|
|
Výkon agendy příspěvku na péči v ORP Dačice po sociální reformě pohledem příjemců příspěvku na péči
ČURDOVÁ, Hana
K 1.1.2007 dochází ke koncipování nové sociální dávky příspěvku na péči. Tato dávka je upravena zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Zákon vymezuje podmínky poskytování pomoci a podpory osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby, které se ocitnou v nepříznivé sociální situaci. Téma týkající se příspěvku na péči jsem volila na základě profesních zkušeností z této oblasti. Cílem práce bylo zmapovat názory příjemců příspěvku na péči (rodin s dítětem se zdravotním postižením) na práci úředníků před a po sociální reformě. Důvodem stanovení cíle je zjistit, jaký má reforma na tyto příjemce dopad. Teoretická část zahrnuje krátkou zmínku o stavu před přijetím zákona o sociálních službách, jeho vznikem. Dále je krátce uveden zákon o sociálních službách k 1.1.2007 a sociální reforma. V další části práce je blíže nastíněn příspěvek na péči po sociální reformě, tedy od 1.1.2012. Konkrétně je zde obsaženo: působnost PnP v oblasti sociálních služeb, podmínky nároku, stupně závislosti, výše příspěvku a jeho výplata, řízení o příspěvku na péči, lhůty správního orgánu, využívání PnP a povinnosti vyplývající ze zákona. Podrobněji je v práci přiblížen sociální pracovník, jeho role a kompetence. Na závěr teoretické části byl vymezen pojem zdravotní postižení. V praktické části bakalářské práce byly zjišťovány názory komunikačních partnerů na práci úředníků. Stanovena byla výzkumná otázka: Jak vnímají příjemci příspěvku na péči (rodiny s dítětem se zdravotním postižením) práci úředníků před a po sociální reformě? Na základě této výzkumné otázky jsem si stanovila 4 otázky, se kterými bylo pracováno ve výzkumu. Výzkumný soubor byl tvořen dvanácti rodinami s dítětem se zdravotním postižením, které byly vybrány na základě principu dobrovolnosti. Podstatu tvoří skutečnost, že rodiny byly příjemci příspěvku před sociální reformou i po ní. Výzkum byl realizován pomocí kvalitativního výzkumu a byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru s rodičem dítěte se zdravotním postižením, který pobírá PnP. Na základě skutečností získaných od dotazovaných komunikačních partnerů bylo zjištěno, že tito sociální reformu vnímají spíše negativně než pozitivně. Vnímají velký rozdíl mezi prací sociálních pracovnic MěÚ Dačice a pracovnic kontaktního pracoviště Úřadu práce v Dačicích. Rozdíly spatřují v ochotě, spokojenosti, ve znalostech a zkušenostech pracovnic. Pracovnice ÚP jsou komunikačními partnery hodnoceny velmi záporně, oproti tomu pracovnice MěÚ jsou ve své práci hodnoceny zcela pozitivně. Dalším velkým problémem jsou pro komunikační partnery uváděny nefungující výplaty příspěvku na péči, který je vyplácen se zpožděním někdy až o měsíc. V závěru práce jsou uvedeny mnou navržené možnosti řešení nepříznivého stavu, který byl výzkumem zjištěn.
|
|
|
VYUŽÍVÁNÍ PŘÍSPĚVKU NA PÉČI NA TRHOVOSVINENSKU
KOPRNOVÁ, Petra
Příspěvek na péči je poměrně mladým institutem, který je hlavním nástrojem modelu sociálních služeb zavedeného od 1. 1. 2007 na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Tento příspěvek přímo souvisí s poskytováním sociálních služeb. Tvorba zákona o sociálních službách trvala celých 13 let a přinesla do této oblasti mnoho zásadních změn ? nejen, že se vytvořilo nové pojetí samotných sociálních služeb, jejich druhů, forem a podmínek poskytování, ale zavedl se i nový přístup k finančním zdrojům pro osoby, které v nepříznivé sociální situaci pomoc potřebují. Do té doby fungující příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu nahradil právě příspěvek na péči. Cílem práce je zmapovat nabídku sociálních služeb na území Trhosvinenska a zjistit, zda příjemci příspěvku na péči využívají více pomoc poskytovanou osobou blízkou nebo registrovaným poskytovatelem sociálních služeb. Výsledky provedeného výzkumu poukazují na to, že na Trhosvinensku je ve většině případů využívána pomoc poskytovaná osobou blízkou. Na základě zjištěných údajů lze tuto diplomovou práci prakticky využít jako studijní materiál vhodný pro komunitní plánování, i jako informační materiál pro obyvatele a poskytovatele sociálních služeb na Trhosvinensku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Možnosti rozvoje sociálních služeb na Vodňanksu
NOVÁKOVÁ, Veronika
Sociální služby jsou nedílnou součástí sociální ochrany ve společnosti. Lze je vnímat jako formu pomoci, která je poskytována občanům, kteří se ocitnout v tíživé sociální situaci a tuto situaci bez pomoci společnosti nemohou překonat. Sociální služby pomáhají osobám společensky znevýhodněným zlepšit kvalitu života, případně je v maximální míře začlenit do společnosti, ale také chrání společnost před riziky, jejichž nositeli znevýhodněné osoby jsou. Stěžejním dokumentem pro oblast sociálních služeb je v České republice zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění. Cílem mé práce je shrnout obecné poznatky o problematice sociálních služeb, ale především zjistit, zda jsou poskytované sociální služby ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Vodňany dostatečné, a jaký rozvoj těchto služeb je do budoucna možný. Výsledky výzkumu ukazují, že na Vodňansku jsou dostatečně zajištěny služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, ale zcela chybí služba odborného sociálního poradenství ve smyslu občanské poradny či nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a azylové pobytové zařízení. Prakticky lze diplomovou práci využít zejména jako informační materiál pro obyvatele Vodňanska, ať už formou brožur či informačních letáků. Využitelná je podle mého názoru i jako studijní materiál pro studenty středních, vyšších odborných i vysokých škol v rámci vyučování. Může být využita i jako zpětná vazba pro poskytovatele a zadavatele sociálních služeb na Vodňansku.
