|
|
Spolupráce učitelů základní školy a pracovníků pedagogicko psychologické poradny při vzdělávání a výchově žáků se specifickými poruchami učení a poruchami chování
JECHOVÁ, Sylva
Bakalářská práce je výsledkem teoretických poznatků a výzkumu, který jsem prováděla mezi zaměstnanci Pedagogicko-psychologické poradny v Jindřichově Hradci a učiteli Základní školy v Chlumu u Třeboně. Teoretické poznatky ve své bakalářské práci čerpám z odborných zdrojů a práci prokládám výsledky kvalitativního výzkumu. Odborná literatura mi pomohla popsat zařízení pedagogicko-psychologické poradny a základní školy a zmapovat cíle obou zařízení. Dále se zabývám pracovníky pedagogicko-psychologické poradny a učiteli základní školy a jejich vzájemnou spoluprací při výchově a vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a poruchami chování. V závěru se věnuji zhodnocení spolupráce mezi oběma subjekty a možnému zefektivnění této spolupráce.
|
|
|
Výchovné poradenství
KŐLBLOVÁ, Lenka
Cílem práce je zaměřit se na zmapování role výchovného poradce na ZŠ. V teoretické části je práce směřována na vymezení jeho úkolů a pravomocí na základě dostupné odborné literatury. Dále také vymezení podmínek, které musí splňovat pedagog, který činnost výchovného poradce vykonává. Dalším tématem je spolupráce se zákonnými zástupci žáků a také s organizacemi, které se zabývají poradenstvím. Praktická část se soustředí na šest konkrétních výchovných poradců na základních školách v Českých Budějovicích a na Vysočině. Výzkum je tvořen rozhovory s nimi a sleduje jejich pracovní náplň, nejčastější témata a potíže, s nimiž se potýkají.
|
|
|
Výchovný poradce u nás a v anglicky mluvících zemích
ZÁRUBOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce se zabývá prací výchovného poradce, popisuje náplň jeho práce na českých školách a na školách v USA a Anglii. Teoretická část je zaměřena na historický vývoj výchovného poradenství, na roli výchovného poradce a na předpoklady pro výkon této profese. Praktická část je zaměřena na výzkum, který pomocí dotazníku zjišťuje rozdílnost výchovného poradenství v České republice a v anglicky mluvících zemích. Cílem je porovnat činnost výchovného poradce a zachytit názory výchovných poradců na celkový systém výchovného poradenství.
|
|
|
Výchovný poradce na ZŠ
KOTALÍKOVÁ, Pavlína
Cílem diplomové práce je popsat náplň práce výchovného poradce na základní škole a vyzdvihnout důležitost jeho pozice. Práce se mimo jiné zaměřuje i na spolupráci výchovného poradce s dalšími poradenskými zařízeními a organizaci systému výchovného poradenství u nás. Teoretická část práce se zaměřuje na vysvětlení základních pojmů dané problematiky. Následuje pohled do historie vývoje této pozice u nás a v anglicky mluvících zemích. Tato část se dále zabývá koncepcí školských poradenských služeb a popisuje předpoklady pro výkon práce výchovného poradce. Další kapitoly se zaměřují na popis náplně práce výchovného poradce a popis poradenských zařízení, se kterými nejčastěji spolupracuje. Praktická část je tvořena rozhovory s výchovnými poradci. Cílem je analyzovat, co tvoří náplň práce výchovného poradce, s kým nejčastěji spolupracuje při řešení problémů a jaké jsou názory výchovných poradců na celkový systém výchovného poradenství u nás.
|
|
|
Volba povolání u žáků 9. tříd.
