|
|
Edukace pacientů na sondové enterální výživě
Argaláčová, Tereza ; Novotný, Aleš (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Enterální výživa je formou nutriční podpory, jejíž využití by mělo být zvažováno u podvyživených pacientů či pacientů v riziku malnutrice, kteří mají funkční gastrointestinální trakt, ale nemohou nebo nechtějí přijímat dostatečné množství živin perorální cestou. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou enterální výživy - jejími indikacemi, kontraindikacemi, způsoby aplikace a možnými komplikacemi. Velká část práce je věnována perkutánní endoskopické gastrostomii, která se stala jednou z metod poskytování dlouhodobé enterální výživy a v současné době je tato metoda jedním z nejpopulárnějších přístupů do gastrointestinálního traktu pro dlouhodobou domácí enterální výživu. Poslední část bakalářské práce poukazuje na důležitost edukace pacientů na dlouhodobé enterální výživě a přináší stručný návod, jak tyto pacienty edukovat tak, aby pochopili důvody indikace a funkci enterální výživy a aby dovedli sami provádět veškeré nutné úkony související s péčí o sondu a podáváním výživy. Klíčová slova: malnutrice, enterální výživa, perkutánní endoskopická gastrostomie, edukace
|
|
|
Vliv enterální výživy na mikrobiotu dětí s Crohnovou nemocí
Halbrštátová, Eliška ; Bunešová, Věra (vedoucí práce) ; Salmonová, Hana (oponent)
Každým rokem je objeveno mnoho skutečností podporujících neoddiskutovatelný význam střevní mikrobioty na lidské zdraví. Jednou z oblastí je významná role mikrobioty u idiopatických střevních zánětů vznikajících v důsledku narušení její rovnováhy. Tato práce se zabývá jedním z idiopatických střevních zánětů, a to Crohnovou chorobou, jejíž výskyt se v ČR zvyšuje nejen u dětí, ale i dospělých. Jelikož na Crohnovu chorobu nebyl doposud nalezen účinný lék, je cílem léčby pouze potlačení zánětu, zkrácení akutní fáze onemocnění a dosažení dlouhodobě bezpříznakového období. Jednou z možností léčby je enterální výživa, jejíž vliv na mikrobiotu bude tato studie zkoumat. Výzkum je zaměřen na vliv výživy u dětských pacientů, jež se svými specifiky odlišuje od léčby dospělých.
Vzhledem k náročnosti studie bylo z 50 původně zařazených pacientů do studie selektováno 15 dětských pacientů Fakultní nemocnice v Motole, kteří byli podrobeni léčbě enterální výživou po dobu 6 týdnů, během níž byly odebírány vzorky stolice. Čerstvé vzorky stolice pacientů byly použity pro kultivaci a biochemický test.
Kultivovány a kvantifikovány byly skupiny gramnegativních bakterií, koliformních bakterií a Escherichia coli, celkový počet anaerobních bakterií a bakterie rodů Bifidobacterium, Lactobacillus a Enterococcus. Dále byly provedeny biochemické testy, které byly cíleny na detekci a identifikaci rodu Bifidobacterium ve stolici pacienta. K identifikaci byl použit komerční diagnostický systém API ZYM. Aby byla podpořena průkaznost studie, byly vzorky stolice pacientů uchovány pro izolaci bakteriální DNA a další výzkum.
Z literárního přehledu dané problematiky vyplývá, že při Crohnově chorobě dochází k redukci některých prospěšných bakteriálních skupin, a naopak zvýšení počtu některých bakteriálních skupin, což přemění jinak prospěšné a běžně osídlující skupiny střevní mikrobioty na patogenní. Léčba enterální výživou by tak měla podpořit zvýšení počtu redukovaných skupin a patogenní skupiny redukovat v jejich prospěch.
