|
|
Tvorba Josefa Váchala v souvislosti s českým literárním a kulturním kontextem 1. poloviny 20. století.
KŮS, Václav
Bakalářská práce se zabývá sledováním vývoje Váchalovy reflexe dobových společenských a kulturních souvislostí od počátku dvacátého století, zejména dvacátých a třicátých let. Na základě rozboru Váchalových deníkových záznamů a příslušných odborných pramenů se snaží rekonstruovat Váchalovo vnímání dobových uměleckých proudů a historických souvislostí. Soustřeďuje se na sledování odkazů na uměleckou avantgardu v průběhu dvacátých a třicátých let v Čechách. Bakalářská práce se snaží také nalézat příznaky, interpretace a resonance, odkazující v popisu Váchalova díla k případným společným rysům a podobnostem s českou avantgardou.
|
|
|
DVORSKÁ MORALISTNÍ LITERATURA A ŠPANĚLSKÁ UROZENÁ SPOLEČNOST ZLATÉHO VĚKU
ELEXHAUSEROVÁ, Jana
Hlavním tématem této diplomové práce je {\clq}qDvorská moralistní literatura a španělská urozená společnost zlatého věku.`` Cílem práce je představení dvorské moralistní literatury zlatého věku, tak jak ji vnímali doboví spisovatelé. V šesti kapitolách budou představena zásadní díla dvorské literatury, která přímo ovlivnila chování dvorské společnosti a podílela se na vytváření mentality urozených vrstev. Čtenář tak získá ucelený pohled nejen na dvorskou literaturu a kulturu španělského zlatého věku, ale i na celou dvorskou společnost.
|
|
|
Fantasy - teorie žánru a jeho edukační aspekty
HOKR, Boris
Tato diplomová práce se zabývá podstatou žánru fantasy ve světovém i zahraničním kontextu, stejně jako možnostmi jeho didaktického využití. Cíle je dokázat, že fantasy má svou historii a místo v literárních dějinách, že může obohatit své čtenáře v rovině estetické, vědomostní, zkušenostní a zážitkové. Zároveň si práce klade za cíl popsat pozici fantasy v tzv. fantastice. Úvodní část práce blíže osvětluje pojem fantasy, nabízí přehled historie žánru a jeho současné rozčlenění. V dalších kapitolách je fantasy představena jakožto žánr schopný adaptace i na mimoliterární oblasti současné kultury, fantasy jakožto zdroj poznání a sebevýchovy v životě mladých lidí a nabízí i podrobnější zastavení u české podoby žánru s přihlédnutím ke styčným i rozlišovacím bodům oproti fantasy světové (převážně anglo-americké). Didaktický potenciál je vždy v příslušných pasážích vyzdvihnut a zcela je mu věnována čtvrtá až šestá kapitola. Závěr přináší výsledky výzkumu zaměřeného na žánr fantasy.
|
|
|
Dlouhá cesta od mimozemských civilizací k elfům: Žánrová diferenciace české fantasy po roce 1989
MAYEROVÁ, Veronika
V této bakalářské práci se zabývám vznikem a vývojem fantasy literatury v českém prostředí s přihlédnutím ke světovému kontextu. Náplní první části je vymezení pojmů fantastika, horor, science fiction a fantasy spolu se základními archetypy, které se ve fantasy literatuře vyskytují. Dále se soustřeďuji na stručný přehled historie světové fantasy a historii fantasy v kontextu české literatury. Ve druhé části se pokouším definovat jednotlivé subžánry fantasy, které se u nás po roce 1989 objevují, a přiblížit jejich vznik a vývoj v české i světové literatuře. Součástí je i analýza a komparace děl vybraných soudobých českých autorů.
|
|
|
Reprezentace motivu krysaře v evropském umění a literaturách
HOTOVÁ, Veronika
Krysař je tajemný pištec ovládající svou čarovnou píšťalu, která má obrovskou moc. Tato schopnost mu umožňuje ovládat nejen krysy, ale dokonce i lidi. Jako postava je každému známá z různých uměleckých děl vytvořených od středověku do současné doby. Práce se okrajově zabývá historickými okolnostmi, které pravděpodobně zapříčinily vznik tohoto tajemného muže, který se stal oblíbeným motivem mnohých tvůrců. Hlavním cílem je reprezentovat motiv krysaře v evropském umění a literaturách a jeho následná komparace v jednotlivých dílech za účelem zjištění, jakým způsobem se tento motiv vyvíjel. Zároveň tato práce nahlíží na postavu krysaře jako na izolovaného cizince.
