|
|
Doprovázení umírajících v domovech pro seniory se zapojením prvků hospicové péče
VALÁŠKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá doprovázením umírajících v domovech pro seniory s ohledem na využívání prvků hospicové péče. Na začátku popisuje rozdíl v poslání domovů pro seniory a hospiců. Dále již vychází z teoretických poznatků v literatuře a definuje umírání, reakce umírajícího na sdělení o jeho zdravotním stavu, potřeby umírajícího, péči o rodinu umírajícího a zapojení multidisciplinárního týmu, smrt a péči o pozůstalé. Ve druhé polovině je popsán výzkum, který byl zaměřen na zjištění, zda a jakým způsobem mají jednotlivé domovy pro seniory ve svých vnitřních pravidlech zpracováno téma doprovázení umírajících. Poslední kapitola vychází z předchozích a nabízí osnovu pro tvorbu vnitřního pravidla pro doprovázení umírajícího.
|
|
|
Problematika hospicové péče z pohledu sester agentury domácí péče a potencionálních pacientů
PEŠKOVÁ, Petra
Téma bakalářské práce zní {\clq},Problematika hospicové péče z pohledu sester agentury domácí péče a potencionálních pacientů``. Pro práci byly stanoveny dva cíle a tři hypotézy, kdy prvním cílem bylo zmapovat situaci v oblasti poskytování domácí hospicové péče z pohledu sester agentury domácí péče. K tomuto cíli byly stanoveny dvě hypotézy. H1- sestry agentury domácí péče poskytují domácí hospicovou péči a H2 - sestry agentury domácí péče mají zájem na rozšíření domácí hospicové péče mobilními hospicovými jednotkami. Druhým cílem bakalářské práce bylo zjistit informovanost laické veřejnosti o problematice poskytování hospicové péče agenturou domácí péče. K tomuto cíli se vztahuje třetí a poslední hypotéza H3 - laická veřejnost nemá informace o poskytování hospicové péče agenturou domácí péče. K naplnění cílů bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření, sběr dat byl proveden metodou dotazování, technikou dotazníků. Dotazníky byly dvojího typu pro sestry agentury domácí péče a pro laickou veřejnost. Výsledná data jsou zpracována popisnou statistickou metodou. 1. výzkumný soubor byl tvořen 57 sestrami a 2. výzkumný soubor tvořilo 75 respondentů. Zjistili jsme, že sestry agentury domácí péče poskytují domácí hospicovou péči, ale mnohdy nejsou schopny zajistit kvalitní podmínky domácí hospicové péče. Dalším překvapujícím zjištěním práce je, že sestry agentury domácí péče nemají zájem na rozšíření domácí hospicové péče mobilními hospicovými jednotkami. Myslíme si, že sestry agentury domácí péče nemají potřebné informace o domácí hospicové péči. Hypotéza 1: sestry agentury domácí péče poskytují hospicovou péči, byla vyvrácena, a hypotéza 2: sestry agentury domácí péče mají zájem na rozšíření domácí hospicové péče mobilními hospicovými jednotkami, byla vyvrácena, čímž jsme cíl1 splnili. Dále jsme zjistili, že laická veřejnost má deficitní vědomosti o problematice poskytování hospicové péče agenturami domácí péče, čímž se potvrdila hypotéza 3: laická veřejnost nemá informace o poskytování hospicové péče agenturou domácí péče a cíl 2 byl splněn. V souvislosti s těmito poznatky navrhuji opatření ke zlepšení informovanosti o domácí hospicové péči. Doporučuji vytvoření informačních článků v časopisech pro laickou veřejnost, ale i v odborných časopisech pro sestry. Dále pro sestry navrhuji informační semináře a spolupráci s hospici.
|
|
|
Lévinasovo pojetí odpovědnosti, existence, smrti a spásy
SLAVÍČKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá určitými pojmy ve filosofii a myšlení Emmanuela Lévinase: odpovědností, existencí, smrtí a spásou. Cílem této práce je systematicky a přehledně objasnit tyto pojmy. První a druhá kapitola pojednávají o životě a díle Emmanuela Lévinase a jeho vztahu k židovství a Talmudu, jelikož židovství mělo veliký vliv na jeho myšlení. Další kapitola se zabývá Lévinasovým pojetím odpovědnosti a vztahem k druhým lidem. Čtvrtá kapitola zpracovává pojetí a rozbor pojmu existence, především Lévinasovo pojetí existence jako anonymního bytí. Poslední kapitola se zabývá filosofickým a náboženským pojetím smrti a spásy.
