|
|
Role sociálního pracovníka v komplexní péči o osoby s autismem
NOVÁKOVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá tématem postavení sociálního pracovníka v komplexní péči o osoby s autismem. Hlavním cílem práce je popsat metody, techniky a přístupy pouţívané v kontextu sociální práce a roli sociálního pracovníka. Dílčím cílem je zmapovat zkušenosti pracovníků týkajících se komplexní péče o osoby s autismem. Pomocí výzkumných otázek bylo zjištěno, jaká je role a postavení sociálního pracovníka v rámci multidisciplinárního týmu a jaké metody, techniky a přístupy se vyuţívají v péči o osoby s autismem. Práce je rozdělena do teoretické a praktické části. V teoretické části jsou definovány základní pojmy této práce, jako je autismus, sociální pracovník, sociální práce a multidisciplinární tým. Pro snadnější pochopení daného tématu je zde více specifikován autismus a jeho diagnostika. Seznámíme se více s příspěvkovou organizací Domov Kopretina Černovice, kde je vedena výzkumná strategie. V teoretické části jsou dále uvedeny a popsány techniky a metody, které se vyuţívají v komplexní péči o osoby s autismem. Praktická část práce je tvořena výzkumem, u kterého byla pouţita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří deset komunikačních partnerů, kteří jsou členy multidisciplinárního týmu pečující o děti s autismem v Domově Kopretina Černovice, p.o. V rámci tohoto výzkumu se seznámíme s výchovným a vzdělávacím programem v Základní škole speciální a Praktické škole působící v Domově Kopretina Černovice. Výzkum ukázal, ţe náplň sociálního pracovníka v Domově Kopretina Černovice spočívá zejména v řešení sociální agendy. I ostatní členové multidisciplinárního týmu vidí postavení sociálního pracovníka spíše v oblasti administrace, neţ v přímé sociální péči o osoby s autismem. Zároveň povaţují sociálního pracovníka za významného člena tohoto týmu, neboť mu náleţí první kontakt s klientem a důleţitá část následné koordinované rehabilitace, kterou je samotné přijetí klienta do této organizace.
|
|
|
Rehabilitace probandů se spastickou formou dětské mozkové obrny z pohledu fyzioterapie
Bitman, Martin ; Muchová, Renáta (vedoucí práce) ; Táborská, Silvie (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Bc. Martin Bitman Vedoucí práce: Mgr. Renáta Muchová Konzultant práce: MUDr. Petra Sládková Oponent práce: Název bakalářské práce: Rehabilitace probandů se spastickou formou dětské mozkové obrny z pohledu fyzioterapie. Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce pojednává o rehabilitaci osob s dětskou mozkovou obrnou, o vhodné fyzioterapeutické intervenci a o vlivu pravidelného cvičení na kvalitu života osob s dětskou mozkovou obrnou. Teoretická část popisuje úvod do problematiky - definici správné terminologie, a problematiku DMO - její charakteristiku, prevalenci, klasifikaci, diagnostiku, etiologii a vhodnou intervenci. Praktická část je zaměřena na fyzioterapeutickou intervenci. Cílem bakalářské práce je zjistit vliv zvolené intervence na kvalitu života osob s dětskou mozkovou obrnou. Klíčová slova: dětská mozková obrna, koordinovaná rehabilitace, kvalita života
|
|
|
Koordinovaná rehabilitace dětí s opakovaným onemocněním dýchacích cest
HAKOVÁ, Lenka
