|
|
Realizace edukačního programu u klienta s diagnózou infarkt myokardu
MATUCHOVÁ, Mária
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou realizace edukačního programu u klienta po infarktu myokardu. Přesto, že úmrtnost na nemoci oběhové soustavy pozvolna klesá, stále je znatelně vyšší oproti ostatním zemím EU. Zásluhou rozvíjejících se diagnostických a léčebných možností je dnes již možné úspěšně léčit a prodloužit život tisícům lidí. Zdravotníci, ale také mnozí pacienti, jistě chápou, že ani sebemenší léčba není příliš účinná bez aktivní spolupráce klienta a že léčba je příliš nákladná, jestliže se nezaměřuje na prevenci. Úkolem lékaře a nelékařského zdravotnického personálu je vedle provádění léčebné a ošetřovatelské péče také určitě edukace, výchova a informování klientů, aby tito mohli aktivně spolupracovat při realizaci, prevenci a léčbě. Již během hospitalizace klient dostane základní informace, na které je potřeba navázat v průběhu ošetřovatelské péče v kardiologických ambulancích. Ve většině zdravotnických zařízení však edukace probíhá neorganizovaně, tudíž kontinuita edukace není zdaleka tak dobrá jako kontinuita léčebné a ošetřovatelské péče. Cílem výzkumného šetření bylo proto zjistit, z jakých zdrojů klienti získávají informace o infarktu myokardu a do jaké míry realizují edukační program. Předpokládané hypotézy, které byly stanoveny, jsou následující. Klienti jsou nejvíce informováni od sester a nejvíce informací získávají z časopisů a brožur. Klienti realizují edukační program, z toho více ženy. Výzkumným šetřením vyplynuly tyto skutečnosti. První dvě hypotézy nebyly potvrzeny a zbývající dvě se potvrdily. Z výsledků vyplývá, že nejvíce informací klientům poskytl lékař. Nejvíce informací klienti získali slovně, což znamená, že upřednostňují osobní komunikaci. Pokud jde o poslední dvě hypotézy, z dalšího šetření vyplynulo, že většina klientů dodržuje edukační program, více se na jeho realizaci podílejí ženy. Tímto se tyto hypotézy potvrdily. Zjištění získaná touto bakalářskou prací jsou přínosná, neboť edukace kardiaků ve zdravotnických zařízeních nebo mimo ně je důležitým a nepostradatelným prvkem ke snížení počtu osob s infarktem myokardu.
|
|
|
Poskytování první pomoci matkami dětí předškolního věku - edukační činnost
ČEPILOVÁ, Martina
Bakalářská práce s názvem {\clq}qPoskytování první pomoci matkami dětí předškolního věku - edukační činnost`` se zabývá problematikou prevence dětských úrazů, poskytováním první pomoci při dětských úrazech a edukační činností sestry. Pozornost byla soustředěna na popáleniny, otravy a vdechnutí cizího tělesa. Cílem bylo zjistit schopnost rodičů dětí předškolního věku poskytnout první pomoc při nejčastějších úrazech v domácím prostředí. Pozornost byla soustředěna na popáleniny 1. a 2. stupně, otravy a vdechnutí cizího tělesa. Dalšími cíli bylo zjistit, zda se rodiče zaměřují na význam preventivních opatření proti úrazům a zjistit, zda rodiče mají zájem získat více informací poskytovaných sestrou. Součástí práce bylo výzkumné šetření, zaměřené na edukační činnost sester v oblasti první pomoci. Ke zpracování bakalářské práce byl zvolen kvantitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn technikou anonymních dotazníků. Výzkumný soubor tvořili rodiče dětí předškolního věku. Dále byla použita technika strukturovaného rozhovoru. Výzkumným souborem byly sestry pracující v pediatrických ambulancích a instruktorky dětských center. První hypotéza předpokládala, že rodiče umí poskytnout první pomoc při popáleninách 1. a 2. stupně. Rodiče problematiku první pomoci u těchto úrazů zvládají a hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza předpokládala, že rodiče neumí poskytnout první pomoc při nejčastějších otravách. Rodiče umí poskytnout první pomoc při běžných otravách dětí a tudíž se hypotéza nepotvrdila. Třetí hypotéza předpokládala, že rodiče umí poskytnout první pomoc při vdechnutí cizího tělesa dítětem. Tato hypotéza byla potvrzena. Čtvrtá hypotéza předpokládala, že se rodiče nezaměřují na význam preventivních opatření proti úrazům dětí. Výsledky šetření prokázaly, že rodiče mají o preventivní opatření velký zájem a aktivně se na ně zaměřují. V tomto případě se hypotéza nepotvrdila. Pátá hypotéza předpokládala, že rodiče mají zájem získat více informací o první pomoci poskytovaných sestrou, což výsledky našeho šetření dokazují a hypotéza byla potvrzena. V rámci bakalářské práce bylo také provedeno výzkumné šetření formou strukturovaného rozhovoru se sestrami pediatrických ambulancí a instruktorkami dětských center, zaměřené na edukační činnost v oblasti první pomoci. Z výsledků vyplývá, že se zdravotnický personál edukační činnosti věnuje. Řešení nacházíme jak v důsledné edukaci rodičů dětí předškolního věku formou přednášek, kurzů, seminářů, tištěného materiálu či televizní kampaně, tak v trvalém proškolování zdravotnického personálu, jenž se musí soustavně věnovat této problematice a aktivně se podílet na edukaci rodičů při jejich návštěvě zdravotnického zařízení.