|
|
|
Přístupy k smrti a k pohřbívání v různých historických epochách lidstva
PŮBALOVÁ, Ludmila
Diplomová práce {\clq}qPřístupy k smrti a k pohřbívání v různých historických epochách lidstva se zabývá pohledem na smrt v myšlenkových koncepcích v průběhu dějin. Otázkou smyslu života a smrti se lidé zabývají celé věky. Je to jedna z nejstarších, nejtěžších a nejzákladnějších otázek, které si klademe. Smrt můžeme promýšlet ve dvou rovinách: obecné a osobní. Chápání smrti se v průběhu dějin vyvíjelo. Diplomová práce sleduje, čím bylo ovlivněno a jak je možné, že dnes se pro nás téma vlastní smrti stalo tabu, i když masmédia nás zahlcují smrtí cizí. Pro pochopení se obrací do historie. Z metodologického hlediska sleduje časovou linii, rozděluje dějiny na starověk, středověk a novověk, a také na horizontální linii sledující jednotlivé národy a myšlenkové směry.
|
|
|
Pohřební rituály
BOHOŇKOVÁ, Denisa
Práce se zabývá problematikou pohřebních rituálů a způsobem zacházení s těly mrtvých, od dob minulých až po současnost. První kapitola, má za úkol definovat základní pojmy od různých autorů. Ve druhé kapitole jsou popsány pohřební ri-tuály v dobách minulých a současných, z větší části je popisována kultura česká a kapitola je doplněna výzkumem G. Maiella o současném využívání kremačních zařízení. Třetí část práce zkoumá pohřební rituály předkřesťanských kultur v Evropě, konkrétně keltské, germánské a slovanské pohřební rituály. Čtvrtá kapi-tola se zaměřuje na rituály mimoevropských kultur jako například jak probíhá pohřební ritus v Číně nebo v islámské kultuře. A poslední část práce se věnuje zvláštním způsobům pohřbívání mrtvých, jako jsou například pohřby dětí, mla-dých svobodných nebo jak se postupovalo při neobvyklých situacích třeba v dobách epidemií. V závěru práce jsou shrnuty pohřební rituály jednotlivých kul-tur a popsány jejich nejzajímavější rysy a rozdíly.
|
|
|
Paliativní a hospicová péče
LASCHOVÁ, Daniela
Diplomová práce se zabývá paliativní a hospicovou péčí. Práce je rozdělena na dvě části {--} teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou poskytnuty základní informace o paliativní péči, popisuje aspekty paliativní péče z hlediska duchovního, sociálního, psychologického a tělesného. Dále jsou zaznamenány informace o zařízeních, která poskytují paliativní péči, jejich charakteristiku, poslání a cíle. V diplomové práci je také zaznamenána problematika umírání, utrpení a smrti. Práce také zaznamenává pastorační a sociální péči o umírající seniory, popis multidisciplinárního týmu v hospicové péči. V praktické části je zaznamenán výzkum, zjišťující míru povědomí o paliativní a hospicové péči u klientů Farní charity Týn nad Vltavou. Dále výzkum zjišťoval názor respondentů, na důstojné umírání v domácí péči.