Onemocnění dýchacích cest u dětí je jedním z nejčastějších onemocnění, se kterým přicházejí rodiče do ordinací dětských lékařů. Důležité je nejen stanovení správné diagnózy pediatrem, ale také léčba. V případech onemocnění dýchacích cest se jedná velmi často o dlouhodobou a opakovanou léčbu. Lázeňská léčba pro děti v útlém věku představuje možnost zlepšení kvality jejich života, zařazení do kolektivu svých vrstevníků, omezení komplikací základního onemocnění, snížení četnosti akutních onemocnění a dávek užívaných léků a významně snižuje riziko rozvoje chronického onemocnění v dospělosti. Cílem této diplomové bylo zmapování využívání koordinované rehabilitace v Lázních Luhačovice, a. s. a zjištění, jaké jsou vědomosti zdravotnického a nezdravotnického personálu dětských léčeben a doprovodu dětí o koordinované rehabilitaci. Byly stanoveny tři následující hypotézy. Hypotéza 1: doprovod dětí, který byl s dítětem v lázních opakovaně, chápe péči o své dítě jako koordinovanou rehabilitaci, na rozdíl od doprovodu, který byl s dítětem v lázních pouze jednou. Hypotéza 2: zdravotnický personál dětských léčeben nejvíce vnímá léčebnou rehabilitaci jako složku koordinované rehabilitace oproti personálu nezdravotnickému. Hypotéza 3: doprovod dětských pacientů je nejvíce spokojen s léčebnou složkou koordinované rehabilitace oproti pedagogické a sociální složce. Výzkum byl proveden strategií kvantitativního výzkumu, metodou dotazníkového šetření, technikou vlastního standardizovaného dotazníku v období červen až červenec 2015. Standardizované dotazníky byly strukturovány pro dva výzkumné soubory. Jedny byly určeny pro personál dětských léčeben a druhé pro doprovod dětských pacientů dětských léčeben Lázní Luhačovice. Na základě statistických výpočtů stanovené hypotézy nelze zamítnout, výsledky nejsou statisticky významné. Ze získaných informací, které byly prostřednictvím dotazníků zpracovány, je možno vyčíst, že z pohledu zdravotnického i nezdravotnického personálu dětských léčeben je patrné vnímání pouze jedné složky koordinované rehabilitace, a to té, kterou dětským pacientům poskytují. Na druhou stranu je možné tvrdit, že z pohledu doprovodu dětí, je koordinovaná rehabilitace vnímána ve všech složkách, které jsou poskytovány. Tento pohled se nabízí jako komplexní, protože doprovod dětí, který má svůj pobyt s dítětem hrazený zdravotní pojišťovnou je s dítětem 24 hodin denně a vidí a vnímá celistvost a provázanost poskytované péče dětem. Diplomová práce přispěje k rozšíření povědomí o využívání složek koordinované rehabilitace dětí s opakovaným onemocněním dýchacích cest, které jsou poskytovány v dětských léčebnách v Lázních Luhačovice, ale také v jiných lázeňských zařízeních, kde se věnují této indikační skupině nemocí.
|
|
|
Zkušenosti klientů se zdravotním postižením s poskytováním koordinované rehabilitace v institucionálním zařízení a v jejich přirozeném prostředí
MIHALÍK, Petr
Diplomová práce se zabývá problematikou poskytování všech složek ucelené rehabilitace osobám se zdravotním postižením. Cílem práce bylo zjistit, jaké mají dospělí lidé se zdravotním postižením zkušenosti s péčí o svou osobu v domácím prostředí a v prostředí institucionálním. Dalším cílem pak bylo zjistit, jaká kritéria jsou pro jejich hodnocení podstatná. A posledním cílem práce bylo pak na základě zjištěných výsledků navrhnout efektivní model péče o tyto osoby, vzhledem k finančním možnostem státu a stávající legislativě. V teoretické části práce jsem v úvodní kapitole nastínil průřez a vývoj péče o postižené od počátku lidské existence až po současnost a platné legislativní normy. V další části jsem pak ve stručnosti zmínil problematiku koordinované rehabilitace a snahy o její zákonnou normu v ČR. Poslední kapitola teoretické části je věnována organizaci D. R. A. K., jejíž klienti představují vlastní výzkumný soubor pro výzkum. Pro samotný výzkum jsem zvolil kvalitativní výzkumnou strategii. Metodou získávání dat byly polostrukturované rozhovory s klienty, jejich rodinnými příslušníky a jejich pečovateli v organizaci D. R. A. K. Získané údaje pak byly zpracovány kvalitativní obsahovou analýzou rozhovorů. Výběrový soubor sestával celkem z devíti klientů, členů organizace D. R. A. K., jejíž cílovou skupinou jsou dospělí se zdravotním postižením. Dále jsem mluvil s pěti rodinnými příslušníky a třemi odborníky z