|
|
Zemědělské využívání krajiny a jeho vliv na látkové ztráty v modelovém povodí řeky Stropnice
SLAVÍKOVÁ, Lucie
Obsahem diplomové práce Zemědělské využívání krajiny a jeho vliv na látkové ztráty v modelovém povodí řeky Stropnice bylo vysledování dynamiky látkových ztrát v povrchových vodách v pěti malých subpovodích řeky Stropnice. Hodnoty jednotlivých parametrů z fyzikálně chemické analýzy tvořil medián dat všech hodnot z let 2001 - 2011 (pH, vodivost, kationty, anionty, uhlík). Výsledky byly vyhodnoceny pomocí vícerozměrové analýzy rozptylu Anova - Tukeyho post-hoc testu. Pro vybrané parametry byla provedena korelační analýza těsnosti vztahů. Mezi horními odběrovými místy byly prokázány rozdíly v obsahu síranů. Mezi dolními odběrovými místy byly prokázány změny mezi ornou půdou a TTP. Lze konstatovat, že mezi chemismem povrchových vod a způsobem využití krajiny existuje pozitivní vztah.
|
|
|
Problematika ochrany a nakládání se zdroji pitné vody v zemědělské krajině
KUČEROVÁ, Monika
Práce se zabývá problematikou pitných vod. Cílem práce je se zaměřit na výskyt a kvalitu pitné vody a dále na povinnosti provozovatelů v oblasti pitných vod a v též na legislativu ošetřující tuto problematiku. Dále se zaměřuji na škodlivé látky ve vodě a potřebu vody v zemědělství. Hodnocení probíhalo u pěti zemědělských farem a byly porovnávány rozbory pitných vod a jednotlivé ukazatele pitných vod za různá časová období.
|
|
|
Vliv krajinných prvků na biodiverzitu drobných zemních savců
MARŠÁLEK, Martin
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu liniových krajinných prvků na biodiverzitu drobných zemních savců (DZS) v zemědělské krajině jižních Čech. Teoretická část shrnuje dosavadní obecné poznatky o biodiverzitě v agroekosystémech, ekotonech, krajinných prvcích a životních nárocích drobných hlodavců a hmyzožravců. Praktická část má za cíl porovnat biodiverzitu DZS v liniovém krajinném prvku, na jeho okraji a na přilehlé zemědělské ploše. Byla použita metoda zpětných odchytů do živochytných pastí a značení ušními štítky. V průběhu vegetační sezóny 2013 proběhly tři třídenní odchyty DZS, v každém ze tří studovaných biotopů byla položena linie 30 pastí ve vzdálenosti 5 metrů. U chycených zvířat byl určen druh, pohlaví, hmotnost, délka zadního chodidla a přibližný věk. Celkem bylo odchyceno 36 jedinců drobných zemních savců 3 druhů (myšice křovinná Apodemus sylvaticus, norník rudý Myodes glareolus a hraboš polní Microtus arvalis). Jednotlivé linie se statisticky významně lišily v abundanci odchycených DZS (Chí-Kvadrát 66,167; s. v. = 2; p < 0, 0001). Nejvyšší druhová diverzita i abundance byla zjištěna v krajinném prvku (aleji), kde se podařilo odchytit 35 jedinců všech zaznamenaných druhů DZS. V přechodové zóně na rozhraní aleje a louky byl zaznamenán pouze jeden jedinec a na zemědělsky využívané louce nebyl odchycen žádný drobný savec.