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o klienta ante finem
JANSOVÁ, Markéta
Téma smrti a umírání je společností stále tabuizováno. Je to téma nepříjemné a nemoderní, protože naše doba si žádá lidi plné života a elánu. Je-li někdo nevyléčitelně nemocný, společnost se na něj velice často dívá jakoby skrz prsty. Mnozí lékaři, ač znají nepříznivou prognózu onemocnění, se snaží nemocného za každou cenu léčit až do poslední chvíle a smrt přijímají jako osobní prohru. Neutěšené podmínky umíraní v dnešní společnosti si uvědomovala anglická lékařka Cicely Saunders, která se snažila o zkvalitnění péče umírajícím a v roce 1967 založila v Londýně první moderní hospic {--} hospic sv. Kryštofa. Na filosofii prvního hospice navázal v roce 1995 první český hospic Anežky České. Cílem bakalářské práce bylo posoudit možnosti poskytování ošetřovatelské péče ošetřujícím zdravotnickým personálem v nemocnici a v hospici o klienta ante finem. Byly stanoveny hypotézy: H1: Ošetřující zdravotnický personál poskytuje ošetřovatelskou péči klientovi ante finem dle standardu obou typů zařízení. H2: Přístup péče o klienta ante finem je podmíněn emoční vyrovnaností ošetřujícího zdravotnického personálu. H3: Ošetřující zdravotnický personál v nemocničním zařízení si neuvědomuje, že umění doprovázet je součástí ošetřovatelského procesu. Výzkumný soubor tvořil ošetřovatelský zdravotnický personál z interního oddělení a z oddělení následné péče z nemocnice v Českých Budějovicích, v Jihlavě a v Třebíči; a v hospici v Prachaticích, v Červeném Kostelci a v Brně. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku. Celkem bylo rozdáno 170 dotazníků, konečný počet dotazníků pro zpracování dat tvořil 136 dotazníků. Z vyhodnocených výsledků vyplynulo, že možnosti poskytování péče klientovi v terminálním stádiu v nemocniční péči jsou převážně ovlivněny nedostatkem času, dále si ošetřovatelský zdravotnický personál zcela neuvědomuje možnosti paliativní péče, kdežto v hospici jsou podmínky pro paliativní péči vytvořeny na kvalitní úrovni. Výsledky práce budou poskytnuty jedné z uvedených nemocnic a dvěma hospicům a mohou posloužit k zamyšlení nad možným rozšířením poskytování paliativní péče v daných zařízeních.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o zemřelého - teorie a praxe
HOUFKOVÁ, Petra
Název mé bakalářské práce je Ošetřovatelská péče o zemřelého. Toto téma jsem si vybrala, abych se přesvědčila, že zdravotní sestry k mrtvému tělu přistupují s úctou a řádnou pietou. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou. V teoretické části popisuji smrt z historického hlediska, ošetřovatelskou péči o mrtvé tělo a je zde i zmínka o jednotlivých fázích umírání. V neposlední řadě nejsou opomenuti ani samotní pozůstalí, pro které je ztráta blízkého člověka nejtěžší životní situací. Cílem mé práce je zjistit, jak sestry přistupují k péči o zemřelého a jaké pocity mívají při manipulaci s mrtvým tělem. Na základě těchto cílů jsem si položila následující hypotézy. Hypotéza 1: Sestry při péči o zemřelého dodržují etický přístup. Hypotéza 2: Manipulaci s mrtvým tělem sestry nevnímají jako pozitivní součást ošetřovatelské péče. Vždyť moderní ošetřovatelství nás vede k hlubšímu zamyšlení a možnosti zkvalitňování etického přístupu a vyjadřování důstojnosti k zemřelému.
|
|
|
Člověk v situaci smrti blízké osoby, pedagogický přístup a prevence
HLINÁKOVÁ, Ludmila
Práce se zabývá tématem smrti blízké osoby, dále pomocí a prevencí, dostávající se dětem, které se s touto ztrátou setkaly. Teoretická část popisuje některé postoje ke smrti, různá hlediska na smrt, ztrátu blízkého člověka, proces vyrovnávání se s touto ztrátou, dále některé druhy pomoci a pedagogický přístup k dětem, které se již se smrtí setkaly. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum ve formě rozhovorů s lidmi, kteří se v dětství se smrtí blízké osoby setkaly. Na základě vyhodnocení tohoto výzkumu dále obsahuje návrh přístupu, jak lze těmto dětem pomoci tuto složitou životní situaci prožít a překonat. Součástí návrhu je i prevence, jak přiblížit riziko ztráty dětem, které se zatím se smrtí nesetkaly. Tento pedagogický list je vypracován zvlášť pro děti mladšího školního věku, pro děti středního školního věku a pro dospívající děti.
|
host ::
RSS.