organizace D. R. A. K. Výsledky jsou rozdělené do tří kapitol podle výzkumných otázek. První kapitola obsahuje výpovědi klientů, jak vnímají rozdíl v poskytování péče o svou osobu v prostředí institucionálním (organizace D. R. A. K.) a v prostředí přirozeném (v domácím). Druhá kapitola výsledků popisuje kritéria, která jsou při tomto srovnání pro klienty rozhodující a zásadní a vyplynula z poskytnutých rozhovorů. Třetí kapitola nastiňuje model péče o tyto klienty. Ten vychází z analýzy rozhovorů klientů, jejich rodinných příslušníků, odborných pečovatelů a bere v potaz i finanční a legislativní možnosti státu v této oblasti.
|
|
|
Rodina a poradenství v procesu koordinované rehabilitace
CHALUPOVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá problematikou role rodiny v procesu koordinované rehabilitace. V současné době již není rehabilitace chápána pouze jako zdravotnická aktivita ve smyslu fyzioterapie, ale jako interdisciplinární činnost, která zahrnuje nejenom péči léčebnou, ale také sociálně-právní, pedagogicko-psychologickou a pracovní. Koordinovaná rehabilitace proto vyžaduje spolupráci týmu odborníků, kteří se na ní podílejí. Nejde pouze o kvalifikované odborníky, ale i o člověka se zdravotním postižením a jeho rodinu. Rodina je nejdůležitější sociální skupinou a základním stavebním článkem společnosti. Plní základní výchovnou funkci, formuje postoje dítěte k sobě samému, k blízkým i k celému světu. Zásadním způsobem tak ovlivňuje společnost a naopak společnost působí zpětně na rodinu. Je proto třeba rodině poskytovat informace nezbytné pro plnění svých funkcí (zejm. pokud pečuje o osobu s disabilitou), například formou odborného poradenství. Cílem práce bylo identifikovat roli rodiny a její spolupráci s poradenskými institucemi v procesu koordinované rehabilitace. Poradenskými institucemi byly kromě poraden pro osoby se zdravotním postižením myšleny i další organizace, které poskytují odborné sociální poradenství osobám se zdravotním postižením, a organizace, jejichž sociální služby jsou primárně určeny právě této cílové skupině. Pro zpracování empirické části byl použit kvalitativní výzkum. Sběr dat byl proveden pomocí metody dotazování, konkrétně techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo třináct sociálních pracovníků/pracovnic poskytujících odborné sociální poradenství nebo další sociální služby, jež jsou primárně určeny osobám se zdravotním postižením. V souvislosti s cílem práce byla stanovena hlavní výzkumná otázka, která zněla: Jaké nesnáze sociální pracovníci identifikují při práci s rodinou v procesu koordinované rehabilitace? Z hlavní výzkumné otázky byla dále odvozena dílčí výzkumná otázka, která zněla: Jaká je role rodiny v poradenském procesu z pohledu sociálního pracovníka? Z výsledků vyplynulo, že sociální pracovníci jsou se spoluprací s rodinou uživatelů sociálních služeb spokojeni a udávají, že spolupráce mezi nimi funguje. Spolupráce mezi sociálními pracovníky a rodinou se však výrazně liší podle druhu poskytované sociální služby. Výzkum dále odhalil, že poskytovatelé sociálních služeb se s nesnázemi při práci s rodinou setkávají spíše výjimečně. I přesto sociální pracovníci považují za nesnáze především limity v komunikaci s rodinou. Poskytovatelé sociálních služeb se snaží budovat vztah mezi nimi a rodinou uživatele dané služby a poskytují jim sociální oporu. Sociální pracovníci vnímají roli rodiny především jako jejich komunikačního a spolupracujícího partnera. Nejlepší je tedy komunikace vedená na partnerské spolupráci sociálního pracovníka a rodiny uživatele sociálních služeb. Diplomová práce identifikovala nesnáze sociálních pracovníků při jejich práci s rodinou a přináší informace pro podněty k aktivnějšímu zapojování rodin do řešení obtížné životní situace svých členů.
