|
|
Integrace studentů se zdravotním postižením v rámci sekundárního vzdělávání
SVAČINOVÁ, Jana
Integrace studentů se zdravotním postižením je již několik let hodně diskutovaným problémem a názory na něj se liší ať již ze strany odborníků ,tak ze strany laické veřejnosti. Každý student by měl být integrován nejlépe ve spádové škole podle místa svého bydliště. Ne každá škola je tomuto fenoménu nakloněna. Proces integrace má svoje limity a jeho úspěšnost závisí nejen na možnostech samotného integrovaného jedince, ale i na mnoha dalších faktorech, mimo jiné i na podmínkách školy. Bakalářská práce se zabývá tématem integrace studentů se zdravotním postižením v rámci sekundárního vzdělávání a skládá se ze dvou částí. Teoretická část vymezuje základní pojmy, které s problémem integrace souvisí, legislativní opatření i historické hledisko. Dále se zabývá faktory podmiňujícími úspěšnost integrace. Cílem praktické části práce bylo zjistit, kolik středních škol v Českých Budějovicích je v současné době na integraci studentů se zdravotním postižením připraveno, tzn. jaké mají školy podmínky pro integraci -např. bezbariérový přístup, podpůrná opatření, atd. Pro účely práce byl proveden kvalitativní výzkum, který se týkal pouze gymnázií, středních odborných škol a konzervatoře. Oslovila jsem vedení 22 středních škol, z nichž 7 se výzkumu odmítlo zúčastnit. Výzkumný vzorek se tedy skládá z 15 zástupců škol (respondentů). Informace mi poskytli ředitelé škol, zástupci ředitelů či výchovní poradci. Z odpovědí respondentů vyplynulo, že v současné době jsou na tuto možnost vzdělávání studentů se zdravotním postižením připraveny pouze 3 střední školy.
|
|
|
Příspěvek na péči a dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením
DANIELOVÁ, Jaroslava
Práce se zabývá příspěvkem na péči a dávkami pro občany těžce zdravotně postižené. Skládá se ze dvou hlavních částí. V první části jsou uvedeny základní informace o stáří, o postižení, o systému pomoci osobám se zdravotním postižením, o ucelené rehabilitaci. Ve druhé části jsou uvedeny údaje získané z dotazníků od respondentů pobírající příspěvek na péči a od respondentů, kteří jsou držiteli mimořádných výhod, ze kterých vyplývá, že z dotázaných respondentů bylo mnohem více žen než mužů. Dále, že ze všech dotázaných bydlí většina doma ve svém přirozeném prostředí.
|
|
|
Historie a současnost Speciálních olympiád v České republice
TETOUROVÁ, Marie
Bakalářská práce je zaměřena na historii a současnost Speciálních olympiád v České republice. V teoretické části jsem se zaměřila na rozdělení osob se zdravotním postižením a jejich možnosti integrace do společnosti, na historii a současnost sportu osob se zdravotním postižením a vliv pohybových aktivit na kvalitu jejich života. Vytvořila jsem přehled existujících sportovních organizací a vrcholových sportovních soutěží na mezinárodní i národní úrovni. Další část je věnována osobám s mentálním postižením a jejich zapojení do programu Speciálních olympiád, Českému hnutí Speciálních olympiád, jeho vzniku a charakteru včetně přehledu jednotlivých ročníků Speciálních olympiád a účasti českých sportovců s mentálním postižením na světových a národních hrách Speciálních olympiád. Podrobněji je zpracovaná 10. Česká letní speciální olympiáda v Praze, které jsem se zúčastnila jako volontér
|
|
|
Možnosti uplatnění terapií ve vybraných zařízeních určených pro zdravotně postižené
MASNEROVÁ, Andrea
Tato diplomová práce je zaměřena na možnosti uplatnění vybraných typů terapie (canisterapie, hipoterapie a muzikoterapie) ve vybraných zařízeních určených pro zdravotně postižené. V současné době jsou výše zmíněné terapie vnímány jako metody ucelené rehabilitace, jež využívají pozitivního působení zvířat a hudby na zdraví člověka. Práce obsahuje část teoretickou, jež předkládá přehled vývoje a aktuální terminologie v oblasti zooterapie, canisterapie, hipoterapie a muzikoterapie. Zde je poměrně detailním způsobem zvolené téma rozebráno. Současně je v rámci teoretické části vymezena také problematika týkající se zdravotního postižení. Praktická část je analýzou dat získaných kvalitativním výzkumem, přičemž ji reprezentují dvě významné kapitoly. První tvoří výzkum zahrnující charakteristiku zúčastněných zařízení. Druhou část představuje analýza a vzájemné porovnání zjištěných výsledků. Cílem výzkumného šetření bylo postihnout a zmapovat způsoby využití a možnosti uplatnění odborných terapií ve vybraných zařízeních určených pro osoby se zdravotním postižením, v rámci Jihočeského kraje. Pro toto šetření byly použity metody kvalitativního výzkumu. K dosažení stanoveného cíle probíhal sběr dat technikou zúčastněného pozorování, polostandardizovaného rozhovoru a fotodokumentace. Závěr patří celkovému shrnutí dosažených poznatků. V přílohách je zahrnuta fotodokumentace vztahující se k jednotlivým terapiím a struktura polostandardizovaného rozhovoru. Tato práce může sloužit jako informační zdroj pro odborníky, ale i laickou veřejnost.
