|
|
Poruchy spánku ve stáří.
VÁLOVÁ, Hana
Tématem mé bakalářské práce jsou poruchy spánku, které se týkají stáří. Spánek je základní lidskou potřebou, provází nás celým životem od prenatálního období až do smrti. Je přirozenou a neodmyslitelnou součástí našeho života, má zcela zásadní význam pro pohodu každého jedince. Je nezbytným předpokladem zachování a udržení tělesného i duševního zdraví. Absence spánku vede k vážným poruchám. Spánek a jeho potřeba jsou u každého individuelní, v průběhu života se vyvíjí, ale postupně přibývá spánkových poruch. Oproti tradičním názorům, že starý člověk potřebuje spánku méně, se zjistilo, že celková potřeba spánku se tolik nemění. Pozorování potvrdila, že někteří staří lidé spí dokonce více než v mládí. V teoretické části je definován spánek, jeho význam, potřeba spánku, jednotlivé fáze a faktory, které ho ovlivňují. Dále pak poruchy spánku, jejich příčiny, dělení i léčba. Zabývá se spánkem seniorů, ovlivněním spánku seniorů hospitalizací a rolí sestry při podpoře a zkvalitňování spánku v ošetřovatelském procesu. Byly stanoveny tři cíle. První cíl měl zjistit spánkové návyky seniorů hospitalizovaných v Nemocnici Písek, a.s., druhý cíl měl mapovat poruchy spánku klientů seniorů v Nemocnici Písek, a.s. Třetí a poslední cíl zjišťoval, zda hospitalizovaní klienti, senioři, mají zajištěné vhodné prostředí pro navození spánku. Byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza zněla: {\clqq}Klienti mají spánkové návyky``. Druhá hypotéza předpokládala že: {\clqq}Nejčastější poruchou spánku u klientů, seniorů, je časné probouzení``. Třetí hypotéza zněla: {\clqq}Klienti senioři mají zajištěné vhodné prostředí pro navození spánku``. K dosažení cílů bakalářské práce a ověření hypotéz byl zvolen kvantitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn metodou dotazníku u klientů seniorů v Nemocnici Písek, a.s., na jeho lůžkových odděleních. Po zpracování výzkumné části a následném vyhodnocení bylo zjištěno, že první hypotéza, přítomnost spánkových návyků, a třetí hypotéza, vhodné prostředí k navození spánku, se potvrdila, ale druhá hypotéza, časné probouzení, byla naopak vyvrácena. Přestože výsledky výzkumu jsou poměrně optimistické, je určitě důležité se problematice poruch spánku u seniorů dále věnovat, neboť pro spoustu z nich spánek není zdaleka tak přirozený a samozřejmý. Člověk, který se nevyspí, nemá dostatek síly, energie a není schopen plnohodnotně zvládat běžné denní činnosti, natož odolávat některým nemocem. Problémy tedy nastávají nejen jemu, ale i všem ostatním, se kterými je člověk postižený nespavostí v kontaktu.
|
|
|
Možnosti a způsoby využití příspěvku na péči seniorů na Třebíčsku
DOSTÁLOVÁ, Zdislava
Stáří je přirozený průběh života. Trvalým prodlužováním délky života ve stáří se také prodlužuje období, kdy senior potřebuje pomoc a péči. Jednou z možností forem péče o seniora je rozvoj terénních a ambulantních sociálních služeb. Rozsah pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb si vyžaduje jeho spolurozhodování a musí zachovávat lidskou důstojnost. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb seniorů, musí na ně působit aktivně a podporovat jejich samostatnost. Zákon o sociálních službách upravuje podmínky přiznání příspěvku na péči nejenom seniorům, ale také všem, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu. Rozvoj terénních sociálních služeb umožňuje seniorům setrvávat co nejdéle v jejich přirozeném prostředí a zároveň v péči pomáhá rodinným příslušníkům seniora. Na Třebíčsku v současnosti působí celkem čtyři základní poskytovatelé terénních sociálních služeb. Hlavním cílem této práce je zjistit zda dochází ke kombinaci profesionální a neprofesionální péče, zmapovat, které služby jsou na Třebíčsku nejvíce preferované, a porovnat možnosti využití služeb poskytovatelů sociálních služeb u seniorů v obcích do 3000 obyvatel a seniorů ve městě Třebíč. Z těchto cílů vycházejí následující hypotézy: I. Senioři upřednostňují pomoc rodiny před terénními službami II. Senioři ve městě Třebíč více využívají pomoc registrovaných poskytovatelů sociálních služeb než senioři v obcích do 3000 obyvatel Výsledky této bakalářské práce budou k dispozici poskytovatelům sociálních služeb k případnému zlepšení nabídky sociálních služeb na Třebíčsku.
