|
|
Ošetřovatelský proces u seniorů trpících bolestí
HÁKOVÁ, Eva
Abstrakt Stárnutí jej nezvratný a neopakovatelný biologický proces. Stáří je závěrečnou fází života. Dochází k involučním změnám tělesným a duševním. Mění se seniorovo sociální postavení. Pro období stáří je typická polymorbidita. Jde převážně o chronická onemocnění, provázená bolestí. Bolet je nepříjemná vjemová a emocionální zkušenost spojená se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně, nebo je jako taková popsaná. (www.algos.cz) Vjem bolesti se nazývá nocicepce. Nefarmakologické postupy mají vliv na psychiku a tím pomáhají snižovat bolest. Tyto techniky zvyšují kvalitu života a zlepšují pohodlí. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat problematiku nefarmakologického tišení bolesti u seniorů s ohledem na hodnocení bolesti v rámci ošetřovatelského procesu na oddělení následné péče a v domovech seniorů. Bylo zjišťováno, zda sestry používají nefarmakologické techniky tišení bolesti po předchozím zhodnocení bolesti. Použili jsme kvantitativní výzkum formou dotazníku. Bylo rozdáno celkem sto dvacet dotazníků. Celkem bylo použito ke zpracování osmdesát pět správně vyplněných dotazníků.Výzkumný soubor byl vybrán náhodným způsobem, který tvořilo čtyřicet jedna sester z domovů pro seniory a čtyřicet čtyři sester z léčeben dlouhodobě nemocných. Z domova pro seniory Hvízdal, bylo vráceno správně vyplněných, pouze třináct a z Domova pro seniory Máj jich správně vyplněných dotazníků odevzdalo šestnáct sester. Z domova pro seniory v Jičíně se vrátilo správně vyplněných dvanáct dotazníků. Sestry pracující v Gerontocentru Hostinné odevzdaly správně vyplněných dotazníků dvacet osm a sestry z LDN Lomnice nad Popelkou pouze šestnáct správně vyplněných dotazníků. Cíl bakalářské práce byl splněn. Hypotéza H1, sestry pracující na oddělení následné péče používají techniky nefarmakologického tišení bolesti u seniorů po předchozím zhodnocení bolesti, se potvrdila, zatímco hypotéza H2, sestry pracující v domovech seniorů, používají techniky nefarmakologického tišení bolesti u seniorů bez předchozího zhodnocení bolesti se nepotvrdila.
|
|
|
Deprese ve stáří
MAŠTEROVÁ, Monika
Bakalářská práce je teoretická a zabývá se problematikou deprese, zvláště deprese ve stáří. Je rozdělena do čtyř kapitol. V první je uvedena charakteristika deprese. Je tu popis toho, co to deprese je a že existují dotazníky, které umožňují zjistit, zda jí je člověk ohrožen. Dále je tu uveden její výskyt, historie, mýty, příčiny, příznaky, typy, léčba a následky. Ve druhé kapitole se hovoří o stáří a stárnutí a jejich doprovázejících změnách fyzických, psychických a sociálních. Třetí kapitola je věnována charakteristice deprese ve stáří, jejímu výskytu, rozdílům mezi depresí a demencí, příčinám, příznakům, léčbě a prevenci. Čtvrtá pak přestavuje pět příběhů lidí, kteří trpí či trpěli depresemi.
|
|
|
Život seniorů v Domě pokojného stáří u Panny Marie Frýdecké
LEPÍKOVÁ, Markéta
Práce se zaměřuje na život seniorů v rezidenčním zařízení Dům pokojného stáří u Panny Marie Frýdecké. První kapitola se zabývá problematikou stárnutí a stáří, fyzickými, psychickými a sociálními změnami u seniorů, jejich potřebami a změnami v komunikaci. Druhá kapitola práce popisuje jeden z typů rezidenčních zařízení - domovy pro seniory a zabývá se zátěži na seniora při vstupu do tohoto zařízení. Podává přehled o poskytovaných službách v Domě pokojného stáří u Panny Marie Frýdecké.
|
|
|
Domy s pečovatelskou službou z pohledu sociálního pracovníka
VOHLÍDALOVÁ, Eva
Práce je teoretického charakteru a skládá se ze dvou hlavních kapitol. V první kapitole popisuji stárnutí a stáří. Vymezuji pojmy jako je gerontologie, geriatrie, píši o periodizaci stáří a o biologickém, psychickém a sociálním stáří. V druhé kapitole bakalářské práce píši o domech s pečovatelskou službou a o roli sociálního pracovníka, který provádí sociální šetření a pracuje se seniory, kteří se rozhodli pro podání si žádosti do domu s pečovatelskou službou. Podání každé žádosti provází návštěva sociálního pracovníka v místě bydliště žadatele a je veden důkladný rozhovor, který má napomoci rozhodnutí o přijetí do domu s pečovatelskou službou.
|
|
|
Institucionální péče u psychicky nemocných seniorů
PROCHÁZKOVÁ, Helena
Se stárnutím populace a zvyšujícím se výskytem demencí vyvstává potřeba zvýšení kapacity stávajících a vytvoření nových služeb. Potřeba speciální rezidenční péče roste s věkem a stupněm mentálního postižení. V současnosti jsou zařízení poskytující tuto péči limitována početně i finančně. Pro zajištění kvality života seniorů s demencí v institucionální péči je nutné bezpečné stabilní prostředí, vhodný personál, možnost častého styku s rodinou. Pro zabezpečení těchto potřeb byla vytvořena oddělení se zvláštním režimem při domovech pro seniory. Cílem práce bylo zhodnocení možností oddělení a kvality péče. Kvalita péče na dvou zkoumaných odděleních je vzhledem k daným technickým a finančním podmínkám a díky dobrému managementu relativně dobrá, velkou roli hraje lidský faktor, kvalita vedení, motivace a osobní kvality přijímaného personálu.