|
|
|
Edukace rodičů dětí s malabsorpčním syndromem
ADAMOVÁ, Erika
Celiakie, která je nejčastější příčinou malabsorpčního syndromu u dětí, je společné označení pro celosvětově se vyskytující onemocnění dětí i dospělých. Jde o chronické onemocnění, charakterizované trvalou intolerancí lepku, malabsorpcí v důsledku typických zánětlivých změn sliznice tenkého střeva a klinickým zlepšením při dodržování bezlepkové diety. Trvalá a úplná bezlepková dieta je jedinou kauzální léčbou.Cílem bakalářské práce bylo zmapovat informovanost rodičů dětí s malabsorpčním syndromem. Druhým cílem bylo zjistit roli sestry při edukaci rodičů dětí s malabsorpčním syndromem. Byly stanoveny 2 hypotézy, z toho byla jedna potvrzena a jedna vyvrácena.Součástí práce byla dvě výzkumná šetření, zaměřená na informovanost rodičů dětí s celiakií a na znalost a používání zásad edukačního procesu sestrami, které o dětské celiaky a jejich rodiče pečují.Ke zpracování bakalářské práce byl zvolen kvantitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn technikou dvou anonymních dotazníků. Výzkumný soubor tvořili rodiče dětí s celiakií a sestry pracující v pediatrických a gastroenterologických poradnách.Bakalářská práce obsahovala dvě hypotézy, z nichž se jedna potvrdila a jedna byla vyvrácena.První hypotéza předpokládala, že rodiče dětí s malabsorpčním syndromem jsou informováni o podstatě onemocnění a o nutnosti dodržování bezlepkové diety. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že rodiče jsou v těchto oblastech uspokojivě informováni, tudíž se hypotéza potvrdila.Druhá hypotéza předpokládala, že sestry při poskytování informací používají zásady edukačního procesu. Jak vyplývá z výsledků výzkumu sestry tyto zásady ve velké většině neznají a nepoužívají je v praxi. V tomto případě se hypotéza nepotvrdila.Doporučením pro praxi, které může současnou péči o děti s celiakií a jejich rodiče zkvalitnit, je zlepšit využití zásad edukace. Znalosti sester by se měly dále zlepšovat a prohlubovat. K dalšímu zlepšení tohoto stavu lze využít prezentace této práce na odborných seminářích.
|
|
|
Ošetřovatelská intervence u klientů s arytmií ve středním věku
KOLÁŘOVÁ, Libuše
Dnešní rychlý rozvoj medicíny je již na takové úrovni, že se snaží maximálně vyjít pacientům vstříc a úspěchy v moderní léčbě jsou patrné. Neslibují naprosté uzdravení, ale včasnou diagnostikou, správně zvolenou léčbou, či včasným lékařským zákrokem, a v neposlední řadě přístupem celého ošetřujícího personálu a zvláště profesionálním přístupem sestry, která je neodmyslitelnou součástí komplexní péče a často je první, která se s pacientem setká a dovede rozpoznat problém a zajistit, aby se začal tento problém řešit, se může kvalita života pacienta zlepšit co nejdříve nebo mohou být alespoň včas odstraněny akutně vzniklé potíže.