|
|
|
Recklinghausenova choroba a sociální dopad na osoby s tímto onemocněním
POVOLNÁ, Ludmila
Bakalářská práce s názvem Recklinghausenova choroba a sociální dopad na osoby s tímto onemocněním se zabývá problematikou této chronické nemoci a změnou kvality života jedinců trpících tímto onemocněním. Teoretická část práce popisuje etiopatogenezi, klinické příznaky, diagnostická kritéria, průběh, terapii i prognózu onemocnění. Recklinghausenova choroba patří mezi neurofibromatózy. Jedná se o geneticky heterogenní onemocnění s autosomálně dominantní dědičností. Patří do skupiny neurokutánních syndromů, které v klinické manifestaci spojuje neurologická a kožní symptomatologie. Společnými klinickými projevy Recklinghausenovy choroby jsou kožní pigmentové skvrny barvy bílé kávy( café-au-lait), mnohočetné kožní a podkožní neurofibromy, hyperpigmentové skvrny, gliomy optického nervu či charakteristické kostní změny. Pro vypracování výzkumné části bylo použito kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika polostrukturovaných rozhovorů. Jeden rozhovor byl veden s matkami 10-ti dětí sledovaných pro podezření nebo onemocnění Recklinghausenovou chorobou. Druhý rozhovor byl veden se 3-mi vybranými klienty s Recklinghausenovou chorobou. Pro způsob zjišťování kvality života bylo použito metody SEIQoL. Cílem práce bylo zjistit, jaký sociální dopad má onemocnění na jedince a na jeho nejbližší rodinu. Výzkumem bylo zjištěno, že sociální dopad onemocnění Recklinghausenovou chorobou je závažný a plně srovnatelný s jakoukoliv jinou závažnou chronickou chorobou. Onemocnění může do jisté míry postupně snížit pacientovu sebeúctu a ovlivnit tak i kvalitu jeho života. Z výsledků šetření metodou SEIQoL vyplynulo, že za nejdůležitější podnět k životu považují respondenti obou skupin zdraví a míra spokojenosti každého individuálního jedince má úzký vztah k jeho osobnímu pojetí kvality života.
|
|
|
Integrace dětí s mentálním postižením v mateřské škole
BROŽOVÁ, Pavlína
Každý člověk je jedinečná osobnost s právem na plnohodnotný život, jehož součástí je společně s láskou a uznáním též právo na vzdělání. Děti s mentálním postižením se vyvíjejí pomaleji, to ale neznamená, že jsou méně citlivé, možná právě naopak. Integrace, stejně jako další jiná témata, má nejen příznivce, kteří ji vyzdvihují a opěvují, ale i odpůrce kteří jí zcela zavrhují. Nelze vytknout ani jeden názor nikomu z těchto lidí. Úspěch integrace závisí na několika na sobě závislých faktorech. Mezi jednotlivé faktory ovlivňující integraci patří připravenost organizace a všech aktérů tohoto procesu. Neoddělitelnou součástí je tedy připravenost osob, nejen k integrovanému, ale i k integraci jako takové. Podle výzkumu k hypotéze H1 je postoj pracovníků specializovaných předškolních zařízení je kladný, čímž se hypotéza vyvrátila. Hypotéza H2 jednoznačně potvrdila že rodiče chtějí integrovat své děti s mentálním postižením do běžných mateřských škol. Ani hypotéza H3 nebyla potvrzena, neboť postoj vedoucích pracovníků mateřských škol k dětem s mentální retardací v Českých Budějovicích je stejně pozitivní jako u vedoucích pracovníků mateřských škol v Jindřichově Hradci. Nutno dodat, že ač je postoj k integraci jako celku pozitivní, co se týká integrace dětí s mentálním postižením pak i ta je vítána, ovšem pouze u postižení lehčích forem.