|
|
|
Adaptační proces klientů v Domově pro seniory G - centra Tábor
PĚCHOTOVÁ, Blanka
Cílem této práce je odhalit postoj člověka k překonávání obtíží a zmapovat problémy,které s sebou zařazení do domova pro seniory přináší.V práci byl použit kvalitativní výzkum.Základní technikou byl standardizovaný rozhovor s uzavřenými a polozavřenými otázkami s respondenty a technika polostandardizovaného rozhovoru se sociálními pracovníky. Výsledky výzkumu ukázaly, že senioři spojují nástup do sociálního zařízení s očekáváním pomoci při zvládání obtížných situací v životě.Vzhledem k tomu, že ubývají jejich kompetence, hledají především bezpečí, společnost, poskytnutí péče a pocit jistoty jejich dostupnosti.
|
|
|
Hodnocení pojmu "důstojnost" ze strany seniorů
CHUMLENOVÁ, Martina
Moje bakalářská práce se zabývá tím, jak senioři hodnotí pojem {\clqq}důstojnost``. Ve svém výzkumu jsem se zaměřila na seniory, žijící v domovech pro seniory. Cílem mé práce bylo zmapovat současnou problematiku hodnocení výše uvedeného pojmu ze strany skupiny seniorů, kteří žijí v Domově pro seniory Hvízdal a v Domově pro seniory Máj v Českých Budějovicích. V teoretické části jsou zmíněny základní pojmy týkající se stáří, tedy například pohled na stáří biologický a sociální, psychologický i duchovní, je zde uvedeno, jak by měla vypadat příprava na stáří, co znamená pojem ageismus, jaký je vztah mezi seniorem a rodinou a také seniorem a společností. Další část teorie se věnuje sociální péči o seniory, především tedy domovům pro seniory a to jak všeobecně, tak konkrétně Domovu pro seniory Hvízdal a Domovu pro seniory Máj. V poslední části teorie najdeme vymezení pojmu lidská důstojnost a dokumenty vztahující se k ochraně lidské důstojnosti. Praktická část je realizována na podkladě dvou hypotéz. Stanoveny byly dvě pracovní hypotézy, z nichž obě byly testovány pomocí řízeného dotazníku ve výše uvedených ústavních zařízení sociální péče. Nebylo potvrzeno, že senioři žijící v Domovech pro seniory, hodnotí přístup ze strany ošetřujícího personálu k jejich osobě za nedůstojný. Druhá hypotéza, že většina seniorů neví, co konkrétního pojem {\clqq}důstojnost`` zahrnuje, se také nepotvrdila. Účelově je tento výzkum podkladem pro mou bakalářskou práci a zároveň bude sloužit i interním účelům Domova pro seniory Hvízdal a Domova pro seniory Máj.