|
|
|
Složky koordinované rehabilitace využívané u vybrané skupiny jedinců s DMO (kombinovanou disabilitou) v centru ARPIDA v Českých Budějovicích
PYKALOVÁ, Jana
Diplomová práce se zaměřuje na vybrané složky koordinované rehabilitace, které jsou využívány u jedinců s DMO (kombinovanou disabilitou) v konkrétním nestátním zdravotnickém zařízení v Českých Budějovicích. Dětská mozková obrna je nejčetnější neurovývojové onemocnění, u kterého se zdravotní postižení může projevit v jedné nebo ve více oblastech. V současném pojetí je chápána jako interdisciplinární obor usilující o co nejrychlejší a co nejširší zapojení osob se zdravotním postižením do všech obvyklých aktivit života společnosti s využitím léčebných, pedagogických, sociálních a pracovních prostředků. Předpokladem úspěšnosti je multidisciplinární tým, tzv. kruhová podpora, ve které spolupracují odborníci s rodiči, a to ve prospěch dítěte s postižením. Práce obsahuje teoretická východiska, kde je zmiňováno zdravotní postižení, koordinovaná rehabilitace a DMO, u které je popsán výskyt, formy, přidružené poruchy a léčba. Samostatnou kapitolu jsem věnovala rodině jedince se zdravotním postižením, kde uvádím reakce rodičů na narození dítěte s postižením, vliv postižení a pomoc rodině. Dále se věnuji sociálním službám pro osoby se zdravotním postižením a centru ARPIDA, kde byl výzkum realizován. Ve výzkumné části je vymezen cíl diplomové práce, kterým bylo zmapovat složky koordinované rehabilitace, které se využívají u jedinců s DMO (kombinovanou disabilitou) v centru ARPIDA v Českých Budějovicích. Dílčím cílem práce bylo srovnat využití složek koordinované rehabilitace u jedinců do 15 let a u jedinců nad 15 let.V souvislosti s cílem diplomové práce byly stanoveny tři hypotézy. Výzkumná část diplomové práce probíhala formou kvantitativního výzkumu. K získání dat jsem použila metodu dotazování. Výzkumný soubor tvořili jedinci s DMO (kombinovanou disabilitou), kteří navštěvují centrum ARPIDA, přičemž dotazníky vyplňovali jejich rodiče. Provedený výzkum v rámci diplomové práce, který byl podpořen nastudovanou odbornou literaturou, potvrdil třetí hypotézu, o větším využití Vojtovy metody reflexní lokomoce, která je aplikována u jedinců s DMO v centru ARPIDA v Českých Budějovicích. Zbylé dvě hypotézy nebyly potvrzeny. Ze statistického šetření dále vyplývá, že péče o jedince s DMO je dlouhodobá, kdy je nutná provázanost služeb v rámci koordinované rehabilitace. Ve skupině jedinců do 15 let a u jedinců nad 15 let bylo využito odlišných složek koordinované rehabilitace, což souvisí s věkem, formou DMO, přidruženými poruchami a dalšími faktory. Problematické zůstává pracovní uplatnění jedinců se zdravotním postižením, kteří mnohdy zůstávají doma bez možnosti další stimulace. Péče a služby v centru ARPIDA byly komplexně hodnoceny pozitivně. Výsledky a závěry diplomové práce budou použity jako zpětná vazba centru ARPIDA, kde budou sloužit k zmapování složek koordinované rehabilitace a zpřehlednění potřeb jedinců ve skupině do 15 let a nad 15 let.
