|
|
Kniha jako médium pro předškolní vzdělávání
ČASTORALOVÁ, Petra
Kniha patří mezi nejstarší média, která nás seznamují s kulturou kolem nás. Prostřednictvím knihy získáváme informace z oblasti literatury, vědy, umění, historie aj. Slouží jako zdroj informací, zábavy, relaxace, odpočinku a někdy i úniku od starostí všedních dnů. V životě nás všech má své nezastupitelné místo. Teoretická část bakalářské práce pojednává o vlivu a významu médií na výchovu a vzdělávání dětí předškolního věku. Zaměřuje se především na knihu, jako médium, se kterým se děti setkávají během svého života. Vysvětluje pojem a funkce literatury pro děti a mládež, její specifika a žánrovou skladbu. Seznamuje nás s faktory ovlivňujícími dětské čtenářství a s jinými oblastmi, které jsou spojené se vzděláváním dětí předškolního věku. Praktickou část mé bakalářské práce tvoří výzkumné šetření zabývající se vztahem rodičů a učitelů mateřských škol k médiím, především knihám. Cílem je zjistit, zda jsou knihy využívány při vzdělávání dětí předškolního věku.
|
|
|
Bohumil Markalous / Jaromír John (Příspěvek k dějinám společnosti a kultury v českých zemích v první polovině 20. století)
ŠKRABAL, Luděk
Tato diplomová práce je životopisnou studií o Bohumilu Markalousovi - Jaromíru Johnovi (1882-1952). Estetik, pedagog a osvětový pracovník Markalous začal během První světové války publikovat svá literární díla pod pseudonymem Jaromír John a zařadil se mezi přední české spisovatele první poloviny 20. století. V meziválečném období pracoval v redakci Lidových novin, v letech 1928-1934 vedl redakci časopisu Pestrý týden, své články publikoval dále v Právu lidu, Tribuně, Naší době, Přítomnosti, Magazínu Družstevní práce, atd. V letech 1925-1928 založil a vedl obrazový archiv České tiskové kanceláře. V roce 1927 spoluzakládal a podílel se na organizaci Společenského klubu v Praze Na Příkopech. Založil a redigoval jeden ročník Bytové kultury (1924-1925) a knižnici Ars v nakladatelství Orbis (1924-1948). Jako osobní přítel architekta Adolfa Loose propagoval jeho teoretickou i praktickou činnost v Československu a uspořádal sbírku jeho statí Řeči do prázdna, která vyšla v nakladatelství Orbis v roce 1929. V letech 1934-1946 se věnoval literární tvorbě. V roce 1946 na přímou výzvu rektora nově založené Palackého univerzity v Olomouci Josefa Ludvíka Fischera založil tamní katedru estetiky. Jeho osobní fond se nachází v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze (fond John Jaromír). Většina jeho estetických a žurnalistických prací, které nevyšly za jeho života, je dostupná v publikovaných edicích, stejně jako výbor z korespondence.
|
|
|
VÝZNAM KNIHY PRO DÍTĚ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU
KOLOMAZNÍKOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá stručným psychickým vývojem dítěte předškolního věku ve vztahu ke knize, literatuře a počátkům čtenářství. Teoretická část je tvořena rešerší odborné literatury poslední doby. Vyúsťuje v část praktickou, kde jsem se zabývala výzkumným šetřením z pohledu rodičů a učitelek mateřských škol. Dle závěru výzkumné části jsou součástí bakalářské práce návrhy na řešení a náměty pro práci s knihou.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Bolestná cesta od věřícího mládí k přijetí zkonkrétněného světa (Bedřich Václavek a první světová válka. 1914-1918-1926)
Kábová, Hana
Příspěvek k životopisu pozdějšího literárního estetika, kritika, historika a folkloristy Bedřicha Václavka přináší na základě archivních pramenů (Literární archiv Památníku národního písemnictví Praha) pohled na prožívání první světové války Bedřichem Václavkem a jeho přáteli (Jan Kotrba, Karel Janíček, Emil Vencl). Zabývá se Václavkovým všedním dnem v letech 1914-1918, jeho literární tvorbou a názorovým vývojem. Zajímá se o jeho rodinu, vztahy k ženám a přátelské vazby. Naznačuje válečné vlivy na Václavkovo směřování po roce 1918. Nedílnou součástí studie je přehled původní i překladové básnické a prozaické tvorby B. Václavka v letech 1914-1923 s ukázkami z původní poezie a deníkových záznamů.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.