|
|
Vliv sociálních služeb na uživatele nízkoprahového zařízení pro děti a mládež
MATĚJKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce charakterizuje nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Práce přibližuje pojem nízkoprahovost a zaměřuje se na sociální služby nízkoprahových zařízení. Dále popisuje konkrétní nízkoprahové zařízení pro děti a mládež v Českých Budějovicích, kde probíhal výzkum. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak sociální služby NZDM napomáhají uživatelům v jejich životní situaci a jaký na ně mají vliv. Ke sběru dat byla použita metoda kvalitativního výzkumu za pomoci techniky polostrukturovaného rozhovoru. Zjištěné výsledky jsou shrnuty v diskuzi a závěru práce.
|
|
|
Role sociálního pracovníka v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež
NOVÁKOVÁ, Lucie
Práce si klade za cíl zmapovat činnosti, které dělají sociální pracovníci v NZDM. První kapitola se zabývá vznikem a charakteristikou NZDM, ukotvením v legislativě, činností sociálního pracovníka. V další kapitole je vymezena sociálně pedagogická práce a její význam při práci s dospívajícími. Výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím rozhovorů a analýzy dokumentů. K dosažení cíle byla stanovena tři kritéria - reakce na cílovou skupinu a práce s ní, socializační proces, návaznost na další služby a další spolupráce. Zjištění poukázala na určité rozdíly při práci v NZDM a na chybějící systém služeb, které by na NZDM přímo navazovaly.
|
|
|
Etická dilemata při práci s rizikovou mládeží v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež
VYBÍRALOVÁ, Lucie
Diplomová práce se věnuje rozboru jednotlivých dilemat vyskytujících se u sociálních pracovníků při poskytování služeb v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež. Cílem diplomové práce je formulovat a reflektovat jednotlivá dilemata vyskytující se u sociálních pracovníků, kteří pracují s rizikovou mládeží v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež. A dále provést rozbor mnou vybraného dilematu pomocí tří etických teorií. Jednotlivá dilemata byla identifikována na základě výzkumné sondy konkrétně metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Práce je členěna do čtyř kapitol. V první kapitole je uvedena charakteristika rizikové mládeže a přiblížení nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Je zde i zakomponována sociální práce s touto konkrétní cílovou skupinou. Druhá kapitola pojednává o propojení etiky a sociální práce a obecně o etických dilematech. V třetí kapitole jsou popsána konkrétní dilemata, se kterými se sociální pracovníci v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež potýkají. V poslední kapitole diplomové práce dochází k rozboru vybraného dilematu pomocí tří etických teorií - deontologie, utilitarismu a etiky péče.
|
|
|
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež v Jihočeském kraji a jejich služby
OSTRÁ, Johana
Tato bakalářská práce zpracovává téma Nízkoprahová zařízení v Jihočeském kraji a jejich služby. V teoretické části práce se snažím přiblížit význam pojmu nízkoprahové zařízení, následně poukazuji na jeho cíle, poslání a také na důležitost jeho samotné existence. Vymezuji služby nízkoprahových zařízení za pomoci zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění a také cílovou skupinu, které jsou služby nízkoprahového centra primárně určeny. V rámci této práce se také zabývám možností uplatnitelnosti speciální pedagogiky, konkrétně etopedie ve spojitosti práce s dětmi s poruchami chování a rizikovou mládeží. Nízkoprahová zařízení se nachází po celé České republice. V Jihočeském kraji jich najdeme dvacet. Tato zařízení se zaměřují na děti a mládež a poskytují sociální služby, které pomáhají řešit nepříznivé sociální situace. Důležitou službou je zde prevence, primární i sekundární, přičemž zařízení spolupracují se školou. Klienti zde bývají rozděleni na mladší a starší věkovou skupinu, vystupují v anonymitě a služby jsou jim poskytovány bezplatně. V rámci této prevence poskytují některá nízkoprahová zařízení i terénní služby. V tomto případě oslovují nízkoprahová centra klienty v jejich domácím prostředí. Praktická část bakalářské práce byla realizována formou rozhovorů s jednotlivými nízkoprahovými zařízeními v Jihočeském kraji. Oslovila jsem všech 20 zařízení, z toho se mi jich 7 ozvalo zpět a s těmi jsem potom rozhovory realizovala. Rozhovory probíhaly přímo v zařízeních s pracovníky, kteří měli největší kompetence k tomu, aby mi odpověděli na moje otázky. Rozhovory jsem se snažila zjistit jaké programy a služby nabízejí nízkoprahová zařízení v Jihočeském kraji, jak informují nízkoprahová zařízení cílovou skupinu o svých službách a zda má vliv na umístění nízkoprahového zařízení cílová skupina. Cíle, které jsem si stanovila na začátku práce, jsem tedy naplnila. Tuto bakalářskou práci mohou využít nejen potencionální zakladatelé nových nízkoprahových zařízení, ale také klienti, kteří se zde mohou informovat o poskytovaných službách a také o věkovém rozmezí daného zařízení. Dalšími, kteří využijí tuto práci, mohou být školy. Mohou díky ní zjistit nabízené preventivní programy, jež jsou dobře využitelné pro školní kolektiv.
