|
|
SLICE Seismic lithospheric investigation of Central Europe
Akademie věd ČR, Geofyzikální ústav, Praha ; Švancara, Jan ; Brož, Milan ; Hrubcová, Pavla ; Špičák, Aleš
Projekt SLICE má za úkol zkoumat hlubinnou stavbu středoevropské oblasti a jeho cílem je přispět k výzkumu stavby zemské kůry a svrchního pláště v oblasti Českého masivu a jeho styku se sousedními tektonickými jednotkami. Pro studium hlubinné stavby je využívána seismická refrakční metoda, kdy se registrují seismické vlny generované uměle vyvolanými odpaly a posléze je zjišťtována rychlost šíření seismických vln v různých hloubkách. Tyto údaje pak zprostředkovaně poskytnou informace o strukturních vlastnostech měřeného prostředí až do oblasti svrchního pláště. Je popsáno propojení refrakčních experimentů ALP 2002 a SUDETES 2003 na našem území.
|
|
|
SLICE Seismic lithospheric investigation of Central Europe
Akademie věd ČR, Geofyzikální ústav, Praha ; Špaček, Petr ; Švancara, Jan ; Brož, Milan ; Novotný, Miloslav ; Karousová, Olina ; Hrubcová, Pavla ; Špičák, Aleš ; Novotný, Miroslav
Projekt SLICE má za úkol zkoumat hlubinnou stavbu středoevropské oblasti a jeho cílem je přispět k výzkumu stavby zemské kůry a svrchního pláště v oblasti Českého masivu a jeho styku se sousedními tektonickými jednotkami. Pro studium hlubinné stavby je využívána seismická refrakční metoda, kdy se registrují seismické vlny generované uměle vyvolanými odpaly a posléze je zjišťována rychlost šíření seismických vln v různých hloubkách. Tyto údaje pak zprostředkovaně poskytnou informace o strukturních vlastnostech měřeného prostředí až do oblasti svrchního pláště. Je popsáno propojení refrakčních experimentů ALP 2002 a SUDETES 2003 na našem území.
|
|
|
Historie dolování uranového ložiska Příbram
SASKOVÁ, Klára
Oblast, kterou jsem si vybrala pro tuto diplomovou práci, se rozkládá na hranici Poberounské a Česko-moravské soustavy, geomorfologické jednotky Česká vysočina. Ve své době nejbohatší uranový rudní revír Československa charakterizuje geologická struktura středočeského plutonu v rámci geologického celku Český masiv, na jehož kontaktu se nachází rozsáhlé hydrotermální uranové ložisko. Toto ložisko se člení na celkem devět úseků (Třebsko, Kamenná, Lešetice, Brod, Jeruzalém, Háje, Svatá Hora, Bytíz, Skalka a Obořiště), které náleží územně do příbramského okresu. Město Příbram je proslavené dlouholetou hornickou tradicí nejen polymetalických, ale především uranových rud, která dosáhla ve 2. polovině 20. století obrovských úspěchů světové úrovně. Po druhé světové válce bylo na tomto ložisku podrobnými průzkumnými pracemi objeveno mnoho hydrotermálních žil obsahujících žádanou strategickou surovinu- uraninit (smolinec, nasturan), která mířila výhradně na sovětský hospodářský trh. Těžba uraninitu a jeho zpracování započalo svoji éru v 2. polovině 40. let 20. století a působilo zde až do uzavření poslední šachty dne 30.9.1991. Za celé období bylo vytěženo na povrch neuvěřitelných 50 200,8 tun uranu. Uranové ložisko Příbram se může pyšnit i nejvyšší dosaženou hloubkou 1838,4 metrů na šachtě č. 16. V souvislosti s těžbou se formoval i život místních obyvatel a život lidí mířících za prací z celého bývalého Československa. V současnosti jsou všechny jámy uzavřeny a přirozeným způsobem zatopeny. V určitém úseku ložiska byl vybudován kavernový zásobník plynu. Do budoucnosti již není těžba možná. Státní podnik Diamo uskutečňuje revitalizační práce na bývalých úsecích těžby a monitoruje stav životního prostředí v okolí.
|
|
| |
|
|
Závěrečná zpráva o řešení projektu v programu Trvalá prosperita MPO v roce 2006-2007
Myslil, V. ; Stibitz, M. ; Jiráková, H. ; Fritschová, L. ; Šafanda, Jan ; Burda, J. ; Brož, K. ; Karous, M. ; Landa, I. ; Procházka, M. ; Gregor, P. ; Wolfbauer, J. ; Kalaš, P. ; Motlík, J. ; Alinče, Z. ; Spudil, J. ; Pechar, T. ; Mužák, J. ; Sciranková, L.
Projekt řešil možnosti využití litoměřické geotermální struktury. Tato struktura byla vytipována jako vhodná na základě studií geotermálních poměrů českého masívu na území naší republiky.
|
|
|
Megatvary oválného půdorysu v granitech Českého masivu
Hrádek, Mojmír
V území budovaném centrálním moldanubickým plutonem byly zjištěny morfologicky patrné struktury oválného půdorysu, buď v podobě kleneb nebo vzácně i prstencového tvaru. Tyto struktury mají vztah k záporným anomáliím tíhové pole granitových intruzí. Jsou popsány jejich charakteristické rysy.
|
|
|
Biotity třebíčského plutonu
René, Miloš
Biotity třebíčského plutonu lze rozdělit na základě poměru Fe/Mg do čtyř skupin. Biotity durbachitů jsou typické vyšším obsahem eastonitové molekuly, biotity biotitických a granát-biotitických granitů jsou siderofylity.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.