|
|
|
Možnosti měření efektivnosti systému financování a poskytování sociálních služeb
Jeřábková, Věra ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent) ; Zelený, Martin (oponent)
Významný problém fungování veřejného sektoru spočívá v zajištění efektivnosti veřejných výdajů. Vytvoření modelu efektivnosti financování a poskytování sociálních služeb však není jednorázovým tématem, nýbrž jde o dynamický proces, který vyžaduje pravidelně hodnotit změněné sociálně ekonomické podmínky. V České republice se efektivnost systému poskytování a financování sociálních služeb doposud neměří. Jelikož na oblast sociálních služeb působí vliv celé řady kritérií a faktorů, je nutné uplatnit jiné pohledy na hodnocení efektivnosti služeb sociální péče, sociální prevence a sociálního poradenství. Efektivnost tak nelze hodnotit jako celek, nýbrž je nutné soustředit se na jednotlivé skupiny sociálních služeb i na jednotlivé služby v rámci dané skupiny. V předkládané práci je efektivnost měřena u dvou vybraných pobytových zařízeních sociálních služeb, a to domovů pro seniory a domovů pro osoby se zdravotním postižením. Aplikované metody pro hodnocení efektivnosti bylo možné využít pouze v omezené míře, neboť řada důležitých proměnných se v rámci oficiálních statistik nesleduje. V případě vícekriteriálních metod byl výpočet navíc ztížen dostupností vhodného softwaru.
|
|
|
Příspěvek na péči a jeho využití při poskytování sociálních služeb
BALAŽOVIČOVÁ, Nina
Tématem práce je příspěvek na péči v regionu města České Budějovice. Příspěvek na péči je dávka zavedená zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. 1. 2007. Příspěvek na péči má být dle zákona využíván na zajištění potřebné péče osobám, které jsou závislé na pomoci jiné osoby. Je vyplácen ve čtyřech stupních podle míry závislosti. Jedná se o zcela novou dávku, novinkou je zejména jeho pojetí, které posiluje aktivní postavení uživatele sociálních služeb. Příspěvek na péči je koncipován jako dávka, za kterou si uživatelé nakupují takové sociální služby, které si zvolí a pro které se dobrovolně rozhodnou. Již od svého zavedení se příspěvek na péči potýká s několika problémy. Stalé se zvyšuje počet jeho uživatelů, čímž dochází k růstu objemu vyplácených dávek, které se ovšem oproti původnímu záměru nevrací zpět do systému. Je tomu tak především proto, že uživatelé si převážně v I. stupni volí za poskytovatele péče rodinu či jiné blízké osoby, případně považují příspěvek na péči za další z příjmů domácnosti a nedochází k úhradě sociálních služeb. Teoretická část práce je zaměřena na vysvětlení pojmu sociálních služeb, jejich historii a vývoj. Další část je věnována současné právní úpravě sociálních služeb. Poslední část teoretické části se zabývá příspěvkem na péči, vysvětlení jeho funkce a popisem řízení o jeho přiznání. Cílem práce je zjištění skutečného využívání příspěvku na péči a spokojenost uživatelů s výší příspěvku především v I. stupni po snížení od roku 2011 Pro výzkum byly použity kvantitativní metody - sekundární analýza dat a dotazníkové šetření, které proběhlo na reprezentativním vzorku uživatelů příspěvku na péči na území obce s rozšířenou působností České Budějovice. Základní soubor pro sekundární analýzu dat a dotazníkové šetření tvořili příjemci příspěvku na péči na území obce s rozšířenou působností České Budějovice. Podle informací magistrátu města České Budějovice to bylo v roce 2011, kdy probíhal výzkum, cca 4400 osob. Cílový soubor pro dotazníkové šetření tedy tvoří 330 osob. Celkem bylo zodpovězeno 340 dotazníků, ze kterých vychází výsledky výzkumu. Dotazníkové šetření proběhlo mezi uživateli formou otevřených a uzavřených otázek. Dotazník obsahuje celkem 10 otázek z nich 8 je uzavřených, 1 otázka je otevřená a 1 otázka je uzavřená s možností doplnění a