|
|
Centrum pro kondici kardiologických klientů
MATOUŠKOVÁ, Monika
Tématem diplomové práce jsou centra pro kondici kardiologických klientů. Toto téma jsem si vybrala, protože i přes všechna doporučení odborných společností zabývajících se kardiovaskulární problematikou, je dodržování sekundární prevence a režimových opatřeních naprosto nedostatečné i u nemocných, kterým byla poskytnuta velmi kvalitní a drahá péče v akutním stadiu choroby. Dodržování zásad sekundární prevence zahrnuje dodržování režimových opatřeních a opatřeních vedoucích k redukci rizikových faktorů. V teoretické části práce jsou uvedeny rizikové faktory, které se významně podílejí na vzniku kardiovaskulárních chorob. Nedílnou součástí udržení dobré kondice kardiologických klientů je ústavní lázeňská péče a navazující péče v centrech pro kondici kardiologických klientů. Zapojení sester do péče o nemocné s kardiovaskulárním onemocněním, by mohlo být právě v oblasti sekundární péče a dodržování režimových opatřeních. Využití jejich kompetencí a zapojení do nelékařských organizací, jež se věnují této problematice, by mohlo zlepšit nedostatky v sekundární prevenci. Cílem práce bylo zmapovat požadavky pacientů na existenci center pro kondici kardiologických klientů v rámci sekundární prevence. Zjistit rozdíl v účinnosti sekundární prevence u klientů navštěvujících kardiokluby a klientů v místech, kde není kardioklub. Dalšími cíli bylo zmapovat propojenost péče o kardiologicky nemocné klienty v následné péči po propuštění z lůžkového zařízení a možnostmi kardioklubů a zjistit možnost začlenění sestry ve vedení kardioklubů v péči o kardiologické klienty. Bylo použito kvalitativní šetření s polostrukturovanými rozhovory a kvantitavní výzkum formou dotazníku. Výzkumným souborem byli zdravotníci a kardiologičtí pacienti. Cíle práce byly splněny, výzkumné otázky zodpovězeny a hypotézy potvrzeny. Výsledky mohou být použity jako podklad pro založení dalších center pro kondici kardiologických klientů a zapojení sester do jejich činnosti.
|
|
|
Informovanost laické veřejnosti o rizicích vedoucích k hypertenzi
LEPŠÍKOVÁ, Leona
Informovanost laické veřejnosti o rizicích vedoucích k hypertenzi Nejčastější příčinou morbidity a mortality v České republice jsou kardiovaskulární nemoci. Je všeobecně známo, že jedním z faktorů, které následně mohou vést k nezvratným změnám a smrti, je arteriální hypertenze. Arteriální hypertenze svou vysokou prevalencí v dospělé populaci v průmyslově vyspělých zemích (20 - 30 %) představuje závažný zdravotní problém. Zároveň je spolu s diabetem, hyperlipoproteinémií, obezitou a kouřením i jedním z nejzávažnějších rizikových faktorů ischemické choroby srdeční. Cílem práce bylo zjistit, zda laická veřejnost zná a dodržuje opatření, která snižují riziko vzniku hypertenze. Byly stanoveny dvě hypotézy: 1, Laická veřejnost zná rizikové faktory vzniku hypertenze. 2, Laická veřejnost nedodržuje režimová opatření zabraňující vzniku hypertenze. Výzkumný soubor tvořila laická veřejnost z kraje Vysočina. Pro kvantitativní sběr dat byl zvolen dotazník. Dotazníky směřovaly k respondentům všech věkových kategorií. Celkem bylo rozdáno 160 dotazníků. Konečný počet dotazníků pro zpracování dat tvořil 126 dotazníků. Z výsledků vyplynulo, že laická veřejnost kraje Vysočina je informována o rizicích vzniku hypertenze (nadváha, přejídání, zvýšený příjem soli v potravě, nadměrná konzumace alkoholu, nedostatek pohybu a stres) a dodržuje režimová opatření, která zabraňují vzniku hypertenze. K tomu, aby se zabránilo stále častějšímu výskytu hypertenze je důležité znát a vyvarovat se rizikovým faktorům, naučit se žít správným životním stylem a uvědomit si, že za své zdraví jsme odpovědni my sami. Proto je důležité věnovat této problematice více pozornosti a edukovat veřejnost např. prostřednictvím letáků v ordinacích praktického lékaře a k tomuto účelu může posloužit i tato bakalářská práce.