|
|
|
Etické a pragmatické aspekty tyflopedické praxe
KLŮCOVÁ, Helena
Jako osobu se zrakovým znevýhodněním lze označit jedince, jehož poškození zraku nějakým způsobem ovlivňuje vykonávání běžných činností a zároveň mu nepostačuje běžná optická korekce. Tyflopedie / oftalmopedie je oborem speciální pedagogiky zaměřeným na výchovu, vzdělávání a rozvoj osob se zrakovým znevýhodněním. Byla prověřena všeobecná informovanost o tyxflopedii, správném přístupu a chování k osobám se zrakovým znevýhodněním a zmapován současný postoj široké veřejnosti k osobám se zrakovým znevýhodněním. Byla použita metoda dotazování (techniky sběru dat pomocí dotazníku/dotazníková metoda). Výzkum proběhl v běžném českém velkoměstě (České budějovice). Celkem byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza zněla, že informovanost veřejnosti ohledně tyflopedie a správného přístupu k osobám se zrakovým znevýhodněním je průměrná (až nedostačující). Druhá hypotéza zněla, že postoj veřejnosti k osobám se zrakovým znevýhodněním je pozitivní. Obě stanovené hypotézy byly potvrzeny.
|
|
|
Ověření vlivu intervenčního pohybového programu na rozvoj osobnosti s mentálním postižením v Ústavu sociální péče Slatiňany
VOTÁPKOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se ve své teoretické rovině zabývá tematikou mentálního postižení obecně, úžeji pak v souvislosti s pohybovými aktivitami. V praktické části práce byl ověřován již vytvořený intervenční pohybový program pro osoby s touto formou zdravotního postižení. Po dobu šestnácti týdnů byl aplikován na skupinu klientů Ústavu sociální péče se středně těžkým stupněm mentálního postižení a jeho účinek poté kvalitativně vyhodnocen dle výsledků testů motorické a sociální kompetence. Na základě těchto ukazatelů byl potvrzen pozitivní vliv programu na rozvoj osobnosti s mentálním postižením a zároveň ověřena možnost jeho realizace v podmínkách Ústavu sociální péče.
|
|
|
Sociální opora rodiny se zdravotně postiženým dítětem
KOŠTIALOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá sociální oporou rodiny se zdravotně postiženým dítětem. V teoretické části jsou definovány pojmy - sociální opora, sociální síť, vymezena problematika sociální opory, rozsah pojetí, úrovně, druhy, nástroje, účinnost a přiměřenost. Dále jsou popsány základní typy zdravotního postižení, techniky zvládání náročné životní situace a zdroje sociální opory. Praktická část je zaměřena na využití možností sociální opory rodinou, především na dostupnost, dostatečnost a funkčnost systému.
|
|
|
PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ KLIENTŮ S MENTÁLNÍ RETARDACÍ V ZAŘÍZENÍCH SOCIÁLNÍ PÉČE
HOLCZEROVÁ, Vladimíra
V současné době je téma pracovního uplatnění a práva na odměnu za vykonanou práci osob s mentální retardací ze zařízení poskytující sociální služby často diskutované. Názory se různí. Někdo se domnívá, že tito lidé vzhledem k charakteru svého postižení pracovat nemohou. Jiní si myslí, že pracovat nemusí, vzhledem k jejich finančnímu zabezpečení státem. Já jsem přesvědčena, že jakákoli práce má být odměněna. Ke zpracování této bakalářské práce přispěla moje šestnáctiletá praxe v zařízení sociální péče. Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., který vstoupil v účinnost dnem 1.ledna 2007 a zavádění Standardů kvality sociálních služeb, je průlomem v poskytování sociálních služeb. Nejdůležitější, ale zároveň nejtěžší, je aplikace těchto zákonných norem do běžného života. Často je práce zaměstnanců sociálních zařízení opomíjena. Svojí každodenní prací plní se svými klienty proces socializace. K realizaci tohoto procesu je důležitá vzájemná podpora a spolupráce. Klienti sociálních zařízení uplatňují své pracovní dovednosti jak v rámci samotného sociálního zařízení, tak na otevřeném trhu práce. Důležitým faktorem je motivace k pracovní činnosti. Daří se prosazovat právo klientů na odměnu za vykonanou práci, k uznání a pochvale se přidává ohodnocení finanční. Pracovním uplatněním klienti dokazují, že jsou schopni žít relativně samostatně s pocitem užitečnosti, potřebnosti. Jakákoli smysluplná činnost naše klienty posiluje v jejich roli dospělých jedinců, vede ke zvýšení sebekontroly, přináší jim nové zájmy, přátele a rozvíjí praktické dovednosti. Cílem mé práce bylo získat informace o tom, jaké spektrum pracovního uplatnění mají klienti v zařízeních sociální péče, zejména ve vztahu ke geografické poloze zařízení. Ve své práci zabývám otázkou, zda pracovní uplatnění nachází klienti v rámci samotného zařízení nebo mimo zařízení. Věřím, že moje práce bude inspirací těm, kteří nad podobným tématem přemýšlejí, nebo se tímto tématem zabývat chtějí.
|
host ::
RSS.