Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 45 záznamů.  začátekpředchozí32 - 41další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zemědělské využívání krajiny a jeho vliv na látkové ztráty v modelovém povodí řeky Stropnice
SLAVÍKOVÁ, Lucie
Obsahem diplomové práce Zemědělské využívání krajiny a jeho vliv na látkové ztráty v modelovém povodí řeky Stropnice bylo vysledování dynamiky látkových ztrát v povrchových vodách v pěti malých subpovodích řeky Stropnice. Hodnoty jednotlivých parametrů z fyzikálně chemické analýzy tvořil medián dat všech hodnot z let 2001 - 2011 (pH, vodivost, kationty, anionty, uhlík). Výsledky byly vyhodnoceny pomocí vícerozměrové analýzy rozptylu Anova - Tukeyho post-hoc testu. Pro vybrané parametry byla provedena korelační analýza těsnosti vztahů. Mezi horními odběrovými místy byly prokázány rozdíly v obsahu síranů. Mezi dolními odběrovými místy byly prokázány změny mezi ornou půdou a TTP. Lze konstatovat, že mezi chemismem povrchových vod a způsobem využití krajiny existuje pozitivní vztah.
Problematika ochrany a nakládání se zdroji pitné vody v zemědělské krajině
KUČEROVÁ, Monika
Práce se zabývá problematikou pitných vod. Cílem práce je se zaměřit na výskyt a kvalitu pitné vody a dále na povinnosti provozovatelů v oblasti pitných vod a v též na legislativu ošetřující tuto problematiku. Dále se zaměřuji na škodlivé látky ve vodě a potřebu vody v zemědělství. Hodnocení probíhalo u pěti zemědělských farem a byly porovnávány rozbory pitných vod a jednotlivé ukazatele pitných vod za různá časová období.
Vliv krajinných prvků na biodiverzitu drobných zemních savců
MARŠÁLEK, Martin
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu liniových krajinných prvků na biodiverzitu drobných zemních savců (DZS) v zemědělské krajině jižních Čech. Teoretická část shrnuje dosavadní obecné poznatky o biodiverzitě v agroekosystémech, ekotonech, krajinných prvcích a životních nárocích drobných hlodavců a hmyzožravců. Praktická část má za cíl porovnat biodiverzitu DZS v liniovém krajinném prvku, na jeho okraji a na přilehlé zemědělské ploše. Byla použita metoda zpětných odchytů do živochytných pastí a značení ušními štítky. V průběhu vegetační sezóny 2013 proběhly tři třídenní odchyty DZS, v každém ze tří studovaných biotopů byla položena linie 30 pastí ve vzdálenosti 5 metrů. U chycených zvířat byl určen druh, pohlaví, hmotnost, délka zadního chodidla a přibližný věk. Celkem bylo odchyceno 36 jedinců drobných zemních savců 3 druhů (myšice křovinná Apodemus sylvaticus, norník rudý Myodes glareolus a hraboš polní Microtus arvalis). Jednotlivé linie se statisticky významně lišily v abundanci odchycených DZS (Chí-Kvadrát 66,167; s. v. = 2; p < 0, 0001). Nejvyšší druhová diverzita i abundance byla zjištěna v krajinném prvku (aleji), kde se podařilo odchytit 35 jedinců všech zaznamenaných druhů DZS. V přechodové zóně na rozhraní aleje a louky byl zaznamenán pouze jeden jedinec a na zemědělsky využívané louce nebyl odchycen žádný drobný savec.
Různé typy balíků biomasy po sklizni jako mikrobiotop pro bezobratlé živočichy
MACHOVEC, Jiří
Společenstva epigeických brouků byla studována na čtyřech typech balíků biomasy v katastrálním území Vrbice u Žitné, okres Prachatice. Jednalo se o balíky travní senáže uložené na okraji trvalého travního porostu, o balíky sena jednotlivě rozmístěné na trvalém travním porostu, dále o balíky slámy rozmístěné na poli orné půdy a o balíky slámy uložené na okraji orné půdy. První tři typy balíků byly na stanovišti jen několik málo měsíců (2-3), zatímco balíky slámy se na čtvrtém stanovišti nacházely už více než jeden rok. Pro odběr vzorků byla zvolena metoda prosevu detritu. V balících senáže bylo nalezeno 9 druhů z 5 čeledí. V balících sena bylo nalezeno 7 druhů ze 4 čeledí. V balících slámy, které byly na stanovišti kratší dobu (3 měsíce), bylo zjištěno 10 druhů z 6 čeledí. Na balících slámy, které byly na stanovišti 13 měsíců, bylo nalezeno 14 druhů ze 4 čeledí. Index antropogenního ovlivnění společenstev prokázal, že se jedná o velmi silně ovlivněná stanoviště.