|
|
|
Úloha sestry v ošetřovatelské péči o pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem
PEŠKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce pojednává o tom,jakou úlohu plní sestra v péči o pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem Výzkumný soubor tvoří deset pacientů se stenózou trachey a velkých dýchacích cest. Stenóza je způsobena mnoha příčinami, ale všichni pacienti mají podobnou symptomatiku. Základní problém těchto pacientů zůstává stejný, přicházejí pro dušnost, pro kterou jsou omezování ve vykonávání běžných denních činností. Za výzkumnou otázku jsme si položili, zda má ošetřovatelská péče o pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem vliv na zlepšení dušnosti a je-li pro pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem důležitá edukace sestrou. Cíl byl splněn a na výzkumné otázky odpovězeno. Na základě výsledku byly stanoveny tři hypotézy. H1: Zavedení endobronchiálního stentu má vliv na zlepšení dušnosti pacienta. H2: Ošetřovatelská péče u pacienta zavedeným endobronchiálním stentem má vliv na zlepšení sebepéče v denních aktivitách pacienta. H3: Nejdůležitějším tématem edukace u pacienta se zavedeným endobronchiálním stentem je inhalace. Ošetřovatelská péče sestry je nepostradatelná, jelikož po celou dobu potíží jí pacient potřebuje. Vliv ošetřovatelské péče pacientovi zlepšuje dyskomfort způsobený dušností. Péče sestry poskytuje pacientům oporu fyzickou, ale i psychickou. Pacienti přijímaní pro dušnost jsou unavení, vyčerpaní a zcela závislí na kyslíku. Omezený pohyb a neustálá potřeba kyslíku jim nedovoluje vykonávat běžné denní činnosti. Sami nezvládají vykonávat hygienické potřeby, jsou omezování při pohybu, při stravování, stejně ale i při oblékání a vyprazdňování. Sestra během poskytování ošetřovatelské péče individuálně, a dle možností pacientů volí takové techniky, aby dosáhla uspokojování všech bio-psycho-sociálních potřeb. Poskytuje též psychickou podporu, která je důležitá pro dosažení cíle, tedy odstranění dušnosti pacientů. Ne všichni pacienti dušnost zvládají dobře, jsou pacienti, kteří psychickou podporu od sestry potřebují. V této bakalářské práci také popisujeme význam edukace ze strany sestry. Úkolem sestry je provádět edukaci tak, aby pacienti pochopili, že je každodenní hygiena dýchacích cest, právě pro jim zavedený endobronchiální stent, velmi důležitá a plní svou roli. Nedostatečná edukace sestrou a tudíž špatná hygiena dýchacích cest způsobuje komplikace, pro které musí pacient vyhledat lékařskou pomoc a podstoupit hospitalizaci. Tato bakalářská práce také poslouží v praxi k seznámení široké veřejnosti na laické i profesionální úrovni s novou možností léčby dušnosti pacientů se stenózou ve velkých dýchacích cestách.
|
|
|
Informovanost pacienta o anestezii před plánovaným chirurgickým výkonu, z pohledu pacienta a anesteziologických sester
HERMANNOVÁ, Blanka
Informovanost pacienta o anestézii před plánovaným chirurgickým výkonem z pohledu pacienta a anesteziologických sester Bakalářská práce je zaměřena na výzkum a hodnocení úrovně týkající se informovanosti pacienta o průběhu anestézie před plánovaným chirurgickým výkonem. Informovanost o průběhu anestézie je v obsahu posuzována z pohledu pacienta i z pohledu anesteziologické sestry. V obsahu práce je rovněž zahrnuta otázka správné komunikace s pacientem a význam získání jeho důvěry ke zdravotnímu personálu v průběhu celkové přípravy na chirurgický výkon i v průběhu pobytu v nemocnici.Vyjadřuje také představy pacienta o získání informací k průběhu anestézie, které by jistě zmírnily jeho obavy z chirurgického výkonu. Základem pro zpracování bakalářské práce je kvantitativní výzkum názorů pacientů a anesteziologických sester formou anonymních dotazníků, ve kterých se obě skupiny vyjadřují k zadaným hypotézám. Těžiště práce tvoří potvrzení hypotéz, podle kterých pacientům nejsou poskytované dostačující informace o průběhu anesteziologie, a to i přes jejich zájem o získání znalostí týkajících se anesteziologického postupu. Hypotézu 2 {\clq}qPacienti mají zájem o informace od anesteziologické sestry``, nelze potvrdit, jelikož pacienti dle provedeného výzkumu dávají přednost před informacemi od anesteziologických sester, získání informací od lékaře. Na základě výzkumu je v práci potvrzena hypotéza 1 {\clq}qPacienti nejsou informováni o průběhu anestézie anesteziologickou sestrou.