|
|
|
Koordinovaná rehabilitace u klientů Ústavu sociální péče Domečky
JIROUTOVÁ, Pavla
Diplomová práce se zabývá problematikou koordinované rehabilitace. Koordinovaná rehabilitace představuje vzájemně provázaný proces léčebné, pedagogické, pracovní a sociální rehabilitace, jehož hlavním cílem je minimalizovat důsledky, které vycházejí z postižení jedince. Úspěšná rehabilitace spočívá ve včasném, plynulém a koordinovaném úsilí o co nejrychlejší a nejširší zapojení osob se zdravotním postižením do obvyklých aktivit života. Teoretická část se skládá ze šesti základních kapitol. První kapitola se věnuje Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví, na kterou navazuje podkapitola zabývající se zdravotním postižením a následně mentálním postižením. Zaměřila jsem se na osoby s mentálním postižením, neboť organizace, kde byl proveden výzkum, poskytuje služby právě těmto osobám. Druhá kapitola obsahuje informace o koordinované rehabilitaci. Zbývající kapitoly se zabývají jednotlivými složkami koordinované rehabilitace, kterými jsou léčebná, pedagogická, pracovní a sociální rehabilitace. Cílem diplomové práce je zjistit, jak je využíván systém koordinované rehabilitace v Ústavu sociální péče Domečky. Dílčím cílem je zjistit, jaký význam má systém koordinované rehabilitace pro klienty Ústavu sociální péče Domečky. V závislosti na cílech práce jsou nastoleny dvě výzkumné otázky. Hlavní výzkumná otázka zní: Jakým způsobem jsou uplatňovány jednotlivé složky koordinované rehabilitace v Ústavu sociální péče Domečky? Dílčí výzkumná otázka zjišťuje, jaká pozitiva přináší systém koordinované rehabilitace pro klienty Ústavu sociální péče Domečky. Pro praktickou část diplomové práce byl zvolen kvalitativní výzkum. Byla použita metoda dotazování a technika polostukturovaného rozhovoru. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí metody vytváření trsů. Výběrový soubor tvořilo 11 pracovníků Ústavu sociální péče Domečky. Respondenti byli vybráni záměrně, dle kritéria ochoty zúčastnit se výzkumu.Výsledky jsou rozděleny do dvou kapitol dle výzkumných otázek. První kapitola se zabývá způsobem uplatnění jednotlivých složek koordinované rehabilitace v Ústavu sociální péče Domečky. Tyto výsledky jsou pro větší přehlednost také členěné dle jednotlivých složek koordinované rehabilitace. První část obsahuje identifikační údaje respondentů. Následují části: léčebná rehabilitace, pedagogická rehabilitace, pracovní rehabilitace a sociální rehabilitace.Druhá kapitola výsledků zahrnuje subjektivní názory respondentů na výhody koordinované rehabilitace a její přínos pro klienty organizace.Výzkum ukázal neznalost pojmu koordinované rehabilitace. V rámci léčebné rehabilitace bylo zjištěno, že zdravotní péči poskytují zdravotní sestry a praktický doktor. Dále zařízení spolupracuje s nemocnicí a poliklinikou, které sousedí s organizací. Z výzkumu, který je věnovaný pedagogické rehabilitaci, vyplývá nejednotná terminologie používaná ve speciálním vzdělávání. Pracovní rehabilitaci mohou klienti využívat v rámci zaměstnání v kuchyni a prádelně přímo v organizaci nebo zaměstnáním v občanském sdružení Pferda, které nabízí pracovní uplatnění v kavárně, úklidové firmě a pekárně. V rámci sociální rehabilitace byl popsán vztah klíčového pracovníka a klienta a tvorba individuálního plánování. Byla ujasněna problematika dávek sociálního zabezpečení, kdy klienti pobírají invalidní důchody, příspěvek na péči, popř. přídavek na dítě. Přínos koordinované rehabilitace pro klienty je z pohledu respondentů v komplexní péči, která jim je věnovaná.Získané výsledky mohou sloužit pro tvorbu nástroje pro zpětnou vazbu ve zkoumaném zařízení, který může být následně využit pro zvyšování kvality poskytované péče. Diplomová práce může být dále využita jako zdroj informací pro budoucí klienty a jejich rodiny.
