|
|
Volnočasové aktivity v domovech pro seniory v porovnání město, obec
KUBIŠOVÁ, Barbora
Tématem této bakalářské práce jsou "Volnočasové aktivity v domovech pro seniory v porovnání město, obec." Teoretická část bakalářská práce je rozdělena na tři okruhy, v prvním jsou objasněny pojmy stáří, stárnutí a změny, které s tím souvisí. Druhý okruh je věnován volnému času seniorů a uvedení možných aktivit. V neposlední řadě je zmínka o sociální práci se seniory. Praktická část je zaměřena na dosažení stanovených cílů. Prvním cílem bylo porovnat volnočasové aktivity ve vybraných domovech pro seniory ve městech a v obcích pomocí sekundární analýzy dat. Sekundární analýze byly podrobeny plány činností volnočasových aktivit ve vybraných domovech pro seniory a jejich internetové stránky. Druhým cílem bylo zjistit spokojenost seniorů s poskytovanými volnočasovými aktivitami. Spokojenost seniorů byla zjišťována pomocí ankety. Z výzkumu vyplynulo, že senioři jsou s volnočasovými aktivitami spokojeni ve všech vybraných domovech jak ve městě, tak v obcích. Před realizací výzkumu byly stanoveny hypotézy. Hypotéza 1: Volnočasové aktivity v domovech pro seniory ve městech jsou srovnatelné s volnočasovými aktivitami v domovech pro seniory v obcích. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Ve všech vybraných domovech pro seniory je kladen důraz na volnočasové aktivity, všechny domovy pro seniory pořádají pro klienty podobné (srovnatelné) volnočasové aktivity. Hypotéza 2: Mezi organizováním volnočasových aktivit v domovech pro seniory ve městech a v obcích nejsou rozdíly, nebyla potvrzena. Ze sekundární analýzy vyplynulo, že domovy pro seniory ve městech mají více zaměstnanců, kteří se věnují volnočasovým aktivitám. Proto mohou věnovat větší pozornost i imobilním klientům. Navíc do těchto domovů dochází ještě dobrovolníci, kteří se individuálně věnují jednotlivým klientům domovů.
|
|
|
Přijímání žadatelů do Domovů pro seniory podle zákona o sociálních službách
SAMCOVÁ, Monika
Nejeden senior odešel do domova pro seniory právě proto, že nechtěl být na obtíž svým dětem či vzdálenějším příbuzným, nebo chtěl mít v době podání žádosti o umístění jen jistotu, že nezůstane bez pomoci, nebo se již např. nebyl schopen postarat o své hospodářství nebo finančně pokrýt náklady na velký byt. Občané přičítají státu primární odpovědnost za péči o staré lidi, a jednak jde o určitý stereotyp v uvažování většiny z nás {--} jsem/jsi starý, nemocný a potřebuji/potřebuješ pomoc, půjdu/půjdeš do domova. V úvodní části se zabývám problematikou stáří. Popisuji stárnutí jako postupující řadu změn u člověka nejen ze stránky biologické, ale i psychologické. Stárnoucích a starých lidí na celém světě přibývá. Tito lidé potřebují pomoc. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, zabezpečuje základní rámec k zajištění potřebné pomoci. Práce je zaměřena zejména na poskytování pomoci v pobytových sociálních zařízeních, v domovech pro seniory. Cílem výzkumu bylo zjistit podmínky pro přijetí žadatelů do domovů pro seniory. Zvolenou metodikou výzkumu pro naplnění cíle bylo použito standardizovaného rozhovoru s pracovníky sociálních oddělení zkoumaných domovů pro seniory a techniky sekundární analýzy dat získaných z webových stránek zařízení. Zpracováním dat bylo zjištěno, že se věk obyvatel v zařízení zvyšuje. Průměrné věkové složení obyvatel všech zkoumaných domovů činí 80,5 roku. Potřebnost a závislost na pomoci druhé osoby se zvyšuje s přibývajícím věkem. Vzhledem ke stárnutí populace masivně narůstá počet neuspokojených žádostí o přijetí do domovů pro seniory. Domnívám se, že počet žadatelů o umístění by se mohl snížit pokrytím dostatečného počtu kvalitních terénních sociálních služeb.