|
|
|
Individuální plánování v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež
MONDSPIEGELOVÁ, Andrea
Bakalářská práce je zaměřena na vývoj individuálního plánování v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež. Práce má pouze teoretickou část, která je rozdělena do tří kapitol. Úvodní kapitola této práce je zaměřena na sociální službu nízkoprahového zařízení, na princip nízkoprahovosti, cílovou skupinu tohoto zařízení, na činnosti, které se zde realizují, a na postup, během něhož se zájemce o službu stává jejím uživatelem. Druhá kapitola obsahuje charakteristiku individuálního plánování, jeho procesu, lidských potřeb a osobního cíle uživatele a úlohu klíčového pracovníka v tomto procesu. Poslední kapitola se zaměřuje na vývoj individuálního plánování v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež Oráč a na představení hlavních změn, které v souvislosti s tímto vývojem nastaly a jejich prezentaci na konkrétních příkladech uživatelů tohoto zařízení.
|
|
|
Pocity uživatelů/ek nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ve fázi prvokontaktu.
HOUDKOVÁ, Soňa
Při prožívání prvního kontaktu či prvokontaku působí na zájemce také faktory jak na straně posuzovaného, tak na straně zájemce jako posuzovatele. Tyto faktory spadají do procesu formování prvního dojmu, kdy ve snaze porozumět druhým a také sobě vytváříme intuitivní teorie, které mohou výrazně ovlivnit, jak zájemci vnímají získaná data. Od těchto teorií se odvíjí také chování, s čímž úzce souvisí kvalita vztahu mezi pracovníkem a zájemcem. První kontakt se týká sociálního poznávání a vnímání, tudíž jde o zpracovávání získaných informací. Proto by mělo každé zařízení mít jasný postup v procesu prvokontaktu ohledně sdělování informací, aby nedošlo k zahlcení zájemce ihned při prvním kontaktu. V bakalářské práci se zabývám otázkou prožívání procesu prvokontaktu zájemci o službu. Na začátku praktické části bylo potřeba popsat stanovený cíl práce a zmíněnou výzkumnou otázkou. Cílem je zjistit, jak proces prvokontaktu působí na zájemce o službu. Pro zjištění stanovené výzkumné otázky a dosažení cíle jsem si zvolila kvalitativní strategii výzkumu, techniku polostrukturovaných rozhovorů doplněných o nezúčastněné pozorování. Základní výzkumný soubor představovali děti ve fázi prvokontaktu, bez ohledu na počet návštěv. Konkrétně se jednalo o devět dětí. Věkové rozpětí, na základě dlouhodobého pozorování a pilotní studie, bylo stanoveno od dvanácti do třinácti let. Výzkum byl realizován v období únor - březen 2013. Z výsledků výzkumu vyplývá, že zájemci o službu prožívají první kontakt rozdílně. Další návštěvy v rámci prvokontaktu prožívají všichni zájemci klidnými a pozitivními emocemi a to především díky přístupu a používaným metodám sociálních pracovnic. Základní metodou, kterou pracovnice využívají, je