|
|
|
Metody koordinované rehabilitační péče u jedinců s mentálním postižením v jihočeských zařízeních
ANTALOVÁ, Dominika
Ucelená rehabilitace poskytuje osobám se zdravotním postižením komplexní péči pomocí všech prostředků této rehabilitace. Jedná se o prostředky léčebné, pedagogické, sociální a pracovní. Velmi důležitá a zároveň výhodná je propojenost všech čtyř prostředků ucelené rehabilitace. Ucelená rehabilitace je prospěšná jak u osob s mentálním postižením, tak i u osob s tělesným či kombinovaným postižením. Prostředky ucelené rehabilitace se dají upravovat dle individuálních potřeb osoby se zdravotním postižením. Tato bakalářská práce je zaměřena na ucelenou rehabilitaci osob s mentálním postižením. V teoretické části práce je popsána koordinovaná rehabilitace dle různých autorů zabývajících se tímto tématem. V první kapitole je objasněn pojem koordinovaná rehabilitace, ve druhé pojem mentální postižení. V rámci definice pojmu mentální postižení jsou uvedeny i stupně tohoto postižení. Jedná se o lehkou mentální retardaci, středně těžkou mentální retardaci, těžkou mentální retardaci a hlubokou mentální retardaci. U všech těchto stupňů mentálního postižení jsou uvedeny základní definice a informace. Ve třetí až šesté kapitole jsou popsány prostředky ucelené neboli koordinované rehabilitace. Jedná se o prostředky pedagogické, pracovní, léčebné a sociální. Každý prostředek ucelené rehabilitace je podrobněji rozpracován. V sedmé až deváté kapitole jsou popsána jihočeská rehabilitační střediska, především střediska českobudějovická. Jedná se o centrum ARPIDA, Bazalka, o.p.s. a Domov Libníč a Centrum sociálních služeb Empatie. Jsou zde popsány všechny služby, které tato centra nabízejí. Všechna centra poskytují odbornou péči pro osoby s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením. Cílem bakalářské práce je zjistit, zda jihočeská rehabilitační zařízení dostatečně využívají ucelenou rehabilitaci a především všechny dostupné prostředky při péči o osoby s mentálním postižením. Praktická část se zabývá výzkumem metod ucelené rehabilitace využívaných v jihočeských zařízeních, zejména v centrech ARPIDA, Bazalka, o.p.s. a Domov Libníč a CSS Empatie, která jsou popsána v teoretické části bakalářské práce. V praktické části byl použit kvalitativní výzkum, který probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů. Na výzkumu se podílelo 6 respondentů z center ARPIDA, Bazalka, o.p.s. a Domov Libníč a CSS Empatie, kteří pomocí rozhovorů sdělovali informace ohledně metod ucelené rehabilitace osob s mentálním postižením využívaných na jejich pracovišti. Pro účel rozhovoru byly předem stanoveny otázky. Otázek bylo celkem 10 a jsou uvedeny v příloze této bakalářské práce. Z každého centra byli vybráni 2 respondenti, kteří byli ochotni se na výzkumu pomocí rozhovorů podílet. Odpovědi respondentů byly s jejich souhlasem zaznamenány na diktafon a jejich obsah byl zpracován do písemné podoby. Dle výsledků, které výzkum přinesl, lze konstatovat, že v jihočeských rehabilitačních zařízeních, a to zejména v centrech ARPIDA, Bazalka, o.p.s., Domově Libníč a CSS Empatie se využívají v dostatečné míře všechny prostředky ucelené rehabilitace u osob s mentálním postižením. Kvalitní péče je osobám se zdravotním postižením poskytována kvalifikovaným