Shrneme-li výsledky studie, dojdeme k závěru, že bylo dosaženo očekávaného zvýšení bakterií rodů Enterococcus a Lactobacillus, potvrzující účinnost léčby enterální výživou. Nárůst bakterií rodu E. coli a skupiny koliformních bakterií spolu s poklesem rodu Bifidobacterium naopak účinnost léčby vyvrací.
|
|
|
Úloha sestry ve výživě pacientů v intenzivní péči
VACKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část a zabývá se problematikou úlohy sestry ve výživě pacientů v intenzivní péči. V teoretické části jsme komplexně shrnuli celou problematiku zajištění výživy pacienta na intenzivní jednotce. Zabývali jsme se obecným pojetím výživy na jednotkách intenzivní péče a úlohou nutričního terapeuta, a také charakteristikou, příčinami a diagnostikou malnutrice jako nejzávažnějšího problému v oblasti výživy. V práci jsme dále definovali druhy nutriční podpory v intenzivní péči a seznamuje s jejich indikacemi, kontraindikacemi, způsoby a typy podání, komplikacemi, druhy přípravků, monitorací a s tím související rolí sester. Empirická část nabízí výsledky výzkumného šetření zajištěné pomocí kvalitativní výzkumné metody. Hlavním záměrem bakalářské práce bylo zdůraznit úlohu sestry při podávání enterální a parenterální výživy v intenzivní péči a také popis spolupráce s nutričním terapeutem na sdružené interní a neurologické jednotce intenzivní péče v Nemocnici České Budějovice, a.s.. Na základě toho byly stanoveny dva cíle. Zaprvé si dáváme za úkol zjistit, jakým způsobem zajišťuje sestra zásady správného podání výživy u pacienta na jednotce intenzivní péče. Druhým naším cílem je zjistit, jakým způsobem spolupracuje sestra s nutričním terapeutem při zajištění výživy u pacientů na jednotce intenzivní péče. K prvnímu cíli byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a k druhému cíli jedna výzkumná otázka. Ke kvalitnímu sběru dat byla použita metoda skrytého pozorování pro zachování autentičnosti. V důsledku nedostatečného množství dat ke splnění druhého cíle, bylo pozorování nahrazeno polostrukturovaným rozhovorem. Výzkumný soubor byl tvořen ze třinácti záznamů pozorování a jednoho rozhovoru na uvedené jednotce intenzivní péče. Jako podklad k pozorování byly zhotoveny tři pozorovací archy, do kterých byly v průběhu pozorování zaznamenány zjištěné informace. Arch se skládal z jednotlivých bodů sestavených podle teoretické části, podle kterých sestra při zajištění výživy pacienta postupuje. Zbývající informace, které pozorovací arch neobsahoval, byly vypsány do sekce poznámky nebo se staly součástí suché informace o provedení konkrétního bodu. Výsledky byly podrobeny analýze pomocí otevřeného kódování. Z analýzy vyplynulo šest kategorií, které se týkali zajištění edukace a informovanosti, dodržení bariérového přístupu, předcházení komplikací, prací s pomůckami, spoluprací sestry s pacientem a rozhodovacími procesy při provádění výkonu sestrou. Ve výsledcích je obsaženo shrnutí výzkumného šetření, které je proloženo názornými příklady záznamů. Posloupnost výsledků je prezentována dle posloupnosti kategorií v průběhu vykonávání činnosti. V každé kategorii hodnotíme výsledky ve vztahu ke stanoveným výzkumným otázkám. Věříme, že získané informace mapující počínání sester při zajištění výživy u pacientů na jednotce intenzivní péče a přiblížení spolupráce s nutričním terapeutem přispěje v budoucnu k uvědomění si případných nedostatků a jejich následné nápravě. Výsledky se též mohou stát inspirací k podrobnějšímu vědeckému bádání této problematiky.