|
|
|
Očekávání seniorů před a po příchodu do domova pro seniory
DVOŘÁKOVÁ, Martina
V dnešní společnosti přibývá seniorů, kteří se s přicházejícími změnami, které souvisí se stárnutím, nedokáží vyrovnat. Ať z důvodu zhoršeného zdravotního stavu, ztráty soběstačnosti, neschopnosti se o sebe postarat či jakékoli ztížené sociální situaci vyhledávají pomoc v sociálních službách. Do sociálních služeb přinesl zásadní změny Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. v platném znění a provázející vyhláška č. 505/2006 Sb. v platném znění, které nabyly účinnosti dne 1.1.2007. Změny spočívají v novém pojetí sociálních služeb, jejich formách, druzích a podmínkách poskytování. Zákon též přinesl do systému novou dávku - příspěvek na péči, který je určen k zajištění si odpovídající péče buď v domácím prostředí, nebo v zařízení sociálních služeb. Dle výše uvedeného zákona domovy pro seniory poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, a jejich situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Mezi základní činnosti poskytované domovy pro seniory patří: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Cílem práce je odkrýt problematiku stárnutí a stáří, fyzické, psychické a sociální změny u seniorů, problematiku jejich potřeb a změny v komunikaci. Dále se práce věnuje adaptaci na stáří a zátěži na seniora při vstupu do domova pro seniory. Výzkum pro praktickou část bakalářské práce probíhal v Domově důchodců Horní Planá. S každým druhým uživatelem této sociální pobytové služby byl veden rozhovor, který zjišťoval důvod pobytu v domově pro seniory, průběh adaptace a celkovou spokojenost s poskytovanými službami. Výsledky práce budou sloužit zejména pro potřeby Domova důchodců Horní Planá ke zlepšení kvality poskytovaných služeb.
|
|
|
Vytvoření ošetřovatelské dokumentace a její využití v Domově pro seniory Chýnov
CHAMROVÁ, Anna
Ošetřovatelská dokumentace se stává v současnosti důležitou složkou zdravotnické dokumentace. Je nedílnou součástí ošetřovatelského procesu i v domovech pro seniory. Teoretická část bakalářské práce {\clqq}Vytvoření ošetřovatelské dokumentace a její využití v Domově pro seniory Chýnov`` obsahuje kapitoly týkající se ošetřovatelského procesu a ošetřovatelské dokumentace. Dále se v této části zabýváme charakteristikou Domova pro seniory Chýnov a specifickými problémy a potřebami geriatrických klientů, především klientů s Alzheimerovou demencí. Cílem mé práce je vytvořit ošetřovatelskou dokumentaci v Domově pro seniory Chýnov, aplikovat ji v tomto zařízení a v neposlední řadě zjistit, zda použití této dokumentace má vliv na holistický přístup sester ke klientovi. Ve výzkumné části práce byla v první fázi vytvořena nová dokumentace a aplikována v Domově pro seniory Chýnov. Respondenti měli možnost s dokumentací pracovat v měsíci lednu a únoru roku 2010. V druhé fázi jsme se snažili zmapovat názory respondentů na vytvořenou dokumentaci. Před začátkem výzkumu byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Přijmou sestry, pracující v Domově pro seniory Chýnov nově vytvořenou dokumentaci jako součást zdravotnické dokumentace? Výzkumná otázka 2: Nebudou se sestry pracující v Domově pro seniory Chýnov odvolávat na časovou náročnost při práci s vytvořenou dokumentací? Výzkumná otázka 3: Ovlivnila vytvořená dokumentace komunikaci mezi ošetřujícím personálem? Výzkumná otázka 4: Přispěje nově vytvořená dokumentace ke změně pohledu sester na pacienty v duchu holistické filosofie? Pro naplnění uvedených cílů byl proveden kvalitativní výzkum metodou dotazování s využitím polostandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 7 respondentů (všeobecných sester) pracujících v tomto zařízení.Na základě výsledků výzkumu se domníváme, že cíle práce byly splněny. Výzkum ukázal, že nově vytvořená dokumentace přispěla ke zlepšení komunikace mezi členy ošetřovatelského týmu a sestry ji přijali jako součást zdravotnické dokumentace. Smyslem práce bylo vytvoření kvalitní ošetřovatelské dokumentace, která by byla jednoduchá, časově nenáročná a zároveň byla zaměřena na specifické potřeby klientů Domova pro seniory Chýnov. Práce má přínos praktický.
