHTOVÁ, Ivana
Osobnost člověka je uspořádaný systém dílčích složek, které stojí v určitých vazbách a vztazích. Není dána jednou provždy, ale vzniká, utváří se a vyvíjí na základě vrozených předpokladů a ve vztahu k podmínkám v životě. Potřeby vznikají s ohledem na pohlaví, věk, vzdělání a různé generace. Jejich vznik, i to jak zanikají, je závislé na místě, na životní situaci a životních podmínkách. Seberealizací rozumíme realizování vlastního potenciálu.Je to snaha realizovat své schopnosti a plány. Podle Maslowa se potřeba seberealizace řadí k potřebám růstu. Potřeba seberealizace, je méně naléhavá. Její uspokojování posiluje pocit štěstí a radosti. Je vyjádřením možnosti, ne skutečnosti, překročením každodenní zkušenosti, potřebu vyššího duchovního života. Cílem této práce bylo zjistit výskyt potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů. Druhým cílem bylo porovnání potřeby seberealizace u pacientů hospitalizovaných na lůžkách akutní péče s pacienty přijatými k plánovanému výkonu a pacienty hospitalizovanými na ONP. Třetím cílem bylo zjištění, zda sestry přistupují se zájmem k uspokojování potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů. Pro zjištění výsledků výzkumu byli osloveni pacienti hospitalizovaní na lůžkách akutní péče, plánovaných výkonů a pacienti hospitalizovaní na ONP. Podobně byly osloveny sestry jmenovaných oddělení. Informace nezbytné pro dosažení cílů a hypotéz byly získány metodou dotazování a sběr dat byl proveden formou dotazníku. Hypotézou č.1 zda pacienti přijatí na lůžka akutní péče nevykazují potřebu uspokojení potřeby seberealizace bylo zjištěno, že pacienti na lůžkách akutní péče upřednostňují uspokojování potřeby být bez bolesti a potřebě mít pocit bezpečí a jistoty. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č 2 Pacienti přijatí k plánovanému operačnímu výkonu mají větší potřebu uspokojování potřeby seberealizace, než pacienti hospitalizovaní na lůžkách akutní péče.Dle zjištěných výsledků, vykazují potřebu být bez bolesti a potřebu bezpečí a jistoty, podobně jako pacienti z akutních lůžek Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza č. 3 že pacienti přijatí na oddělení plánovaných výkonů mají větší potřebu uspokojení potřeby seberealizace, než pacienti hospitalizovaní na ONP, se nepotvrdila. Dle zjištěných výsledků, pacienti přijatí na ONP upřednostňují potřebu být bez bolesti a potřebu jistoty a bezpečí, ale také si přejí být respektováni druhými. Kladou do popředí mít sílu bojovat s nemocí proti potřebě mít upravené lůžko. Hypotéza č.4 že sestry nepřistupují se zájmem k uspokojování potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů, se nepotvrdila Sestry mají o potřebách člověka dostatečné informace. Na rozhovor s pacientem se většinou snaží najít čas. Zjištěné výsledky by měly přimět sestry, aby na sobě stále pracovaly i při své obrovské pracovní vytíženosti. Dbaly na své fyzické a psychické zdraví a věnovaly se duševní hygieně..