`` O nízkém podílu anesteziologických sester na edukaci pacienta před plánovaným chirurgickým výkonem vypovídají názory dotazovaných anesteziologických sester, které se na edukaci pacientů podílí minimálně a to převážně krátce u přípravy před plánovaným chirurgickým výkonem až na operačním sále. U hypotézy 3 {\clq}qAnesteziologické sestry nemají zájem edukovat pacienta před plánovaným chirurgickým výkonem o průběhu anestézie``, je potvrzeno, že ze strany anesteziologických sester není zájem o provádění edukace pacientů z mnoha důvodů, kterými jsou zejména velké pracovní vytížení, nedostatek času, nedostačující motivace a neuspokojivé finanční ohodnocení. Jako možné řešení jsme vypracovali pro anesteziologické sestry návrh standardu k edukaci pacienta. Pro pomoc pacientům informační leták, který by mohl pacientovi nastínit představu o průběhu anesteziologické přípravy a o možnostech anestézie vůbec. Leták v žádném případě nemá suplovat fyzickou edukaci anesteziologickou sestrou, má pouze pacientovi posloužit jako návod na přípravu otázek, které by potřeboval před provedením výkonu objasnit.
|
|
|
Vliv informovanosti na dodržování režimových opatření u pacientů s hlubokou žilní trombózou hospitalizovaných na interní JIP
HRSTKOVÁ, Pavla
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda má vliv informovanost pacientů s hlubokou žilní trombózou, hospitalizovaných na interní JIP, na dodržování režimových opatření. Práce je rozdělena na část teoretickou a část zaměřenou na výzkum. Teoretická část je zaměřena na údaje o onemocnění hluboká žilní trombóza {--} anatomické údaje, patofyziologii, příčiny, klinické příznaky, vyšetřovací metody, komplikace a léčbu. Režimová opatření jsou nedílnou součástí léčby. Jejich dodržování má vliv nejen na zmírnění potíží, ale brání vzniku rozvoje komplikací, které mohou končit smrtí pacienta. Pacient s hlubokou žilní trombózou bývá hospitalizován na JIP interního oddělení. Součástí práce je popis tohoto oddělení a popis příjmu pacienta na tomto oddělení. Edukace, rozhovor a pozorování jsou nedílnou součástí práce sestry. Proto jsem popsala základy edukace, edukačního procesu, pozorování. Pro práci byl zvolen kvalitativní výzkum. Výzkum byl prováděn na JIP interního oddělení v Českém Krumlově. Výzkumný soubor tvořilo 8 pacientů, z nichž byl každý druhý edukován {\clq}qnadstandardním`` způsobem. U všech pacientů byl proveden úvodní rozhovor. Cílem rozhovoru bylo zjistit, jestli pacient pochopil informace podané lékařem, zda ví o režimových opatřeních a jejich důvodech. Následně byla část pacientů {\clq}qnadstandardně`` edukována v průběhu celé hospitalizace. Pro tuto edukaci byl vytvořen edukační plán a informační brožura o onemocnění. Poté bylo prováděno pozorování všech 8 pacientů. Pozorování se dělilo na dvě části, byl vytvořen plán pro pozorování. V první části, zvané období imobilizace, byl prováděn záznam během prvních tří dní tohoto období. Tato část byla zaměřena na režimová opatření, která se týkala klidu pacienta na lůžku, hydratace, elevace postižené končetiny, přikládání studených obkladů a pohybové aktivity prováděné na lůžku. Druhé období, které se týkalo prvních tří dní, kdy již pacient směl opouštět lůžko, bylo sledováno, zda pacienti dodržují přikládání elastických obinadel před opuštěním lůžka, hydratace a pohybové aktivity dle doporučení lékaře. Cíl práce byl splněn. Výzkumná otázka byla směřována ke zjištění, zda má informovanost pacientů vliv na dodržování režimových opatření při onemocnění hluboká žilní trombóza. Výsledky dokázaly, že na dodržování režimových opatřená má značný vliv edukace pacientů. Tito pacienti se navíc vyptávají a zajímají o problematiku onemocnění. Na základě výsledků výzkumu byly stanoveny hypotézy pro další výzkum: H1: Edukace pacientů s hlubokou žilní trombózou positivně ovlivňuje dodržování režimových opatření v období imobilizace. H2: Edukace pacientů s hlubokou žilní trombózou zvyšuje jejich zájem o režimová opatření při propuštění do domácí péče. Výsledky výzkumu budou použity na odborném nemocničním semináři pro sestry. Na základě výzkumu vznikl edukační plán zaměřený na režimová opatření pacientů s hlubokou žilní trombózou a informační brožura pro pacienty. Tato brožura byla upravena a začala se používat při edukaci pacientů s hlubokou žilní trombózou.