|
|
|
Boccacciovské novely a jejich ohlas v české humanistické literatuře
RAŠKOVÁ, Alena
Bakalářská práce je analýzou děl českých humanistických autorů s přihlédnutím na vliv renesančního autora Giovanniho Boccaccia. Práce si všímá především autorů Mikuláše Konáče z Hodiškova, Hynka z Poděbrad a jejich překladů Boccacciových novel. Důraz je kladen především na erotické motivy v době humanismu a na přínos boccacciovských námětů pro českou literaturu. Bakalářská práce je zároveň literárním bádáním nad souvislostí Boccacciových překladů Mikuláše Konáče z Hodiškova s texty Bible.
|
|
|
Závěr 2. světové války v Prachaticích a okolí (očima literatury, pramenů a pamětníků)
ŠTUDLAR, Pavel
Diplomová práce přibližuje události, které se odehrály v městě Prachatice a jeho okolí koncem druhé světové války. Práce vznikla na základě písemných pramenů uložených ve Státním okresním archivu v Prachaticích, dostupné literatury k tématu a vzpomínek pamětníků, kteří popisované události prožili. V první části je nastíněna stručná charakteristika města Prachatice (z hlediska přírodních poměrů, obyvatelstva a hospodářství) a také vymezení zkoumaného území. Druhá kapitola se zabývá událostmi září roku 1938, kdy Prachatice připadly k Bavorské východní marce. Pro české obyvatele, kteří ve městě zůstali, tak začalo sedm let naplněných strachem. Třetí část stručně popisuje vývoj válečné situace na frontách v Evropě, které byly předpokladem pro úspěšný postup spojeneckých vojsk a osvobození Prachaticka. Hlavní částí práce jsou kapitoly čtyři a pět, které se zabývají životem a během událostí v samotném městě Prachatice i jeho okolí v období od ledna 1945 až do osvobození americkou armádou v květnu téhož roku. Je to doba plná napětí a dramatických událostí. Němečtí obyvatelé začínají tušit, že válka je prohraná a snaží se ospravedlnit své dřívější nadšení pro nacionální socialismus i jeho hlavního představitele Adolfa Hitlera před českými občany, kteří ve městě zůstali. Ti mají naopak obavy, aby se z jejich města nestala další z německých {\clqq}Festung`` {--} pevností, které mají vzdorovat za každou cenu. Nejistota končí odchodem německých jednotek z města a jejich {\clqq}vystřídáním`` partyzány a americkou armádou. V diplomové práci jsou spojeny obecné souvislosti (válečné operace) s konkrétními událostmi, které se odehrály v Prachaticích i jejich okolí, a osobními vzpomínkami některých pamětníků. Diplomová práce se snaží přiblížit toto období plné obav a naděje a přispět tak k doplnění historie města Prachatice.
|
|
|
VÝZNAM KNIHY PRO DÍTĚ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU
KOLOMAZNÍKOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá stručným psychickým vývojem dítěte předškolního věku ve vztahu ke knize, literatuře a počátkům čtenářství. Teoretická část je tvořena rešerší odborné literatury poslední doby. Vyúsťuje v část praktickou, kde jsem se zabývala výzkumným šetřením z pohledu rodičů a učitelek mateřských škol. Dle závěru výzkumné části jsou součástí bakalářské práce návrhy na řešení a náměty pro práci s knihou.
|
|
|
Intermediální poetika (krajiny)
Jedličková, Alice
Po úvodním shrnutí současného stavu literárních a kulturálních studií a jejich možného přínosu k výzkumu intermediality předkládá autorka návrh literárně orientované intermediální poetiky krajiny zahrnující koncepce představené Mary Ann Cawsovou, Tamar Yacobi a podněty k pozorování krajiny předložené literárními kritiky a historiky umění, jako jsou Malcolm Andrews a Michael Charlesworth. Jednotlivé aspekty navrhované poetiky jsou ilustrovány na příkladech analýz české prózy (Karel Václav Rais, Alois Jirásek a Martin Fibiger).
|
|
|
Role pozorovatele v ekfrastických textech
Fedrová, Stanislava
Postava pozorovatele, ať už fyzickým procesem dívání se, nebo svou existenciální zkušeností je pro ekfrastické texty zásadním formujícím elementem. Ve studii jsou vymezeny tři možné přístupy: Prvním je pozorovatel jako postava fikčního světa a zároveň vizuální reprezentace. Tato postava je součástí příběhu, takže její podání ekfráze je formováno rolí, jakou v příběhu hraje. Druhým typem je postava jako zprostředkovatel světa vizuální reprezentace - tak jako se divák noří do hloubky obrazu pomocí Rückenfigur, která do něj již vstoupila, je tento pozorovatel v ekfrázi prostředníkem, díky němuž čtenář získává perspektivu spolu-pozorovatele. Třetí typ, pozorovatel jako interpret, nastoluje několik postupů formování ekfráze: usouvztažnění s jinou vizuální reprezentací či piktoriálním modelem, podložení narativní fólie a asociativní hra s formou viděného.
|
host ::
RSS.