|
|
|
Časná enterální výživa u nedonošených dětí do 1500 gramů
KOVANDOVÁ, Klára
Tato diplomová práce má nastínit současnou strategii časné enterální výživy u novorozenců s nízkou porodní hmotností pod 1500 gramů na specializovaném pracovišti, neonatologii v Českých Budějovicích. Výzkumné šetření v diplomové práci je zaměřeno na posouzení úrovně realizace současných doporučení pro zahajování časné enterální výživy u nedonošených dětí. V teoretické části diplomové práce se snažíme popsat, co zahrnuje péče o dítě narozené před termínem. Následují kapitoly odlišností nedonošeného novorozence ve vztahu k výživě. Výživa novorozence s velmi nízkou porodní hmotností je zajištěna ihned po narození parenterální cestou. Ale současná praxe jednoznačně preferuje zahájení enterální výživy již v prvních hodinách po narození těchto dětí. Cílem této strategie, tedy započetí enterální výživy ihned jak to dovolí průběh poporodní adaptace je zcela nahradit co v nejkratší době výživu parenterální. Cílem diplomové práce je popsat současnou praxi v zavádění enterální výživy u novorozenců porodní váhy pod 1500 gramů na specializovaném neonatologickém pracovišti a identifikovat nejvýznamnější odlišnosti od současných doporučení pro tuto oblast péče. Vzhledem ke stanovenému cíli byl pro tuto diplomovou práci použit výzkum kvantitativního šetření. Pro získání dat, k vytvoření výzkumu, byla použita metoda sekundární analýza dat ošetřovatelské dokumentace našeho výzkumného souboru. Kvantitativním výzkumem se snažíme zdůraznit nedostatky v zahajování časné enterální výživy u nedonošených dětí pod 1500 gramů za období roku 2012 a 2013. Sekundární analýza dat proběhla v období mé odborné praxe v prostoru neonatologického oddělení v Nemocnici Českých Budějovic a.s. Data potřebná pro tento výzkum byla systematicky zapisována do předem vytvořené tabulky v počítačovém programu Microsoft Excel. Po zanesení veškerých potřebných dat do tabulky, byly následně vytvořeny grafy, které vyjadřují reálnou situaci zkoumané problematiky. Po identifikaci nejvýznamnějších odlišností od současných doporučení pro tuto oblast péče, budou nedostatky následně poskytnuty oddělení neonatologie v Českých Budějovicích, pro budoucí zlepšení strategie zahajování časné enterální výživy u nedonošených dětí v této váhové kategorii, bylo sepsáno Desatero praktických doporučení k optimalizaci enterální výživy nedonošených novorozenců pro zdravotní sestry pracující na novorozenecké RES a JIP. Výzkumný soubor tvořil 139 respondentů (novorozenců s nízkou porodní hmotností pod 1500 gramů). Tento soubor tvoří nedonošení novorozenci narozeni od 1.1. 2012 do 31.12. 2013, tedy v období dvou let.
|
|
|
Specifika podávání výživy pacientům v akutním a septickém stavu
HOLOUBKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce popisuje specifika ve výživě pacientů v akutním a septickém stavu. Jejím záměrem je prohloubit povědomí a informovanost sester nebo zdravotnických záchranářů, kteří tyto pacienty ošetřují, o problematice malnutrice a specifických možnostech výživy. V teoretické části je popsána malnutrice - nevyvážená výživa, jako rizikový faktor, který komplikuje průběh onemocnění, prodlužuje dobu hospitalizace a zvyšuje mortalitu. Nastíněna je i spolupráce s odborníky na výživu, výživová doporučení a způsoby, jak živit pacienty v akutním stadiu onemocnění. Podrobněji je zde rozpracována enterální a parenterální výživa. Závěr teoretické části je věnován syndromu systémové zánětlivé odpovědi organismu, sepsi a multiorgánové dysfunkci jako komplikacím, jimiž je pacient v akutním stavu ohrožen, doplněný je o výživové doporučení pro pacienty v septickém stavu. Praktická část této práce obsahuje výsledky kvantitativního výzkumného šetření, které bylo založeno na získání dat pomocí anonymního dotazníku, jenž byl určen sestrám nebo zdravotnickým záchranářům anesteziologicko-resuscitačních oddělení a jednotek intenzivní péče. Na základě studia problematiky výživy pacientů v akutním a septickém stavu, specifických možností jejího podávání a vyhodnocených výsledků výzkumného šetření byl jako výstup z práce vytvořen standard ošetřovatelské péče zaměřený na asistenci při zavádění centrálního žilního katétru a následnou péči o pacienta. Bakalářskou práci je též možno použít jako studijní materiál pro výuku ošetřovatelského personálu, jenž pacienty v akutním či septickém stavu ošetřuje.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.