|
|
| |
|
|
Cévní mozková příhoda a následná resocializace
DVOŘÁKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku resocializace u osob po cévní mozkové příhodě. Konkrétně jsem se v rámci výzkumu zaměřila na rozhovor s lidmi, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. V teoretické části se věnuji anatomicko-fyziologickému základu, rizikovým faktorům, charakteristice onemocnění, příznakům, příčinám, první pomoci, popisu jednotlivých typů cévní mozkové příhody a ucelené rehabilitaci, konkrétně léčebným, sociálním, pedagogickým a pracovním prostředkům rehabilitace. V praktické části jsem využila metod a technik kvalitativního výzkumu. Použila jsem metodu dotazování a techniku pololořízeného rozhovoru. Cílovým souborem bylo 10 osob, které prodělaly cévní mozkovou příhodu. Rozhovory jsem zpracovala do případových studií ? kazuistik. V případových studiích jsem shrnula informace od osob, které toto onemocnění prodělaly. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit a porovnat možnosti návratu do obvyklého způsobu života u vybraných sociálních skupin po cévní mozkové příhodě. V diskuzi jsem shrnula zjištěné údaje a uvedla jsem hypotézy, které z výzkumu vyplývají. Předpokládaným využitím mé práce by mohlo být zmapování možnosti resocializace u osob, které prodělaly cévní mozkovou příhodu. Práce by mohla přispět ke zkvalitnění výuky na toto téma a napomoci k případné edukaci veřejnosti. Další možností využítí práce je snaha o vytvoření postupu, který by mohl být aplikován při resocializaci u osob po cévní mozkové příhodě.
|
|
|
Vztah mezi členy pedagogického týmu jako determinanta volnočasových edukačních procesů
PYTLÍKOVÁ, Anna
Práce pojednává o vztazích mezi členy pedagogického týmu, kteří svým působením ovlivňují celý edukační proces. První kapitola se zaměřuje na tým z hlediska jeho charakteristiky, vývoje a stanovených cílů. Dále se věnuje spolupráci, vztahům a důvěře mezi členy pedagogického týmu. Druhá kapitola se zabývá pojmy skupinová dynamika, malá sociální skupina a především vývojovými fázemi skupiny. Třetí kapitola se soustřeďuje na vzájemnou interakci mezi malou sociální skupinou a vztahy mezi členy pedagogického týmu. Uvádí rizikové faktory, které negativně ovlivňují práci pedagogů a tím celý edukační proces. Tato kapitola zároveň objasňuje negativa vývojových fází týmu a jejich působení na skupinovou dynamiku malé skupiny.
|
|
|
Rizika práce sestry
GENGELOVÁ, Gabriela
Práce sester ve zdravotnictví je často fyzicky i psychicky náročná. Některá lůžková oddělení mají specifické pracovní podmínky a z toho vyplývající i rizika. Sestry jsou neustále vystaveny riziku poranění, infekce, ale také pracovnímu stresu. Tato pracovní rizika mohou způsobit poruchy zdraví nebo vyvolat nemoci z povolání. Proto je potřebné snižovat pracovní zátěž, stres, psychosociální rizika a hlavně dbát na preventivní opatření a dodržovat hygienicko-epidemiologický režim. Bakalářská práce s názvem Rizika práce sestry je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se snaží shrnout komplexně rizika práce sestry se zaměřením na preventivní opatření u jednotlivých rizik. Výsledky šetření jsou zpracovány ve výzkumné části práce. V průběhu výzkumného šetření byla použita kvantitativní metoda sběru dat, technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na interním, neurologickém oddělení a na oddělení následné péče v Nemocnici České Budějovice, a. s. a ve FN Plzeň. V bakalářské práci byly stanoveny 2 cíle a s nimi související 3 hypotézy, které byly potvrzeny nebo vyvráceny. Cíle byly splněny. Autorka se snažila zjistit, co považují sestry na klinicky zaměřených pracovištích při své práci za nejrizikovější a jaká preventivní opatření uplatňují v souvislosti s vnímanými riziky. Z výsledků vyplynulo, že sestry považují na pracovišti za nejrizikovější píchnutí infikovanou jehlou. Preventivní opatření uplatňují v omezeném rozsahu.