|
|
|
Role sestry při edukaci pacientů se zavedeným žilním portem
VODIČKOVÁ, Petra
Žilní port je zvláštní typ centrálního žilního katétru, který zajišťuje spolehlivý, bezpečný a dlouhodobý přístup do centrální žíly technikou podkožní injekce. Během několika posledních let se žilní porty staly běžnou součástí léčby, nejčastěji jsou využívány u klientů s onkologickými malignitami k opakovanému podávání chemoterapie a léků tišících bolest. Žilní porty jsou rovněž využívány u dalších chronických stavů, kdy je třeba zajistit kvalitní a spolehlivý žilní přístup. Péče o žilní porty má svá specifika a zásadní roli v ní má přístup sestry. Důležité je zapojit klienta do péče o žilní port, efektivně s ním komunikovat a poskytnout mu dostatek informací. Tímto způsobem lze zajistit dobrou spolupráci klienta se sestrou, jejímž výsledkem je plně funkční, dlouhodobě používaný žilní port. Tato práce se zabývá rolí sestry při edukaci klientů se zavedeným žilním portem. Je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část osahuje obecné informace o žilním portu a edukaci klientů. Praktickou část tvoří kvalitativní výzkum, ke sběru dat byla použita metoda individuálně vedených, částečně připravených polostrukturovaných rozhovorů s klienty se zavedeným žilním portem. Byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Mají klienti se zavedeným žilním portem zájem být informováni o tomto systému, 2. Mají klienti se zavedeným žilním portem zájem o edukační materiál v tištěné podobě, 3. Je edukační materiál v tištěné formě pro klienty přínosný? Výzkumný soubor tvořilo dvanáct klientů. Výzkum byl proveden na hematologicko {--} onkologickém oddělení Fakultní nemocnice v Plzni. Prvním cílem výzkumu bylo zjistit, jaké informace klienti se zavedeným žilním portem potřebují. Druhým cílem bylo vytvoření tištěné formy edukačního materiálu pro klienty na základě získaných informací. Třetím cílem bylo zjistit, zda je vytvořený edukační materiál pro klienty přínosem. Tyto cíle byly splněny. Na základě informací zjištěných od klientů první skupiny byla vytvořena edukační brožura. Takto vytvořená edukační brožura byla následně využita k edukaci klientů druhé skupiny.Většina klientů, kteří byli edukováni prostřednictvím brožury, byla s informacemi obsaženými v brožuře spokojena. Přínos brožury spatřují klienti v možnosti kdykoli potřebné informace ověřit a v možnosti do brožury zapisovat dotazy pro sestru a psát si poznámky. Z analýzy rozhovorů dále vyplynulo, že edukaci provedenou prostřednictvím materiálu v tištěné podobě klienti chtějí doplnit pohovorem se sestrou. Role sestry edukátorky je nenahraditelná a nejefektivnější metodou edukace klientů je využití tištěného materiálu, který je doplněn rozhovorem. Výsledky této práce bude možno využít v práci sestry ke zkvalitnění edukace klientů se zavedeným žilním portem.