rozšíření odpovědi. V úvodu dotazníku byli respondenti seznámeni s jeho zaměřením a s následným využitím získaných dat. Cílem práce je zjistit, jak příjemci s příspěvkem na péči skutečně nakládají a jejich spokojenost s výší příspěvku především v I. stupni po snížení od roku 2011. Byly stanoveny následující cíle a hypotézy: Cíl I.: Zjistit jak příjemci nakládají s příspěvkem na péči. Cíl II.: Zjistit jak příjemci hodnotí výši příspěvku na péči. Hypotéza I.: Příjemci příspěvku na péči v I. a II. stupni preferují péči osoby blízké. Hypotéza II.: Příjemci příspěvku na péči v I. stupni jsou s jeho výší nespokojeni. Hypotézy byly stanoveny na základě výsledků předvýzkumu. Hypotéza I.: Příjemci příspěvku na péči v I. a II. stupni preferují péči osoby blízké.se potvrdila, z výzkumu vyplynulo, že u uživatelů příspěvku na péči v I. a II. stupni je větší než 60 procentní preference poskytování péče rodinou či jinou neregistrovanou fyzickou osobou. Potvrdila se také hypotéza II.: Příjemci příspěvku na péči v I. stupni jsou s jeho výši nespokojeni. Z výsledků vyplývá, že ačkoliv není pravidlem, že se zvyšující se dávkou příspěvku na péči se zvyšuje také spokojenost uživatelů s jeho výší, tak přesto je více než 60% podíl nespokojených uživatelů mezi uživateli I. stupně příspěvku na péči.
|
|
|
Příspěvek na péči jako nástroj financování sociálních služeb
Raif, Miroslav ; Jeřábková, Věra (vedoucí práce) ; Kozelský, Tomáš (oponent)
V bakalářské práci se zabývám příspěvkem na péči, novým nástrojem financování sociálních služeb. V teoretické části jsem zpracoval poznatky, které jsem získal studiem odborné literatury. Objasňuji základní pojmy sociálních služeb a dávky příspěvku na péči. V praktické části jsem se zaměřil na zjišťování vývoje věkové struktury obyvatelstva, která se z velké části podílí na počtu a objemu vyplacených dávek.
|
|
|
Regionální dostupnost sociálních služeb z geografického hlediska
Srnová, Zdeňka ; Jeřábková, Věra (vedoucí práce) ; Šimková, Martina (oponent)
Cílem této práce je zmapovat a analyzovat dostupnost sociálních služeb v jednotlivých regionech České republiky. V první části jsou popsány základní pojmy týkající se sociálních služeb a jejich financování. Druhá část práce se zabývá ekonomickým a demografickým popisem jednotlivých krajů ČR. V třetí, analytické části, je pozornost zaměřena na zjištění struktury sociálních služeb v krajích za vybrané časové období. Součástí této kapitoly je časový vývoj ukazatelů, které dostupnost sociálních služeb ovlivňují.
|
|
|
Sociální služby pro seniory v podmínkách Domova pro seniory Háje
Hnátková, Lucie ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Průša, Ladislav (oponent)
Diplomová práce představuje přínosy i hrozby, které přinesl pro uživatele i poskytovatele sociálních služeb zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách od roku 2007. Kritika se opírá o data o příjemcích příspěvku na péči i o zdrojích příjmů poskytovatelů sociálních služeb získaná za čtyřleté působení zákona. Cílem diplomové práce je zhodnotit důsledky zákona o sociálních službách na kvalitu a financování sociálních služeb pro seniory a tato zjištění ověřit na datech a vývoji Domova pro seniory Háje, příspěvkové organizace, jíž zřizovatelem je hl. m. Praha. Nová legislativa ustanovila řadu nástrojů k zajištění kvality sociálních služeb. Ukazuje se však, že to, co může ohrozit kvalitu služeb zejména v pobytových službách sociální péče, je nově nastavené financování této oblasti. Na vývoj sociálních služeb významně působí také proces stárnutí populace, jedna z kapitol se proto věnuje analýze věkové struktury obyvatel hl. m. Prahy a potřebě sociálních služeb pro seniory v tomto regionu do budoucna. Závěr práce shrnuje nejzávažnější důsledky, které do praxe přinesl nový zákon.
|
host ::
RSS.