|
|
|
Dopady zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, na čerpání sociálních služeb seniory
RUDKOVÁ, Eva
Zvyšováním životní úrovně a úrovně zdravotní péče se dožívají naši občané stále vyššího věku, což je příznivé kritérium společenského klimatu. K zajištění financování potřebných sociálních služeb starším občanům má pomoci dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, příspěvek na péči. Příspěvek na péči je státní dávkou poskytovanou fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci, které jsou závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Účelem této dávky je umožnit osobě, aby si podle vlastního uvážení zajistila potřebnou pomoc, a to buď v rámci rodiny nebo prostřednictvím poskytovatele sociálních služeb formou poskytnutí některé ze sociálních služeb, popřípadě prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické osoby. Teoretická část mé práce je zaměřena zejména na aspekty stárnutí, zákon o sociálních službách a z něho především na příspěvek na péči. V praktické části jsem se zabývala vlivem zákona č. 108/2006 Sb. na čerpání a využívání sociálních služeb seniory. Zajímalo mě zejména, jaký postoj mají starší občané k sociálním službám. Jak a v jaké míře je využívají, pobírají-li příspěvek na péči a zda správně chápou jeho význam. Pro svůj výzkum jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. V průběhu měsíců června a července roku 2010 bylo osloveno 100 seniorů žijících na prachaticku. Z výzkumu vyplynulo, že senioři se cítí být dostatečně informováni o nabídce sociálních služeb ve svém okolí a jsou rovněž spokojeni i s jejich kvalitou. Ženy, které pobírají příspěvek na péči nejvíce využívají oficiální terénní a pobytové služby. Pobytové služby využívají dle výzkumu v častějším případě i muži pobírající příspěvek na péči. Senioři, nepobírající příspěvek na péči, v naprosté většině nevyužívají žádný druh sociálních služeb. Velká část seniorů využívá také služby neoficiální, poskytované blízkou osobou. Z výsledků rovněž vyplývá že o problematiku sociálních služeb se zajímají v daleko větším procentu ženy než muži. Byla bych ráda, kdyby byla má práce využita jak pro další výzkum zabývající se tímto tématem, tak pro studijní účely. Dále by mohla posloužit poskytovatelům sociálních služeb k posouzení toho, na které skupiny potenciálních klientů by se měli zaměřit a zvýšit tím jejich informovanost o možnostech nabízených sociálních služeb.
|
|
|
Stáří jako fenomén znevýhodnění a potlačení lidských práv a potřeb u žen
HOLÁ, Michaela
V teoretické části diplomové práce byla využita metoda sekundární analýzy dat, analyzovány byly zdroje literární i elektronické tak, aby byl výsledkem ucelený pohled na stáří s mnoha jeho charakteristickými změnami a na život seniorů v jejich prostředí (ať již rodinném či ústavním). Dále byla pozornost zaměřena na lidská práva a potřeby a na jejich možné potlačení v seniorské populaci. Jako stěžejní témata zde bylo zvoleno špatné zacházení se seniory a ageismus. Pro praktickou část práce bylo zvoleno získání informací pomocí kvalitativního postupu. Využita byla metoda dotazování, technika polořízených rozhovorů. Ty byly provedeny se ženami ve věku 70-80 let, které byly v průběhu maximálně deseti dnů před dotazováním propuštěny z oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice. Dotazování mělo podobu rozhovoru pomocí návodu. Po analýze získaných dat bylo možné stanovit pět konkrétnějších hypotéz.
|
|
|
Životní spokojenost ve stáří
BRDIČKOVÁ, Monika
Práce se zabývá životní spokojeností ve stáří. Teoretická část charakterizuje negativní a pozitivní aspekty stáří, dále charakterizuje kognitivní a emoční změny. Stěžejní oblastí teoretické části je zaměření na životní spokojenost, smysluplnost a sebepojetí seniorů. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum, který mapuje životní spokojenost seniorů, se zaměřením na čtyři dimenze lidského života: smysl života, sebepojetí, rodinné a sociální vztahy. Cílem praktické části bylo zjistit subjektivní hodnocení seniorů týkající se jejich celkové životní spokojenosti a vlivu jednotlivých dimenzí na spokojenost ve stáří.