|
|
|
Problémy ošetřovatelské péče u pacienta s močovým katétrem v domácím prostředí {--} edukační činnost
JANÁKOVÁ, Šárka
Tato práce se orientuje na pacienty s permanentním močovým katétrem a na zdravotní sestry, které tyto pacienty edukují při propuštění do domácího léčení. Důležitá v této problematice je zdravotní sestra a to především v roli edukátorky. Může se jednat o sestry v nemocnici, ale i v agenturách domácí péče a domovech pro seniory. Ne každý pacient totiž zvládne péči o močový katétr sám, proto má možnost zajištění sestry z agentury domácí péče. Sestra by měla edukovat pacienta ve všech oblastech např. důvod zavedení, komplikace (močová infekce, vytažení atd.), ošetřování katétru (hygiena a pomůcky, výměna sběrného sáčku atd.), výměna katétru (max. po 21 dnech od zavedení), sledování barvy moči aj. Sestra by měla zajistit klidné a příjemné prostředí pro edukaci, ale především si udělat na pacienta dostatek času, aby nic nezanedbala. Prvním cílem této práce bylo zjistit, zda sestry na urologickém oddělení edukují pacienty s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení. Druhý cíl byl zaměřen na sestry z agentur domácí péče a domovů pro seniory, zda se zapojují do edukace v ošetřování pacienta s močovým katétrem. Třetím cílem bylo zjistit, zda pacienti s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení jsou edukováni o péči o močový katétr. K cílům byly přiřazeny i hypotézy. První hypotéza se zajímala o to, zda sestry z urologického oddělení edukují pacienty s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení v oblasti výměny katétru. Hypotéza se potvrdila. Druhá hypotéza byla opět zaměřena na sestry z urologie, zda edukují kleinty s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení v oblasti předcházení vzniku močové infekce a z výzkumu nám vyšlo, že sestry pacienty v této oblasti edukují. Třetí hypotéza byla zaměřena na sestry z agentur domácí péče a domovů pro seniory, zda edukují klienty s močovým katétrem v oblasti předcházení močové infekce. I třetí hypotéza se potvrdila. Čtvrtá se vztahovala k samotným pacientům, zda jsou informováni o péči o močový katétr v oblasti rozpoznání příznaků močové infekce. Příznaky infekce sice pacienti znají, ale ne všechny, tudíž hypotézu nelze považovat za potvrzenou. K naplnění cílů bylo použito kvantitativního výzkumu, realizovaného pomocí anonymních dotazníků pro sestry i pacienty. Dotazník pro sestry obsahoval 21 otázek a dotazník pro pacienty 23 otázek. Sběr dat probíhal od března do května roku 2009. Sestrám bylo rozdáno 100 dotazníků, navráceno 80, návratnost činila 80 %. Pacientům bylo poskytnuto 50 dotazníků, vráceno 30, návratnost činila 60 %. Tato práce dokazuje, že ne všechny sestry provádí dostatečnou edukaci ve všech potřebných oblastech pro pacienta. A i sami pacienti se cítí nedostatečně edukováni.
|
|
|
Ošetřovatelská problematika úrazů očí
JEŘÁBKOVÁ, Petra
Poranění očí je stále velice aktuální téma, třebaže na trhu přibývá ochranných pomůcek pro práci, sport i jiné aktivity. Pacienti se navíc často k ošetření dostaví, až když se u nich vyskytnou komplikace a tehdy se stane, že už ani nelze zrak zachránit. V bakalářské práci jsme se proto zaměřili na práci sester na očních odděleních či ambulancích, které hrají velikou roli v péči o pacienty s úrazem očí. Práce se skládá ze dvou částí. První je teoretická, ve které jsme se snažili zachytit nejčastější oční úrazy a práci sestry jako ošetřovatelky i edukátorky. Současně obsahuje některé zajímavosti pro pacienty, kteří právě po úrazu oka ztratili schopnost ostrého vidění, pro sestry zásady komunikace s nevidomým, informace o prevenci a první pomoci při úrazech oka apod. Druhá část práce je výzkumná. Šetření probíhalo na několika očních odděleních -Nemocnice České Budějovice a Nemocnice Havlíčkův Brod a ambulancích praktických očních lékařů formou dotazníku na pacienty i sestry. Veškeré dotazníky byly zcela anonymní. Cílem práce bylo zjistit znalosti pacientů s prodělaným úrazem očí o poskytnutí první pomoci a zjistit náplň sesterské edukace u pacientů s opakovaným úrazem očí. V práci bylo stanoveno několik hypotéz, na které měly odpovědět dotazníky. Cíle práce byly naplněny, čtyři hypotézy byly na základě šetření potvrzeny. Pouze hypotéza 1 nebyla zcela potvrzena. Výsledky šetření a celá práce mohou sloužit jako ukazatel kvality ošetřovatelské péče o pacienty po úrazu oka, mohou být vhodným návodem pro sestry pracujících na oftalmologických úsecích, jak postupovat při edukaci takového pacienta a rovněž jako materiál pro výuku studentů ZSF.
|
host ::
RSS.