personálem. Dalším závěrem, který z výsledků výzkumů vyplývá, je, že při rehabilitaci osob s mentálním postižením se klade největší důraz na pracovní, sociální a pedagogické prostředky ucelené rehabilitace, avšak léčebná rehabilitace u osob s mentálním postižením zůstává mírně v pozadí. Léčebný prostředek rehabilitace se využívá zejména u osob s mentálním postižením, které mají přidružené tělesné postižení, nebo je těmto osobám léčebný prostředek ucelené rehabilitace indikován lékařem. Tato bakalářská práce by mohla sloužit jako informační materiál pro studenty oborů zabývajících se ucelenou rehabilitací nebo osobami s mentálním postižením. Dále tato bakalářská práce může pomoci osobám s mentálním postižením či jejich blízkým při výběru vhodného rehabilitačního centra v jihočeském kraji.
|
|
|
Metody koordinované rehabilitace u jedinců s tělesným postižením
VÁCHOVÁ, Vendula
Bakalářská práce Metody koordinované rehabilitace u jedinců s tělesným postižením se zaměřuje na děti školního věku. Práce je členěna do dvou částí. Teoretická část se zaměřuje na systém koordinované rehabilitace, její vývoj a význam. V jednotlivých podkapitolách jsou definovány jednotlivé prostředky léčebné, pedagogické, sociální a pracovní se zřetelem na jejich propojenost a vzájemnou návaznost. V podkapitole o léčebných prostředcích rehabilitace jsou blíže specifikovány terapeutické metody. Podkapitola o sociálních prostředcích rehabilitace je zaměřena na sociální služby. Druhá kapitola pojednává o tělesném postižení, jeho etiologii a klasifikaci. Blíže specifikovanými druhy tělesného postižení jsou dětská mozková obrna a neuromuskulární onemocnění. Poslední kapitola teoretické části se věnuje metodám koordinované rehabilitace, které se mohou využívat u dětí s tělesným postižením. Výzkum proběhl v centru Kaňka, celým názvem Základní škola a Mateřská škola a poskytovatel sociálních služeb, Kaňka o.p.s. v Táboře. Cílem praktické části bylo zmapovat metody, které centrum v rámci systému koordinované rehabilitace svým klientům, zejména dětem s tělesným postižením, poskytuje a na kazuistikách vybraných dětí poukázat, zda tento systém v zařízení funguje. Součástí praktické části je podkapitola, která je věnovaná charakteristice a bližšímu seznámení se s centrem Kaňka. Pro naplnění cíle byl zvolen kvalitativní výzkum. Údaje byly zjišťovány především obsahovou analýzou dat, jako doplňková metoda sloužily polostrukturované rozhovory s rodiči. Na základě obsahové analýzy dokumentů byly vytvořeny tři kazuistiky dětí s tělesným postižením, které zachycují rodinnou a osobní anamnézu, informace z lékařských zpráv, psychologických vyšetření a individuálních plánů. Pozornost byla také soustředěna na jednotlivé prostředky koordinované rehabilitace, které v rámci centra Kaňka děti využívají. Na základě výzkumu měly být zodpovězeny tyto otázky: Mají děti s tělesným postižením v centru Kaňka možnost využívat komplexní péči v duchu koordinované rehabilitace? Jaké metody a služby jsou v centru nabízeny? A odpovídá nabídka představám rodičů pečujících o děti s tělesným postižením? Výzkum ukázal, že především díky týmové spolupráci funguje centrum Kaňka na bázi uceleného (koordinovaného) systému rehabilitace. Z kazuistik je patrná dobrá návaznost prostředků léčebných, pedagogických a