|
|
|
Dodržování léčebného režimu u astmatika - role sestry
HRBKOVÁ, Jana
Dodržování léčebného režimu u astmatika {--} role sestry Astma bronchiale patří mezi onemocnění postihující významnou část celosvětové populace. Odhaduje se, že astmatem trpí 300 milionů obyvatel naší planety. V ekonomicky vyspělých zemích je jednou z nejčastějších chronických nemocí s prevalencí 10-15%. Prevalence astmatu a prevalence senzibilizace vůči nejrůznějším alergenům zvláště v mladší dětské populaci ve věku 6-7 let stále vzrůstá. V České republice dosahuje odhadovaná prevalence astmatu 8%. Astma představuje nezanedbatelnou medicínskou, sociální i ekonomickou zátěž pro nemocného, jeho rodinu, ale i pro celou společnost, a to jak z hlediska absence zaměstnání či ve škole, tak z hlediska přímých nákladů na léčebně-preventivní péči. Přestože zůstává astma i v současné době nevyléčitelnou celoživotní nemocí, je nemocí dobře léčitelnou a dodržování léčebného režimu je velmi důležité, protože ovlivňuje průběh onemocnění. Cílem bakalářské práce bylo zjistit jestli pacienti dodržují léčebný režim, zda sestry edukují pacienty a jakým způsobem. Byly stanoveny tři hypotézy. {--} H1: pacienti nedodržují doporučený léčebný režim, H2: sestry edukují pacienty k dodržování léčebného režimu, H3 : sestry edukují pacienty nejčastěji formou předávání informačních materiálů. K dosažení cíle a ověření hypotéz byla použita dotazníková metoda. Výzkumný soubor tvořilo 60 respondentů, kterým byl dotazník osobně předán sestrou. Vyhodnocením výsledků se ukázalo, že H1: pacienti nedodržují doporučený léčebný režim byla vyvrácena, H2: sestry edukují pacienty k dodržování léčebného režimu se potvrdila a H3: sestry edukují pacienty nejčastěji formou předávání informačních materiálů byla vyvrácena. Závěr tohoto výzkumu je, že pacienti mají dostatek informací, které se týkají jejich nemoci a ve většině případů se snaží dodržovat léčebný režim. Přesto v závěru práce navrhuji větší zapojení sester v edukaci astmatiků.
|
|
|
Možnosti samostatné práce radiologických asistentů na detašovaných pracovištích
VICHROVÁ, Olga
V bakalářské práci jsme se zabývali rozdíly v rozsahu samostatné práce radiologického asistenta na různých typech detašovaných oddělení. V teoretické části jsme popisovali systém detašovaných oddělení a činnost radiologického asistenta na tomto oddělení. Fyzikální poznámky nezbytné k úvodu do problematiky práce radiologického asistenta na detašovaných radiologických pracovištích, popis analogového systému, rozdělení a popis digitalizace. V poslední části se zabýváme teleradiologií, o nichž se domníváme, že by v budoucnu mohla usnadnit práci radiologických asistentů na detašovaných oddělení. V práci jsme si stanovili za cíl získat názor na organizační a technické zkvalitnění činnosti radiologického asistenta na různých typech detašovaných zařízení pomocí digitalizace. K tomuto cíli byly stanoveny dvě hypotézy, že digitalizace usnadní a zkvalitní práci radiologického asistenta, a že digitalizace zlepší péči o pacienta. Obě tyto hypotézy byly potvrzeny. Výsledky byly získány porovnáním časových a ekonomických úspor v práci radiologických asistentů ve dvou různých typech zdravotnických zařízeních. Práce dokazuje, že digitalizace zkrátí diagnostické výkony, zkvalitní systém péče o pacienta, zrychlí a usnadní práci radiologického asistenta, a pro velká zdravotnická zařízení má ekonomické přínosy.