Vliv KPÚ na stupeň realizace ÚSES v určených katastrálních územích Jihočeského kraje v oblastech intenzivního hospodaření
SEKALOVÁ, Martina
Cílem práce bylo zhodnotit vliv komplexní pozemkové úpravy na realizaci prvků územního systému ekologické stability v oblasti s převažujícím intenzivním hospodařením. Pro tento účel bylo vybráno katastrální území Prasetín v okrese Tábor. Zhodnocení proběhlo pomocí srovnání stavu výchozího, navrženého a realizovaného územního systému ekologické stability dle stanovených parametrů. V rámci posouzení byl proveden podrobný terénní průzkum zájmové lokality s cílem komparace vyprojektovaného a skutečného stavu. Na základě těchto porovnání byly zjištěny zásadní odlišnosti ve funkčnosti sítě územního systému ekologické stability před a po ukončení pozemkové úpravy. Součástí práce bylo i provedení zonace dané krajiny. Touto metodou byla v krajině vymezena jednotlivá geoekologická stanoviště, začleněná do bioekologických zón A, B, C, D. Smyslem bylo určit jejich neplynulé přechody, tzv. ekokrizové zóny, vedoucí ke vzniku ekokrizových situací v krajině.
Vliv KPÚ na stupeň realizace ÚSES v určených katastrálních územích Jihočeského kraje v oblasti s převažujícím hospodařením soukromých zemědělců
ŠIMÁKOVÁ, Iveta
Smyslem této práce je posouzení vlivu komplexní pozemkové úpravy na realizaci územního systému ekologické stability ve vybraném katastrálním území. Zájmovou lokalitou pro posouzení výchozího, navrženého a realizovaného stavu bylo zvoleno katastrální území Košín. Součástí práce bylo vyhodnocení těchto změn s využitím mapových podkladů. Další činností byla provedena bioekologická zonace daného území, kde se vymezily tzv. ekokrizové zóny, vedoucí ke vzniku ekokrizových situací v krajině.
Možnosti zvýšení retence vody a živin v zemědělské krajině na příkladu Třeboňska
LHOTSKÝ, Richard
Předkládaná dizertační je souborem prací na zadané téma ?Možnosti zvýšení retence vody a živin v zemědělské krajině na příkladu Třeboňska?. Dizertační práce je rozdělena do tří zvláštních kapitol, které řeší odpovědi na tři základní otázky: 1. Do jaké míry je možné zvýšit retenci vody v krajině pomocí rybníků? 2. Zemědělskou krajinu opouští velké množství živin i půdních částic, které způsobují eutrofizaci povrchových vod a zanášení vodních nádrží sedimenty. Jaké jsou možnosti zmírnění těchto negativních jevů? 3. Podaří-li se zakomponovat mokřadní a mimoprodukční plochy do zemědělské půdy, jaké jsou možnosti využití rostlinné biomasy z těchto ploch? Rybníky, případně celé jejich soustavy jsou specifickým prvkem české krajiny a v zemědělské krajině plní několik základních funkcí. S ohledem na zaměření předkládané práce jde o funkci akumulační a retenční ? rybníky trvale zachycují vodu odtékající z krajiny a zároveň slouží k dočasnému zadržení vody při významných srážkách. Zemědělství postavené na pěstování původně stepních rostlin nesnášejících dlouhodobé zamokření, předpokládá úpravu vodních poměrů. Přes své nesporné klady je nutné ovšem počítat s vyšší mineralizací organických látek v zemědělské půdě a zvýšený odtok živin z povodí, což může představovat poměrně vysoké ekonomické ztráty nehledě na zhoršení jakosti povrchových vod. Mokřady a malé vodní nádrže (rybníky) by mohly sehrát významnou roli při retenci živin v zemědělském povodí a zabránit tak jejich odtoku z krajiny a potažmo i ČR. V souvislosti s navržením mokřadů jako retenčního prostoru jak pro vodu, tak pro živiny je nutné řešit i nakládání s rostlinnou biomasou. Jedním z mnoha způsobů je energetické využití biomasy pro produkci bioplynu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 45 záznamů.   začátekpředchozí32 - 41další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.