|
|
|
Antidekubitární péče a rozdíly v ošetřování dekubitů ve vybraných domovech pro seniory jihočeského kraje
STEJSKALOVÁ, Petra
Stárnutí populace je nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České republiky i dalších rozvinutých zemí Evropy. Tento demografický vývoj bude v dalších letech pokračovat. Přispěje k němu zestárnutí populačně silných ročníků a v dalším období zejména prodlužující se pravděpodobná doba dožití.Mezi obyvateli domovů pro seniory je mnoho uživatelů imobilních, kteří ve zvýšené míře inklinují k tvorbě dekubitů. Cílem mé práce bylo zjistit rozdíly v používaných antidekubitárních pomůckách ve vybraných domovech pro seniory a dále zjistit informovanost sester pracujících v těchto zařízeních o moderních prostředcích k ošetřování dekubitů.Informace jsem získávala dotazníkovou metodou formou dotazníku, který vyplňovaly sestry pracující v domovech pro seniory v jihočeském kraji a pro srovnání byl dotazník vyplněn sestrami z domova pro seniory ve středočeském kraji.U vybraných seniorů byl použit řízený rozhovor.Výsledky této práce bude možné použít k analýze rozdílných přístupů v používaných prostředcích k hojení ran a možné vytvoření ucelené koncepce v oblasti využití.
|
|
|
Změna v rámci prevence syndromu vyhoření v souvislosti se změnou legislativy.
MEDLÍNOVÁ, Eva
Práce se zabývá vzděláváním pracovníků v sociálních službách, kteří musí splňovat podle výše uvedeného zákona předepsané vzdělání nebo si vzdělání doplnit tzv. kvalifikačním kurzem pro pracovníky v sociálních službách. Pomáhající profese se vyznačuje především tím, že při ní dochází ke kontaktu s lidmi více, než v jiných povoláních. Výkon této profese bývá spojován s velkým pracovním nasazením a odpovědností. Proto jsou pracovníci v sociálních službách více vystaveni riziku vzniku syndromu vyhoření. Tento syndrom je nejčastěji prožíván jako pocit duševního, fyzického a emocionálního vyčerpání a nejenom, že vede ke zhoršování kvality poskytovaných služeb, ale má velmi nepříznivé dopady na samotného pracovníka postiženého syndromem vyhoření. Výsledkem práce bylo zjištění, že nedošlo ke zlepšení bodového skóre Inventáře projevů syndromu vyhoření a ve velké míře nedošlo ani k ovlivnění postoje pracovníků v sociálních službách k syndromu vyhoření po absolvování kvalifikačního kurzu. Taktéž nemají pracovníci subjektivní pocit, že by měl kvalifikační kurz souvislost s kvalitou jimi poskytované služby.
|
|
|
Hodnocení pojmu "důstojnost" ze strany seniorů
CHUMLENOVÁ, Martina
Moje bakalářská práce se zabývá tím, jak senioři hodnotí pojem {\clqq}důstojnost``. Ve svém výzkumu jsem se zaměřila na seniory, žijící v domovech pro seniory. Cílem mé práce bylo zmapovat současnou problematiku hodnocení výše uvedeného pojmu ze strany skupiny seniorů, kteří žijí v Domově pro seniory Hvízdal a v Domově pro seniory Máj v Českých Budějovicích. V teoretické části jsou zmíněny základní pojmy týkající se stáří, tedy například pohled na stáří biologický a sociální, psychologický i duchovní, je zde uvedeno, jak by měla vypadat příprava na stáří, co znamená pojem ageismus, jaký je vztah mezi seniorem a rodinou a také seniorem a společností. Další část teorie se věnuje sociální péči o seniory, především tedy domovům pro seniory a to jak všeobecně, tak konkrétně Domovu pro seniory Hvízdal a Domovu pro seniory Máj. V poslední části teorie najdeme vymezení pojmu lidská důstojnost a dokumenty vztahující se k ochraně lidské důstojnosti. Praktická část je realizována na podkladě dvou hypotéz. Stanoveny byly dvě pracovní hypotézy, z nichž obě byly testovány pomocí řízeného dotazníku ve výše uvedených ústavních zařízení sociální péče. Nebylo potvrzeno, že senioři žijící v Domovech pro seniory, hodnotí přístup ze strany ošetřujícího personálu k jejich osobě za nedůstojný. Druhá hypotéza, že většina seniorů neví, co konkrétního pojem {\clqq}důstojnost`` zahrnuje, se také nepotvrdila. Účelově je tento výzkum podkladem pro mou bakalářskou práci a zároveň bude sloužit i interním účelům Domova pro seniory Hvízdal a Domova pro seniory Máj.