především kontaktní práce. Všichni dotazovaní se shodli na přirozeném, přátelském a pomáhajícím přístupu pracovnic. Tento přístup spojují především s tykáním pracovnic a společným zapojováním se do volnočasových aktivit. Současně z výzkumu vyplývá, že velký vliv na prožívání prvního kontaktu a vstupu do zařízení má prostředí. Především vnější není pro klienty příjemné. Důvody těchto pocitů u cílové skupiny, která do zařízení přichází poprvé, je dáno především špínou a tmavostí prostředí. Naopak se jim líbí vnitřní prostory klubu, které jsou vyzdobené a dostatečně prosvětlené. Na závěr shrnutí výsledků je třeba uvést fakt (na kterém se shodla většina informantů), že v ideálním případě by informanti rádi přicházeli do nového prostředí a zařízení v doprovodu blízké osoby, například kamaráda či spolužáka. Na základě získaných dat se domnívám, že by každé nízkoprahové zařízení pro děti a mládež v rámci standardů kvality v sociálních službách, mělo mít vypracovaný postup v procesu prvokontaktu. V tomto plánu by mělo být uvedeno, jaké informace budou zájemci sdělovány při daném setkání. Tato metodika by měla sloužit nejen pracovníkům, ale také stážistům či dobrovolníkům. Vhodné by bylo také odstranění bariér, jež způsobují negativní pocity při vstupu do zařízení.Předpokládá se také, že by tato bakalářská práce mohla sloužit jako zdroj informací nejen pro širokou veřejnost, ale také pro odborníky v sociálních službách pracující s dětmi a mládeží, neboť k prvnímu kontaktu dochází v každé sociální službě a je potřeba přizpůsobit přístup pracovníků, aby se zájemci o službu cítili přijati do daného zařízení.
|
|
|
Virtuální komunikace a její využití v rámci nízkoprahových zařízení pro děti a mládež
EGERMAIEROVÁ, Václava
Práce se zabývá specifiky sociální služby nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a možnostmi využití virtuální komunikace pro práci s klienty této služby. Teoretická část charakterizuje nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, rozsah, zásady a cílovou skupinu této sociální služby. Dále popisuje funkci a účel komunikace, charakterizuje specifika mobilní a virtuální komunikace a hledá možnosti jejího využití v rámci základního i odborného sociálního poradenství. Praktická část je zaměřena na zmapování pokrytí území České republiky zařízeními poskytujícími sociální službu nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a obsahuje dotazníkové šetření reflektující dosavadní praxi ve využívání virtuální komunikace jako nástroje pro práci s klientem v rámci těchto zařízení. Stávající zařízení využívají pro komunikaci s klienty zejména e-mail a sociální síť Facebook, v menší míře i aplikaci Skype, ICQ a další sociální sítě. Dosavadní praxe je značně nejednotná, protože stále chybí kompletní odborný metodický základ pro poskytování služby v této formě.