|
|
|
Porovnání paliativní péče u klientů v hospicovém zařízení a na onkologickém oddělení
KADLECOVÁ, Ivana
Porovnání paliativní péče u klientů v hospicovém zařízení a na onkologickém oddělení Bakalářská práce byla zaměřena na problematiku paliativní péče u onkologicky nemocných. Paliativní péče a její principy byly definovány a jeví se jako zásadní principy implementovat nejen v hospicích, ale i v rámci oddělení kde jsou pacienti indikováni k paliativní péči. Cílem práce bylo zjistit, zda péče poskytovaná klientům hospice a umírajícím klientům onkologického oddělení odpovídá metodám a postupům definovaným pro paliativní péči a zjistit, zda existují významné rozdíly v ošetřovatelské péči poskytované umírajícím v hospici a umírajícím na onkologickém oddělení. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, které se týkaly oblastí dodržování standardu pro paliativní péči, rozdílů v poskytování paliativní ošetřovatelské péče o umírající v jednotlivých zařízeních, zda jsou u umírajících klientů uspokojovány potřeby v holistickém pojetí člověka a přístup sester k umírajícím v jednotlivých zařízeních. Provedený výzkum je výzkumem kvalitativním. Pro výzkumnou část, ke sběru dat byla zvolena technika neřízeného rozhovoru s vybranými členy ošetřovatelského personálu hospicového zařízení a onkologického oddělení. Pozorování a kazuistiky byly použity u vybraných klientů v jednotlivých zařízeních. Výzkum byl proveden v hospici sv. Štěpána v Litoměřicích a na onkologickém oddělení nejmenovaného zdravotnického zařízení, kde mi byly poskytnuty informace, za splnění podmínky anonymity zařízení. Z výzkumu vyplynulo, že paliativní péče poskytovaná v hospicovém zařízení odpovídá metodám a postupům definovaných pro paliativní péči, na onkologickém oddělení je snaha o poskytování co nejkvalitnější péče o umírající klienty, avšak tato péče plně neodpovídá metodám a postupům, které jsou definované pro paliativní péči. Problémem v poskytování paliativní péče jsou především nevyhovující prostorové vybavení, materiální vybavení, nedostatek, vytíženost a jednostranné zaměření zdravotnického personálu a tito klienti vyžadují velmi individuální péči a ta mnohdy není možná zajistit v běžném chodu standardního oddělení, které je primárně orientováno na péči kurativní. Výsledky práce budou poskytnuty zájemcům o problematiku paliativní péče.
|
|
|
Problematika edukace pacienta s pankreatitidou
LOUDOVÁ, Veronika
Edukace je důležitou a nezastupitelnou součástí léčby a ošetřovatelského procesu. Cílem edukace pacienta s pankreatitidou je, aby pochopil, že změna životního stylu a stravovacích návyků povede ke zlepšení celkového zdravotního stavu a zkvalitnění dalšího života. Cílem práce bylo zjistit, zda sestry provádí edukaci pacientů s pankreatitidou, jakým způsobem ji provádějí, zda-li přizpůsobují edukační plán individuálním potřebám pacientů a co považují za největší problém edukace pacienta s pankreatitidou.
|
|
|
Problematika ranního buzení pacientů v nemocnici a vliv na pacienta
BERÁNKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou ranního buzení pacientů na oddělení a vlivu na pacienta. Ranní buzení pacientů je situace, se kterou se setkává každý, kdo se ocitne v nemocnici {--} zdravotník i pacient. Je to všední činnost, a přesto to pro hospitalizované pacienty může být jeden z velkých problémů. Hospitalizovaným není dobře, část noci probdí, mají bolesti, cítí se slabí a navíc toto všechno prožívají v cizím prostředí. Proto je pro pacienty velmi důležitý spánek a odpočinek. Mým cílem 1 v bakalářské práce bylo zjisti, jak vnímají ranní buzení pacienti hospitalizovaní na standardním oddělení v nemocnici. Cílem 2 bylo identifikovat negativní faktory spojené s ranním buzením pacientů hospitalizovaných na standardním oddělení v nemocnici. A cílem 3 zjistit, zda sestry pracující na standardním oddělení v nemocnici respektují potřeby pacientů vzhledem k rannímu buzení. Cíle byly splněny pomocí metody dotazování, technikou dotazníku. Jako sledovaný soubor byli zvoleni pacienti hospitalizovaní na interním lůžkovém oddělení. K těmto cílům byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza 1: Potvrzuje, že hospitalizovaným pacientům vyhovuje ranní buzení na standardním oddělení. Hypotéza 2: Potvrzuje, že nejčastěji vyskytujícím se faktorem souvisejícím s ranním buzením pacientů hospitalizovaných na standardním oddělení je čas buzení. Hypotéza 3: Potvrzuje, že sestry pracující na standardním oddělení respektují potřeby pacienta vzhledem k rannímu buzení. Výsledky šetření budou poskytnuty vedoucím pracovníkům oddělení, kde bylo šetření prováděno. Budou se moci zamyslet nad problematikou ranního buzení pacientů na jejich oddělení a eventuálně mohou přispět k jejich zlepšení.
|
host ::
RSS.