|
|
|
Standardy kvality sociálních služeb v domovech pro seniory
KROPÍKOVÁ, Jana
Tato práce si klade za cíl zjistit u poskytovatelů služby domov pro seniory způsob, jak vytvářejí a zavádějí Standardy kvality do poskytování péče prostřednictvým svých zaměstnanců. V práci jsou charakterizovány všechny Standardy kvality, které jsou poskytovatelům sociálních služeb dány zákonem a které jsou i jedním z důležitých kritérií hodnocení sociální služby.
|
|
|
Doprovázení umírajících v domovech pro seniory se zapojením prvků hospicové péče
VALÁŠKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá doprovázením umírajících v domovech pro seniory s ohledem na využívání prvků hospicové péče. Na začátku popisuje rozdíl v poslání domovů pro seniory a hospiců. Dále již vychází z teoretických poznatků v literatuře a definuje umírání, reakce umírajícího na sdělení o jeho zdravotním stavu, potřeby umírajícího, péči o rodinu umírajícího a zapojení multidisciplinárního týmu, smrt a péči o pozůstalé. Ve druhé polovině je popsán výzkum, který byl zaměřen na zjištění, zda a jakým způsobem mají jednotlivé domovy pro seniory ve svých vnitřních pravidlech zpracováno téma doprovázení umírajících. Poslední kapitola vychází z předchozích a nabízí osnovu pro tvorbu vnitřního pravidla pro doprovázení umírajícího.
|
|
|
Plnění vybraných standardů kvality sociálních služeb ve středisku Diakonie ČCE BLANKA v Písku
VESELÁ, Iveta
Tématem bakalářské práce je plnění vybraných standardů kvality sociálních služeb vzhledem keklientům, ale i k jejich rodinným příslušníkům v konkrétním zařízení sociálních služeb - ve středisku Diakonie ČCE v Písku. Cílovou skupinou tohoto zařízení jsou senioři a ti se stávají stále výraznější skupinou, která potřebuje sociální pomoc, nechtějí být vyloučeni ze společnosti svých vrstevníků, chtějí žít důstojný a plnohodnotný život i v této etapě svého života. Proto dodržování standardů kvality péče, obzvláště k seniorům v pobytových zařízeních, je velmi důležitým aspektem při poskytování kvalitní sociální služby. V teoretické části definuji základní pojmy v oblasti sociálních služeb, šířeji se zaměřuji na zákon o sociálních službách a následně na z něho vyplývající standardy kvality sociálních služeb a inspekci poskytování sociálních služeb. Cílem práce bylo zjistit, zda dochází k plnění vybraných standardů vzhledem ke klientům, ale i k jejich rodinným příslušníkům. Byly stanoveny dvě hypotézy. K dosažení cílů této bakalářské práce a ověření stanovených hypotéz byl v teoretické části zvolen kvantitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn metodou dotazování, u klientů technikou řízeného rozhovoru, u rodinných příslušníků technikou dotazníku. Jako pomocná metoda byla využita analýza dokumentů, technika sekundární analýza dat. Po zpracování výzkumné části a následném zhodnocení se domnívám, že v domově pro seniory střediska BLANKA jsou standardy kvality plněny, jak ve vztahu ke klientům, tak i rodinným příslušníkům. Přestože z těchto dosažených výsledků můžeme usuzovat, že jsou standardy v domově pro seniory plněny a dodržovány, je důležité zdůraznit, že při hodnocení standardů kvality nejde jen o pouhé sledování plnění jednotlivých standardů kvality a z nich zpracovaných metodik. Je to dlouhodobý, neustále se rozvíjející a měnící se proces, kdy je třeba hledat vzájemné vhodné možnosti, jak ze strany uživatele, ale i poskytovatele tak, aby byla respektována individualita uživatele, jeho práva a potřeby.
|
host ::
RSS.