|
|
|
Analýza potřebnosti služeb sociální prevence pro děti a mládež v Třeboni
ŠEDIVÁ, Ivana
Posláním nízkoprahového zařízení pro děti a mládež je usilovat o začlenění dětí a mládeže do společnosti a o pozitivní změnu životního způsobu mladých lidí, kteří se nacházejí v nepříznivé sociální situaci. Zásadní význam tohoto zařízení je v poradenské a preventivní činnosti, které umožňují dětem a mládeži si popovídat, nebo se svěřit se svými problémy, které mohou za pomoci pracovníků řešit. Toto zařízení ve městě Třeboň chybí, děti a mládež zde nemají přímo pro ně specializovanou sociální službu, která by nabídla aktivity a pomoc v jejich volném čase. Cílem bakalářské práce je zmapovat potřebnost nízkoprahového zařízení pro děti a mládež v Třeboni. V rámci výzkumu se chci zaměřit na dvě skupiny lidí a jejich názory, které jsou podstatné k naplnění hlavního cíle a dílčích cílů práce. První skupinou jsou děti a mládež třeboňských škol, druhou skupinou je odborná veřejnost vzhledem k tématu práce (výchovní poradci, ředitelé třeboňských škol, zástupci městské policie, členové Zastupitelstva města Třeboň, zástupci ředitelů třeboňských škol apod.). Prvním dílčím cílem bylo zjistit zájem o využití nízkoprahového zařízení ve městě Třeboň. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, o jaké činnosti nízkoprahového zařízení by děti měly zájem. Třetím dílčím cílem bylo porovnat názory respondentů s názory veřejnosti získanými v rámci procesu tvorby rozvojového plánu sociálních služeb. V rámci práce byly stanoveny následující hypotézy H1: Více než polovina dotázaných žáků má zájem o využití nízkoprahového zařízení pro děti a mládež v Třeboni, H2: Potenciální klienti nízkoprahového zařízení pro děti a mládež očekávají především nabídku výchovných, vzdělávacích a aktivizačních činností. Hypotézy H1 a H2, které byly zkoumány v rámci kvantitativního výzkumu pomocí metody dotazování a techniky dotazníku, bylo možné potvrdit. Děti a mládež třeboňských škol by chtěly takové zařízení ve městě Třeboň využívat. Dále v rámci práce byla stanovena výzkumná otázka: Mělo by město Třeboň finančně podpořit na svém území vznik a provoz nízkoprahového zařízení pro děti a mládež v Třeboni? Na základě vyjádření odborné veřejnosti k této výzkumné otázce, lze říci, že 77,7% respondentů z odborné veřejnosti si myslí, že by město Třeboň mělo finančně podpořit NZDM a 22,3% respondentů je opačného názoru. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež v Třeboni by pomohlo městu regulovat kriminální činnost dětí a mládeže a to tím, že by nabídlo službu dětem a mládeži, která je vhodná a specializovaná přímo pro ně. Neorganizovaná mládež by naplnila svůj volný čas aktivitami, které mohou působit jako prevence vůči rizikovému chování. Aktivity by byly profesionálně ošetřeny. Na základě vyjádření názorů těchto dvou skupin k nízkoprahovému zařízení pro děti a mládež v Třeboni a následném zhodnocení, lze pak výsledky použít jako podklad pro případnou revizi plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Třeboň a více se tak přiblížit dětem a mládeži a jejich potřebám.
|
|
|
Volnočasové aktivity pro děti ohrožené životem na ulici
RYBIČKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá tématikou volného času, jeho vývojem a jeho významem v životě dětí a mládeže. Dále poukazuje na výskyt sociálně patologických jevů u ohrožených mladých a udává možnosti, které mají v současnosti na výběr, vzhledem k zařízením a službám poskytujícím prostor pro trávení volného času. Hlavním zaměřením práce je využití volnočasových aktivit jako prostředku prevence rizikového chování. Cílem výzkumné části práce je představení nízkoprahového zařízení pro děti a mládež jako možné alternativy pro bezpečné trávení volného času neorganizovaných a sociálně patologickými jevy ohrožených dětí a mládeže, které navíc poskytuje možnost sociální práce s touto cílovou skupinou. Naplnění cíle bylo realizováno pomocí kvalitativního výzkumu metodou rozhovorů dle návodu, kde výzkumný soubor tvořily pracovnice a dobrovolnice nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Bongo v Týně nad Vltavou.
|
|
|
Problematika kompetencí pracovníků nízkoprahových zařízení pro děti a mládež.
KOCOUREK, Jiří
Bakalářská práce "Problematika kompetencí pracovníků nízkoprahových zařízení pro děti a mládež" charakterizuje profesní a osobností kompetence pracovníků nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM) a popisuje, jaké kompetence reálně uplatňují ve své práci a jaké širší (sociální, hodnotové a motivační) faktory charakterizují osoby, které se v této oblasti společenské praxe profesně realizují. Poznatky je možné doporučit pro využití při výběrových řízení a hledání nových zaměstnanců a ke zkvalitnění nabídky vzdělávání pro pracovníky NZDM.
|
host ::
RSS.