|
|
|
Ageismus - diskriminace na základě věku
STAŇKOVÁ, Dana
Tato práce se zabývá ageismem neboli diskriminací na základě věku, tedy tématem, které se stalo velmi aktuálním z důvodu prodlužující se délky života. Stáří je neoddělitelnou součástí našeho života, tato životní etapa je stejně důležitá jako například dětství či dospívání, a je proto nutné toto období vnímat a nepřehlížet potřeby. Teoretická část práce se zabývá hledisky související s věkem, tedy demografií, kategoriemi stáří a stárnutím, ovlivňujícími faktory stáří, samotným ageismem, jeho zdroji a možnými řešeními. A na závěr rodinou, její solidaritou a konflikty v mezigeneračních vztazích.V praktické části se snažím zjistit názor dnešních seniorů na stáří a stereotypy s ním spojené a na ageismus. Zvolenou metodou byla forma polostrukturovaných rozhovorů s 5 seniory žijícími buď doma nebo v domově důchodců, jejich věk se pohyboval od 66- 84 let. Výsledkem je analýza jejich odpovědí na otázky okolo stáří a porovnání s poznatky z teoretické části.
|
|
|
Problematika stáří kněze na příkladu pátera Martina Vícha
KOVANDOVÁ, Jana
Práce se zabývá tématikou stáří kněze. Její teoretická část se věnuje obecně problematice života seniorů. Vymezuje pojmy stáří, stárnutí. Dále charakterizuje změny, ke kterým dochází ve stáří a potřeby seniorů. Blíže též specifikuje v.obecné rovině stáří kněze a naznačuje možnosti jeho řešení. Stěžejní praktická část toto konkretizuje na příkladu kněze Martina Vícha - duchovního správce na Dobrši. Zachycuje poslední část jeho života na dobršské faře, následný pobyt v Domově klidného stáří sv. Anny v Sousedovicích i závěr v terapeutické komunitě Sananim v Němčicích. Na konkrétním případu názorně ukazuje, co obnáší kněžské stáří, jaká jsou jeho specifika a získané poznatky srovnává s obecnými znaky stáří.
|
|
|
Bazální stimulace a kinestetika a jejich integrace do péče o seniory se specifickými problémy
POLICHRONOVOVÁ, Lenka
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na integraci stimulační péče pomocí konceptu Bazální stimulace a konceptu Kinestetické mobilizace do denních aktivit seniorů s těžkými pohybovými, kognitivními nebo percepčními změnami. Záměrem práce je přiblížit nabídku percepčních podnětů v péči o seniory se specifickými problémy v praxi, ale také zmapovat zda stimulační péče je efektivní k aktivizaci seniorů v základní ošetřovatelské péči. V teoretické části popisuji stáří s involučními projevy, zaměřuji se okrajově na neurorehabilitaci, ošetřovatelství, abych poukázala na prolínání konceptů do péče, která je zaměřena ošetřovatelsky s terapeutickým cílem. Následně se zabývám oběma koncepty, jednotlivými stimulacemi a kinestetickými principy mobilizace. V praktické části byl použit kvalitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn sekundární analýzou dokumentů a metodou pozorování. Pozorování probíhalo jako zúčastněné i nezúčastněné. K popisu integrace konceptů do péče byla použita pomocná metoda kasuistik. Hlavním kritériem byla při výběru rozmanitost vzorku. V souboru byli 4 muži a 2 ženy, ve věkovém rozmezí 53{--}95 let. Cílem práce č. 1 bylo vytvořit ucelený obraz o možnostech integrace a využití prvků z konceptu bazální stimulace a kinestetické mobilizace do péče o seniory se specifickými problémy. Cílem č. 2 bylo podpořit teorii, že propojení konceptu bazální stimulace a kinestetiky vede rozvíjení vnímání a zlepšení dovedností a schopností. Cíl č. 3 předpokládá, že koncepty bazální stimulace a kinestetiky přispívají k podpoře celkového vnímání a zlepšení kvality života seniorům s tělesným, senzorickým, mentálním postižením. Cílem č. 4 bylo zjistit, zda koncepty jsou vhodnou komunikačně vzdělávací formou v základní ošetřovatelské péči k dosažení vyšší úrovně sebeobsluhy a mobility. Dle mého názoru všechny cíle byly splněny. Zpracováním teoretické části vyplynula důležitost rehabilitačně-psychosociální edukační péče i ve vysokém věku. Vyhodnocením praktické části jsem dospěla k osobnímu názoru, že stimulační péče i ve vývojovém stádiu stáří má pozitivní dopad.
|
host ::
RSS.