|
|
Edice pamětní knihy města Netolice, tzv. žluté 1630 - 1848
VOŘÍŠKOVÁ, Markéta
Jako hlavní téma své diplomové práce jsem si zvolila moderní kritickou edici městské pamětné knihy města Netolice z let 16301848, zvanou žlutá. Toto téma jsem si zvolila především proto, aby byl rukopis skrze edici zpřístupněn širší veřejnosti, jelikož podle mého názoru obsahuje zajímavé informace ohledně dějin města a vývoje tehdejší společnosti. Úvodní část práce bude tvořena třemi kapitolami. První kapitola bude věnována obecnému vývoji městských knih a dosavadnímu badatelskému zájmu. Druhá kapitola bude věnována vnitřnímu a vnějšímu rozboru dochovaného a v příloze editovaného pramene. Část této kapitoly bude rovněž věnována pisatelům zápisů, kteří samozřejmě nesmí být opomenuti. Pokusím se tyto pisatele identifikovat a charakterizovat. V následující a zároveň poslední kapitole se pokusím přiblížit dějiny města a rozebrat vybrané zápisy obsažené v městské pamětní knize ve snaze interpretovat tyto zápisy v kontextu dějin samotného města, prachatického panství i událostmi zemských dějin. Přílohu diplomové práce tvoří již zmiňovaná moderní vědecká kritická edice městské pamětní knihy města Netolice z let 16301848. Součástí této přílohy bude rovněž ediční poznámka spolu se jmenným, místním a věcným rejstříkem, doplněná o základní slovníček archaismů vyskytujících se v editovaném rukopise.
|
|
|
Kroniky českobudějovických měšťanů Jana Jiřího Millauera a Jana Eichlera a jeho syna Jana Antonína Eichlera z druhé poloviny 18. století ve vzájemné komparaci
KVĚTOVÁ, Miroslava
Diplomová práce s názvem Kroniky českobudějovických měšťanů Jana Jiřího Millauera a Jana Eichlera a jeho syna Jana Antonína Eichlera z druhé poloviny 18. století ve vzájemné komparaci je rozdělena do čtyř kapitol. První se věnuje kronice Jana Jiřího Millauera a je členěna na několik podkapitol, které přináší popis vnějších znaků tohoto rukopisu, podrobně je zmíněn obsah knihy a charakteristika písaře Jana Jiřího Millauera. První kapitola je věnována také otázkám filiace kroniky, důvodu jejího sepsání a jejím dalším osudům. Druhá kapitola, taktéž rozčleněna na několik podkapitol, se zabývá stejnými otázkami u druhé kroniky Jana Eichlera a jeho syna Jana Antonína Eichlera. Ve třetí části práce jsou detailně srovnány záznamy obou kronik navzájem a v poslední kapitole je učiněn pokus o komparaci záznamů i se všemi ostatními dochovanými kronikami českobudějovických měšťanů z období raného novověku zejména s kronikami z druhé poloviny 18. století. Součástí diplomové práce je seznam literatury a pramenů a její přílohu tvoří ediční poznámka, vědecké edice kroniky Jana Jiřího Millauera a kroniky Jana Eichlera a jeho syna Jana Antonína Eichlera, jmenný a místní rejstřík a ukázky písma z editovaných kronik.
|
|
| |
|
|
"Krankengeschichte" Jiřího Buquoye. Popis nemoci jako pramen osobní povahy
MORAWETZ, Michal
Bakalářská práce si klade za cíl připravit kritickou edici a rozbor popisu nemocí, který se dochoval v pozůstalosti hraběte Jiřího Františka z Buquoy ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Práce zařazuje spis do kontextu dobových reflexí zdravotního stavu a zároveň vyzdvihuje specifické rysy autorovy osobnosti. Dílo chápe jako pramen osobní povahy, který podává svědectví o myšlení hraběte a vlivu soudobých intelektuálních a filosofických proudů na něj, rozpoznává v něm význam pro dějiny lékařství, pramen pro výzkum výchovy mladého hraběte a upozorňuje na možnost využití spisu pro dějiny každodenní kultury.
|
|
|
Třeboňský archivář Antonín Markus a historik umění Zdeněk Wirth - rozbor a výběrová edice vzájemné korespondence
HOMEROVÁ, Libuše
Jak napovídá název kvalifikační práce "Třeboňský archivář Antonín Markus a historik umění Zdeněk Wirth - rozbor a výběrová edice vzájemné korespondence," autorčiným prvotním záměrem byl rozbor a ediční zpracování unikátního epistulárního souboru, který pokrývá téměř půl století vzájemného přátelství a spolupráce dvou výrazných představitelů české kulturní sféry první a počátku druhé poloviny dvacátého století.Editovaná korespondence je součástí osobních pozůstalostí obou shora jmenovaných mužů uložených ve Státním oblastním archivu v Třeboni (Antonín Markus) a v Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky (Zdeněk Wirth).Diplomová práce je uvedena obecným pojednáním, které se věnuje korespondenci jako předmětu badatelského zájmu a jehož součástí je i přehled autorů konkrétních studií, kteří se věnovali či věnují edičnímu zpracování korespondence různých osobností. V další kapitole jsou představeny použité prameny a odborná literatura, z níž autorka čerpala. Životní osudy dlouholetého třeboňského schwarzenberského archiváře Antonína Markuse a našeho předního historika umění a organizátora památkové péče Zdeňka Wirtha jsou prezentovány jednotlivě v jejich biografiíích. Následuje rozbor editované korespondence z hlediska dochovanosti a množství, druhové skladby, frekvence jejího vedení a vnější podoby jednotlivých dokumentů, doplněný o tématickou analýzu jejich obsahu. Na komentovanou výběrovou edici navazuje nezbytná ediční poznámka a jmenný rejstřík. Samozřejmostí je též soupis pramenů a použité literatury. Textovou část diplomové práce vhodně doplňují obrazové přílohy.