sociálních. Pracovní prostředky nejsou klíčové, jelikož byla pozornost soustředěna na děti školního věku. Na druhé straně však centrum Kaňka poskytuje ergoterapii, která zejména u dětí s tělesným postižením představuje nácvik běžných denních činností a rozvoj soběstačnosti, což úzce souvisí s pracovními prostředky. Zařízení propojuje odborné terapie se sociálními službami a povinnou školní docházkou. Poskytovány jsou fyzioterapie, logopedie, canisterapie, muzikoterapie, arteterapie a ergoterapie. U dětí s tělesným postižením jde především o nácvik běžných denních činností, rozvoj jemné a hrubé motoriky, celkovou duševní pohodu a pozitivní ladění. V rámci sociálních prostředků jsou využívány služby osobní asistence, denní stacionář a raná péče. Děti se vzdělávají v základní škole a základní škole speciální. Kaňka poskytuje také mateřskou školu speciální. V neposlední řadě centrum nabízí volnočasové aktivity. Základní škola a Mateřská škola a poskytovatel sociálních služeb, Kaňka, o.p.s. je jedním z mála zařízení v Jihočeském kraji, které poskytuje ucelenou péči v duchu koordinované rehabilitace, a to nejen dětem s tělesným postižením.
|
|
|
Koordinovaná rehabilitace mladších jedinců po cévní mozkové příhodě
BEČVÁŘOVÁ, Lucie
Název bakalářské práce je Koordinovaná rehabilitace u mladších jedinců po cévní mozkové příhodě. Cílem této práce bylo zjistit subjektivní vnímání potřeb jednotlivců, jež si tímto závažným onemocněním prošli. Teoretická část je rozdělena do dvou základních kapitol. První část obsahuje stručné informace o cévní mozkové příhodě. Anatomickofyziologický podklad, dělení a příznaky onemocnění. V druhé části je podrobněji rozebírána problematika koordinované rehabilitace a jejích složek. Pokusila jsem se definovat a popsat jednotlivé postupy a uvést odborníky kteří ji zajišťují. Výzkumná část byla zpracována metodou kvalitativní výzkumné strategie. Zvolenou technikou byl polostrukturovaný rozhovor a pozorování. Výzkumným soubor tvořilo pět respondentů, čtyři muži a jedna žena. Kritériem pro jejich výběr bylo jednak prodělání cévní mozkové příhody a dále věk zúčastněných ( 45 - 55 let). Rozhovor byl veden podle scénáře otázek. Při jejich sestavování jsem se zaměřila na dvě oblasti. První zahrnovala informace o respondentovi, jeho onemocnění a léčbě ve smyslu koordinované rehabilitace. V druhé oblasti jsem se dotazovala na změny v životě po prodělání onemocnění. Celý rozhovor byl nahráván a následně doslovně přepsán. Jeden z respondentů si nahrávání nepřál, rozhovor byl tedy rovnou zapisován. Výsledky rozhovorů jsou prezentovány popisnou formou. Výzkumem jsem se pokusila odpovědět na otázku: "Jaké jsou potřeby lidí v různém časovém odstupu po prodělané cévní mozkové příhodě?" Všichni dotazovaní se vyjadřovali k potřebě soběstačnosti. V časném stádiu se jednalo hlavně o schopnost zvládnutí základních činností, jako například příjem potravy, kontrola vyměšování, vyjadřování se, pohyb. V další fázi léčby, jsou zvyšovány nároky na sebeobsluhu, schopnost porozumění, paměť, sociální interakci. Jedinci často procházeli intenzivní terapií. Po návratu do domácího prostředí je největším tématem potřeba seberealizace a aktivizace, smysluplné trávení volného času. Práce by měla poskytnout více informací k dané problematice.
|
host ::
RSS.