|
|
|
Užívání nitroglycerinu z ošetřovatelského hlediska
GUTOVÁ, Alena
Bakalářská práce, zpracovaná na téma Užívání Nitroglycerinu z ošetřovatelského hlediska, se zabývá současným stavem, cíli práce a hypotézami, metodikou, výsledky, diskuzí a závěrem. Současný stav dané problematiky práce se zabývá přehledem onemocnění kardiovaskulárního systému, jako jsou ateroskleróza, ischemická choroba srdeční, hypertenze, infarkt myokardu, plicní embolie, tromboembolická nemoc, náhlá koronární smrt. Tato část se také věnuje dědičnosti kardiovaskulárních onemocnění, podílu rizikových faktorů na vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Dále je zde podrobněji pojednáváno o mechanismu účinku nitrátů. Práce se také zabývá rolí sestry v ošetřovatelské péči, informovaností pacienta, komunikací a edukací pacienta, užívajícího nitráty. Závěr kapitoly je věnován příkladům ošetřovatelských diagnóz.
|
|
|
Změna životního stylu mužů po akutním infasrktu myokardu
BENOVÁ, Jana
Diplomová práce na téma: {\clqq}Změna životního stylu mužů po akutním infarktu myokardu``, se v obecné části zaměřuje na rizikové faktory kardiovaskulárního onemocnění , ucelený systém rehabilitace , prevenci (primární, sekundární a terciární), životní styl a systém sociálního zabezpečení České republiky. Rizikové faktory kardiovaskulárního onemocnění lze rozdělit na faktory ovlivnitelné (výživa, kouření,nedostatek pohybu, užívání alkoholu, hypertenze, dyslipoproteineme, diabetes mellitus, obezita), faktory neovlivnitelné (věk, pohlaví a genetické faktory) a faktory behaviorální kam lze zařadit faktory psychosociální a ekonomické. Hlavním cílem práce je zjistit míru výskytu rizikových faktorů u mužů po akutním infarktu myokardu a možnost jejich aktivního zapojení do změny životního stylu. Výzkum probíhal formou dotazníků, umístěných v kardiologických ambulancích na Příbramsku, sběr dat probíhal od listopadu 2009 do února 2010. Výzkum byl kvantitativní, dotazník byl anonymní v tištěné podobě, obsahoval 29 otázek a respondenti odpovídali písemně. Z celkového počtu 1 000 rozdaných dotazníku,se jich plně vyplněných vrátilo 231. Návratnost dotazníků byla 23,1%. Výběrový vzorek byl kvótní, dotazníky byly určeny pouze pro muže, kteří prodělali akutní infarkt myokardu (dva základní identifikační znaky). Stanovila jsem si dvě hypotézy. První byla, že vzděláni populace hraje významnou roli ve výskytu kardiovaskulárního onemocnění a podvědomí o vlivu životního stylu na snižování rizik vzniku těchto onemocnění. Druhá hypotéza byla, že u mužů po prodělaném infarktu myokardu není efektivně a důsledně prováděna sekundární prevence rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob. Obě moje hypotézy se potvrdily. Lékaři a odborná veřejnost je jistě dobře informována o prevenci a terapii kardiovaskulárních onemocnění. Jde o to jak efektivně se odborné informace a doporučení dostávají do podvědomí naší populace. Výsledky výzkumů dokládají, že vzniká pomyslná propast mezi doporučovanými radami pro změnu životního stylu a pozitivního ovlivnění ovlivnitelných a behaviorálních rizikových faktorů a radami, které lékaři v rutinní praxi poskytují. Je potřebné vytvořit v rámci uceleného systému rehabilitace programy intervence životního stylu. Tento systém je v české republice aplikován v rámci lázeňské péče. Účinek lázeňské péče je krátkodobý půl roku až rok a chybí přímá návaznost například na dietologické poradny a odborné fyzioterapeuty. Doporučení ohledně změny životního stylu by měla být celospolečensky šířena, aby se dostala do širokého podvědomí naší populace.
