|
|
Vliv Bazální stimulace na možnost přechodu do fáze smíření podle Elizabeth Kübler Rossové
HLAVÁČKOVÁ, Kateřina
Protože počet nevyléčitelně nemocných stále stoupá, narůstá na významu péče o tyto nemocné a o umírající pacienty. Umírající pacient je jeden z nejnáročnějších pacientů co se týče náročnosti ošetřovatelské péče a od sestry vyžaduje poskytování této péče mnoho empatie. Tato práce se nazývá {\clqq}Vliv bazální stimulace na přechod do fáze smíření podle Elizabeth Kübler Rossové``. Je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část sestává z pěti částí, které popisují bazální stimulaci jako umění být v kontaktu s pacientem, terminální stádium, potřeby umírajícího člověka, paliativní péči a konečně užití bazální stimulace v paliativní péči. Druhá, praktická část sestává z kvalitativního výzkumu, který měl 2 cíle. Prvním cílem bylo zjistit zda používání konceptu bazální stimulace ovlivňuje adaptaci a prožívání klienta v terminální fázi nemoci se zaměřením na přechod z fáze deprese do fáze smíření. Druhým cílem bylo zjistit vliv bazální stimulace na projevy klientů vyjadřující nespokojenost ve srovnání s účinkem ordinované medikace a běžné ošetřovatelské péče poskytované v hospici. Na počátku výzkumné práce byly stanoveny následující výzkumné otázky: 1. Má použití konceptu Bazální stimulace vliv na přechod do fáze smíření podle Elizabeth Kübler Rossové? 2. Zvýší se použitím konceptu Bazální stimulace celkový životní komfort terminálně nemocného klienta? 3.Napomůže ošetřování klienta konceptem bazální stimulace k hlubší interakci klientem a doprovázející osobou? Výzkumný soubor tvořilo osm klientů, z nichž polovina byla ošetřována s využitím konceptu bazální stimulace v hospici svatého Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích a druhá polovina byla ošetřována v hospici Štrasburk běžnou ošetřovatelskou péčí poskytovanou v hospicích. Mým původním záměrem bylo, aby byl počet sledovaných respondentů dvojnásobný. Metodou výzkumu bylo pozorování respondentů ve fázi deprese a smíření, které signalizují uspokojení či neuspokojení jejich potřeb. Pozorování bylo uskutečněno společně se sestrami pracujícími v uvedených hospicích. Výsledky pozorování byly zpracovány do osmi kasuistik, které byly zaměřeny na sledování projevů fáze deprese a smíření. Pro komplexnější představu o sledovaných respondentech z hlediska ošetřovatelské péče jsou všechny kasuistiky doplněny ošetřovatelskými diagnózami. Bylo vybráno 10 oblastí sledovaných projevů, které jsou na základě odborné literatury výrazem deprese a smíření. Tyto oblasti jsou: výraz tváře, poloha těla a posto, hlas, fyziologické funkce (dýchání, tepová frekvence), chuť k jídlu, spánek, komunikace, vztah s okolím a nálada. Jedenáctou sledovanou oblastí bylo chování rodiny respondentů a jejich rodinné zázemí, neboť bez aktivní pomoci rodiny a přátel nelze terminálně nemocnému klientovi zajistit psychický komfort. Kasuistiky byly zpracovány do tabulek a vyhodnoceny metodou rámcové analýzy. Z vyhodnocení a odpovědí na výzkumné otázky vyplývá následující hypotéza: Přítomnost příbuzných a jejich aktivní podíl na ošetřování nemocného přispívá k holistické péči o umírajícího člověka jako k lidské bytosti. Předpokládám, že by výsledky tohoto výzkumu mohly být použity ve zdravotnickém školství i na odděleních paliativní péče ke kontinuálnímu vzdělávání zdravotnických pracovníků pečujících o umírající pacienty. Na základě těchto výsledků mohu také doporučit začlenění prvků konceptu bazální stimulace do standardů ošetřovatelské péče provádění na jednotkách paliativní péče.
|
|
|
Náročnost ošetřovatelské péče sester u klientů v delirantním stavu na jednotce intenzivní péče.
VONDRÁKOVÁ, Radka
Téma této bakalářské práce je Náročnost ošetřovatelské péče sester u klientů/pacientů v delirantním stavu na jednotce intenzivní péče. Stanoveny byly tři cíle a tři hypotézy. První cíl měl za úkol posoudit náročnost ošetřovatelské péče z pohledu sester u pacientů v delirantním stavu na jednotce intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s. Druhý cíl měl zmapovat úroveň znalostí sester o specifičnosti ošetřovatelské péče u pacientů v delirantním stavu na jednotkách intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s. Třetí cíl měl zjistit, zda sestry znají zásady využití omezujících prostředků, dle ošetřovatelského standardu Nemocnice České Budějovice, a.s. První hypotéza předpokládala, že sestry pečující o pacienty v delirantním stavu, se cítí vyčerpaně. Druhou hypotézou byla stanovena domněnka, že sestry používají omezovací prostředky v péči o delirantní pacienty dle standardu ošetřovatelské péče. Třetí hypotéza udávala, že vysokoškolsky vzdělané sestry mají vyšší úroveň znalostí o delirantních stavech než sestry s nižším stupněm vzdělání. Výzkumné šetření bylo provedeno kvantitativní metodou pomocí dotazníku, v průběhu ledna a února 2009. Dotazník byl distribuován sestrám pracujícím na jednotkách intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s. Výsledná data byla zaznamenána do grafů. Potvrzeny byly všechny hypotézy a vytyčené cíle byly splněny. V závěru práce bylo do praxe doporučeno uspořádat celoústavní seminář v Nemocnici České Budějovice, a.s., na kterém by sestrám byla komplexně přednesena jak problematika delirií, tak i techniky duševní hygieny a relaxace. Dále bylo navrženo provést audit standardu ošetřovatelské péče číslo 37 v Nemocnici České Budějovice, a.s. Nejproblematičtějším doporučením bylo zajistit dostatek personálu na oddělení. Ovšem řešení v této oblasti je nad rámec naší bakalářské práce, jelikož nedostatek sester se dotýká celostátní úrovně. Posledním návrhem do praxe bylo zlepšit teoretickou přípravu studentů nelékařských zdravotnických oborů, ohledně specifické ošetřovatelské péče o delirantní pacienty.
|
host ::
RSS.