|
|
|
EDICE PAMĚTNÍ KNIHY MĚSTEČKA LIŠOVA (1677-1840)
KOTERZYNOVÁ, Kateřina
Edice pamětní knihy městečka Lišova (1677-1840) Hlavním tématem předkládané diplomové práce je ediční zpracování rukopisu lišovské pamětní knihy z let 1677-1840. Rukopis je dnes uložen v archivním fondu Archiv města Lišov ve Státním okresním archivu České Budějovice. Edice se snaží o co nejpřesnější zpřístupnění rukopisu tak, aby byly zachovány všechny formální znaky textu. Úvodní část práce tvoří tři kapitoly. První je věnována vývoji městských knih a zájmu o jejich studium v českých zemích. Druhá kapitola pojednává o dějinách Lišova s důrazem na období, kdy byla vedena pamětní kniha, o městské správě a o hlubockém panství, jehož součástí byl Lišov od svého založení, a zejména o šlechtickém rodu Schwarzenberků, kteří se vyskytují v některých zápisech pamětní knihy. Poslední kapitola se zabývá rozborem pamětní knihy, kde jsou uvedeni i jednotliví písaři podílející se na jejím vzniku. Přílohu diplomové práce tvoří edice lišovské pamětní knihy spolu s ediční poznámkou, místním rejstříkem a slovníčkem latinismů.
|
|
|
Deníky Josefa Taschka (1914-1920)
TALÍŘ, Vladimír
Téma vzájemných česko-německých vztahů v českých zemích zůstává i přes narůstající zájem historiků, zejména v posledních dvou desetiletích, stále oblastí, obsahující mnoho neznámých míst. Tato okolnost se citelně dotýká i vzájemného soužití mezi českými a německými obyvateli v Českých Budějovicích. Město se do roku 1945 nacházelo v těsné hranici s oblastí souvislého německého osídlení, tvořícího v jižních Čechách široký pás od podhůří Šumavy k Novohradským horám a rakouskému Waldviertelu, a od 2. pol. 19. stol. se samo muselo začít vyrovnávat s radikalizací veřejného života, způsobeného sílícím nacionalismem na české i německé straně. Od poslední čtvrtiny 19. stol. se vedoucí osobností českobudějovických Němců stal obchodník Josef Taschek, který zastával ve městě purkmistrovský úřad od roku 1903 až do vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918. Vzhledem k omezenému množství pramenů, týkajících se života místní německé společnosti, představují jeho deníky, uložené ve Státním okresním archivu v Českých Budějovicích, velmi cenný doklad, jehož část se autor předkládané bakalářské práce rozhodl interpretovat a představit v kontextu soudobých událostí.
|
|
|
Seznam poddaných libějovického panství z roku 1668
PISTULKA, Petr
Tato bakalářská práce ediční formou dokomentuje a zpracovává seznam poddaných libějovického panství z roku 1668. Podkladem pro rozbor byl samotný seznam poddaných uložený v SOA Třeboň a převážně historicky a místopisně zaměřená literatura a periodika. Práce je rozdělena do tří hlavních částí.Úvodní kapitola stručně popisuje téma a zaměření bakalářské práce. Druhá část popisuje specifika a vývoj zkoumaných pramenů s následnou stručnou historií správy libějovického panství. Třetí část tvoří samotná edice. V podkapitolách hodnotí použitou literaturu a prameny a písemnosti rozebírá po stránce vnější a obsahové. Následuje samotný přepis seznamu. V závěru samozřejmý seznam použitých pramenů a literatury s doprovodnou fotodokumentací výchozích pramenů.
|
|
|
Te Deum v české hudbě 18. století, edice vybraných skladeb, analýza
KUBA, Petr
Následující práce si klade za cíl sledovat funkce, které zastávalo zhudebnění textu Te Deum laudamus v průběhu dějin hudby, zhruba od 15. století. Předmětem jsou pak příležitosti, ke kterým skládali Te Deum významní skladatelé své doby. Zvláště přihlíží k české hudbě 18. století, která se v historickém bádání zatím jeví jako méně objasněná. S tím souvisí také edice vybraných skladeb dvou významných českých skladatelů, působících v době pozdního baroka a klasicismu, Jana Zacha a Vojtěcha Jírovce. Edice převádí rukopisy do dnešních klíčů a zapisuje je do partitury. Dále zkoumá formu a styl, v jakém jsou díla psána.
|
|
|
Komentovaná edice korespondence Františka Ladislava Riegera s Karlem III. ze Schwarzenberga
MACHOVÁ, Věra
Cílem této práce bylo zpřístupnění korespondence Františka Ladislava Riegera s Karlem III. ze Schwarzenbergu, která byla uložena v Státním oblastním archivu v Třeboni. Na jejím základě se poté následně pokusit alespoň částečně osvětlit jejich vzájemný vztah, najít okamžiky, které oba muže spojovaly nebo rozdělovaly, a jaký byl vlastně cíl jejich společného písemného styku. Tento úkol se ukázal nemožný bez hlubšího studia a pochopení českých politických dějin 2. poloviny 19. století, což je období ze kterého jejich korespondence pochází. Proto je také značná část této práce věnována právě politickému dění 2. poloviny 19. století, kde se oba muži setkávají jako čelní představitelé dvou velkých politických uskupení.
|
host ::
RSS.