|
|
|
Informovanost laické veřejnosti o rizikových faktorech, prevenci a příznacích cévní mozkové příhody
VYCHYTILOVÁ, Renata
Cévní mozková příhoda (CMP, iktus) je kritickým stavem v neurologii, kdy z důvodu poruchy krevního oběhu mozku dochází k ložiskovému, nebo celkovému poškození mozkových funkcí. Pouze 1/3 pacientů s touto diagnózou se zcela vyléčí. Možnosti zlepšení této situace jsou spatřovány především v časné hospitalizaci nemocných v akutním stadiu onemocnění a v docenění významu preventivní péče. Hlavními rizikovými faktory jsou věk, dědičnost, vysoký krevní tlak, ateroskleróza, diabetes mellitus, kouření, alkohol, drogy, obezita, stres, nedostatek fyzické aktivity, nesprávná výživa. Zásadní význam pro prevenci má úprava životního stylu s dostatečnou tělesnou aktivitou, správnou výživou a absencí kouření. Důležité jsou i předepsané preventivní prohlídky, které mohou včas odhalit vysoký krevní tlak, vysokou hladinu cholesterolu a diabetes mellitus. Nedílnou součástí prevence je také edukace veřejnosti se zaměřením na příznaky možné CMP a s nutností jednat v tomto případě urgentně, protože čas je pro léčbu iktu klíčový. Cílem této práce je zjistit informovanost laické veřejnosti o rizikových faktorech, prevenci a příznacích cévní mozkové příhody. Byly stanoveny tři hypotézy týkající se znalosti rizikových faktorů, prevence a příznaků cévní mozkové příhody. Pro tuto práci byla zvolena metoda dotazování, technikou dotazníku. Dotazník byl sestaven na základě informací získaných z odborné literatury, byl anonymní, určen pro laickou veřejnost a obsahoval 25 uzavřených, otevřených a polozavřených otázek, které nabízely výběr z konkrétních odpovědí i možnost doplnit vlastní názor respondentů. Sledovaným souborem byla laická veřejnost kraje Vysočina. Celkem bylo osloveno 200 respondentů během měsíce února a března 2010. Kritériem pro výběr respondentů byla laická (nezdravotnická) veřejnost, která neprodělala CMP, bez ohledu na věk a vzdělání. Návratnost dotazníků byla 83% z původního počtu. Pro neúplnost údajů bylo vyřazeno 22 dotazníků. Celkem bylo ke zpracování údajů zařazeno 145 dotazníků. Hypotézy se potvrdily, cíl práce byl splněn. Byla zjištěna dobrá informovanost dotázaných respondentů v oblasti rizikových faktorů a prevence a nedostatečné povědomí o příznacích iktu. Výsledky budou publikovány na odborných seminářích určených zdravotnickým pracovníkům v nemocničních a ambulantních zařízeních, kteří mohou přispět ke zkvalitnění informovanosti veřejnosti. Dále budou výsledky práce použity jako podklad pro seminář o problematice CMP a její prevence určený pro laickou veřejnost.
|
|
| |
host ::
RSS.