|
|
|
Stáří a ageismus
RAČICKÁ, Aneta
Bakalářská práce je teoretická a zabývá se stářím, stárnutím, vztahem k seniorům v různých společnostech a pro současnost typickým ageismem. V první části je charakterizováno stáří a stárnutí. Je zde definováno stáří a jeho různé klasifikace. Dále popisuje, jaké změny stárnutí provází a čím je stárnutí způsobeno. Další část se zabývá vnímáním seniorů v historii a v různých kulturách. Poslední část je věnována ageismu. Seznamuje s několika definicemi ageismu různých autorů. Popisuje předsudky a mýty o stáří, které jsou s ageismem spojené. Jako důsledek ageismu je zde zmíněna diskriminace seniorů. Jako projev diskriminace jsou zde vybrány 3 oblasti {--} média, trh práce a zdravotnictví. Na závěr je uvedeno několik možností, jak proti ageismu bojovat a jaké pozitivní kroky byly již v tomto ohledu zahájeny.
|
|
|
Adaptace seniorů na pobytová zařízení
VAVŘÍČKOVÁ, Lenka
Teoretická část práce je složena z pěti kapitol, které se zabývají především problémy, jež postihují lidi ve vyšším věku. První část je doplněna o problematiku demografického vývoje současné společnosti a prodlužování stáří. Dále jsou v práci uvedeny způsoby péče o seniory v minulosti, současná situace je představena druhy pobytových zařízení pro seniory doplněné diskuzí o problematice péče v pobytových zařízeních. Následně je podrobně rozebrána problematika adaptace a maladaptace. Popsány jsou konkrétní možná řešení zvládání adaptačního procesu seniorů v domovech pro seniory. Autor vychází z hypotéz, že předchozí znalost prostředí a spokojené bydlení v domovech pro seniory je spojeno s úspěšným zvládnutím přechodu do těchto zařízení. Adaptaci také napomáhá svobodná volba a rozhodování.
|
|
| |
|
|
Význam pohybových aktivit u seniorů
SEIFERTOVÁ, Michaela
Práce se zabývá významem pohybových aktivit u seniorů. Pohyb je základním projevem života, ovlivňuje fyzickou stránku, posiluje duševní zdraví a je regulátorem psychických zátěží. Stárnutí je proces probíhající individuelně a dochází při něm k určitým změnám v organismu. Každý, kdo pracuje se seniory, musí být seznámen se základními údaji o průběhu stárnutí. Pohybové aktivity jsou pro tuto věkovou kategorii zásadní, udržují fyzickou zdatnost a psychickou odolnost. Pomáhají vyrovnat se s každodenními situacemi. Aby skutečně cvičení dosáhla žádaného efektu je nutné dodržovat určité zásady a respektovat individuální rozdíly. Úkolem pracovníků je seniory dostatečně motivovat. Dnes existuje již široká nabídka vhodných pohybových aktivit, které směřují k soběstačnému a spokojenému životu ve vyšším věku.
|
|
|
PREVENCE ÚRAZŮ U SENIORŮ
NEDVĚDOVÁ, Jana
Prevence úrazů u seniorů Úrazy starých lidí jsou jedním z vážných problémů dnešní medicíny. Představují nejen závažný zdravotní, ale i sociální problém. Senioři nejčastěji utrpí úraz v souvislosti s pádem. Následují dopravní úrazy. Další ohrožení z hlediska úrazů je u seniorů zejména v domácím prostředí. Také intoxikace ve stáří nejsou vzácné. Preventivní opatření spočívají ve snížení rizika úrazovosti. Prevence, která povede k trvalému snižování úrazovosti u seniorů, plně koresponduje s cílem č. 5, uvedeným v dokumentu Světové zdravotnické organizace ,,Zdraví 21``. Zvolenou výzkumnou metodou je kvantitativní sociologický výzkum prováděný formou šetření. Použitým nástrojem pro sběr dat byl dotazník. Výzkumným vzorkem populace byli senioři ve věku 65 let a více (130 respondentů) v rámci okresu České Budějovice, kteří byli vybráni podle pravděpodobnostního výběru. Data byla sbírána v průběhu roku 2005. Údaje byli zpracovány softwarem Střediska prevence úrazů Jihočeského kraje. Lidé v seniorském věku jsou nejvíce ohroženi úrazy v domácím prostředí a to zejména v důsledku snížení pohyblivosti. Nejčastějšími úrazy u seniorů jsou pády. Ochranné pomůcky a vybavení, které by minimalizovali riziko pádu (např. bezbariérové úpravy, protiskluzové podložky, madla apod.) stále nejsou standardním vybavením domácností seniorů. Problematická je také znalost telefonních čísel tísňového volání. Možnosti prevence úrazů u seniorů jsou značné, ale dosud jsou málo využívané. Zdá se, že oslovení této věkové skupiny by mělo vyjít od zdravotnické veřejnosti, se kterou mají senioři častý kontakt a které důvěřují. Větší zapojení tématu prevence úrazů by bylo vhodné i ve vzdělávacích programech pro seniory.
|
host ::
RSS.