KŘIKAVOVÁ, Soňa
Volba povolání zásadním způsobem ovlivňuje úspěšnost člověka nejen na jeho profesní dráze, ale do jisté míry i v celém jeho životě. Důležitým momentem je tzv. prvotní volba povolání, před kterou stojí žáci na konci základní školy. Velká část mladistvých volí svou profesní dráhu s nejasnými představami a nepřesnými a málo detailními informacemi. Nejistota je zvyšována ještě tím, že rozhodnutí musí být realizováno v době, kdy je mladistvý ještě zájmově nevyhraněný, kdy není dokončen jeho vývoj a kdy svou orientaci a rozhodnutí často mění. Jedním z poradců, se kterým se žáci v této oblasti setkávají je výchovný poradce, který působí na základních školách jako poradce v oblasti výchovy, vzdělávání, podpory profesní orientace žáků, prevence negativních sociálních jevů a školního selhávání. Cílem práce bylo zmapování faktorů, které na žáky působí, ať již pozitivně či negativně a nastínit jejich míru působení. Dalším cílem bylo zobrazení praktické činnosti výchovných poradců v problematice volby povolání na základních školách na Berounsku. Také byly stanoveny tyto hypotézy: Hypotéza 1- Žáci 9. tříd považují své rodiče za rozhodující autoritu při volbě svého budoucího povolání. Hypotéza 2- Práce v poradenství v oblasti volby povolání není na základních školách na Berounsku vedena jako hlavní pracovní činnost. Hypotéza 3- S výběrem povolání souvisí dostupnost školy ve zvolené profesi. Všechny hypotézy byly potvrzeny a cíle práce splněny. Potřebné informace byly zjišťovány u žáků prostřednictvím standardizovaného dotazníku a u výchovných poradců formou polořízeného rozhovoru. Šetření se zúčastnilo celkem 92 žáků 9. tříd a 6 výchovných poradců ze základních škol na Berounsku. Vliv rodičů při rozhodování se o budoucím povolání nepřipustilo pouze 5% žáků. Proto vidím zlepšení spolupráce mezi rodiči a výchovnými poradci jako důležitý bod. Sami výchovní poradci se však snad ve všech případech ocitají v časové tísni a proto aby mohli pomoci využívají i svůj volný čas.
|
|
|
Rizikové chování adolescentů a možnosti sekundární prevence v Klatovském regionu
STREJCOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá rizikovým chováním adolescentů se zřetelem na možnosti sekundární prevence tohoto chování na Klatovsku. V teoretické části práce je nejprve popsáno celé období adolescence. V návaznosti na vývojové charakteristiky adolescence se další kapitoly zabývají rizikovým chováním a jeho prevencí, zejména prevencí sekundární. Součástí bakalářské práce je výzkumná sonda, jejímž hlavním cílem je zjistit dostatek institucí a odborníků státní i nestátní v Klatovském regionu, na které se školy mohou obrátit či odkázat své studenty a jejich zákonné zástupce s žádostí o pomoc při řešení rizikového chování. Výzkumná sonda je realizována formou písemného dotazování na středních školách v Klatovském regionu. Prezentace zjištěných výsledků s následnou diskusí jsou uvedeny v praktické části práce.
|
|
|
Prevence záškoláctví na druhém stupni základních škol
KRÁČMAROVÁ, Martina
Bakalářská práce s názvem "Prevence záškoláctví na druhém stupni základních škol" se zabývá tématikou záškoláctví zejména v souvislosti s preventivním působením. Cílem práce je zmapování možností primární a sekundární prevence a navrhnout, jak při ní mohou být využity volnočasové aktivity. Úvodní kapitoly se věnují vymezení pojmu a charakteristikou záškoláctví. Součástí je i definování vnějších a vnitřních příčin záškoláctví, jako důležitá část pochopení vhodného preventivního přístupu. Následující kapitoly navazují na příčiny záškoláctví a nabízí různé varianty prevence ve škole a v rodině. Téma je uzavřeno kapitolou propojující problematiku záškoláctví s nabídkou alternativ preventivního působení v rámci institucionalizovaných volnočasových aktivit.
|
|
|
Vliv typu zaměstnání na vnímání stresu
NIEMCOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce ve své teoretické části shrnuje odborné poznatky z problematiky stresu a syndromu vyhoření. Zabývá se jak obecnou deskripcí těchto dvou propojených fenoménů a možnostmi jejich detekce a prevence, tak souvislostí mezi nimi a pracovním zařazením jedince. Výzkumná část práce se zaměřuje na zmapování závažnosti a frekvence stresových situací, na pocity vyhoření a možnosti sociálně oporných systémů u respondentů pracujících v různých typech zaměstnání a reprezentovaných třemi vzorky: učitelů, resp. budoucích výchovných poradců, manažerů nadnárodních poradenských společností a terapeutů pečujících o jedince s mentálním postižením a psychickým onemocněním. Práce dále mapuje odlišné vnímání subjektivní míry stresových událostí mezi těmito profesemi. Pro sběr dat byl užit dotazník BMS (Ayala Malach- Pines, 2005, The Burnout Measure Short Version), JSS-CZ (Spielberger, Knotková, Man, 1999, Inventář pracovního stresu) a doplňující otázky. Implikace výsledků a jejich generalizační omezení jsou součástí diskuze.
|
host ::
RSS.