|
Protichůdné názory české společnosti na vzdělávání dívek a žen v 19. století
Malínská, Jana
Na pozadí konfliktních názorů na dívčí školství a úsilí o jeho formální realizaci sleduje tento článek Masarykovy názory na problematiku dívčího školství od jeho příchodu do říšské rady počátkem devadesátých let 19. století. Vycházejíc z myšlenek osvícenství a z demokratických principů prosazoval demokratizaci vzdělání nejen do výuky jednotlivých humanitních oborů, ale do celého systému školství, včetně dívčího. Jeho projevy přednesené v říšské radě, jeho články, dobový tisk, zákony a nařízení i relevantní současná historická literatura jsou hlavním zdrojem informací pro tento článek.
|
|
Historické podmínky k rozvoji demokracie a jejich současný deficit
Neudorflová, Marie
Rozvoj podmínek vhodných pro demokracii byl závislý na určitých historicky vzniklých podmínkách intelektuálních i společenských. Článek ukazuje, že filozofický základ demokracie zůstává trvalý, ale v současnosti je vytlačován jinými myšlenkovými směry, které se odvracejí od historických zkušeností, bez jejichž znalostí a návaznosti na ně lze těžko funkční demokracii rozvíjet.
|
| |
|
Nesamozřejmost české demokratické tradice
Neudorflová, Marie
Česká demokratická tradice, zakotvená v 19. století, byla rozvíjena vědomě částí české inteligence a v intensivní komunikaci s českou veřejností, což mělo pozitivní výsledky jak na úroveň politické kultury národa tak na úroveň politické demokracie za první Československé republiky. Vzhledem k tomu, že kontinuita pěstování relevantních hodnot byla několikrát brutálně přerušena nedemokratickými tlaky zvenčí, její původní zdroje i metody působení jsou dosud velmi cennou, ale podceňovanou tradicí.
|
| |
| |
| |
|
Srovnání demokratických ústav Československa, Německa a Rakouska
Broklová, Eva
Po první světové válce stály Rakousko, Německo a Československo, jejichž ústavy podrobujeme analýze, na počátku stejné cesty. Experimenty s demokracií však s výjimkou Československa skončily špatně. Podíl na tom měly také koncepty ústav, jež jeví značné rozdíly v celkovém duchu, konstrukcích moci, pojetí soudcovské moci, ochraně menšin a tzv. listině svobod a dalších ustanoveních.
|
| |
| |