|
|
|
Různé typy balíků biomasy po sklizni jako mikrobiotop pro bezobratlé živočichy
MACHOVEC, Jiří
Společenstva epigeických brouků byla studována na čtyřech typech balíků biomasy v katastrálním území Vrbice u Žitné, okres Prachatice. Jednalo se o balíky travní senáže uložené na okraji trvalého travního porostu, o balíky sena jednotlivě rozmístěné na trvalém travním porostu, dále o balíky slámy rozmístěné na poli orné půdy a o balíky slámy uložené na okraji orné půdy. První tři typy balíků byly na stanovišti jen několik málo měsíců (2-3), zatímco balíky slámy se na čtvrtém stanovišti nacházely už více než jeden rok. Pro odběr vzorků byla zvolena metoda prosevu detritu. V balících senáže bylo nalezeno 9 druhů z 5 čeledí. V balících sena bylo nalezeno 7 druhů ze 4 čeledí. V balících slámy, které byly na stanovišti kratší dobu (3 měsíce), bylo zjištěno 10 druhů z 6 čeledí. Na balících slámy, které byly na stanovišti 13 měsíců, bylo nalezeno 14 druhů ze 4 čeledí. Index antropogenního ovlivnění společenstev prokázal, že se jedná o velmi silně ovlivněná stanoviště.
|
|
|
Vliv KPÚ na stupeň realizace ÚSES v určených katastrálních územích Jihočeského kraje v oblastech intenzivního hospodaření
SEKALOVÁ, Martina
Cílem práce bylo zhodnotit vliv komplexní pozemkové úpravy na realizaci prvků územního systému ekologické stability v oblasti s převažujícím intenzivním hospodařením. Pro tento účel bylo vybráno katastrální území Prasetín v okrese Tábor. Zhodnocení proběhlo pomocí srovnání stavu výchozího, navrženého a realizovaného územního systému ekologické stability dle stanovených parametrů. V rámci posouzení byl proveden podrobný terénní průzkum zájmové lokality s cílem komparace vyprojektovaného a skutečného stavu. Na základě těchto porovnání byly zjištěny zásadní odlišnosti ve funkčnosti sítě územního systému ekologické stability před a po ukončení pozemkové úpravy. Součástí práce bylo i provedení zonace dané krajiny. Touto metodou byla v krajině vymezena jednotlivá geoekologická stanoviště, začleněná do bioekologických zón A, B, C, D. Smyslem bylo určit jejich neplynulé přechody, tzv. ekokrizové zóny, vedoucí ke vzniku ekokrizových situací v krajině.
|
|
| |
|
|
Možnosti zvýšení retence vody a živin v zemědělské krajině na příkladu Třeboňska
LHOTSKÝ, Richard
Předkládaná dizertační je souborem prací na zadané téma ?Možnosti zvýšení retence vody a živin v zemědělské krajině na příkladu Třeboňska?. Dizertační práce je rozdělena do tří zvláštních kapitol, které řeší odpovědi na tři základní otázky: 1. Do jaké míry je možné zvýšit retenci vody v krajině pomocí rybníků? 2. Zemědělskou krajinu opouští velké množství živin i půdních částic, které způsobují eutrofizaci povrchových vod a zanášení vodních nádrží sedimenty. Jaké jsou možnosti zmírnění těchto negativních jevů? 3. Podaří-li se zakomponovat mokřadní a mimoprodukční plochy do zemědělské půdy, jaké jsou možnosti využití rostlinné biomasy z těchto ploch? Rybníky, případně celé jejich soustavy jsou specifickým prvkem české krajiny a v zemědělské krajině plní několik základních funkcí. S ohledem na zaměření předkládané práce jde o funkci akumulační a retenční ? rybníky trvale zachycují vodu odtékající z krajiny a zároveň slouží k dočasnému zadržení vody při významných srážkách. Zemědělství postavené na pěstování původně stepních rostlin nesnášejících dlouhodobé zamokření, předpokládá úpravu vodních poměrů. Přes své nesporné klady je nutné ovšem počítat s vyšší mineralizací organických látek v zemědělské půdě a zvýšený odtok živin z povodí, což může představovat poměrně vysoké ekonomické ztráty nehledě na zhoršení jakosti povrchových vod. Mokřady a malé vodní nádrže (rybníky) by mohly sehrát významnou roli při retenci živin v zemědělském povodí a zabránit tak jejich odtoku z krajiny a potažmo i ČR. V souvislosti s navržením mokřadů jako retenčního prostoru jak pro vodu, tak pro živiny je nutné řešit i nakládání s rostlinnou biomasou. Jedním z mnoha způsobů je energetické využití biomasy pro produkci bioplynu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.